9 Ao 3/2009 — Nejvyšší správní soud

142 A 6/2024- 116 - text  55 142 A 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci navrhovatele: město Chlumec, IČO: 00391387 sídlem Muchova 267, 403 39 Chlumec zastoupeno advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno proti odpůrci: Ústecký kraj sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Správa železnic, státní organizace, IČO: 70994234 sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 zastoupena advokátem JUDr. Jaromírem Bláhou sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 2) Česká republika – Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – 5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, schválené usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 018/29Z/2024 ze dne 24. 6. 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Zastupitelstvo Ústeckého kraje (dále jen „zastupitelstvo“, v citacích též „ZÚK“) usnesením č. 018/29Z/2024 ze dne 24. 6. 2024 vydalo 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen „napadená aktualizace“, v citacích též „5aZÚR ÚK“). Touto aktualizací zastupitelstvo v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen „ZÚR ÚK“) vymezilo na území Ústeckého kraje návrhový koridor ŽD1 pro železniční vysokorychlostní trať RS4 v úseku od hranice Středočeského a Ústeckého kraje u obce Mnetěš přes Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem (dále jen „koridor ŽD1“) a zrušilo koridor územní rezervy VRT – ZR1 (dále obvykle jen „územní rezerva“). Návrh 2. Navrhovatel předeslal, že vymezený koridor ŽD1 pro vysokorychlostní trať (dále jen „VRT“) je z řady níže podrobně uvedených důvodů věcně nevhodný a že k jeho vymezení v napadené aktualizaci došlo z níže uvedených důvodů v rozporu s právními předpisy. [OBRÁZEK] Výřez z výkresu – Schéma šířkového uspořádání koridoru ŽD1 v dotčené lokalitě, červenými křížky značeno zrušení územní rezervy VRT-ZR1; zmíněný výkres je součástí grafické části napadené aktualizace, pozn. soudu 3. Ke své aktivní legitimaci a přípustnosti návrhu navrhovatel uvedl, že je městem, jehož územím prochází koridor ŽD1 vymezený napadenou aktualizací. Navrhovatel je tedy obcí Ústeckého kraje, která je již na základě zákona ve smyslu § 101a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) oprávněna podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, v daném případě napadené aktualizace vydané odpůrcem. Navrhovatel dodal, že napadená aktualizace na jeho území – v úzkém místě mezi dvěma obydlenými částmi (samotný Chlumec a jeho místní část Stradov) – vymezuje koridor VRT, který byl původně zamýšlen v místě územní rezervy zcela mimo zastavěné, obytné části navrhovatele a na okraji jeho území, aniž by však byla zrušená územní rezerva řádně prověřena. Navrhovatel je proto přesvědčen, že byl i ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. vydáním napadené aktualizace zkrácen na svých právech. Realizací VRT v místě vymezeného koridoru ŽD1 by došlo dle navrhovatele k ohrožení možnosti všestranného rozvoje jeho území a potřeb jeho občanů. 4. Navrhovatel rozdělil své návrhové body (námitky) do sedmi okruhů. 5. V prvním okruhu návrhových bodů navrhovatel namítal absenci posouzení vlivů varianty koridoru VRT dle územní rezervy na trvale udržitelný rozvoj území. Vedení koridoru VRT v místě rušené územní rezervy nebylo dle navrhovatele v procesu pořizování napadené aktualizace uvažováno jako jedna z variant vedení koridoru VRT a nebylo ani plnohodnotně prověřeno a posouzeno z hlediska jeho vlivu na udržitelný rozvoj území. To je však dle navrhovatele v přímém rozporu s usnesením zastupitelstva č. 018/13Z/2022 přijatým dne 28. 2. 2022, jehož obsahem bylo rozhodnutí o pořízení napadené aktualizace na základě prověření předložených variant. Prověření variant bylo dle navrhovatele zároveň podmíněno současným posouzením koridoru územní rezervy z hlediska jeho vlivu na udržitelný rozvoj území. Povinnost prověřit vymezenou územní rezervu pak dle navrhovatele obecně plyne i z § 23b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“). 6. Navrhovatel citoval z odůvodnění napadené aktualizace, kde je v kapitole 2.1.3. Část A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) na str. 47 k posouzení územní rezervy uvedeno následující: „V tomto případě je zapotřebí upozornit, že se nejedná o plnohodnotnou variantu navrženou k vedení zamýšleného záměru (ani o plnohodnotnou variantu hodnocené koncepce), ale pouze o stávající, resp. rušenou územní rezervu koridoru.