Zákon o zadávání veřejných zakázek

(1) Řízení u orgánu dohledu je zahájeno dnem, kdy obdrží od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen „návrh“), pokud řízení orgán dohledu nezahájí z vlastního podnětu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do čtyř let ode dne, kdy došlo k porušení zákona. Návrh lze podat u orgánu dohledu poté, co bylo rozhodnuto o námitkách zadavatelem.

(2) Návrh se podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele; jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7). Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty orgán dohledu zamítne.

(3) Zadavatel je povinen do sedmi dnů od obdržení návrhu zaslat orgánu dohledu dokumentaci o zadání veřejné zakázky, včetně nabídek účastníků řízení (§ 58), a své stanovisko k návrhu.

(4) Je-li podán návrh včas, neběží zadávací lhůta, včetně prodloužení podle § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2, po dobu od podání návrhu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu. Před uplynutím lhůty pro podání návrhu, a je-li podán návrh včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu nebo zadání veřejné zakázky zrušit. O této skutečnosti je zadavatel povinen ostatní uchazeče informovat současně se zasláním dokumentace o zadání zakázky orgánu dohledu. Uchazeči mohou do sedmi dnů po obdržení tohoto oznámení od soutěže odstoupit. V takovém případě je zadavatel povinen jim uvolnit jistotu do sedmi dnů od obdržení jejich oznámení. To se netýká uchazeče, který námitku podal.

(5) Orgán dohledu je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a není přitom vázán návrhem uchazeče.

Účastníky řízení jsou zadavatel a v řízení zahájeném z podnětu uchazeče též uchazeč, který jej podal; v řízení proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jsou účastníky řízení též uchazeči, kteří se umístili na prvním až třetím pořadí.

Je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání

a) rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení tohoto zákona, a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky, zruší, nebo

b) návrh zamítne a rozhodnutí zadavatele potvrdí, neshledá-li porušení zákona.

Je-li podán návrh v ostatních případech, než je uvedeno v § 59, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodne, že

a) nedošlo k porušení tohoto zákona, a návrh zamítne, nebo

b) byl porušen tento zákon, a uloží zadavateli provést nápravu, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší.

Zahájí-li orgán dohledu řízení z vlastního podnětu, platí ustanovení § 59 a 60 obdobně.

Na přezkoumávání úkonů zadavatele u orgánu dohledu se používají ustanovení správního řádu,17) není-li stanoveno jinak tímto zákonem.

Orgán dohledu zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná v uplynulém kalendářním roce ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu v oblasti zadávání veřejných zakázek a na internetových stránkách orgánu dohledu.

(1) Zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení.

(2) Orgán dohledu může uložit osobám, které mu ve stanovené lhůtě neposkytnou požadované podklady nebo pravdivé informace, popřípadě se bez vážných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání, pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Pokuta může být uložena opakovaně.

(3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí orgánu dohledu může tento orgán uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

(4) Pokuty podle odstavců 2 a 3 lze uložit nejpozději do čtyř měsíců od zjištění nesplnění povinnosti. Pokuty lze uložit i opakovaně, nejpozději však do jednoho roku od uplynutí doby určené ke splnění. Při ukládání pokut přihlíží orgán dohledu zejména k závažnosti porušení zákonné povinnosti a ke škodlivosti následků, které tímto porušením byly nebo mohly být způsobeny.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Ke správě pokut je příslušný orgán dohledu.

(1) Je-li zaměstnanec uchazeče pravomocně odsouzen pro trestný čin související se zadáváním veřejné zakázky nebo pro jiný úmyslný trestný čin a vzhledem k povaze veřejné zakázky hrozí obava, že se takový zaměstnanec dopustí stejného nebo obdobného trestného činu, vyloučí orgán dohledu příslušného uchazeče z účasti při zadávání veřejných zakázek po dobu, kterou stanoví ve svém rozhodnutí, nejdéle však na dobu pěti let.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije též na uchazeče, dopustí-li se trestného činu uvedeného v odstavci 1 podnikatel jako fyzická osoba, společník obchodní společnosti nebo člen statutárního, kontrolního či dozorčího orgánu uchazeče.

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu.

(2) V případech zadávání veřejných zakázek hrazených jednak z prostředků státního rozpočtu, státních fondů, mezinárodních organizací a rozpočtů územních samosprávných celků, jednak z prostředků, jejichž použití upravuje mezinárodní smlouva podle odstavce 1, se postupuje podle odlišné úpravy obsažené v této smlouvě.

(1) Při zadání veřejné zakázky podle části druhé a § 49 a 50 vyplní zadavatel „Evidenční list veřejné zakázky“, jehož vzor je uveden v příloze tohoto zákona, a zašle jej do 15 dnů od uzavření smlouvy orgánu dohledu.

(2) Zadavatel je povinen do 30 dnů po uzavření smlouvy podle části druhé uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese uchazeče, s nímž byla smlouva uzavřena, včetně nabídkové ceny. Zadavatel je rovněž povinen do 30 dnů od zrušení soutěže uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese oznámení o zrušení soutěže.

(3) Liší-li se cenové údaje podle odstavce 1 od skutečného stavu o více než 10 %, je zadavatel do 15 dnů od splnění veřejné zakázky povinen odeslat orgánu dohledu „Evidenční list veřejné zakázky“ s údaji vyplněnými podle skutečnosti a uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese skutečnou cenu zakázky.

