Občiansky súdny poriadok

Pro řízení podle tohoto dílu je příslušným soud, v jehož obvodu je předmět nájmu.

Účastníky řízení jsou pronajímatel a nájemce.

Nájemní smlouvy o věcech nemovitých může vypovědět, pokud k tomu není třeba přivolení soudu, kterákoli smluvní strana soudně nebo mimosoudně ve lhůtách a na období, jež stanoví zákon nebo zvláštní předpisy.

Soudní výpověď má obsahovat zejména označení předmětu nájmu a dobu, kdy se má nájemní smlouva skončit.

(1) Spolu se soudní výpovědí doručí soud odpůrci rozkaz, aby předmět nájmu v době určené v rozkazu pod exekucí odevzdal nebo převzal, anebo aby do patnácti dnů ode dne doručení výpovědi podal odpor u soudu, který rozkaz vydal. Odpor nemusí být odůvodněn.

(2) Soudní výpověď je nutno doručit spolu s rozkazem ve lhůtě uvedené v § 371. Výpovědi podané teprve po uplynutí této lhůty soud odmítne.

(3) Výpověď nesmí být odmítnuta jen proto, že byla podána před počátkem výpovědní lhůty.

(4) I když se doručení stalo teprve po uplynutí výpovědní lhůty, je výpověď platná, nebude-li včas podán odpor.

(1) Vypovídaný může také proti mimosoudní výpovědi do patnácti dnů po jejím obdržení podat odpor u soudu příslušného podle § 369. Nepodáním odporu nepozbývá vypovídaný obranu proti výpovědi, která je základem žaloby na odevzdání nebo převzetí předmětu nájmu.

(2) Žalobu na odevzdání nebo převzetí předmětu nájmu, jejímž základem je mimosoudní výpověď, lze podat již před uplynutím výpovědního období.

(1) U nájemních smluv, které zanikají uplynutím doby, může každá smluvní strana před uplynutím, nejpozději však do patnácti dnů po uplynutí nájemní doby, navrhnout u soudu vydání rozkazu odpůrci, aby v ustanovenou dobu pod exekucí odevzdal nebo převzal předmět nájmu, anebo aby do patnácti dnů od doručení rozkazu podal odpor u soudu, který vydal rozkaz. Odpor není třeba odůvodnit.

(2) Byl-li nájemní poměr sjednán na více než šest měsíců, lze tento návrh učinit jen v posledních šesti měsících.

O vydání rozkazu podle § 373 odst. 1 a § 375 odst. 1 rozhoduje soudce bez slyšení účastníků. Totéž platí o odmítnutí pozdě podaného odporu.

Rozkazy podle § 373 odst. 1 a § 375 odst. 1 je třeba doručit bez prodlení odpůrci s jedním stejnopisem výpovědi nebo návrhu do vlastních rukou.

(1) Byl-li odpor podán včas, ustanoví soud rok k ústnímu jednání.

(2) Řízení se koná podle ustanovení hlavy jedenácté. Účastník, který dal výpověď nebo podal návrh, aby předmět nájmu byl vrácen nebo převzat, pokládá se za žalobce.

(1) V rozsudku budiž vyřčeno, zda a pokud se výpověď nebo rozkaz vydaný podle § 375 ponechává v platnosti nebo se zrušuje, jakož i zda a kdy je žalovaný povinen předmět nájmu odevzdat nebo převzít.

(2) Výpověď se posuzuje podle doby, kdy byla dána.

(1) Proti soudním rozkazům k odevzdání nebo převzetí předmětu nájmu, které jsou vydány na základě soudní výpovědi nebo na návrh podle § 375, se připouští pouze odpor; řádný opravný prostředek se nepřipouští.

(2) Soudní výpovědi a rozkazy k odevzdání nebo převzetí předmětu nájmu, proti nimž nebyl podán odpor, jakož i pravomocné rozsudky a schválené soudní smíry v těchto věcech pozbudou platnosti s výjimkou výroku o náhradě nákladů, jestliže nebude navržena exekuce do patnácti dnů po tom, kdy nastala doba určená v nich k úplnému vyklizení nebo převzetí předmětu nájmu, a nabyla-li tato rozhodnutím právní moci, nebo byly-li soudní smíry schváleny až po uplynutí této doby, do patnácti dnů po právní moci.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí také o soudních smírech a rozsudcích na odevzdání předmětu nájmu a na zrušení nebo vyslovení zániku nájemní smlouvy, jakož i o soudních smírech a rozsudcích v řízení podle § 374.

