Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli

Nejvyšší státní zástupce může pověřit státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státního zastupitelství působícího u soudu, u něhož je projednáván jeho návrh na zahájení řízení, jednat za navrhovatele v řízení před soudem5d).

(1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, které jsou státnímu zastupitelství adresovány nebo postoupeny, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností6) se na prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.

(1) Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona,7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.

(2) Zda je podání takovým podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.

(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá.

(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené.

(2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.

(3) Pokud bylo dovolací řízení ukončeno vydáním rozhodnutí dovolacího soudu, státní zastupitelství nepřezkoumává podněty, které jsou obsahově shodné s dovoláním nejvyššího státního zástupce nebo vyjádřením nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného, popřípadě s dovoláním obviněného podaným ve věci, v níž se státní zastupitelství účastnilo dovolacího řízení. Takový podnět postoupí bez dalšího řízení s návrhem na odložení Ministerstvu spravedlnosti a připojí stejnopisy listin, z nichž tyto skutečnosti vyplývají, a současně jej informuje o výsledku dovolacího řízení. To neplatí, jestliže v podnětu vytýkaná nezákonnost není důvodem pro uplatnění dovolání; takovou věc státní zastupitelství přezkoumá.

(4) Probíhá-li v trestní věci, v níž byl podán podnět, řízení o dovolání ohledně obviněného, jehož se podnět týká, státní zastupitelství přezkoumání věci neprovádí, o této skutečnosti neprodleně vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti a vyčká s vyřízením podnětu na výsledek dovolacího řízení. Stejně postupuje i ve věcech, které by jinak z důvodu obsahové shody podnětu s podaným dovoláním či vyjádřením k dovolání postoupilo Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení bez přezkoumání věci (odstavec 3). To neplatí, jestliže vytýkaná nezákonnost nemůže být důvodem pro úspěšné uplatnění dovolání.

(5) Postup podle odstavce 4 je vyloučen ve věcech, v nichž státní zastupitelství z jemu dostupného spisového materiálu zjistí zřejmé porušení zákona v neprospěch obviněného, které by mohlo vést ke změně podnětem napadeného rozhodnutí. Takovou věc předloží neprodleně Ministerstvu spravedlnosti s návrhem na další postup a připojí veškeré dostupné podklady, jež má v té době k dispozici a jimiž navrhovaný postup odůvodňuje.

Je-li obsahem podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení spáchal trestný čin, o kterém nelze rozhodnout na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.

Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který ve věci vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.

Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.

Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona přezkoumává, musí být přehledně uvedeny všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.

(1) Neshledá-li státní zastupitelství po přezkoumání věci důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami uvedenými v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona.

(2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu podání dovolání.7a)

(3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní zastupitelství připojí podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a veškerý spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu význam.

(1) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového rozhodnutí na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje nové skutečnosti.

(2) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona se státní zastupitelství věcně nezabývá ani odesílatele nevyrozumívá o jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.

(1) Státní zastupitelství, které bylo ve věci činné, může z vlastní iniciativy nebo krajské státní zastupitelství může z iniciativy okresního státního zastupitelství přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

(2) Vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství.

(3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.

(4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.

Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci8) se přiměřeně užije ustanovení hlavy druhé této části.

Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1 trestního řádu, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1 trestního řádu, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.

Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět.

Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.

Ministr:

JUDr. Novák v. r.

1) § 173a a 174a trestního řádu.

1a) § 12d odst. 1 a odst. 2 věta první zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.

1b) § 12d odst. 2 věta druhá, odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.

1c) Například § 174a, 265d, 389a trestního řádu.

1c) Trestní řád.

2) § 12 odst. 2 písm. b), i), § 161 odst. 3, odst. 5 písm. a) trestního řádu.

2a) § 179a odst. 2 trestního řádu.

2b) § 179 odst. 1 trestního řádu.

2c) § 158 odst. 12 trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.

2d) § 161 odst. 4, odst. 5 písm. b) trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.

2e) § 179a odst. 3 trestního řádu.

3) § 11 odst. 2 zákona.

3a) § 158 odst. 3 první věta trestního řádu.

3b) § 158b až 158f trestního řádu.

3c) § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

3d) § 179b odst. 4, § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.

3e) § 129 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.

3f) § 233 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) trestního zákoníku.

3g) § 233 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) trestního zákoníku.

3h) Úmluva o potírání penězokazectví, vyhlášená pod č. 15/1932 Sb.

3i) § 20 odst. 1 trestního řádu.

3j) § 23 odst. 1 trestního řádu.

4) § 158 odst. 2, § 59 odst. 2 až 4, § 163 odst. 2, § 163a trestního řádu.

4a) Například § 7 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

4b) § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.

5) § 172 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) trestního řádu.

5a) § 95 a § 83 odst. 5 zákoníku práce.

5b) § 68 odst. 1 trestního řádu.

5c) § 179e trestního řádu.

5d) § 62 a 62a zákona o rodině.

§ 66 odst. 2 soudního řádu správního.

6) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

7) § 266 trestního řádu.

7a) § 265a, 265b a 265e trestního řádu.

8) § 30 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.

9) Čl. III bod 1 písm. i) zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád.