Vyhláška o úplném znění vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah

(Ustanovení tohoto paragrafu bylo zrušeno vládním nařízením č. 285/1939 Sb.)

(1) Podúředníci a zřízenci převedení do nových platů podle §§ 89 a 90, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona č. 394/1922 Sb., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň

služného Platová stupnice (§ 45) Ia Ib II. III.1. 1044 1200 1200 12002. 804 1044 1044 11043. 552 900 900 10084. 300 744 744 9005. 600 600 8046. 444 744 9007. 300 600 8048. 444 7089. 300 60010. 144 504

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbyla praktického významu.)

(3) Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li podúředník nebo zřízenec nebo nastanou-li u manželky (družky) okolnosti, které podle § 1, odst. 1 a 3 vl. nař. č. 388/1941 Sb. vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka (družka) ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má-li z takovéto služby výslužné.

(4) Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší podúředníku nebo zřízenci doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší, než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však podúředník nebo zřízenec s manželkou ve společné domácnosti.

(5) Ovdověl-li podúředník nebo zřízenec, podrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud jest aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

(6) Dosáhne-li podúředník nebo zřízenec stupně služného (služebního platu), na který připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení. Doplňovací přídavek odpadá, dosáhne-li podúředník nebo zřízenec stupně služného (služebního platu), s kterým není spojen doplňovací přídavek.

V případech §§ 92 a 93 jest oprávněný povinen každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši přídavku, včas ohlásiti, vyjímajíc případy, v nichž změna nastává dosažením vyššího stupně služného (§ 93, odst. 6). Opomenutí jest trestné podle všeobecných trestních a disciplinárních předpisů bez újmy následků podle předposledního odstavce § 70.

(Ustanovení tohoto paragrafu pozbyla praktického významu.)

5. Doba rozhodná pro stanovení výše služného.

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného (adjuta) béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta) při převodu zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

6. Převod do nových platů při reaktivaci (povolání k činné službě).

Zaměstnanci v trvalé nebo dočasné výslužbě se převedou při reaktivaci do nových platů podle pravidel pro převod do nových platů podle stavu v den jejich odchodu do dočasné, případně trvalé výslužby.

(Ustanovení těchto paragrafů byla buď zrušena pozdějšími nařízeními, nebo pozbyla praktického významu.)

IV. Různá ustanovení.

Ustanovení § 43, odst. 1 až 4 a 6 až 9, o podúřednických a zřízeneckých čekatelích nabudou účinnosti, jakmile osobní stav zaměstnanectva bude odpovídati normální potřebě počtu sil zjištěné podle § 2 zákona č. 286/1924 Sb., a to dnem, který určí vládní nařízení.

Pokud nebudou vydána vládní nařízení ohlášená v předchozích paragrafech, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o předmětech, jež mají býti upraveny těmito vládními nařízeními. Dnem účinnosti toho kterého nařízení zrušují se veškeré dosavadní předpisy o předmětech, které tím kterým nařízením budou upraveny.

Vznikl-li před účinností tohoto nařízení zaměstnanci ve službě čsl. státních drah již ustanovenému právní nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li zaměstnanec právního nároku, může se započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, žádal-li o to písemně ještě před účinností tohoto nařízení.

Úprava služebních platů podle tohoto nařízení nemá vlivu na výši částky, o kterou byl zaměstnanci snížen jeho služební plat pravoplatným disciplinárním nálezem před vyhlášením tohoto nařízení.

V. Převod zaměstnanců do III. a IV. služební třídy k 1. červenci 1946.

(1) Železniční gážisté mimo služební třídy služeb budovních mistrů, dělmistrů I. třídy, mostmistrů, návěstních mistrů, strojmistrů, traťmistrů a vrchních provozních oficiálů se převedou do III. služební třídy podle služební doby započitatelné (započtené) v gážistickém služebním poměru, zaokrouhlené podle § 96, do 7. platové stupnice, mají-li méně než 11, avšak alespoň čtyři roky, a do 6. platové stupnice, mají-li alespoň 11 roků započitatelné (započtené) služební doby ve služebním poměru železničního gážisty mimo služební třídy; při převodu do 6. platové stupnice se určí nejdříve služné v 7. platové stupnici podle započitatelné (započtené) služební doby 11 roků a podle tohoto služného se určí podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení služné v 6. platové stupnici a při tom se započte započitatelná (započtená) služební doba, pokud převyšuje 11 roků.