Zadavatel je povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a).

(1) Zadavatel nebo pověřená osoba může požadovat od uchazečů a zájemců pouze úhradu skutečných nákladů za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace, popř. předkvalifikační dokumentace.

(2) V podmínkách zadání nesmí zadavatel přiznávat uchazečům právo na náhradu nákladů spojených s účastí v obchodní veřejné soutěži nebo jiných způsobech zadání veřejné zakázky. Rovněž po uchazečích nesmí požadovat poplatky za to, že se mohou o zakázku ucházet.

(1) Správcem centrální adresy může být pouze vybraná osoba, jejíž provozní řád s ohledem na potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválilo na dobu určitou Ministerstvo informatiky.

(2) Ministerstvo informatiky může zrušit schválení provozního řádu, jestliže se správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila uveřejnění informací podle tohoto zákona.

(1) Jestliže zadavatel neomezí zadání veřejné zakázky pouze na tuzemské osoby, jedná se o zadání veřejné zakázky se zahraniční účastí.

(2) Při zadávání veřejné zakázky se zahraniční účastí může zadavatel v podmínkách zadání stanovit vedle českého jazyka další jazyk, kterým mohou být zpracovány nabídky a v němž budou uchazečem uplatňovány upřesňující informace od zadavatele k prokazování dalších kvalifikačních předpokladů.

(3) Při zadávání veřejné zakázky se zahraniční účastí musí zadavatel požadovat v podmínkách zadání určení nabídkové ceny, poskytnutí jistoty a úhrady za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace v české měně.

(4) Kvalifikaci prokazují zahraniční osoby doklady podle právního řádu platného v zemi jejich sídla, popřípadě bydliště.

(5) Zahraniční osoby, které se účastní veřejné zakázky podle odstavce 1, podávají své námitky a návrhy v českém jazyce.

(1) Zadavatel je povinen zadání veřejné zakázky zrušit, aniž by si toto právo vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, kromě důvodů stanovených v § 34 odst. 6 a v § 48 odst. 1, jestliže

a) odmítne smlouvu uzavřít uchazeč umístěný ve třetím pořadí nebo neuzavře smlouvu v době, po kterou je svou nabídkou vázán,

b) v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla veřejná zakázka zadána, které nemohl zadavatel předvídat ani je nezpůsobil, pominuly důvody pro pokračování veřejné zakázky,

c) v soutěžní lhůtě není podána žádná nabídka.

(2) Právo zadavatele na zrušení zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, lze uplatnit pouze do doby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

(3) Zadavatel je povinen oznámit zrušení zadání veřejné zakázky všem zájemcům a uchazečům a nesmí zadat veřejnou zakázku znovu před zrušením původního zadání.

(1) Při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.

(2) U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy.

(3) U smluv uzavřených na dobu určitou je pro stanovení výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty rozhodující výše peněžitého závazku, která vznikne zadavateli za dobu trvání smlouvy, včetně zbytkové hodnoty.

(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u zakázek zadávaných jménem Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Českých drah jejich jednotlivými organizačními jednotkami a útvary, které jsou jimi k tomu zmocněny.

(1) Veškeré úkony zadavatelů a uchazečů učiněné podle tohoto zákona, s výjimkou postupu podle § 49a a 49b, musí mít písemnou formu.

(2) Rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči.

(3) Pokud je úkon učiněn zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, popřípadě faxem nebo dálnopisem musí být do tří dnů potvrzen písemně.

Zadavatel může pověřit činností, k níž je povinen podle tohoto zákona, pouze osobu, která splňuje požadavek nepodjatosti podle § 32 a která se veřejné zakázky nezúčastní. Pověřená osoba musí mít oprávnění k podnikání k poskytování uvedených služeb, jehož úředně ověřená kopie musí být součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky. Na tuto osobu však zadavatel nemůže převést rozhodovací oprávnění stanovená tímto zákonem.

Podrobnější podmínky pro zadávání veřejných zakázek v oblasti staveb, v oblasti regenerace (oprav) bytových domů a v oblasti financování úspor energií třetí stranou stanoví vláda nařízením.

Smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu s tímto zákonem je neplatná. Změny ve smlouvě v rozporu s podmínkami obchodní veřejné soutěže jsou neplatné.

Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona podle dosud platných předpisů a opatření se dokončí v souladu s těmito předpisy a opatřeními.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Příloha k zákonu č. 199/1994 Sb.

1) § 281 až 288 obchodního zákoníku.

2) § 8 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

4) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).

4a) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách konaných mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

4b) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona ČNR č. 459/1990 Sb.

4c) Například § 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., § 47 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb., § 5 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, § 5 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., § 10 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

4d) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4e) Například § 105 a 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 36 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

4f) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů..

4g) Zákon ČNR č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 21 odst. 3 obchodního zákoníku.

5a) Např. § 2 až 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

5b) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

5c) Část druhá hlava druhá trestního zákona.

5d) Část druhá hlava druhá trestního zákona.

5e) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

5f) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

5g) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

5h) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

5i) § 13 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.

5j) § 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

6) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

7) § 6 odst. 5 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 11 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

9) § 17 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb.

13) § 313 až 322 obchodního zákoníku.

14) § 39 až 44 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

15a) § 3 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

16) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

18) § 128a a 128b trestního zákona.