Jednací řád

Připouští-li to rozsah agendy, mohou být zaměstnanci prokuratury nebo soudu současně pověřeni obstaráváním prací pro více oddělení.

(1) Pokud bezprostřední řízení prací některých správních referentů není vyhrazeno ministerstvu spravedlnosti, řídí práce správního oddělení u prokuratury vedoucí prokurátor, u soudu předseda soudu. Práce ostatních oddělení řídí u prokuratury prokurátoři-aprobanti, u soudu předsedové senátu.

(2) Samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3), práce kancelářské a pomocné řídí v každém jednotlivém oddělení správní zaměstnanec, který byl k tomu určen u prokuratury vedoucím prokurátorem, u soudu předsedou soudu (vedoucí úředník oddělení).

(1) Z důležitých důvodů může předseda krajského soudu se souhlasem ministra spravedlnosti nařídit, aby okresní soud pro některé obce svého obvodu obstarával trestní a občanskoprávní agendu nebo některé její druhy v oddělení umístěném mimo své sídlo (pobočka okresního soudu).

(2) Před rozhodnutím vyžádá si předseda krajského soudu vyjádření krajského prokurátora a prostřednictvím předsedy okresního soudu též vyjádření místních národních výborů zúčastněných obcí a okresního národního výboru, v jehož obvodu tyto obce leží.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které vedly k zahájení činnosti pobočky okresního soudu, nařídí předseda krajského soudu se souhlasem ministra spravedlnosti, aby činnost pobočky byla omezena jen na určitý druh agendy nebo aby byla zastavena.

(2) Ustanovení § 5 odst. 2 se užije obdobně.

Zahájení, omezení nebo zastavení činnosti pobočky okresního soudu vyhlásí předseda krajského soudu v příslušném úředním listě určeném pro soudní vyhlášky.

(1) Pro usnadnění styku pracujících se soudem může předseda krajského soudu nařídit, aby okresní soud pro některé obce svého obvodu konal mimo své sídlo pravidelné soudní dny (dále jen „soudní dny“).

(2) Ustanovení § 5 odst. 2 se užije obdobně.

O soudních dnech se konají, pokud to jejich účel nebo povaha věci nevylučuje, úkony téhož druhu a rozsahu jako v sídle okresního soudu. Předseda senátu není na soudních dnech vázán rozvrhem práce.

Náklady spojené s konáním soudních dnů se hradí z prostředků justiční správy.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které vedly k zavedení soudních dnů, nařídí předseda krajského soudu jejich omezení nebo zastavení.

(2) K rozhodnutí, kterým se má konání soudních dnů zastavit, je třeba souhlasu ministra spravedlnosti; jinak se užije ustanovení § 5 odst. 2 obdobně.

Zavedení, omezení nebo zastavení soudních dnů vyhlásí předseda okresního soudu na soudní desce a v zúčastněných obcích, jakož i na budově určené ke konání soudních dnů; je-li toho třeba, uvede to ve známost i jiným vhodným způsobem. Opisem vyhlášky uvědomí předseda okresního soudu okresního a krajského prokurátora, předsedu krajského soudu, okresní národní výbor a ministerstvo spravedlnosti.

Koncem každého roku sestaví předseda soudu rozvrh práce na příští rok.

(1) Z rozvrhu práce musí být patrno, jak jsou úkoly soudu mezi jednotlivá oddělení rozděleny a do kterých oddělení jsou jednotliví soudci a správní zaměstnanci zařazeni.

(2) Jednotlivá oddělení se v rozvrhu práce označí běžnými arabskými čísly podle tohoto pořadí: oddělení správní, trestní, občanskoprávní a ostatní oddělení (pobočky okresního soudu). Podatelna a spisovna se uvedou na konci pořadí bez označení číslem.

(3) V rozvrhu práce se dále uvede bližší rozdělení pracovní doby, doba určená pro styk s pracujícími, doba pracovní pohotovosti ve dnech pracovního klidu a místo a čas konání soudních dnů.

