Novela Zákon o dani z přidané hodnoty od 2008-01-01: co se mění

§ 4 Vymezení základních pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úplatou zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění, b) jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost, c) daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná podle § 92a, d) daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které vznikla daňová povinnost podle § 23, e) daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu, f) daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, g) daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani, h) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná podle § 92a, i) odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76, j) osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně, k) osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně, l) vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období, m) nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období, n) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet, o) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu, p) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu, q) dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, r) správcem daně je příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 a 4, s) plátcem osoba povinná k dani, která byla registrovaná k dani v tuzemsku podle § 95, 95 nebo § 95a, nebo osoba, která byla registrována v tuzemsku podle § 95a odst. 5, t) osobou identifikovanou k dani osoba, která byla registrována podle § 97, u) osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států, v) zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, w) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky, adresa místa pobytu osoby z jiného členského státu nebo adresa místa pobytu zahraniční osoby, x) místem podnikání u fyzických osob povinných k dani místo, kde uskutečňuje ekonomické činnosti, y) veřejnoprávním subjektem stát a jeho organizační složky, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny jeh

§ 5 Daňové subjekty (1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. (2) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu6) nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.7) (3) Veřejnoprávní subjekt se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažuje za osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za to přijímá úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Veřejnoprávní subjekt se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3. (4) Za samostatnou osobu povinnou k dani se pro účely tohoto zákona považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část. (5) Za veřejnoprávní subjekt se pro účely tohoto zákona považují také odborové organizace, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou při výkonu činností podle svého statutu, stanov nebo základního dokumentu.

§ 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby (1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a. (2) Běžný daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. (3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen za zdanitelná plnění v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Tímto ustanovením není dotčena možnost vystavení běžného daňového dokladu podle odstavce 2. (4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem. (5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finančním pronájmu, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad. (6) Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem. (7) Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení. (8) Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad

§ 36 Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis (1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. (2) Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. (3) Základ daně také zahrnuje a) clo, dávky nebo poplatky podle § 38 odst. 1 písm. a), b) spotřební daň,24) pokud zákon nestanoví jinak v § 41, c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní, d) dotace k ceně, d) e) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění, e) f) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, f) g) při dodání staveb i stavební a montážní práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. (4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. (5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění na desetihaléře nebo na padesátihaléře. (6) Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,25) která je považována za cenu včetně daně, pokud jde a) o přijetí úplaty za zdanitelné plnění, která není vyjádřena v penězích, b) o použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a), c) o použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b) a § 14 odst. 3 písm. b), d) o použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně pro přestavbu podle § 13 odst. 4 písm. g), jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 po přestavbě, e) o vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c) a § 14 odst. 3 písm. c), f) o pořízení obchodního majetku při jeho přemístění z jiného členského státu podle § 16 odst. 5, nebo o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 nebo g) o bezúplatné přenechání majetku a vydání podílu na majetku podle § 13 odst. 4 písm. d) a e) a § 14 odst. 3 písm. d) a e). (7) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu25) jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň. (8) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň. (9) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula. (10) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. i) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím. Tato peněžní částka se považuje za částku obsahující daň. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodá Ta

§ 37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (1) Daň se vypočte ze základu daně bez daně stanoveného podle § 36 jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 9 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (2) Daň může plátce rovněž vypočítat z částky za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 9 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).

§ 38 Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží (1) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. (2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě. (3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo a) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1, b) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, c) plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) ke dni umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně, d) plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, e) osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace. (4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 9 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desítky haléřů. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte způsobem shodným s výpočtem základu pro vyměření cla. (5) Při ukončení režimu dočasného použití propuštěním zboží do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.

§ 47 Sazby daně a oprava sazby daně (1) U zdanitelného plnění se uplatňuje a) základní sazba daně ve výši 19 %, nebo b) snížená sazba daně ve výši 5 9 %. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. (2) U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba. (3) U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba. (4) U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak. (5) U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. (6) U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba. (7) U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně. (8) U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.