Výpovědi, rozkazy, rozsudky a soudní smíry týkající se trvání, zániku nebo zrušení nájemní smlouvy, jež byly vydány proti nájemci, jsou účinné a lze je vykonat i proti osobám, které jsou na nemovité věci jen na základě práva nájemcova.

(1) Ustanovení tohoto dílu platí pro nájmy bytů, částí bytů a jiných místností (dále jen „předmět nájmu“). Nevztahují se však na nájmy:

a) hostinských pokojů v ubytovacích podnicích;

b) pokojů v internátech a ve studentských kolejích.

(2) Na podnájemní smlouvy o bytech (jejich částech) se ustanovení tohoto dílu vztahují jen:

a) jestliže podnájemce místnosti převážně zařídil, nebo

b) vede-li v nich se svou rodinou samostatnou domácnost.

(3) Podnájmu jsou co do ochrany postaveny na roveň nájmy:

a) pokojů v budovách svobodáren;

b) části bytu vlastníka domu.

Účinnost ustanovení tohoto dílu nelze vyloučit ani omezit úmluvou stran.

Pronajímatel může nájemní poměr ukončit, nedošlo-li mezi ním a nájemcem k dohodě, kterou nájemce dodržel, pouze s přivolením soudu (§ 389) nebo soudním smírem v řízení podle tohoto dílu. Jakýkoli jiný způsob zrušení nájemního poměru pronajímatelem je neplatný. K neplatnosti je třeba přihlížet z úřední povinnosti v každém období řízení i v řízení exekučním; namítá-li nájemce nepřípustnost výpovědi ve stížnosti proti usnesení, kterým byla povolena exekuce vyklizením, má stížnost odkladný účinek.

(1) Přivolení k výpovědi může být dáno jen z důležitých důvodů.

(2) Ze zvláště naléhavých důvodů může pronajímatel žádat též o přivolení ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi.

(3) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením, z kterých důležitých důvodů, buď se zřetelem na potřebu pronajímatele, nebo chování nájemce, či z jiných důležitých důvodů, může být dáno přivolení k výpovědi; stejně stanoví, z kterých zvláště naléhavých důvodů může být žádáno o přivolení ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi.

(1) V případech, v nichž důležitým důvodem přivolení k výpovědi je potřeba pronajímatele, může soud na návrh nájemce při přivolení k výpovědi vyslovit, že pronajímatel má nájemci po vyklizení předmětu nájmu nahradit zcela nebo zčásti potřebné stěhovací náklady, odpovídá-li to slušnosti, zvláště se zřetelem na hospodářskou situaci pronajímatele a nájemce. Stěhovací náklady určí soud podle volného uvážení.

(2) V případech, v nichž důležitým důvodem přivolení k výpovědi je potřeba pronajímatele, je pronajímatel povinen vypověděnému nájemci znovu pronajmout předmět nájmu a nahradit mu zaviněnou škodu, nebude-li předmětu nájmu do třiceti dnů po odevzdání použito k účelu, pro který bylo dáno přivolení k výpovědi. Tato lhůta nepočne běžet dříve, než by při náležité péči mohlo být započato s používáním nájemního předmětu k uvedenému účelu.

O příslušnosti platí ustanovení § 369.

Účastníky řízení jsou pronajímatel a nájemce.

(1) V návrhu na přivolení k výpovědi nebo ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi je třeba uvést i předmět nájmu a výpovědní lhůtu nebo dobu, kdy má být nájemní poměr zrušen bez výpovědi.

(2) Návrh je třeba nájemci doručit do vlastních rukou. Klid řízení je přípustný. Před rozhodnutím ve věci je soud povinen dát příležitost místnímu národnímu výboru, aby se mohl vyjádřit.

(3) Pravomocné přivolení k výpovědi nahrazuje výpověď; v rozsudku, kterým se přivoluje k výpovědi, určí soud dobu, kdy se nájemní poměr skončí a kdy má nájemce předmět nájmu odevzdat, tak, jako by výpověď byla dána na nejbližší výpovědní období. Soud určí v rozsudku dobu, kdy se nájemní poměr skončí a kdy má nájemce odevzdat předmět nájmu, i tehdy, jde-li o zrušení nájemního poměru bez výpovědi.

Náklady řízení o přivolení k výpovědi z důvodů potřeby pronajímatele hradí pronajímatel. Ustanovení § 132 tím není dotčeno.

O účincích rozsudku a soudních smírů platí ustanovení § 380 odst. 2 a 3 a § 381 obdobně.