Předseda soudu může za účelem stejnoměrného rozdělení práce nebo pro naléhavost nebo z jiných důležitých důvodů přidělit jednotlivé věci také odchylně od rozvrhu práce anebo může rozvrh práce v celku nebo v jednotlivostech i během roku změnit.

(1) Rozvrh práce okresních soudů a jeho změny schvaluje předseda krajského soudu, rozvrh práce krajských soudů a jeho změny schvaluje ministerstvo spravedlnosti.

(2) Rozvrh práce a jeho změny se po schválení vyvěsí na soudní desce.

(1) Na činnost správních zaměstnanců, kteří v oddělení (§ 1 odst. 1, § 5 odst. 1) obstarávají samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3), práce kancelářské nebo pomocné, dohlíží vedoucí úředník oddělení.

(2) Na činnost všech zaměstnanců v trestním nebo občanskoprávním oddělení dohlíží u prokuratury prokurátor-aprobant, u soudu předseda senátu.

(3) Na činnost všech správních zaměstnanců, pokud u prokuratury nebo u soudu obstarávají samostatné administrativní práce (§ 1 odst. 3), práce kancelářské nebo pomocné, dohlíží dozorčí úředník.

(4) Pokud přímý dohled na činnost některých správních referentů není vyhrazen ministerstvu spravedlnosti, dohlíží na činnost všech zaměstnanců u prokuratury vedoucí prokurátor, u soudu jeho předseda.

(1) Na činnost podřízených okresních prokuratur vykonává dozor krajský prokurátor, na činnost podřízených okresních soudů předseda krajského soudu, a to prohlídkami, které konají buď podle plánu schváleného ministerstvem spravedlnosti, nebo na zvláštní nařízení, anebo kdykoli je toho třeba.

(2) Mají-li být u okresních prokuratur nebo u okresních soudů předmětem prohlídky jen práce správních zaměstnanců, může krajský prokurátor pověřit vykonáním prohlídky dozorčího úředníka nebo jiného způsobilého správního zaměstnance krajské prokuratury, předseda krajského soudu dozorčího úředníka nebo jiného způsobilého správního zaměstnance krajského soudu.

(3) Při prohlídce je třeba zjistit, zda jsou příslušné práce vykonávány rychle, účelně a podle předpisů a zda jsou vědomosti, schopnosti, píle a uvědomění zaměstnanců činných u prokuratury nebo u soudu, u nichž se prohlídka koná, takové, jaké vyžaduje druh prací, které vykonávají.

(4) Zjištěné závady se odstraní pokud možno na místě, závady, jejichž odstranění leží mimo obor působnosti krajského prokurátora nebo předsedy krajského soudu, se uvedou v písemné zprávě o výsledku prohlídky. Zpráva se předloží ministerstvu spravedlnosti, zpráva o výsledku prohlídky okresních prokuratur se kromě toho předloží v opise generální prokuratuře. Ve zprávě se uvede, v jakém stavu byly prokuratura nebo soud shledány, jaké je jejich pracovní zatížení a personální obsazení a co bylo zařízeno k odstranění zjištěných závad.

Generální prokuratura, nejvyšší soud, krajské prokuratury a krajské soudy jsou oprávněny vytknout vady, které se vyskytly při použití zákonných předpisů a které byly jimi shledány při výkonu soudnictví v řízení před podřízenými prokuraturami nebo soudy; jde-li o závažnější případy, oznámí shledané vady ministerstvu spravedlnosti se zprávou, co zařídily k jejich odstranění.

(1) U prokuratur se konají pravidelné pracovní porady (dále jen „porady“), a to pokud možno za účasti všech zaměstnanců prokuratury; porady svolává vedoucí prokurátor podle předem stanoveného plánu.

