6 As 33/2006 — Nejvyšší správní soud

31 A 54/2022- 121 - text 6 č. j. 31A 54/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Václava Štencla, MA a JUDr. Radka Malenovského v právní věci žalobce: K. Š., narozen X bytem X t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim zastoupen advokátem Mgr. Markem Ježkem sídlem Tovární 1707/33, 737 01 Český Těšín proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, Věznice Kuřim sídlem Blanenská 1191, 664 34 Kuřim o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2022, sp. zn. VS-45507/ČJ-2022 takto: I. Rozhodnutí Vězeňské služby České republiky, Věznice Kuřim ze dne 18. 3. 2022, sp. zn. VS-45507/ČJ-2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 628 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. Marka Ježka, sídlem Tovární 1707/33, 737 01 Český Těšín. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2022, č. j. VS-45507/ČJ-2022-803332 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta stížnost žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o uložení kázeňského trestu ze dne 11. 3. 2022, č. j. VS-45507/ČJ-2022-803332 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Stížnost byla zamítnuta dle § 52 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „ZVTOS“), ve spojení s § 60 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 345/1999 Sb., Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „řád výkonu trestu odnětí svobody“). 2. Kázeňského přestupku se měl žalobce dopustit dne 14. 1. 2022, kdy bylo provedeno orientační toxikologické vyšetření žalobce na přítomnost omamných a psychotropních látek v jeho organismu. Orientační vyšetření odhalilo pozitivitu na přítomnost THC a Tremadolu v organismu žalobce. Výsledek orientačního vyšetření byl potvrzen Ústavem soudního lékařství v Brně. Tímto žalobce porušil § 28 odst. 1 a odst. 3 písm. b) ZVOTS. Za kázeňský přestupek správní orgán prvního stupně uložil kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 10 dnů nepodmíněně podle § 46 odst. 3 písm. g) ZVOTS. II. Obsah žaloby 3. Žalobce má za to, že byl napadeným rozhodnutím přímo zkrácen na svých právech z důvodu vad řízení. Žalobce konstatuje, že Vězeňská služba je správním úřadem. Má za to, že rozhodnutí žalovaného je rozhodnutím ve smyslu § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a podléhá právnímu režimu správního řádu. Řízení o uložení kázeňského trestu a o stížnosti proti uložení kázeňského trestu je toliko obecně formulováno v § 46 a § 52 ZVOTS. Na řízení o uložení kázeňského trestu a na něj navazující stížnostní řízení se subsidiárně aplikuje správní řád, jelikož zvláštní zákon tyto otázky neupravuje. 4. Žalovaný řízení zatížil vadou spočívající v nedodržení povinnosti správního orgánu vyzvat účastníka řízení k doplnění podání. Žalobce podal prostřednictvím svého právního zástupce dne 14. 3. 2022 proti prvostupňovému rozhodnutí stížnost, která měla být odůvodněna dodatečně. Podle § 37 odst. 3 správního řádu v případě, že podání nemá předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit, nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Žalovaný své povinnosti vyzvat žalobce k doplnění stížnosti nedostál a po podání neodůvodněné stížnosti žalobcem meritorně rozhodl. 5. Dále měl žalovaný řízení zatížit vadou spočívající v nedodržení povinnosti správního orgánu doručit písemnost právnímu zástupci účastníka. Žalobce udělil plnou moc svému právnímu zástupci dne 1. 3. 2022 k zastupování pro celé řízení. V řízení bylo vydáno rozhodnutí o kázeňském trestu, rozhodnutím o stížnosti bylo zrušeno a věc byla vrácena zpět k novému řízení. V navazující části řízení byla řízení udělena nová spisová značka. Žalobce má za to, že zmocnění, které mu bylo uděleno je účinné rovněž pro tu část řízení evidovanou pod sp. zn. VS-45507/ČJ-2022, jde o identické řízení, ve kterém bylo po vydání rozhodnutí o zrušení kázeňského trestu pokračováno a žalovaným bylo věci přiděleno účelově nové číslo jednací. 