Na nájemné smlouvy sjednané na určitou dobu se hledí tak, jako by byly sjednány na dobu neurčitou s výpovědí ve lhůtách a na období, jež stanoví zákon nebo zvláštní předpisy. Před uplynutím smluvené nájemní doby nelze žádat o přivolení k výpovědi z důvodů potřeby pronajímatele.

(1) Zemře-li nájemce, vstupují dnem jeho smrti v nájemní smlouvu příslušníci jeho rodiny, kteří v tento den s ním žili ve společné domácnosti a nemají vlastní byt, jakož i za téže podmínky osoby, které s ním žily ve společné domácnosti nejméně jeden rok před jeho smrtí a které se staraly z tohoto důvodu o společnou domácnost, anebo byly na něho odkázány výživou. Prohlásí-li však — nejsou-li dědici — do týdne po tom, co se dověděli o smrti nájemce, že odmítají pokračovat v nájemním poměru, platí, že nedošlo ke vstupu do nájemního poměru.

(2) Tohoto ustanovení se užije přiměřeně i v případě, že nájemce trvale opustil společnou domácnost. Jeho výpověď je jen tehdy platná, prohlásí-li oprávněné osoby (odstavec 1), že odmítají pokračovat v nájemním poměru.

(3) Za příslušníky rodiny podle ustanovení odstavce 1 se považují manžel (manželka), příbuzní v pokolení přímém (i z osvojeneckého poměru) a sourozenci.

(1) Soudy rozhodují o opravných prostředcích proti výměrům Ústřední národní pojišťovny a Státního úřadu důchodového zabezpečení, pokud řízení o opravných prostředcích není upraveno jinak.

(1) Rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajské odborové rady je příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo krajské odborové rady, která rozhodnutí vydala. Podává-li opravný prostředek zaměstnanec (jeho rodinný příslušník nebo pozůstalý), může místo tohoto soudu volit svůj obecný soud.

(2) Rozhodovat o opravných prostředcích proti výměrům Státního úřadu důchodového zabezpečení (Slovenského úřadu důchodového zabezpečení nebo jiných orgánů) je příslušným soud v sídle krajského soudu, v jehož obvodu má obecný soud ten, kdo podává opravný prostředek.

(1) Opravný prostředek proti výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení se podává návrhem s náležitostmi podle § 43.

(2) Návrh je třeba podat do třiceti dnů ode dne doručení výměru. Požádá-li navrhovatel před uplynutím této lhůty Státní úřad důchodového zabezpečení o sdělení výpočtu důchodové dávky, počítá se lhůta až ode dne doručení tohoto výpočtu navrhovateli.

(3) Návrh se podává písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně do protokolu, a to u příslušného soudu nebo u okresní národní pojišťovny, v jejímž obvodu má navrhovatel své bydliště nebo sídlo. Návrh směřující proti výměru Ústřední národní pojišťovny se pokládá za platně podaný, i když byl podán u jiného než příslušného soudu nebo u jiné než příslušné organisační složky Ústřední národní pojišťovny. Návrh směřující proti výměru Státního úřadu důchodového zabezpečení se pokládá za platně podaný, i když byl podán u tohoto úřadu nebo jeho orgánu, který výměr vydal.

(4) Byl-li návrh ve věci nemocenského pojištění podán u orgánu Revolučního odborového hnutí, který ve věci nerozhodoval, postoupí se neprodleně příslušnému soudu prostřednictvím krajské odborové rady, která vydala rozhodnutí. Návrh ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění) podaný u výkonného orgánu okresního národního výboru postoupí se neprodleně příslušnému soudu prostřednictvím Státního úřadu sociálního zabezpečení (Slovenského úřadu sociálního zabezpečení).

(1) Příslušný soud doručí návrh pojišťovně, která výměr vydala. Pojišťovna může návrhu do třiceti dnů ode dne jeho doručení vyhovět. Neučiní-li tak, podá soudu o věci v téže lhůtě vyjádření. Vyhoví-li pojišťovna návrhu, sdělí to soudu, který řízení zastaví a rozhodne o náhradě nákladů navrhovatele.

(2) Byl-li návrh podán u okresní národní pojišťovny, která výměr vydala, může mu tato pojišťovna do třiceti dnů po jeho podání vyhovět. Neučiní-li tak, je povinna předložit ho v téže lhůtě spolu s vyjádřením příslušnému soudu.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se užije přiměřeně, týká-li se návrh opravného prostředku proti výměru Státního úřadu důchodového zabezpečení.

