Stručně: Paragraf 1 zákona 246/1992 stanovuje, že účelem tohoto zákona je chránit zvířata, která jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a usmrcením bez důvodu, pokud tyto činy způsobil člověk, byť i z nedbalosti.
§ 1 OBECNÁ USTANOVENÍ
(1) Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a)
a) požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání,
b) práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost,
c) soustavu, působnost a pravomoce orgánů vykonávajících státní správu na úseku ochrany zvířat proti týrání,
d) opatření pro ochranu pokusných zvířat, která jsou používána pro vědecké nebo vzdělávací účely.
Paragraf 1 zákona 246/1992 stanovuje, že účelem tohoto zákona je chránit zvířata, která jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a usmrcením bez důvodu, pokud tyto činy způsobil člověk, byť i z nedbalosti.
Co to znamená v praxi
Zákon se snaží zabránit tomu, aby lidé způsobovali zvířatům bolest, utrpení, poškozovali jejich zdraví nebo je usmrcovali bez opodstatněného důvodu.
Ochrana zvířat se vztahuje i na případy, kdy člověk jedná nedbale, tedy neúmyslně, ale přesto způsobí zvířeti újmu.
Zákon upravuje konkrétní požadavky a podmínky pro ochranu zvířat, práva a povinnosti osob, působnost úřadů a opatření pro pokusná zvířata.
Tento zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, což znamená, že Česká republika dodržuje mezinárodní standardy v oblasti ochrany zvířat.
Na co si dát pozor
Zákon se zaměřuje na zvířata jako na živé tvory schopné pociťovat bolest a utrpení, což je základní premisa pro jejich ochranu.
Důležité je, že se zákon vztahuje na jednání člověka, a to i v případě nedbalosti, nikoli pouze úmyslného týrání.