§ 27 stavební zákon – Pořizování územně analytických podkladů
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 183/2006 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 27 zákona č. 183/2006 Sb. stanovuje, kdo a jakým způsobem pořizuje územně analytické podklady, které slouží jako základ pro územní plánování, a upravuje povinnosti poskytovatelů dat pro jejich tvorbu. Různé úrovně správy (obce s rozšířenou působností, kraje, ministerstvo) mají povinnost pořizovat územně analytické podklady pro svá území, aby mohly plánovat rozvoj. (§ 27 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Pořizování územně analytických podkladů
- Týká se: vlastník, ministerstvo
- Odkazuje na: § 28
- Judikatura: na § 27 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 183/2006 Sb.
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje. Ministerstvo pořizuje územně analytické podklady v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů, přitom vychází zejména z územně analytických podkladů krajů. Při pořizování územně analytických podkladů ministerstvem se postup podle odstavců 2 až 4 a § 28 a 29 nepoužije.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen „údaje o území“). Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen „poskytovatel údajů“) v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Grafická část se poskytuje ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální18). Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.
(4) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Různé úrovně správy (obce s rozšířenou působností, kraje, ministerstvo) mají povinnost pořizovat územně analytické podklady pro svá území, aby mohly plánovat rozvoj.
- Tyto podklady se vytvářejí na základě průzkumů a digitálních dat o území, která zahrnují informace o stavu území, právech, omezeních a plánovaných změnách.
- Orgány veřejné správy, jimi zřízené právnické osoby a vlastníci infrastruktury jsou povinni poskytovat potřebná data v digitální formě a zodpovídají za jejich správnost.
- Vlastníci dopravní a technické infrastruktury mohou požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím dat, avšak pouze do výše nákladů na pořízení kopií, nosičů a doručení.
Na co si dát pozor
- Poskytovatelé údajů musí dbát na správnost, úplnost a aktuálnost poskytovaných dat, neboť za ně zodpovídají.
- Data se poskytují v digitální, vektorové formě a v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální.
- Ministerstvo má odlišný postup při pořizování územně analytických podkladů, kdy se na něj nevztahují některá ustanovení týkající se poskytování a projednávání dat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 27
Jak soudy aplikují § 27
Žalovaný nesplnil svou prevenční povinnost při uzavírání kupní smlouvy, nesdělil příslušné informace ani během územního a stavebního řízení, a nesplnil rovněž svou povinnost vyplývající z § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Pominuli totiž, že postavení účastníků územního řízení neupravuje správní řád, ale zvláštní zákon, jak předpokládá § 27 odst. 3 věta první správního řádu.
Je toho názoru, že stavební úřad v řízení vedeném pod č.j. DP 512/Ř- 09/Pg nesprávně stanovil okruh účastníků řízení ve smyslu § 27 správního řádu a příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), v nichž je stanoveno, které osoby se stávají účastníky zahajovaných řízení, přičemž je třeba důsledně vycházet z obsahu § 28 správního řádu, protože v pochybnostech je za účastníka považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, pokud se neprokáže opak.
Související
§ 65 Pořizování a aktualizace územně analytických (Zákon stavební zákon)§ 62 Územně analytické podklady (Zákon stavební zákon)§ 107 Zpráva o uplatňování (Zákon stavební zákon)§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 8 Společná ustanovení k územně analytickým podk (Vyhláška o územně analytických podkladec)