Je-li pro některé z těchto zaměstnanců výhodnější, aby se jim při převodu určilo služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení než podle započitatelné (započtené) služební doby ve služebním poměru železničního gážisty mimo služební třídy, určí se jim služné podle těchto zásad. Čekatelé na služební místa prvopočátečního ustanovení železničních gážistů mimo služební třídy uvedených v první větě obdrží adjutum. Pro stanovení jeho výše jest rozhodná započitatelná služební doba v gážistickém služebním poměru.

(2) Železniční gážisté mimo služební třídy služeb dělmistrů II. třídy, garážmistrů, provozních oficiálů, strojvůdců, vlakových revisorů a vozových revisorů se převedou do III. služební třídy podle služební doby započitatelné (započtené) v gážistickém služebním poměru, zaokrouhlené podle § 96 do 7. platové stupnice, mají-li méně než 13, avšak alespoň čtyři roky, a do 6. platové stupnice, mají-li alespoň 13 roků započitatelné (započtené) služební doby v gážistickém služebním poměru. Při převodu do 6. platové stupnice se určí nejdříve služné v 7. platové stupnici podle započitatelné (započtené) služební doby 13 roků a podle tohoto služného se určí podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení služné v 6. platové stupnici a zároveň se započte započitatelná (započtená) služební doba, pokud převyšuje 13 roků. Je-li pro některé z nich výhodnější, aby se jim při převodu určilo služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení než podle započitatelné (započtené) služební doby, určí se jim služné podle těchto zásad. Čekatelé na služební místa prvopočátečního ustanovení železničních gážistů mimo služební třídy uvedených v první větě, kteří ze své čekatelské doby nedokonali alespoň čtyři roky, obdrží adjutum. Pro stanovení jeho výše jest rozhodná započitatelná služební doba. Čekatelé, kteří dokonali alespoň čtyři roky čekatelské doby, se převedou do 7. platové stupnice a stanoví se jim v ní služné podle započitatelné služební doby převyšující čekatelskou dobu, zaokrouhlené podle § 96. Řidiči kolejových motorových vozů a řidiči autobusů a nákladních vlaků silniční motorové dopravy se převedou do 7. platové stupnice a obdrží v ní služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení.

(3) Železniční gážisté mimo služební třídy, jejichž služební místa se zařaďují do IV. služební třídy, se převedou do této třídy tak, že mají-li méně než 15 roků započitatelné (započtené) služební doby v gážistickém služebním poměru, převedou se do 7. platové stupnice, a mají-li alespoň 15 roků takové doby, do 6. platové stupnice a stanoví se jim v ní služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení; při převodu do 6. platové stupnice se určí nejdříve služné v 7. platové stupnici a podle tohoto služného služné v 6. platové stupnici. Je-li to pro zaměstnance výhodnější, převede se tak, že se určí jako pomůcka pro převod příslušný stupeň služného v platové stupnici Ia podúředníků, který by zaměstnanec obdržel podle § 109c převodem z I. platové stupnice podúředníků, kdyby nebyl býval ustanoven železničním gážistou mimo služební třídy; podle takto zjištěného služného se mu určí služné v příslušné platové stupnici IV. služební třídy podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení. Nádražní, strojníci obsluhující jeřáby v říčních překladištích a topírenští dozorci se převedou do 7. platové stupnice a obdrží v ní služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení.

(4) Železničním gážistům mimo služební třídy, kteří jimi byli ustanoveni z úředníků statu III. a kteří se podle předchozích odstavců převádějí do stejné platové stupnice, ve které byli v den před ustanovením gážisty, náleží v ní služební pořadí, které měli před přestupem do služební kategorie železničních gážistů mimo služební třídy. Zásady pro určení služebního pořadí ostatních zaměstnanců převáděných podle tohoto paragrafu stanoví ministr dopravy.

Dosavadní úředníci statu IIIa se stávají úředníky III. služební třídy, dosavadní úředníci statu IIIb úředníky IV. služební třídy, a to beze změny platové stupnice, platového stupně a služebního pořadí.

