Stručně: Paragraf 34 vyhlášky 143/1965 Sb. stanovuje, kdy začíná podpůrčí doba pro výplatu nemocenského a která předchozí období se do ní započítávají nebo naopak nezapočítávají.
§ 34 Podpůrčí doba
(1) Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského*) počíná dnem, od kterého zaměstnanec byl uznán neschopným práce. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem, od něhož zaměstnanci náleží nemocenské (např. vznikla-li v době neplacené dovolené, v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.
(2) Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele k tomu, zda zaměstnanec byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo nemocenské péče v ozbrojených silách.
(3) Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény. Období pracovní neschopnosti spadající do doby mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené se nezapočítávají do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto nemocenské (§ 25 odst. 3).
Paragraf 34 vyhlášky 143/1965 Sb. stanovuje, kdy začíná podpůrčí doba pro výplatu nemocenského a která předchozí období se do ní započítávají nebo naopak nezapočítávají.
Co to znamená v praxi
Začátek podpůrčí doby: Nemocenské se začne počítat ode dne, kdy je zaměstnanec uznán neschopným práce. Pokud pracovní neschopnost vznikla dříve (např. během neplacené dovolené), podpůrčí doba se začne počítat už od tohoto dřívějšího data.
Započítávání předchozích neschopností: Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí období pracovní neschopnosti, a to i v případě, že zaměstnanec v té době nebyl účasten nemocenského pojištění nebo nemocenské péče v ozbrojených silách.
Nezapočítávání určitých období: Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény. Stejně tak se do budoucí podpůrčí doby nezapočítávají období pracovní neschopnosti, která spadala do doby mateřské nebo rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou bylo nemocenské již vyplaceno.