(1) O opravném prostředku proti výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, jímž se rozhoduje o dávce z pojištění (pensijního nadlepšení, připojištění) nebo o rodinném přídavku, rozhoduje se po ústním jednání.

(2) V ostatních případech se může rozhodnout bez ústního jednání; vždy se však rozhoduje usnesením. Ustanovení §§ 129 až 131 tu neplatí.

(3) Ministr spravedlnosti může v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením stanovit odchylky při provádění důkazu znalci.

(1) V případech uvedených v § 398 odst. 1 jsou účastníky řízení navrhovatel a Ústřední národní pojišťovna, po případě Státní úřad důchodového zabezpečení.

(2) V případech uvedených v § 398 odst. 2 jsou účastníky řízení Ústřední národní pojišťovna, po případě Státní úřad důchodového zabezpečení, a každý, komu byl doručen výměr, proti němuž opravný prostředek směřuje.

Vzetí návrhu zpět nevyžaduje, aby mu byla soudem přiznána účinnost, stalo-li se na podkladě vydání nového výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, proti němuž lze podat nový opravný prostředek.

(1) Předběžnou vykonatelnost rozsudku (§ 164) lze vyslovit proti Ústřední národní pojišťovně nebo Státnímu úřadu důchodového zabezpečení, jen je-li vážně ohrožena nutná výživa nebo zdraví navrhovatele nebo jeho rodinných příslušníků; jde-li o opětující se dávky z důchodového pojištění, může být vyslovena předběžná vykonatelnost jen pro dávky v nejnižší zákonné výměře, pokud se stanou splatnými ode dne soudního výroku.

(2) Předběžná opatření nejsou přípustná.

K podání odvolání (stížnosti) je lhůta třicet dnů.

Ve sporech o dávky důchodového zabezpečení může návrh i rozsudek znít na zjištění nároku bez uvedení jeho výše; v tom případě je Státní úřad sociálního zabezpečení (Slovenský úřad sociálního zabezpečení) povinen nejdéle do třiceti dnů po právní moci rozsudku vydat výměr o výši přisouzené dávky.

(1) Ustanovení této hlavy se užije na řízení ve všech věcech, pokud se řízení o nich nemá komnat podle předpisů obsažených v předcházejících hlavách této části, v třetí nebo čtvrté části tohoto zákona, anebo ve zvláštním zákoně.

(2) Ve věcech uvedených v §§ 126, 127, 135, 138, 139, 140, 142, 156 a 305 občanského zákoníka se použije ustanovení prvé části tohoto zákona, ale ustanovení §§ 410 a 421 se užije i zde.

K zahájení řízení je třeba žaloby, která vždy musí obsahovat určitý návrh [§ 43 odst. 1 písm. d)].

(1) Spory mezi zaměstnancem a závodem o trávní pracovního poměru, o nároku z pracovního poměru a o nároku týkajícím se přiznání, výše nebo splatnosti odměny za vynález nebo zlepšovací návrh lze projednat u soudu jen tehdy, jestliže rozhodčí řízení v závodě bylo bezvýsledné.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí,

a) není-li pro zaměstnance závodu ustaven závodní ani místní výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí,

b) nebylo-li dosud rozhodnutím krajské odborové rady zavedeno na závodě rozhodčí řízení,

c) jsou-li nároky s výjimkou sporů o trvání pracovního poměru uplatňovány teprve po skončení pracovního poměru,

d) ve sporech týkajících se podnikových bytů,

e) ve sporech týkajících se nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(3) Za zaměstnance ve smyslu odstavce 1 se považují i domáčtí dělníci a učni.

(1) Soud projedná jako žalobu návrh, který podal účastník u rozhodčího orgánu a který po bezvýsledném rozhodčím řízení postoupil závodní (místní) výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí lidovému soudu.

(2) Jestliže účastníci před vynesením rozsudku prohlásí, že se podrobují rozhodnutí, které vydal rozhodčí orgán, soud řízení zastaví.

(3) K projednání návrhu podle odstavce 1 je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo rozhodčí orgán.

(1) Rozhodnutí rozhodčích orgánů, proti nimž nebyly podány ve stanovené lhůtě námitky, nebo o nichž účastníci prohlásili, že se jim podrobují (§ 450b odst. 2), a smíry uzavřené v rozhodčím řízení, jsou vykonatelné soudní exekucí.

(2) Rozhodčí řízení upraví Ústřední rada odborů vyhláškou.