§ 3 Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) – PODMÍNKY VYVLASTNĚNÍ
Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) · 184/2006 Sb. · § 3 · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 3 zákona o vyvlastnění stanovuje, že vyvlastnění je možné pouze pro účel daný zvláštním zákonem, pokud veřejný zájem převažuje nad právy vlastníka a nelze potřebná práva získat dohodou; dále musí být v souladu s územním plánováním, pokud se týká změn v území.
§ 3 PODMÍNKY VYVLASTNĚNÍ
(1) Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.
(2) Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
Paragraf 3 zákona o vyvlastnění stanovuje, že vyvlastnění je možné pouze pro účel daný zvláštním zákonem, pokud veřejný zájem převažuje nad právy vlastníka a nelze potřebná práva získat dohodou; dále musí být v souladu s územním plánováním, pokud se týká změn v území.
Co to znamená v praxi
Vyvlastnění není možné jen tak, musí pro něj existovat konkrétní důvod (účel) stanovený jiným, zvláštním zákonem.
Před vyvlastněním se vždy musí zvážit, zda je veřejný zájem na vyvlastnění silnější než zájem vlastníka na zachování jeho práv k pozemku či stavbě.
Stát nebo jiný vyvlastnitel musí nejprve zkusit získat pozemek nebo stavbu dohodou s vlastníkem; vyvlastnění je až poslední možnost.
Pokud vyvlastnění souvisí se změnami v území (např. výstavba), musí být v souladu s platným územním plánem.
Na co si dát pozor
Vyvlastnění je krajní řešení, které by mělo nastat až po vyčerpání jiných možností, jako je dohoda.
Veřejný zájem na vyvlastnění musí být vždy pečlivě posouzen a musí převážit nad právy vlastníka.
Účel vyvlastnění musí být jasně definován v jiném právním předpise, nikoli pouze v tomto zákoně.