Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči

Chovatel je povinen

a) vybavit objekty a zařízení pro zvířata veterinární lékárničkou s potřebným množstvím prostředků pro první pomoc a dezinfekci; jejich druh a množství určí veterinář,

b) zajistit nemocnému zvířeti první pomoc, onemocnění hospodářských zvířat hlásit bez průtahu veterinárnímu středisku, popřípadě vyžádat odbornou veterinární pomoc a postupovat podle pokynu veterináře,

c) poskytnout veterinárním pracovníkům, zajišťujícím zvířatům odbornou léčebnou péči, potřebnou pomoc,

d) hlásit zmetání a uhynutí hospodářských zvířat ihned veterinárnímu středisku.

(1) Vznik nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a podezření z nich je chovatel, popřípadě každý, kdo při výkonu svého povolání, oprávnění nebo funkce (např. myslivecký hospodář, rybářský hospodář, držitel loveckého lístku nebo rybářského lístku) přichází do styku se zvířaty, povinen neprodleně hlásit místnímu národnímu výboru a veterinárnímu středisku.

(2) O vzniku nákaz a onemocnění, která jsou společná zvířatům a lidem a o podezření z nich, jakož i o učiněných opatřeních se navzájem vyrozumívají veterináři a orgány hygienické a protiepidemické služby.

(3) Při vzniku nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz zvířat, onemocnění společných zvířatům a lidem a při podezření z nich, vyrozumí místní národní výbor ihned nejbližší posádkovou správu.

(4) Při vzniku nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz a podezření z nich nařídí místní národní výbor neprodleně po hlášení prozatímní uzávěru objektu (jeho části), v němž nákaza, popřípadě podezření z ní vznikly. Místní národní výbor nařídí, aby objekt (jeho část) byl označen tabulkou „Nebezpečná nákaza zvířat - vstup zakázán“.

(5) Kromě opatření podle odstavce 4 může místní národní výbor nařídit další neodkladná prozatímní opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), m), u), v).

(6) Veterinář neprodleně po hlášení vyšetří zvířata; za účelem zjištění a zdolání nákazy

a) může nařídit porážku nebo utracení potřebného počtu zvířat a jejich pitvu, odebírání potřebných vzorků k laboratornímu vyšetření,

b) vymezí místo, v němž jsou zvířata nákazou nemocná nebo zvířata podezřelá nebo jiné zdroje nákazy (ohnisko nákazy),

c) vymezí ochranné pásmo kolem ohniska a učiní, popřípadě uloží potřebná ochranná a zdolávací opatření.

S uloženými opatřeními veterinář seznámí místní národní výbor, který je vyhlásí způsobem v místě obvyklým a dbá o jejich dodržování.

(1) K účinnému zdolání nákazy zvířat může okresní národní výbor zejména nařídit:

a) oddělené ustájení zvířat, zřízení izolačních stájí nebo izolátů, pozorování zvířat, označení a zvláštní evidenci zvířat;

b) přemístění zvířat do izolačních stájí nebo izolátů;

c) zákaz nebo omezení přemísťování zvířat v ohnisku (v ochranném pásmu), popřípadě z ohniska nákaz (ochranného pásma) nebo do něho;

d) zákaz, omezení, nebo úpravu pořádání svodů, trhů, výstav, nákupu zvířat, honů a odchytu zvěře;

e) zákaz, omezení nebo úpravu pastvy a vzájemného styku zvířat;

f) zákaz, omezení nebo úpravu volného pobíhání zvířat;

g) zákaz, omezení nebo úpravu plemenitby a chovu zvířat;

h) zákaz nebo omezení používání studní, napajedel, brodišť, jakož i cest a silnic zvířaty;

ch) vypuštění rybníků nebo zákaz jejich vypuštění;

i) asanaci vodních zdrojů, luk a pastvin;

j) utracení nebo poražení zvířat nákazou nemocných a zvířat podezřelých, a zvířat, která mohou být přenášeči zárodků nákaz; odstřel zvěře nákazou nemocné nebo podezřelé;