“ Z této citace je dle navrhovatele zřejmé, že podmínka uvedená v usnesení zastupitelstva nebyla dodržena, neboť primárně nebylo zvažováno vedení koridoru v místě územní rezervy, a nebyla tedy řádně posouzena jeho proveditelnost. Naopak bylo dle navrhovatele vycházeno z předpokladu, že koridor místem územní rezervy veden být nemá. Hodnocení provedené na základě citovaného výchozího předpokladu nemohlo dle navrhovatele poskytnout objektivní výsledky a nemohlo naplnit požadavek zastupitelstva na posouzení koridoru územní rezervy, jelikož územní rezerva nebyla při hodnocení jejího vlivu na udržitelný rozvoj území posouzena jako rovnocenná varianta koridoru ŽD1. Na základě uvedených skutečností a s ohledem na úpravu územní rezervy v § 23b stavebního zákona navrhovatel usoudil, že zastupitelstvo považovalo za důležité vyhodnocení vlivů provést, aby bylo možné zvážit výběr nejen variant navržených oprávněným investorem – osobou zúčastněnou na řízení 1) Správa železnic, státní organizace (dále jen „Správa železnic“), ale i variantu dle územní rezervy. Jiný závěr by dle navrhovatele postrádal smysl. 7. Skutečnost, že nebyla varianta dle územní rezervy prověřena, vytýkala dle navrhovatele napadené aktualizaci i Ing. Jarmila Paciorková v odborném posouzení z dubna 2024, ze kterého navrhovatel citoval. 8. Navrhovatel doplnil, že nad rámec výslovného požadavku uvedeného ve zmíněném usnesení zastupitelstva bylo nezbytné řádně prověřit využitelnost existující územní rezervy i z hlediska legitimního očekávání jednotlivých dotčených subjektů, mezi něž patří i navrhovatel a jeho obyvatelé. Smyslem územní rezervy je totiž dle navrhovatele mimo jiné připravit dotčené subjekty na možnost, že koridor může být v budoucnu veden touto trasou. Takto založené legitimní očekávání je potom třeba brát v úvahu v dalším postupu. Navrhovatel územní rezervu vymezenou v ZÚR ÚK před napadenou aktualizací respektoval a promítl ji do svého územního plánu. V důsledku neprověření územní rezervy došlo dle navrhovatele napadenou aktualizací k zásadnímu zásahu do založeného legitimního očekávání dotčených subjektů, aniž by bylo prokázáno, že je tento postup vůbec nutný. Dle navrhovatele nebylo vůbec zdůvodněno a doloženo, proč nebylo možné setrvat u varianty dle územní rezervy, s níž dotčené subjekty včetně navrhovatele dlouhodobě počítaly a připravovaly se na ni, a proč bylo nutné vymezit koridor VRT v jiné trase. Proto je dle navrhovatele napadená aktualizace i neproporcionální. 9. Na podporu svého názoru ohledně legitimního očekávání navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2018, č. j. 1 As 161/2018-44, který se týká legitimního očekávání vlastníka pozemku ve vztahu k územní rezervě. Podle názoru navrhovatele bylo tedy v procesu pořízení napadené aktualizace nutné primárně prověřit proveditelnost koridoru v původní trase, tj. v trase předpokládané územní rezervou. Až v případě, že by byly prokázány konkrétní a přesvědčivé důvody, proč koridor v trase územní rezervy realizovat nelze, by bylo namístě zvážit alternativy. 10. K otázce vysokorychlostního železničního spojení Praha – Drážďany byla dle navrhovatele společnostmi CEDOP a EGIS dne 10. 12. 2020 zpracována Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha – Drážďany (dále jen „Studie proveditelnosti“). I Studie proveditelnosti však prověřovala jen trasování odpovídající navrženým variantám ŽD1-A, B a C, možností vedení koridoru v místě územní rezervy se nezabývala. 11. Navrhovatel konstatoval, že na popsané nedostatky spočívající v neprověření varianty vedení koridoru VRT v místě územní rezervy aktivně upozorňoval v procesu pořizování napadené aktualizace, zejména svými námitkami ze dne 30. 1. 2023. Na jeho námitky však odpůrce adekvátně nereagoval a v pořizování napadené aktualizace se pokračovalo bez doplnění řádného prověření varianty dle územní rezervy. Vypořádání námitek navrhovatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, jež je součástí napadené aktualizace (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) pak dle navrhovatele nemůže z důvodů uvedených níže obstát. V důsledku toho je dle navrhovatele napadená aktualizace s