§ 8 zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci
Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů · 216/1994 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8 zákona č. 216/1994 Sb. stanoví, že rozhodce musí být vyloučen z projednávání a rozhodování věci, pokud existují oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti, a zároveň ukládá rozhodci povinnost oznámit takové okolnosti stranám nebo soudu. Rozhodce nesmí rozhodovat spor, pokud by jeho vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům mohl vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti. (§ 8 zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 8 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 216/1994 Sb.
(1) Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, musí bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozhodce nesmí rozhodovat spor, pokud by jeho vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům mohl vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti.
- Pokud má být někdo rozhodcem, musí sám aktivně a bez zbytečného odkladu informovat strany sporu nebo soud o všech skutečnostech, které by mohly vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti.
- Cílem je zajistit, aby rozhodčí řízení bylo spravedlivé a nestranné, a předejít situacím, kdy by rozhodce mohl být ovlivněn osobními vazbami nebo zájmy.
Na co si dát pozor
- Rozhodce má povinnost sám posoudit, zda existují okolnosti, které by mohly vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti, a tyto okolnosti oznámit.
- Strany sporu by měly být informovány o všech potenciálních důvodech pro vyloučení rozhodce, aby mohly případně vznést námitku podjatosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8
Jak soudy aplikují § 8
Obsahově shodná notifikační (oznamovací) povinnost rozhodce vyplývající z výše citovaného ruského právního předpisu je zakotvena též v českém právním řádu, kdy podle § 8 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezu, ten, kdo má být nebo byl určen rozhodcem, musí bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen.
K námitce ekonomické závislosti rozhodce (§ 12 odst. 2 ve spojení s § 8 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů), oprávněná poukázala na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4022/2017, sp. zn. 20 Cdo 1641/2018, sp. zn. 20 Cdo 1449/2018, případně sp. zn. 25 Cdo 48/2002, a připomněla, že povinná námitku v rozhodčím řízení neuplatnila a že námitku podjatosti nelze zaměňovat za procesní prostředek, jímž by mělo být ex post „zvráceno“ již vydané rozhodnutí.
… 1. 2018, sp. zn. 20 Cdo 4022/2017) přijat závěr, že opakovanost zápisu totožných jmen do rozhodčích smluv zjevnou ekonomickou závislost nezakládá, a zejména – může ze své podstaty, tj. kdyby byla skutečně dána, představovat toliko dovolatelný indikátor (snad možného) předpokladu vyloučení rozhodce, jak jej ustavuje § 8 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění do 31. 12. 2013, dále jen „z. r. ř.“; sama o sobě však namítaná „opakovatelnost“ bez dalšího neznamená, že by rozhodce nemohl – pakliže zároveň není …