k) zákaz, omezení nebo úpravu porážek zvířat;

l) ochranné očkování, léčení a odčervování zvířat;

m) sterilizaci nebo jinou úpravu potravin a surovin živočišného původu, krmiv a předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz, omezení nebo úpravu jejich výroby, zpracování, nákupu, přepravy nebo uvádění do oběhu;

n) dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v ohnisku nákazy i mimo ohnisko; zostřenou dezinfekci dopravních prostředků, dezinfekci předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz;

o) sterilizaci nebo zvláštní ošetření hnoje a močůvky, odpadních vod nebo jiných odpadů;

p) vylovení ryb, neškodné odstranění ryb nákazou nemocných nebo podezřelých;

r) zvláštní veterinární vyšetření zvěře, zvěřiny a ryb;

s) zákaz, omezení nebo úpravu provozu závodu;

t) zákaz, omezení nebo úpravu silniční dopravy, shromažďování lidí, osobního styku lidí a hromadných návštěv;

u) izolaci a dezinfekci osob;

v) střežení objektů, obcí nebo jejich částí, hranic ohniska nákazy (ochranného pásma);

z) zákaz nebo omezení distribuce a použití krmiv a steliva ohrožujících zdraví zvířat.

(2) K soustavnému provádění ochranných a zdolávacích opatření proti nebezpečným nebo velmi nebezpečným nákazám, popřípadě jiným hromadným onemocněním zvířat, vypracovávají chovatelé ozdravovací plán, a to v součinnosti s veterinárními pracovníky. Tyto plány schvaluje okresní národní výbor. Chovatelé jsou povinni zabezpečit řádné plnění schválených ozdravovacích plánů.

(1) Nákazu prohlásí okresní národní výbor za zdolanou, jestliže

a) v ohnisku nákazy poslední nemocné zvíře se uzdravilo nebo bylo odstraněno a ve stanovené pozorovací době se nevyskytl další případ onemocnění nákazou nebo nevzniklo podezření z ní, popřípadě v ohnisku nákazy není již žádného zvířete vnímavého pro nákazu,

b) byla provedena závěrečná dezinfekce.

(2) Zdolání nákazy vyhlásí místní národní výbor způsobem v místě obvyklým.

(1) Prohlídku jatečných zvířat (skot, prasata, ovce, kozy, koně a ostatní jednokopytníci, drůbež a králíci) a masa těchto zvířat, které je určeno pro veřejné zásobování, provádějí veterinární pracovníci před poražením, při poražení a po poražení.

(2) Jatečná zvířata, jejichž maso je určeno pro veřejné zásobování, smějí být porážena jen na jatkách.

(3) Maso jatečných zvířat, které nebylo vyšetřeno, nesmí být uváděno do oběhu.

(4) Provozovatel jatek je povinen okresnímu veterinárnímu zařízení alespoň týden předem oznamovat předpokládaný příhon jatečných zvířat a počet porážek a neprodleně hlásit dodání zvířat nemocných, zvířat určených k nutné porážce a každé dovezené maso.

(1) Zemědělský nákupní a zásobovací podnik musí zvíře určené pro poražení před jeho dopravením na jatky označit tak, aby bylo patrno, z které obce a z kterého zemědělského závodu zvíře pochází; označení musí souhlasit s průvodními doklady.

(2) Provozovatel jatek je povinen postarat se o to, aby až do skončení prohlídky masa bylo možno zjistit, z kterého zvířete jednotlivé části jsou.

(3) Před skončením prohlídky masa nesmějí být části poraženého zvířete bez souhlasu veterináře provádějícího prohlídku masa k žádným účelům použity ani odstraněny.

(1) Podle výsledku prohlídky masa rozhodne veterinář provádějící prohlídku masa o poživatelnosti masa a zajistí jeho označení jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné.

(2) Maso poživatelné lze uvádět do oběhu bez omezení.