§ 48 Sazby daně u bytové výstavby (1) U převodu Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu a nebo bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. (2) U dodání bytového domu, rodinného domu a bytu, a to i nedokončených, včetně stavebních a montážních prácí spojených jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem27a), nebo v souvislosti s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Snížená Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně se neuplatní jen u stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí, modernizací a opravami výhradně nebytových prostor bytových domů a rodinných domů. (3) Bytovým domem je stavba těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro bydlení, v níž z úhrnu podlahových ploch všech jejich místností a prostorů připadá víc než polovina na byty. Rodinný dům je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena část stavby určenou pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, včetně podílu na společných částech domu podle zvláštního právního předpisu.27)

§ 81 Vracení daně v rámci zahraniční pomoci (1) Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, že nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti. Daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie s výjimkou programů předvstupní pomoci. (2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně. (3) Osoba, která žádá o vrácení daně (dále jen „žadatel“), musí v žádosti o vrácení daně uvést obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, daňové identifikační číslo nebo rodné číslo, popřípadě jiné identifikační číslo. Žádost o vrácení daně podává žadatel místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou zahraniční osoby, která podává žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1. (3) (4) Žádost o vrácení daně musí být doložena a) daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, b) dokladem o zaplacení daně, c) potvrzením o původu finančních prostředků a o tom, že nakoupené zboží nebo poskytnutá služba je součástí některého programu nenávratné zahraniční pomoci, které vydá Ministerstvo financí nebo osoba Ministerstvem financí k vystavení takového potvrzení oprávněná. (4) (5) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, i) výši ceny včetně daně celkem. (5) (6) Nárok na vrácení daně má osoba z jiného členského státu nebo zahraniční osoba, které mohou být žadateli o vrácení daně, pokud daň za nakoupené zboží nebo poskytnutou službu v rámci zahraniční pomoci zaplatily. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch osoby z jiného členského státu nebo zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud tyto osoby nepožádají o vrácení daně. V tomto případě neobsahuje žádost o vrácení daně doklad o zaplacení daně, ale musí být v žádosti o vrácení daně osobou z jiného členského státu nebo zahraniční osobou potvrzeno, že tyto osoby nepožádají o vrácení daně. Tímto potvrzením těmto osobám nárok na vrácení daně zaniká. (6) (7) Žadatel, který není plátcem, má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.59) (7) (8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Pokud není nárok na vrácení daně uplatněn do této lhůty, nárok zaniká. (8) (9) Pokud je podaná žádost neúplná nebo pokud vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podané žádosti. Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (9) (10) Pokud plátce daně uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, neuplatní nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.

§ 86 Vracení daně ozbrojeným silám cizích států (1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám mohou při pořízení vybraných druhů zboží, služeb a staveb uplatnit a) ozbrojené síly vysílajícího státu,60) státu60), který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy, popřípadě Organizaci smlouvy nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně; to neplatí v případě, že osvobození daně, b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží, služeb a staveb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy. (2) Je-li plnění osvobozeno od daně se uplatní podle § 68 odst. 9. (2) 9, nárok na vrácení daně nelze uplatnit. (3) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami se podle odstavce 1 se rozumí a) uhlovodíková paliva a maziva minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál, b) zboží, služby nebo civilní složky, b) stavby uskutečňované pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb, c) služby související staveb a služeb souvisejících s provozem staveb uvedených tohoto zboží nebo těchto staveb. (4) Osobám uvedeným v písmenu b). (3) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, popřípadě odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu. (5) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí u Finančního úřadu pro Prahu 1. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. (4) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, popřípadě Organizace Severoatlantické smlouvy obrany. Pokud finanční úřad shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany. (6) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) mají pro tento účel účely tohoto ustanovení postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat. (5) (7) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 28 nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které jsou vystaveny plátcem. (6) Na doklad služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“. (8) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) název subjektu podle odstavce označení osoby uvedené v odstavci 1, pro který se uskutečňuje v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění, plnění uskutečněno, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře, i) výši ceny nezahrnující daň celkem. (7) padesátihaléře. (9) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti žádosti, nebo po dni, ode dne, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Ministerstvo obrany vrátí daň osobám podle odstavce 1. Nárok na vrácení daně zaniká lze uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. nárok vznikl. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (10) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 9, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna tuto daň vrátit na účet Finančního úřadu pro Prahu 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.