(2) Kromě porad uvedených v odstavci 1 se konají u krajských prokuratur širší pravidelné pracovní porady (dále jen „širší porady“), a to pokud možno za účasti všech okresních prokurátorů nebo i ostatních prokurátorů z obvodu krajské prokuratury; širší porady svolává krajský prokurátor podle předem stanoveného plánu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije obdobně na porady (širší porady), které se konají u soudů (u krajského soudu) za účasti zaměstnanců soudu (předsedů okresních soudů nebo i ostatních soudců z povolání v obvodu krajského soudu).

(1) K poradám u prokuratury má být přibrán předseda příslušného soudu, k širším poradám mají být kromě toho přibráni předsedové odvolacích trestních nebo odvolacích občanskoprávních senátů.

(2) K poradám a k širším poradám u soudu má být přibrán příslušný vedoucí prokurátor.

(3) K poradám u soudu mají být aspoň jednou za čtvrt roku přibráni soudci z lidu nebo jejich zástupci; k širším poradám u krajského soudu mají být aspoň jednou za půl roku přibráni zástupci soudců z lidu od jednotlivých podřízených okresních soudů.

Je-li to účelné, mohou se porady (širší porady) u prokuratury konat společně s poradami u soudu.

Na poradách (širších poradách) se mají zejména

1. vyměňovat zkušenosti o rozhodování prokurátorů a soudů, a to především s hlediska jednotného výkladu zákonů,

2. projednávat došlé zprávy o výsledku provedené prohlídky,

3. projednávat návrhy na odstranění zjištěných závad nebo zlepšovací návrhy,

4. podávat zprávy nebo posudky vyžádané vedoucím prokurátorem nebo předsedou soudu.

(1) Všechny trestní a občanskoprávní věci mají být projednávány s největším urychlením tak, aby v nich mohlo být vydáno co nejdříve konečné rozhodnutí.

(2) Prokurátoři, soudci a všichni zaměstnanci prokuratur a soudů mají vycházet všem pracujícím, kteří se dovolávají jejich rady nebo pomoci, všemožně vstříc; zejména mají všestranně pečovat o to, aby nedostatek všeobecného nebo právnického vzdělání nebyl nikomu na újmu v jeho právech, a dávat všem, kdož toho potřebují, návod k provedení potřebných úkonů spolu s poučením, jaké právní následky budou spojeny s provedením těchto úkonů nebo s jejich opomenutím.

(3) Doba, kdy je možno se dostavit k prokurátoru nebo k soudu bez předchozího předvolání, se určí tak, aby styk pracujících s prokurátorem nebo soudem byl co nejvíce usnadněn.

(1) Je-li třeba nějakého vysvětlení a není-li možno opatřit je jiným vhodným způsobem, lze si od osoby, která může takové vysvětlení podat, vyžádat stručné písemné vyjádření nebo lze takovou osobu informativně vyslechnout. Pozvání k informativnímu výslechu se může stát jednoduchou obsílkou nebo telefonicky.

(2) O informativním výslechu se sepíše ve spise stručný záznam, který podpíše ten, kdo jej sepsal; vyslýchaný připojí svůj podpis, pokládá-li to vyslýchající vzhledem k závažnosti sdělení za účelné.

(1) Tam, kde jsou pro vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy), pro jiná vyřízení a pro protokoly předepsány vzory, je nutno jich použít, pokud tomu nebrání důležité důvody (na př. zvláštní složitost věci).

(2) Pro ostatní vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy) nebo vyřízení, jež se s výjimkou nepatrných odchylek nemění, jakož i pro dopisy, zprávy, sdělení a listinná osvědčení, jež se velmi často opakují, a pro něž nejsou vzory předepsány, mohou si prokuratury a soudy zavést vlastní vzory.

(1) Písemná podání je třeba předložit v tolika stejnopisech (§ 61 odst. 3 tr. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.), aby kromě stejnopisu určeného pro prokurátora nebo soud (po případě též pro jiného prokurátora, jiný soud, jiné oddělení) mohlo být doručeno po jednom stejnopise každé osobě, které se má stejnopis podání doručit.

(2) Ustanovení odstavce 1 se užije i pro opisy příloh, které mají být doručeny se stejnopisem písemného podání.

(3) Nepředložil-li účastník v řízení ve věcech občanskoprávních potřebný počet stejnopisů písemného podání a jeho příloh, ačkoli byl k tomu vyzván, pořídí je soud na jeho náklad; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.

Přeje-li si osoba, která učinila písemné podání, aby jí bylo jeho přijetí podatelnou potvrzeno, může k písemnému podání kromě jeho stejnopisů uvedených v § 27 odst. 1 připojit buď ještě jeho další stejnopis, nebo aspoň jeho stručný výtah (t. zv. rubriku); rubrika musí obsahovat označení prokuratury nebo soudu, jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště (pracoviště) navrhovatele a ostatních účastníků, po případě jejich zákonného zástupce nebo zmocněnce, jakož i údaj, o jaký předmět řízení a o jaký procesní úkon jde.

Nahrazují-li protokoly sepsané o ústně učiněných podáních písemná podání, musí mít všechny náležitosti, které jsou předepsány pro písemná podání.

(1) Podání učiněná ústně do protokolu sepisuje zpravidla prokurátor nebo soudce z povolání. Je-li toho třeba, může zmocnit vedoucí prokurátor jednoho z prokurátorů a předseda soudu jednoho ze soudců z povolání, aby sepisovali všechna ústní podání, která byla u prokuratury nebo u soudu učiněna.

(2) Jednoduchá podání učiněná ústně do protokolu mohou sepisovat též správní zaměstnanci, jestliže k tomu byli prokurátorem-aprobantem nebo předsedou senátu zmocněni (§§ 42, 677 o. s. ř.).

(1) Trestní oznámení učiněné ústně do protokolu sepisuje zpravidla prokurátor, který vyslechne oznamovatele o trestném činu, o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech pachatele a o důkazech, jakož i o výši škody způsobené oznámeným činem. Výslechem má být získán potřebný podklad pro další řízení, tak aby nebylo třeba výslech oznamovatele opakovat.

(2) Je-li z údajů oznamovatele patrno, že oznámený skutek není trestným činem nebo že pachatele nelze stíhat z jiných důvodů, je třeba o tom oznamovatele poučit; trvá-li oznamovatel přesto na svém oznámení, poznamená se v protokole, že oznamovatel byl poučen.

(3) Bylo-li trestní oznámení učiněno ústně do protokolu u soudu, užije se ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. Protokol se bez odkladu zašle příslušnému prokurátoru.

(1) Podání ve věcech občanskoprávních učiněná telegraficky (§ 44 o. s. ř.), která neměla náležitosti předepsané pro písemná podání, musí být opakována písemným podáním nebo ústně do protokolu.

(2) Mělo-li telegrafické podání ostatní náležitosti předepsané pro písemná podání, je třeba nedostatek vlastnoručního podpisu [§ 43 odst. 1 písm. e) o. s. ř.] odstranit dodatečným stručným projevem souhlasu s obsahem telegrafického podání; projev souhlasu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Současně mají být předloženy též potřebné přílohy.

(3) Dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 musí být učiněny do tří dnů po uplynutí lhůty, která je stanovena pro ono podání, není-li však takové lhůty, do tří dnů po dojití telegrafického podání. Zmešká-li se tato lhůta, nelze k telegrafickému podání přihlížet.

(1) O provedení jednotlivých úkonů dožádáním (§ 22 odst. 2 tr. ř., § 16 o. s. ř.) je třeba požádat zpravidla zvláštním dopisem, v němž se podrobně uvedou potřebné údaje. To platí zejména tehdy, jde-li o dožádání o současné provedení úkonů různými okresními prokuraturami nebo různými okresními soudy. Je-li však k provedení úkonů, o které bylo žádáno, třeba podrobnější znalosti spisů, zašlou se dožádané prokuratuře nebo dožádanému soudu příslušné spisy nebo jejich části. Dožádání musí být vyhověno s největším urychlením, aby u dožadující prokuratury nebo dožadujícího soudu nebylo třeba stanovené jednání odročit.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, vyřizuje dožádání prokurátor, nebo byl-li dožádán soud, soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen. Je-li to důležité pro úspěšné provedení řízení, je třeba při provádění dožádání výslechem osob rozšířit výslech - podle toho, co při něm vyjde najevo - i na okolnosti nebo osoby, které v dožádání nebyly uvedeny. O výslechu osoby, která nebyla v dožádání uvedena, je třeba vždy účastníky vyrozumět (§ 96 odst. 1 o. s. ř.).