(3) Maso podmíněně poživatelné smí být uváděno do oběhu jen za podmínek stanovených veterinářem podle směrnic ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(4) S masem nepoživatelným se naloží jako s konfiskátem (§ 32). Ke krmení zvířat lze nepoživatelného masa použít jen se souhlasem veterináře.

Podniky, které zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu zvěř, zvěřinu, ryby, korýše a měkkýše, jakož i jejich části, určené pro veřejné zásobování (k výživě lidí a ke krmení zvířat), jsou povinny vyžádat si jejich veterinární vyšetření před uvedením do oběhu. Veterinární vyšetření provádí veterinář.

(1) Při ošetření, zpracování nebo úpravě potravin živočišného původu, nesmí být použito látek nebo způsobů zpracování, které mohou dát těmto potravinám vlastnosti zdraví škodlivé nebo zakrývat jejich jiné nepřirozené vlastnosti nebo je odstraňovat (pach, chuť, barva, kyselost, volné mastné kyseliny apod.).

(2) Dopravu potravin a surovin živočišného původu lze provádět jen dopravními prostředky, které podle povahy dopravovaného zboží vyhovují hygienickým a protiepidemickým požadavkům.

(3) Potraviny a suroviny živočišného původu, vyžadující zvláštní péče při jejich dopravě, musí být veterinářem vyšetřeny v místě odeslání i v místě určení a doloženy veterinárním osvědčením o zdravotní nezávadnosti. V osvědčení musí být uvedeny výsledky vyšetření, dále jméno a místo odesílatele a příjemce, druh a množství dopravovaných potravin a surovin, den jejich výroby, vyskladnění, popřípadě pokyny pro dopravce a příjemce.

(1) Okresní národní výbor ukládá podle zásad stanovených ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství společně s ministerstvem zdravotnictví a v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními úřady zpracovatelským podnikům, aby činily opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu při jejich zpracování, ošetřování, uchovávání, přepravě a skladování, a to až do jejich uvolnění do oběhu. Přitom okresní národní výbor vykonává odbornou činnost prostřednictvím veterinárních pracovníků, kteří současně dozírají na plnění uložených opatření.

(2) Zpracovatelské podniky jsou povinny umožnit veterinárním pracovníkům výkon dozoru a poskytnout jim pomoc při jeho provádění.

(3) Okresní národní výbor může pověřit veterináře, aby činili opatření podle odstavce 1 věty prvé.

(4) Odbornou činnost směřující k plnění úkolů podle odstavce 1 a 2 vykonávají veterinární pracovníci v úzké součinnosti s orgány hygienické a protiepidemické služby.

Okresní národní výbory, popřípadě místní národní výbory zajišťují, aby při řízení o přípustnosti stavby zpracovatelských podniků bylo dbáno požadavků veterinární péče a péče o hygienu potravin a surovin živočišného původu a ochrany proti nemocem přenosným ze zvířat na lidi. K tomu účelu si investorské organizace vyžadují posudky veterinárních zařízení.

(1) Prototypy strojů a zařízení pro ošetřování a zpracování potravin a surovin živočišného původu a krmiv, jakož i jejich výrobu, schvaluje z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin a surovin ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví a z hlediska zdravotní nezávadnosti krmiv ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(2) Okresní národní výbory prostřednictvím svých veterinárních zařízení dohlížejí, zda stroje a zařízení pro ošetřování a zpracování potravin a surovin živočišného původu a krmiv při jejich uvedení do provozu a během něho odpovídají požadavkům uvedeným v odstavci 1.

(1) Chovatelé jsou povinni při výrobě a ošetření mléka zachovávat příslušné předpisy.

(2) K veřejnému zásobování a k výrobě mlékárenských výrobků lze používat jen mléka mlékárensky ošetřeného nebo syrového zaručeně zdravotně nezávadného.*)

(3) Za mléko mlékárensky ošetřené, se považuje mléko, které bylo mlékárnou vytříděno, vyčištěno, pasterováno a pokud není dále zpracováváno, zchlazeno.**)

(4) Veškeré mléko převzaté mlékárnou musí být pasterováno.

Pasterace se provádí zahřátím:

1. mléka na teplotu nejméně 85 oC;

2. mléka na teplotu 71 oC až 74 oC po dobu 20 až 30 vteřin, rozhodne-li tak okresní národní výbor na návrh okresního veterinárního zařízení, podaný v dohodě s orgány hygienické služby;

3. smetany na teplotu nejméně 90 °C.

O případném zvýšení pasterační teploty nebo úpravě pasteračního režimu z důvodů protiepidemických nebo protiepizootických rozhoduje okresní národní výbor na návrh okresního veterinárního zařízení nebo orgánu hygienické služby, podaný ve vzájemné dohodě.

(5) Kotouč nebo pás registračních zařízení pasterů musí být předem okresním národním výborem ověřen a označen datem ověření. Odpovědný pracovník mlékárny ihned po provedení pasterace vyznačí na kotouči nebo pásu množství pasterovaného mléka; zdůvodní výkyvy předepsaných ukazatelů činnosti pasterů a záznam potvrdí. Záznam musí být uschován nejméně po dobu 1 roku v provozovně.

(6) Jiný způsob ošetření mléka nebo smetany nahrazující pasteraci povoluje ministerstvo zemědělství a výživy republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví republiky.

(7) Do oběhu smí být uváděno bez označení jen mléko kravské; mléko jiných druhů zvířat a výrobky z něho musí být při uvádění do oběhu označeny podle druhů zvířat.

Je zakázáno porážet zvířata nemocná snětí slezinnou, snětí šelestivou, vozhřivkou, morem skotu, vzteklinou, maligním edémem, brucelózou ovcí a koz, nakažlivou chudokrevností jednokopytníků, tularemií a myxomatózou. Rovněž se zakazuje porážení zdravých březích plemenic (nestanoví-li jinak ministerstvo zemědělství a výživy republiky v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů) a porážení nemocných zvířat v agónii.

(1) Za konfiskát se považují:

a) celá těla zvířat uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených;

b) nepoživatelné maso (§ 22 odst. 4), potraviny a suroviny živočišného původu, jakož i výrobky z nich, pokud byly podle příslušných předpisů prohlášeny za nepoživatelné;

c) odpady zvířecích těl při porážení a dalším zpracování a odpady při výrobě potravin a surovin živočišného původu včetně odstředivkových kalů z mlékáren, pokud jsou nezpůsobilé k lidskému požívání a nemohou být použity ani k jiným účelům stanoveným ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství;

d) vzorky odebírané k laboratornímu vyšetření.

(2) Konfiskát musí být neškodně odstraněn; jeho sběr a neškodné odstranění provádí kafilérie, popřípadě asanační technik veterinárního zařízení.

(3) Odstranění konfiskátu se provádí bezplatně a za konfiskát se náhrada neposkytuje.

Výjimky z ustanovení této vyhlášky může povolit v jednotlivých odůvodněných případech ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením této vyhlášky; zejména se zrušují:

§ 52 až 94 vyhlášky č. 141/1951 Ú. l. I (168/1951 Ú. v.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení živočišné výroby, ve znění vyhlášek č. 79/1952 Ú. l., č. 226/1954 Ú. l., č. 238/1955 Ú. l. a č. 243/1959 Ú. l.;

vyhláška č. 167/1951 Ú. v., o zákazu přemísťování včelstev, rojů, včelích matek, upotřebených úlů a včelařského nářadí z některých okresů na ostatní území Slovenska;

vyhláška č. 73/1952 Ú. l. (102/1952 Ú. v.), o cenách vakcíny proti slintavce a rekonvalescentního séra;

vyhláška č. 81/1952 Ú. l. (110/1952 Ú. v.), o ochranných opatřeních proti nákazám zvířat při prohlídce masa;