§ 87 Prodej zboží za ceny bez daně (1) Zboží lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území Evropského společenství. (2) Zboží, které je předmětem spotřební daně, lze dodávat do prostor uvedených v odstavci 1 pouze v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. (3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1, držitel povolení může uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem. (4) Zboží lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží bylo na dokladu o prodeji vyznačeno číslo letu, druh zboží a cena bez daně. (5) Povolení k prodeji za ceny bez daně vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel. (6) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo navrhovatele, pokud je navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, pokud je navrhovatel fyzickou osobou, b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá navrhovatel prodávat zboží za ceny bez daně, c) název, popřípadě označení prodávaného zboží, d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách uvedených v odstavci 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel, e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů, f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v tuzemsku nedoplatek evidovaný správcem daně nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů, g) výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud je navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů. (7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 6 a navrhovatel není v likvidaci nebo neprobíhá-li insolvenční řízení, v konkursním řízení či vyrovnacím řízení. němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek navrhovatele. (8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; pokud nelze vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Jestliže nemůže celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, musí o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy zboží, které mohou být prodávány za ceny bez daně. (10) Celní úřad může v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení zboží v prostorách uvedených v odstavci 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých je zboží skladováno před jejich umístěním do prostor uvedených v odstavci 1 a na paluby letadel. (11) Držitel povolení musí nejpozději do 15 dnů ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 6. U změny sídla, popřípadě místa podnikání, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů zboží, celní úřad rozhodne o změně povolení. U změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení. (12) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, pokud je držitel právnickou osobou, b) úmrtím drži pok

§ 99 Zdaňovací období (1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. (2) Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (3) Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí správci daně. Osoba povinná k dani, která podává přihlášku k registraci, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud v předcházejícím kalendářním roce dosáhla výše uvedeného obratu a tuto skutečnost uvede do přihlášky k registraci. (4) Zdaňovací období plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, se stanoví ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení. (5) Při přeměně společnosti fúzí se zdaňovací období zúčastněných společností nebo družstev stanoví ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva rozdělením se zdaňovací období nově založených nástupnických společností nebo družstev, popřípadě nástupnických společností nebo družstev při rozdělení sloučením stanoví tak, že se přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka se zdaňovací období stanoví z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka. (6) Pokud není znám obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se zdaňovací období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce. (7) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem. (8) Změnu zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je plátce oprávněn provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit správci daně změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku. (9) Zdaňovacím obdobím pro osobu identifikovanou k dani je kalendářní čtvrtletí. (10) Zdaňovacím obdobím plátce podle § 94 odst. 11 je kalendářní čtvrtletí. (11) Při rozhodnutí o úpadku končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku. Následující zdaňovací období plátce začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku. Pro období po dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, ve kterém probíhá insolvenční řízení, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc. Dojde-li k ukončení insolvenčního řízení, končí zdaňovací období dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, a následující zdaňovací období začíná dnem následujícím po dni, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízení. Po ukončení insolvenčního řízení je do konce kalendářního roku zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a pro následující kalendářní rok se určí zdaňovací období podle odstavců 1 až 3. (12) Při prohlášení konkurzu končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni prohlášení konkurzu. Další zdaňovací období plátce začíná dnem prohlášení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl prohlášen konkurz. Pro další období se považuje za zdaňovací období plátce kalendářní měsíc. Při zrušení konkurzu končí zdaňovací období dnem předcházejícím dni zrušení konkurzu, a pokud registrace plátce trvá, začíná zdaňovací období dnem zrušení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl konkurz zrušen. Do konce kalendářního roku, ve kterém byl konkurz zrušen, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a v následujícím kalendářním roce se zdaňovací období určí podle odstavců 1 až 3.