VI. Převod podúředníků a zřízenců do nových platů k 1. červenci 1946.

(1) Ze svých dosavadních platových stupnic, po případě kategorií podle §§ 41 a 42 se přeřaďují:

a) do platové stupnice Ia, po případě kategorie:

všichni zaměstnanci z dosavadní I. platové stupnice, pokud se podle § 109a nepřevádějí do III. nebo IV. služební třídy (u zaměstnanců převáděných do III. nebo IV. služební třídy se určí služné v platové stupnici Ia jen jako pomůcka pro převod podle § 190a, odst. 2 a 3), dále dozorci posunu se služebním titulem „vrchní dozorce posunu“, dozorci železniční stráže se služebním titulem „železniční strážmistr“, návěstní zámečníci zároveň do služební kategorie návěstních dozorců, řidiči motorových dresin, řidiči silničních motorových vozů, tiskaři zároveň do kategorie typografů,

b) do platové stupnice Ib:

všichni zaměstnanci dosavadní platové stupnice IIa, pokud se podle ustanovení písm. a) nepřevádějí do platové stupnice Ia, dále dozorci výhybek, hradlaři, posunovači při služebním výkonu průvodců strojů se služebním titulem „dozorce posunu“, provozní dozorci, skladníci, strojní topiči, telegrafní dozorci, úpravčí trati a vrchní strážníci trati,

c) do platové stupnice II., po případě kategorie:

čerpaři, poddílenští, posunovači, průvodčí vlaků v automobilové dopravě zároveň do kategorie průvodčích automobilů, průvodčí vlaků, staniční vrátní, strážníci trati, topiči stabilních kotlů, úřední pomocníci, výhybkáři, zapisovači vozů a železniční strážníci,

d) do platové stupnice III. se služebním titulem „pomocník“ pomocníci dílenští, staniční, tiskařští, topírenští, traťoví a zásobárenští.

(2) Podúředníci a zřízenci se převedou do nových platových stupnic podle započitatelné (započtené) služební doby v dosavadní platové stupnici podle zásad § 96 vládního nařízení, při čemž jest jejich dosavadní služební pořadí rozhodné pro určení služebního pořadí mezi nimi i v nové platové stupnici.

(3) Do platové stupnice Ia se převedou podúředníci řemeslnických kategorií, mají-li v den počátku účinnosti tohoto nařízení alespoň 7 roků započitatelné (započtené) služební doby v platové stupnici IIa, provozní dozorci a skladníci alespoň 9 roků započitatelné (započtené) služební doby v platové stupnici IIb, strojní topiči alespoň 13 roků započitatelné (započtené) služební doby v platové stupnici IIb a zapisovači vozů alespoň 14 roků započitatelné (započtené) služební doby v III. platové stupnici. Pomocníci se převedou do II. platové stupnice, mají-li v den počátku účinnosti tohoto nařízení alespoň 10 roků započitatelné (započtené) služební doby ve IV. platové stupnici. Zaměstnanci převádění podle tohoto odstavce obdrží v nové platové stupnici služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení.

Pomocní zaměstnanci se zařaďují do dvou služebních skupin, a to:

do I. služební skupiny řemeslníci v řemeslných službách, dosavadní kancelářští příručí a s účinností od 1. ledna 1941 pomocní zaměstnanci ve službě provozních dozorců,

do II. služební skupiny ostatní pomocní zaměstnanci.

(1) Pomocní zaměstnanci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve dvou platových stupnicích, a to služební místa pomocných zaměstnanců I. služební skupiny v I. platové stupnici, služební místa pomocných zaměstnanců II. služební skupiny v II. platové stupnici. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(2) Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jinou služební skupinu bez současného přestupu pomocného zaměstnance do této služební skupiny jest nepřípustno.

O propůjčení služebního místa budiž vydáno osvědčení, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, a den, jímž se místo propůjčuje.

(1) Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.

(2) Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení nestanoví jinak, toliko za dny (hodiny) skutečné služby, jakož za ustanovené dny pracovního klidu, připadající do doby služby.

(3) Nárok a výměra služebního platu pomocných zaměstnanců, kteří byli povoláni ke cvičení ve zbrani, se řídí obdobou předpisů platných pro definitivní podúředníky a zřízence.

(4) Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává pomocným zaměstnancům služební místo, nastoupí-li opět službu neprodleně po skončeném cvičení ve zbrani.

(5) Nastala-li u pomocných zaměstnanců služební překážka odůvodněná nemocí, úrazem neb policejními zdravotními předpisy a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku. Doba jednoho roku se počítá podle zásad nemocenského pojištění zaměstnanců čsl. státních drah; onemocněl-li pomocný zaměstnanec, jemuž byl poskytován služební plat podle první věty tohoto odstavce, nejpozději do 8 týdnů po té, kdy uzdraviv se nastoupil opět službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

(6) Ustanovení § 64 platí obdobně.

(1) Denní plat pomocných zaměstnanců se stanoví podle služebních skupin (§ 110) a skupin míst A, B, C, D (§ 10, odst. 2) v měsíčních částkách takto:

I. Služební skupina.

Ve stupnive skupině místA B C DKčs1. 1.680 1.582 1.484 1.3862. 1.710 1.612 1.514 1.4163. 1.740 1.642 1.544 1.4464. 1.770 1.672 1.574 1.4765. 1.800 1.702 1.604 1.5066. 1.830 1.732 1.634 1.5367. 1.860 1.762 1.664 1.5668. 1.890 1.792 1.694 1.5969. 1.920 1.822 1.724 1.62610. 1.950 1.852 1.754 1.656

II. Služební skupina.

Ve stupni ve skupině místA B C DKčs1. 1.650 1.552 1.454 1.3562. 1.675 1.577 1.479 1.3813. 1.700 1.602 1.504 1.4064. 1.725 1.627 1.529 1.4315. 1.750 1.652 1.554 1.4566. 1.775 1.677 1.579 1.4817. 1.800 1.702 1.604 1.5068. 1.825 1.727 1.629 1.5319. 1.850 1.752 1.654 1.55610. 1.875 1.777 1.679 1.581

(2) Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední vždy po třech rocích započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem. Podmínkou zvýšení jest, aby pomocný zaměstnanec služebně vyhovoval.

(3) Pomocnému zaměstnanci s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 115) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

(4) Pomocným zaměstnancům, jejichž trvalé služební působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší denní plat podle skupiny míst A.

Ustanovení §§ 11 a 63 platí obdobně.

(1) Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat.

(2) Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, je-li pochybnost, zda pomocný zaměstnanec, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, ještě služebně vyhovuje. Doba, po kterou zaměstnanec služebně nevyhovoval, se nezapočte pro zvýšení denního platu.

(1) Ustanovení § 61, odst. 1, platí obdobně.

(2) Pomocnému zaměstnanci vykonávajícímu vojenskou službu presenční se zachovává služební místo, nastoupí-li opět svoji službu do 15 dnů po skončené vojenské službě presenční. Doba před nástupem vojenské služby presenční v dosavadním služebním poměru započitatelná se započítává pro zvýšení denního platu.

(3) Pomocnému zaměstnanci, jehož služební poměr byl zrušen výpovědí pro nedostatek práce, se započte, byl-li opětně ustanoven na systemisované služební místo pomocného zaměstnance, doba při zrušení služebního poměru započitatelná pro zvýšení denního platu, netrvalo-li přerušení služebního poměru déle než 6 měsíců.

(4) Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo dopravy při prvém nebo opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení denního platu. Započtení služby nebo zaměstnání spadající do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(5) Ustanovení § 61, odst. 5, platí obdobně.

O postupových lhůtách pro zvýšení denního platu platí obdobně ustanovení § 60, první věta.

(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, dnem nastoupení služby.

(2) Při změně služebního platu obdrží pomocný zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění pomocného zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Byl-li pomocný zaměstnanec ustanoven ve služebním poměru, na který se vztahuje část prvá tohoto nařízení, zastaví se jeho služební plat dnem, který předchází dnu, od něhož přísluší nový plat podle § 58.

(4) Při přeložení do výslužby zastaví se služební plat dnem, v němž pomocný zaměstnanec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

(5) Zemře-li pomocný zaměstnanec, zastaví se služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil, nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

(1) Služební plat pomocného zaměstnance se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných.

(2) Ustanovení § 59, odst. 2 až 6, platí obdobně.

(1) Pomocným zaměstnancům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená, a to pomocným zaměstnancům s denním platem až včetně do 3. stupně ve výměře 6 dnů, ostatním ve výměře 8 dnů.

(2) Po dobu dovolené náleží pomocným zaměstnancům příslušný služební plat.

Ustanovení § 65 platí obdobně.

Ustanovení § 66 platí obdobně.

Ustanovení § 67, odst. 1, platí obdobně.

Ustanovení § 69 platí obdobně.

Ustanovení § 70 platí obdobně.

(1) Pomocný zaměstnanec může býti po jednoroční bezvadné nepřetržité službě, žádá-li o to, přijat za člena pensijního fondu čsl. státních drah.

(2) Po třech rocích takovéto služby musí býti, žádá-li o to, za člena přijat.

(3) Pro pojištění pomocných zaměstnanců v pensijním fondě čsl. státních drah buďtež v dosavadních předpisech provedeny změny vyplývající z ustanovení tohoto dílu. Tyto změny budou platiti pro pomocné zaměstnance, kteří jsou nebo se stanou členy pensijního fondu čsl. státních drah za účinnosti tohoto nařízení.

Pensijní základnu tvoří roční částka příslušného denního platu stanoveného pro skupinu A snížená o 8.400 Kčs.

(1) Nároku na pensi nabývá také bývalý pomocný zaměstnanec, který byl, maje 5 roků členství v pensijním fondě čsl. státních drah, ze služby u čsl. státních drah vypověděn, aniž byl v době výpovědi služby neschopen, stal-li se neschopným výdělku v 5 rocích po zrušení služebního poměru. Ustanovení toto neplatí, musí-li býti převedena prémiová reserva nebo převodní částka. Neschopnost výdělku se zjistí úředním lékařem čsl. státních drah.

(2) Byly-li pensijní příspěvky vráceny, zaúčtují se s 5%ními úroky na pensi. Pro jejich srážku mohou býti povoleny splátky.

(1) Pense náleží ode dne následujícího po dni, kterým byl zastaven služební plat, byla-li však přiznána podle předchozího paragrafu, ode dne následujícího po řádném ohlášení neschopnosti výdělku, a to pokud nebyla odňata podle všeobecně platných ustanovení o zániku pense, v obou případech tak dlouho, dokud bývalý pomocný zaměstnanec pro ztracenou nebo zmenšenou schopnost práce nemůže najíti přiměřené výdělečné zaměstnání. Ztratí-li znovu takové zaměstnání, nemá na pensi nároku. Pense mu však může býti zcela nebo z části až do odvolání přiznána.

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo praktického významu vzhledem k ustanovení § 113, odst. 5.)

(1) Nejnižší roční výměra normální pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství

v pensijním fondě Nejnižší výměra

pense v Kčsaž do 15 roků 4.500,od 16 do 21 roků 5.100,počínajíc 22. rokem 5.700.

(2) Tyto nejnižší částky se zvyšují o 600 Kčs ročně u ženatého pomocného zaměstnance, přihlíží-li se podle pensijních předpisů k jeho manželce.

(1) Nejnižší roční výměra vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství

v pensijním fondě Nejnižší výměra

pense v Kčsaž do 15 roků 3.900,od 16 do 21 roků 4.200,počínajíc 22. rokem 4.500.

(2) Vdovská pense se vyměřuje z pense, která by manželu náležela bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v předchozím paragrafu; nedosahuje-li však takto vyměřená pense nejnižší výměry stanovené v odstavci 1, zvýší se na tuto nejnižší výměru.

Ustanovení §§ 76 až 78 a 81 a 82 platí obdobně.

(1) Dokud nenabudou účinnosti ustanovení § 43 o podúřednických a zřízeneckých čekatelích, mohou býti na volná systemisovaná služební místa podúřednická a zřízenecká - s výjimkou služebních míst uvedených v § 43, odstavec 5 - ustanovováni pomocní zaměstnanci.

(2) Propůjčiti služební místo systemisované v podúřednické platové stupnici Ia, Ib a II. lze jen, má-li pomocný zaměstnanec alespoň šest roků, a propůjčiti služební místo systemisované ve III. platové stupnici zřízenecké, má-li pomocný zaměstnanec alespoň sedm roků nepřerušené započitatelné služební doby pomocného zaměstnance. Podmínkou jest, aby zaměstnanec vykonával po dobu alespoň čtyř roků službu té kategorie, ve které má býti ustanoven.

(3) Pomocný zaměstnanec může býti ustanoven podúředníkem nebo zřízencem, jen splnil-li všeobecné a případné zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení podúředníkem nebo zřízencem příslušné kategorie.