vyhláška č. 108/1953 Ú. l. (142/1953 Ú. v.), o ochraně stád ovcí před některými nemocemi;

vyhláška č. 374/1953 Ú. l. (421/1953 Ú. v.), o veterinární činnosti na státních statcích, národních podnicích;

vyhláška č. 59/1954 Ú. l. (76/1954 Ú. v.), o ochraně králíků a zajíců před myxomatózou a o jejím zdolávání;

vyhláška č. 226/1954 Ú. l. (250/1954 Ú. v.), o povinném vyšetřování jednokopytníků na vozhřivku a o změnách a doplňcích některých ustanovení o zdravotních listech jednokopytníků;

vyhláška č. 109/1958 Ú. l., o specializaci veterinárních lékařů;

vyhláška č. 187/1958 Ú. l., o opatřeních proti tuberkulóze skotu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962.

Ministr:

Krutina v. r.

Příloha k vyhlášce č. 154/1961 Sb.

Poznámka:

1. Za úkony, které nejsou v sazebníku uvedeny, se vybírají náhrady jako za obdobné úkony v sazebníku uvedené.

2. Náhrada sazebníku se zvyšuje o 50 % za úkon provedený na žádost chovatele v den pracovního klidu nebo v nočních hodinách, tj. v měsíci dubnu až září v době od 22 do 6 hodin a v měsíci říjnu až březnu od 20 do 7 hodin.

3. Není-li v sazebníku stanoveno jinak, rozumějí se

a) velkými zvířaty - jednokopytníci a skot starší 6 měsíců,

b) malými zvířaty - hříbata a skot do 6 měsíců, vepři, kozy, ovce a psi,

c) drobnými zvířaty - selata do 25 kg ž. v., jehňata a kůzlata, králíci, drůbež a jiná drobná zvířata neuvedená pod písm. a) a b).

4. Sazby za úkony platí pro malá zvířata, pokud není uvedeno, že jde o úkony pro drobná zvířata.

5. Sazby v sazebníku

a) se zvyšují o 100 % při ošetření velkých zvířat,

b) se snižují o 50 % při ošetření drobných zvířat, pokud není sazba v sazebníku jmenovitě uvedena.

PoložkaÚkonKčs1.Trepanace u malého zvířete25,-2.Extrakce zubů u malého zvířete10,-3.Operativní odstranění cizího tělesa z jícnu u malého zvířete 25,-4.Tracheotomie u malého zvířete25,-5.Nabodnutí hrudníku u malého zvířete10,-6.Operativní otevření dutiny břišní se všemi zákroky v dutině břišní i se šitím rány u malého zvířete80,-7.Operace tříselné nebo pupeční kýly u malého zvířete25,-8.Cévkování malého zvířete10,-9.Ošetření ran i s případným šitím20,-10.Operace vlčích drápků u psa10,-11.Operativní úprava vychlípeného nebo vchlípeného očního víčka

(entropia nebo ektropia) třetího víčka a extirpace bulbu u psa25,-12.Operativní zákrok u drůbeže5,-13.Pomoc při normálním porodua) u malého zvířete15,-b) u drobného zvířete5,-14.Pomoc při porodu s nepravidelným průběhem (nepravidelné polohy mláďat)a) u malého zvířete40.-b) u drobného zvířete20.-15.Pomoc při porodu s nepravidelnostmi, pro které je třeba provést embryotomiia) u malého zvířete50.-b) u drobného zvířete30.-16.Úprava polohy vyhřezlé dělohy se všemi s tím souvisejícími úkony,

jako odebrání plodových blan, následný výplach dělohy, sevření vulvya) u malého zvířete30.-b) u drobného zvířete20.-17.Amputace vyhřezlé dělohya) u malého zvířete30.-b) u drobného zvířete20.-18.Vybavení zadržených plodových blan s případným výplachem dělohy u malého zvířete20,-19.Výplach dělohy po porodu u malého zvířete5,-20.Úprava polohy vyhřezlé pochvy i se sevřením vulvy u malého zvířete10,-21.Operativní ošetření močové roury u malého zvířete25,-22.Vyoperování nádoru u malého zvířete25,-23.Nálev do konečníku u malého zvířete5,-24.Ošetření zlomenin kostí a přiložení upevňovacího obvazu u malého zvířete30,-25.Pitva malých zvířat20,-

