§ 10 Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – Opomenutí

Stručně

Paragraf 10 zákona o odpovědnosti za přestupky stanoví, že přestupkem může být i nekonání, pokud měl pachatel povinnost jednat na základě zákona, úředního rozhodnutí, dobrovolného převzetí povinnosti, předchozího ohrožujícího jednání nebo jiného důvodu vyplývajícího z okolností a jeho poměrů.

Co to znamená v praxi

• Za přestupek lze být odpovědný i v případě, že se člověk aktivně ničeho nedopustil, ale naopak něco opomenul udělat, ačkoliv to udělat měl.
• Povinnost konat může vyplývat z různých zdrojů, například ze zákona (např. povinnost nahlásit určitou skutečnost), z úředního rozhodnutí (např. příkaz k odstranění závady), z dobrovolného převzetí povinnosti (např. slib péče o někoho) nebo z předchozího jednání, které vytvořilo nebezpečnou situaci.
• Důležitá je existence povinnosti konat; bez ní nelze opomenutí považovat za jednání pro účely tohoto zákona.

Na co si dát pozor

• Je třeba si uvědomit, že i pasivita může vést k odpovědnosti za přestupek, pokud existovala povinnost jednat.
• Rozsah povinnosti konat se posuzuje podle konkrétních okolností a poměrů pachatele.