(3) Nemůže-li být dožádaný úkon vykonán v obvodě dožádané prokuratury nebo dožádaného soudu, postoupí se dožádání příslušné prokuratuře nebo příslušnému soudu, jsou-li známy, jinak se dožádání vrátí. Postoupení dožádání se současně oznámí dožadující prokuratuře nebo dožadujícímu soudu.

Žádá-li se jen o doručení písemnosti doručovatelem prokuratury nebo soudním doručovatelem, postačí, uvede-li se to na doručence, s níž se písemnost dožádané prokuratuře nebo dožádanému soudu zasílá; zvláštní průvodní list není třeba připojovat.

(1) Dožádání tuzemských soudů (úřadů, orgánů veřejné správy) o doručení písemností vyřizuje samostatně oddělení, které obstarává doručnou službu.

(2) Žádosti cizozemských soudů (úřadů) o doručení písemností vyřizuje prokurátor, nebo byl-li požádán soud, soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen.

(1) Nahlížet do spisů (§ 66 tr. ř., § 87 o. s. ř.) je možno, není-li dále stanoveno jinak, výlučně v místnostech prokuratury nebo soudu pod dohledem vedoucího úředníka oddělení nebo správního zaměstnance jím k tomu určeného. Zároveň se učiní vhodná opatření k zachování státního, hospodářského nebo služebního tajemství.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro znalce (§ 118 odst. 1 tr. ř., §§ 108 a násl. o. s. ř.). Znalcům, kteří nemohou podat spolehlivý posudek bez zevrubného prostudování spisů, může prokurátor nebo předseda senátu spisy zapůjčit.

Na odůvodněnou žádost lze se souhlasem prokurátora a v řízení před soudem se souhlasem předsedy senátu zaslat spisy nebo jejich část i jiné prokuratuře nebo jinému soudu, aby tam mohlo být do nich nahlédnuto.

Povolení k nahlížení do spisů, které byly odevzdány do spisovny, uděluje u prokuratury vedoucí prokurátor, u soudu předseda soudu.

Prokurátor-aprobant a v řízení před soudem předseda senátu může účastníku řízení na jeho žádost vydat úřední vysvědčení o skutečnostech známých ze spisu, pokud to potřebuje k uplatňování nebo hájení svých práv.

(1) Jestliže soudce (člen senátu, senát), o jehož vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v určité věci jde (§ 39 odst. 2 tr. ř.), s tím souhlasí, přidělí předseda soudu věc jinému soudci (senátu) nebo určí do senátu místo něho jiného soudce. O tomto opatření učiní předseda soudu ve spise záznam.

(2) Zapisovatel je povinen oznámit skutečnosti, pro které nesmí být přibrán (§ 60 odst. 3 tr. ř.), prokurátoru a v řízení před soudem předsedovi senátu, jakmile se o těchto skutečnostech dověděl.

Má-li prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu ustanovit obviněnému obhájce (§ 45 tr. ř.), požádá advokátní poradnu, aby mu sdělila, který advokát má být obhájcem ustanoven.

Neustanoví-li v řízení ve věcech občanskoprávních předseda senátu účastníkovi zástupce z řad advokátů (§ 142 odst. 1, § 144 odst. 1 o. s. ř.), může jej ustanovit z řad soudců z povolání nebo jiných zaměstnanců soudu, kteří jsou k tomu způsobilí.