(1) Při ustanovení podúředníkem nebo zřízencem obdrží zaměstnanec počáteční služné příslušné platové stupnice. Je-li toto služné stejné jako roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

(2) Je-li však roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné vyšší než počáteční služné, obdrží zaměstnanec služné, které se rovná roční částce jeho dosavadního denního platu zmenšené o činovné, po případě, není-li takového služného v příslušné platové stupnici, tuto částku nejblíže převyšuje. Je-li součet služného a činovného nižší než roční částka denního platu, který by zaměstnanci za stejných podmínek příslušel při příštím zvýšení denního platu, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 a 2 se bere za základ činovné skupiny míst, podle níž byl vyměřen dosavadní denní plat zaměstnancův.

(1) Pomocní zaměstnanci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 42), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům čsl. státních drah, o nichž jedná první část tohoto nařízení. Při tom zůstávají nadále na systemisovaných služebních místech pomocných zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabude podle § 106 účinnosti ustanovení § 43 o zřízeneckých čekatelích.

(2) Nový služební poměr počíná dnem po dovršení služby stanovené v předchozím odstavci.

(3) Co do služebního poměru platí pro ně všechny předpisy upravující služební poměr zřízenců ve znění nyní platném i se změnami a doplňky vyplývajícími z tohoto vládního nařízení.

Ustanovení v druhé části dílu I. tohoto nařízení, pokud obsahuje předpisy o úpravě platových poměrů pomocných zaměstnanců (§§ 110, 111, 113 až 120, 122 až 125), ustanovení v druhé části dílu II. vyjímajíc § 128, jakož i ustanovení druhé části dílu III. platí také pro pomocné zaměstnance uvedené v § 135.

DÍL V.

1. Převod do nových platů.

(Ustanovení §§ 137 a 138 pozbyla praktického významu.)

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení denního platu béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se provisorní zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení denního platu při převodu provisorních zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení denního platu, který provisorní zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení denního platu.

(Ustanovení tohoto paragrafu bylo zrušeno vládním nařízením číslo 285/1939 Sb.)

(1) Provisorní zaměstnanci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona číslo 394/1922 Sb., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

a) u provisorních zaměstnanců převedených do denního platu I. služební skupinypři počátečním denním platu 100 Kčs,při prvém až třetím zvýšení 100 Kčs,při čtvrtém zvýšení 96 Kčs,při pátém zvýšení 88 Kčs,při šestém zvýšení 84 Kčs,při sedmém zvýšení 75 Kčs,při osmém zvýšení 71 Kčs,při devátém zvýšení 63 Kčs;b) u provisorních zaměstnanců převedených do denního platu II. služební skupinypři počátečním denním platu 100 Kčs,při prvém až čtvrtém zvýšení 100 Kčs,při pátém zvýšení 96 Kčs,při šestém zvýšení 92 Kčs,při sedmém zvýšení 88 Kčs,při osmém zvýšení 84 Kčs,při devátém zvýšení 80 Kčs.

(2) Ustanovení § 93, odst. 3 až 6, platí obdobně.

Ustanovení § 94 platí obdobně.

Předpisy pro výplatu služebního platu platí stejně pro výplatu doplňovacího přídavku.

(Ustanovení těchto paragrafů pozbyla praktického významu.)

Ustanovení § 108 platí obdobně.

(Ustanovení tohoto paragrafu pozbyla praktického významu.)

(1) Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti, pokud toto nařízení výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, kromě ustanovení již v předchozích paragrafech zrušených, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo účinnosti schválením systemisace míst.)

(3) Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na zaměstnance, kteří byli podle § 13 nebo 16 zákona č. 286/1924 Sb. přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení zákona č. 103/1926 Sb. písemně vyrozuměni podle ustanovení, pokud se týče podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona č. 286/1924 Sb. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti nařízení.

(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926 a provede je ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými ministry.*)

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo praktického významu.)

Podle čl. 22 vládního nařízení ze dne 28. května 1946, č. 146 Sb., jímž se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah, upravuji a v příloze této vyhlášky uveřejňuji úplné znění vládního nařízení č. 15/1927 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů je měnících a doplňujících.

*) Změny provedené předpisy, které vládní nařízení č. 15/1927 Sb. mění a doplňují, nabývají účinnosti dnem stanoveným v těchto předpisech.