8 Ao 1/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 58/2013- 42 - text 11 pokračování 30A 58/2013 Číslo jednací: 30A 58/2013-42 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobců: a) T. P. a b) D. P., obou zast. Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá103, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. května 2013, č.j. 5130/UP/2013/Vet, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět sporu Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobců proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 23. 11. 2011, č.j. MMHK/194580/2011 (dále také jen „územní rozhodnutí“). Tímto územním rozhodnutím stavební úřad rozhodl o změně stavby „Rekonstrukce a přístavba rodinného domu č. p. 157 v Předměřicích nad Labem na pozemcích st. p. č. 165 a p. č. 24/32 v katastrálním území Předměřice nad Labem“ (dále také jen „dotčená stavba“), a to k žádosti D. a V. Ř. II. Obsah žaloby Žalobci nejprve vyjádřili názor, že navrhovaná přístavba je dle dokumentace a provedení umisťována tak, že částečně leží (zasahuje) do pozemku označeného jako p. č. 24/8 v jejich podílovém spoluvlastnictví. Za těchto okolností by dle jejich názoru měli být účastníky daného správního řízení ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu. Dále vyjádřili názor, že i pro případ účastenství dle § 27 odst. 2 správního řádu, platí, že nebylo-li napadené rozhodnutí doručeno zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup na stránkách místně příslušného Obecního úřadu Předměřice nad Labem, pak jim dosud neuplynula lhůta k podání opravného prostředku, neboť doručení, resp. oznámení rozhodnutí, je stiženo neodstraněnou vadou, která má za následek, že nebylo dosud vůbec doručeno, resp. doručeno řádně. Toto tvrzení označili za gró žalobního bodu a jejich žalobní polemiky, když žalovaný tvrdí ve svém rozhodnutí, že pro běh lhůty pro podání odvolání bylo postačující zveřejnění (doručení) prostřednictvím dálkového přístupu na stránkách www.hradeckralove.org. Současně označil poučení v rozhodnutí I. stupně předjímající publikaci i na internetových stránkách www.predemericenl.cz za chybné. S tímto právním hodnocením žalobci zásadně nesouhlasili. Dle jejich názoru i pomine-li se skutečnost, že mělo být vedeno samostatné řízení o výjimce z obecných požadavků na využívání území, resp. umisťování staveb ve smyslu § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se zvláštním doručením žalobcům, je nepřijatelné a naprosto v rozporu se smyslem a účelem institutu doručování veřejnou vyhláškou dálkovým přístupem, není-li písemnost doručována současně oficiálními stránkami obce, v jejímž katastru leží rozhodná skutečnost umístění stavby. Názor žalovaného, že by bylo lze doručovat toliko na stránkách obecního úřadu, v němž sídlí příslušný odborný úřad, či pracoviště nebo specializovaný odbor, je nesprávný. Neboť právě způsob doručování dálkovým přístupem má kompenzovat handicap nedostatečného seznámení veřejnosti se skutečnostmi důležitými pro samu možnost případného hájení jejich práv v situacích, kdy např. z důvodů širšího spektra adresátů a možných vykonavatelů subjektivního práva není individuální doručení vhodné či možné. To vše nabývá dalšího intenzivnějšího akcentu v situaci, kdy neustále dochází ke kompetenčním změnám a přesunům územního umístění jednotlivých institucí se správní pravomocí k danému místu. V případě obce Předměřice nad Labem je tento faktor verifikován i tím, že až do roku 2006 tato obec vlastní stavební úřad měla a není rozhodně spravedlivé po žalobcích vyžadovat, aby z důvodů případného hájení svých práv sledovali neustálé kompetenční přesuny v oblastech správních činností v přenesené i samostatné působnosti. V kontextu odůvodnění napadeného rozhodnutí je pak vše korunujícím absurdním momentem pasáž, kde se žalovaný dovolává způsobu doručení důvodem existence územního plánu města Hradec Králové, ač předmět řízení se týká samostatné obce Předměřice nad Labem, jež s územním plánem města Hradec Králové nemá nic společného, pokračovali žalobci. Podle nich je sama koncepce doručování individuálních správních aktů týkajících se v zásadě toliko velmi omezeného okruhu osob (žadatel a jeho územní sousedé) a jejichž předmětem je umístění stavby spojené s tak zásadní změnou individuálních sousedských poměrů, za hranicí ústavnosti, neboť ze své povahy brání, či přinejmenším tuto zásadně omezuje, samé možnosti uplatnění veřejného subjektivního práva žalobců. Žalobci dále poukázali na závěr Nejvyššího správního soudu obsažený v jeho rozsudku č.j. 8 Ao 1/2008-102 ze dne 28. 8. 2008. Vyzdvihli, že k tomuto závěru soud dospěl výkladem obecných ustanovení příslušných právních předpisů. Navíc tak uzavřel v případě řízení o územním plánu, které je ovládáno řadou publicitních momentů, je předmětem povšechných informací veřejného zájmu a obsahuje více procesních momentů k uplatnění práv občanů. S využitím argumentu a maiori ad minus, je-li takto vyloženo právo pro předmět obecného zájmu, tím spíše platí pro předmět utilitární týkající se jen omezeného okruhu osob. A konečně řízení, v němž napadené rozhodnutí bylo vydáno, náleží v systematice zákona do shodné množiny nástrojů územního plánování jako řízení o územním plánu (část třetí, hlava III zákona č. 183/2006 Sb.). Žalobci proto navrhli, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného, spolu s ním také rozhodnutí správního orgánu I. stupně a přiznal jim nárok na náhradu nákladů řízení. III. Obsah vyjádření žalovaného k žalobě Žalovaný k obsahu žaloby uvedl, že žalobci své tvrzení, že jim náleží postavení účastníků ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu vzhledem k tomu, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku označeného jako p. č. 24/8 v k. ú. Předměřice nad Labem, který má společnou hranici s pozemkem p. č. 24/32 ve vlastnictví žadatelů o vydání rozhodnutí o změně stavby, a že navrhovaná přístavba je dle dokumentace a provedení umisťována tak, že částečně leží (zasahuje) na pozemku v jejich vlastnictví, nijak neprokázali. Pokud se týká tvrzení, že přístavba je umisťována tak, že částečně zasahuje na pozemek v jejich vlastnictví, žalovaný konstatoval, že dle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem a dle rozhodnutí o umístění změny stavby má být stavba umístěna na pozemku p. č. 24/32 a nemá zasahovat na pozemek sousední, kterým je pozemek ve vlastnictví žalobců. V případě, že tato přístavba je již provedena, a to odlišným způsobem, než jak je uvedeno v projektové dokumentaci a v rozhodnutí o změně stavby, jedná se o situaci, kterou stavební zákon řeší institutem možného řízení o odstranění stavby podle ustanovení § 129 stavebního zákona. Tato skutečnost, i kdyby byla prokázána, ovšem nemůže zpětně zakládat žalobcům postavení účastníků ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu. Dále žalovaný uvedl, že na projednávaný případ i kdyby žalobci prokázali, což neučinili, že jim náleží postavení účastníků ve smyslu ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu, nelze aplikovat ustanovení § 84 odst. 1 správního řádu, neboť územní rozhodnutí stavebního úřadu bylo žalobcům z dále uvedených důvodů řádně oznámeno. Pravidla pro podání odvolání jsou vymezena částí druhou správního řádu. Podle ustanovení § 81 odst. 1 správního řádu účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Podle ustanovení § 83 odst. 1 odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákona nestanoví jinak. Podle § 83 odst. 2 správního řádu v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 správního řádu lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Žalovaný při posouzení výše uvedených pravidel vycházel z předloženého spisového materiálu a zjistil, že územní rozhodnutí o změně stavby stavební úřad doručoval účastníkům územního řízení v souladu s ustanovením § 92 odst. 3 stavebního zákona, kde je stanoveno, že je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se územní rozhodnutí účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům jednotlivě. Účastníkům řízení uvedeným v § 85 dost. 2 se doručuje územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Vzhledem k tomu, že obec Předměřice nad Labem měla v době vydání územního rozhodnutí o změně stavby platný územní plán, byl stavební úřad povinen doručovat účastníkům (vymezeným v ustanovení § 85 odst. 2 stavebního zákona) územního řízení, ve kterém stavební úřad vydal odvoláním napadené územní rozhodnutí o změně stavby, veřejnou vyhláškou. Za účastníky podle ustanovení § 85 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad sta