§ 100 Evidence pro daňové účely (1) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení. (2) Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce, který nemá povinnost vést účetnictví nebo účetnictví nevede dobrovolně, je povinen vést evidenci obchodního majetku. (3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně podle odstavců 1 a 2 za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky. (4) Plátce, který pořizuje zboží z jiného členského státu, a osoba identifikovaná k dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států. (5) Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

§ 101 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle § 20,66a) u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. (2) Při prohlášení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu, a to do 30 dnů po prohlášení konkurzu. Při ukončení konkurzu je plátce povinen podat daňové Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl konkurz zrušen, nejpozději ke dni zrušení konkurzu. období končící dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku je 30 dnů od skončení zdaňovacího období. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, je lhůta pro podání daňového přiznání 25 dnů od skončení zdaňovacího období. (3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení, kdy je majetek vydáván dědici, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna podat poslední daňové přiznání ke dni ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (4) Zanikne-li společnost nebo družstvo zrušením bez likvidace, je daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu dni zániku plátce povinen podat právní nástupce plátce, a to s uvedením, že je podává za zaniklého plátce. (5) Plátce, který jako určený účastník sdružení10) vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 100 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti. (6) Osoba identifikovaná k dani je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (7) Plátce podle § 94 odst. 11 je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém mu vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

§ 105 Vracení nadměrného odpočtu (1) Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek,69) vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle zvláštního právního předpisu.69) Prohlášením konkurzu (2) Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku vyměření nebo dodatečného vyměření se stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny se použije na úhradu případného daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkurzu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkurzu. (2) nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny. (3) Pokud vznikne v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu daně daňový nedoplatek, podléhá tento úroku z prodlení podle zákona upravujícího správu daní68) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Úrok z prodlení se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu. (3) (4) Za den vzniku vratitelného přeplatku se považuje den vyměření a vratitelný přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč.

§ 107 Zrušení registrace osoby identifikované k dani (1) Osoba identifikovaná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu, může požádat o zrušení registrace, pokud hodnota pořízeného zboží v běžném roce nepřekročila částku 326 000 Kč bez daně a pokud tuto částku nepřekročila ani v roce předcházejícím, nebo pokud uplynula lhůta uvedená v § 16 odst. 3. Žádost o zrušení registrace je povinna tato osoba podat nejpozději 2 měsíce před skončením druhého kalendářního roku, a pokud žádost nepodá, prodlužuje se její registrace o následující dva kalendářní roky. (2) Osoba identifikovaná k dani, které byly poskytnuty služby podle § 10 odst. 7 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, může požádat o zrušení registrace k 31. lednu následujícího kalendářního roku, pokud jí nevznikla v průběhu běžného roku žádná povinnost přiznat a zaplatit daň. Při podání žádosti o zrušení postupuje podle odstavce 1. (3) Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani ke dni vzniku jejího členství ve skupině.

§ 113 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 23 odst. 3, § 73 odst. 3 věty poslední a § 51 odst. 1 písm. j), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005. Zaorálek v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. Číselný kód Harmonizovaného systému popisu číselného označování zbožíNázev zboží01-23, 25-Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním právním předpisem70)), živá zvířata, semena a rostliny, a přísady případně krmiva; voda. Mimo zboží zařazeného do číselných kódů: 2203-220828-30, 40, 48, 56, 61 62- Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen používané pro zdravotní péči, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.Ex - 4818- Dětské pleny.Ex - 6111- Dětské pleny.Ex - 6209- Dětské pleny.Ex - 49- Knihy, brožury, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě.01 - 96- Zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů,71) včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému zdravotnickému prostředku k ošetřování nemocných, vyjma zboží kapitoly 24.48, 64, 66, 84, 85, 87 90, 91- Zboží pro osobní používání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů, a to: - Braille papír - Bíle hole pro nevidomé a částečně vidící osoby - Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Manipulační stroje a zařízení pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku - Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou - Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu - Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma - Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami - Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami - Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby - Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby - Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby - Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby - Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží.94 06022090- Dětské sedačky do automobilů - stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy4401Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen,