§ 77 stavební zákon – Jaké typy rozhodnutí spadají pod pojem
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 183/2006 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 77 zákona č. 183/2006 Sb. definuje, jaké typy rozhodnutí spadají pod pojem „územní rozhodnutí“, přičemž se jedná o rozhodnutí týkající se umístění staveb, změn využití území, změn vlivu užívání staveb na území, dělení či scelování pozemků a ochranných pásem. (§ 77 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 77 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 183/2006 Sb.
Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“),
b) změně využití území,
c) změně vlivu užívání stavby na území,
d) dělení nebo scelování pozemků,
e) ochranném pásmu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud chcete umístit novou stavbu nebo zařízení, potřebujete k tomu územní rozhodnutí o umístění stavby.
- Jestliže plánujete změnit způsob využití určitého území (např. z pole na stavební pozemek), je k tomu nutné územní rozhodnutí o změně využití území.
- Pokud užívání stávající stavby ovlivní území jiným způsobem než dosud (např. zvýšením hluku nebo dopravy), vyžaduje to územní rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území.
- Pro rozdělení většího pozemku na menší části nebo naopak pro spojení více pozemků do jednoho je potřeba územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 77
Jak soudy aplikují § 77
… mimo jiné i proto, že na předmětný pozemek nelze pohlížet jako na stavební ve smyslu § 9 odst. 1 písm. a) zákona o oceňování majetku, jelikož po celou rozhodnou dobu byl a je doposud veden v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - zeleň, a že nebylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby ve smyslu § 77 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, avšak autor posudku nepřípustně spekuloval o tom, co se s pozemkem bude dít do budoucna, a odvolací soud takový postup převzal.
Dovolatel dále namítá, že s ohledem na ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (dále jen „horní zákon“), ustanovení § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, účinného do 31. prosince 2006, a ustanovení § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, soudy nebyly „věcně příslušné“ rozhodnout otázku platnosti smlouvy o převodu dobývacího prostoru, ale mělo být zahájeno správní řízení podle horního zákona u obvodního báňského …
Oba rozsudky vycházejí z toho, že rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je územním rozhodnutím o změně využití území podle § 77 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 30. 6.