PoložkaÚkonKčs26.Krácení nebo úprava uší u psa25,-27. Krácení ohonu nebo úprava ohonua) u štěněte5,-b) u staršího psa15,-c) subkutánní myotomie u psa25,-28.Kleštění (kastrace)a) kanečka - selete do 25 kg ž. v.5,-b) kanečka - běhouna10,-c) kanečka - kryptorchida30,-d) selete s kýlou10,-e) jehněte nebo kůzlete5,-f) berana nebo kozla15,-g) sviňky selete do 25 kg ž. v.15,-h) sviňky běhouna do 50 kg ž. v.20,-ch) prasničky přes 50 kg ž. v.45,-Poznámka: při nekrvavém způsobu se sazby snižují o 50 %.29.Kapounování drůbeže, za 1 kus2,-30.Kleštění jiných malých zvířat20,-31.Zavedení nosního kroužku vepři5,-32.Umělé přerušení březosti20,-33.Umělé osemenění u malého a drobného zvířete35,-34.Zavedení narkózy u malého zvířete10,-35.Ozáření horským sluncem malého zvířete20,-36.Vyšetření malého zvířete rentgenema) bez snímku30,-b) se snímkem35,-

PoložkaÚkonKčs37.Očkování jednotlivých zvířat kromě drůbeže za 1 kus2,-38.Očkování drůbeže za 1 kus1,-39.Aglutinační zkoušky na bílou úplavici kuřat za 1 kus1,-40.Současné provedení aglutinační zkoušky na bílou úplavici kuřat a tuberkulinaci za 1 kus1,50

PoložkaÚkonKčs41.Vyšetření moče (bez jeho odebrání)a) chemické, za jednu zkoušku5,-b) chemické a mikroskopické, za jednu zkoušku10,-42.Vyšetření výkalů na vajíčka parazitů5,-43.Vyšetření očí pomocí přístrojů10,-44.Incize abscesu a haematomu5,-45.Přiložení obvazu10,-46.Injekcea) subkutánní nebo intramuskulární5,-b) intravenosní, intraperitoneální nebo intratracheální10,-c) pro epidurální nebo paravertebrální anestézii10,-Poznámka: náhrada je stanovena za vpravení celé potřebné dávky,

ať se provádí v dílčích dávkách nebo na několika místech těla47.Chemické vyšetření na březost5,-48.Odborné posudky, dobrozdání se účtují podle nákladů spojených s výkonem a podle rozsahu

a obtížnosti výkonu, nejméně však za každou i jen započatou stránku40,-49.Chemické vyšetření krmiv, vody atp. 30,-50.Biologický pokus - za každý pokus (kromě ceny zvířat)20,-

*) Vyhláška č. 234/1959 Ú. l., o zacházení s jedy a s látkami škodlivými zdraví.

*) Vyhláška č. 182/1960 Sb., o bezpečnosti práce při obsluze hospodářských zvířat - § 9.

**) Směrnice pro poskytování ochranných oděvů, obuvi a pracovních pomůcek v zemědělství a pro vybavování společných zařízení v zemědělských závodech poř. č. 7/1960 Věstník MZLVH.

*) ČSN 57 0601 - Syrové mléko.

**) ČSN 57 0599 - Mlékárensky ošetřené mléko (pasterované mléko).

*) Směrnice ministerstva zdravotnictví o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami poř. č. 55/1961 Věstník ministerstva zdravotnictví.

**) Vyhláška č. 214/1958 Ú. l., o nákladním tarifu automobilové dopravy a o cenách zasílatelských služeb.