6. Dne 11. 3. 2022 bylo žalobci v rámci pokračujícího kázeňského řízení doručeno prvostupňové rozhodnutí, které nebylo doručeno právnímu zástupci žalobce. Dle vyjádření žalobce mu bylo žalovaným sděleno, že jde o věc, ve které není právně zastoupen, jelikož jí bylo přiřazeno nové číslo jednací (č. j. VS-45507/ČJ-2022). Tato skutečnost byla telefonicky sdělena žalobcem jeho právnímu zástupci, který podal dne 14. 3. 2022 z opatrnosti stížnost, přestože mu nebylo žalovaným doručeno rozhodnutí a neměl tedy možnost se seznámit s obsahem rozhodnutí. Žalovaným bylo o stížnosti rozhodnuto dne 18. 3. 2022 bez doručení napadeného rozhodnutí právnímu zástupci. Žalovaný opakovaně porušil svou zákonnou povinnost doručit rozhodnutí právnímu zástupci žalobce dle § 34 odst. 2 správního řádu. Právní zástupce neměl na základě pochybení žalovaného možnost seznámit se s obsahem rozhodnutí a řádně tak odůvodnit opravný prostředek. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k relevantní právní úpravě uvedl, že dle § 76 odst. 1 ZVOTS se na řízení dle tohoto zákona správní řád nevztahuje. Pravidla pro ukládání kázeňských trestů jsou upravena ZVOTS. K podrobnostem při kázeňském řízení je vydán řád výkonu trestu odnětí svobody, který v § 56 a násl. stanovuje pravidla pro řízení o kázeňských trestech. Dle konstatování Krajského soudu v Brně uvedeného v rozsudku č. 29 A 41/2012 a 29 A 1/2013, se použijí základní zásady činnosti správních orgánů dle § 177 odst. 1 správního řádu. 8. Žalobce se prostřednictvím právního zástupce odvolává na plnou moc ze dne 1. 3. 2022. Tato plná moc však byla udělena k právnímu zastoupení ve věci kázeňského řízení o uložení kázeňského trestu pod sp. zn. VS-33145/ČJ-2022-803332. Rozhodnutí v tomto řízení bylo zrušeno a věc byla vrácena k novému kázeňskému řízení. Plnou moc, na kterou žalobce odkazuje, žalovaný neeviduje, proto bylo komunikováno pouze s žalobcem. 9. Žalovaný zastává právní názor, že v kázeňském řízení vystupuje významněji požadavek na flexibilitu rozhodování a snaha udržovat pořádek a bezpečnost ve věznici v reálném čase. Proto na rozhodnutí o kázeňských trestech nelze klást nároky srovnatelné např. s rozhodnutím správního orgánu. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Žalobce spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí ve vadách řízení. Namítá vadu spočívající v nedodržení povinnosti správního orgánu vyzvat účastníka řízení k doplnění podání a vadu spočívající v nedodržení povinnosti doručit písemnost právnímu zástupci žalobce. 12. Krajský soud se předně zabýval tvrzeným opomenutím žalovaného doručovat písemnosti zmocněnému právnímu zástupci žalobce. Dle žalobce nebylo jeho právnímu zástupci doručeno prvostupňové rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. Právním zástupcem byl žalobce přitom zastoupen na základě plné moci ze dne 1. 3. 2022. Žalovaný sdělil, že mu tato plná moc nebyla doručena standardně prostřednictvím datové schránky a tuto plnou moc neeviduje, plná moc navíc zmocňuje právního zástupce pro řízení evidované pod sp. zn. VS-33145/ČJ-2022. Proto prvostupňové rozhodnutí právnímu zástupci žalobce nedoručoval. 13. Plná moc zmocňovala právního zástupce žalobce k: „právnímu zastoupení ve věci kázeňského řízení a o uložení kázeňského trestu Vězeňské služby ČR Věznice Kuřim pod č. j. VS-33145/ČJ-2022-803332, včetně jeho přezkumu.“ Krajský soud má za to, že takto formulovaná plná moc je účinná i pro tu část řízení, která byla evidována ve spise sp. zn. VS-45507/ČJ-2022, protože se jednalo o totožné kázeňské řízení. Číslo jednací v plné moci slouží především k identifikaci konkrétního kázeňského řízení, pro které je plná moc udělována. Užití čísla jednacího však nebrání zastupování právním zástupcem v celém řízení, tedy i v té části řízení, která je z důvodu interní organizace činnosti žalovaného vedena ve spise pod odlišnou spisovou značkou. Krajský soud má za to, že rozdělení řízení do dvou spisových doku