Zákon o poštovních službách

(1) Provozovatel je povinen na písemnou žádost poskytovat Úřadu ve stanovené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace, včetně finančních informací, a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž má podle tohoto zákona Úřad působnost. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad vyžaduje informace, údaje a podklady od provozovatelů rovněž na žádost Evropské komise. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(2) Provozovatel předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu3).

(3) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad sběr informací a provozovatel je povinen poskytnout tyto informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, nestanoví-li se forma poskytnutí informací v žádosti podle odstavce 1 jinak.

(4) Úřad může provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3.

(5) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.

(1) Držitel poštovní licence je povinen

a) plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného poskytování informací o základních službách a způsobu jejich užití,

b) nabízet poštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost, podle poštovních podmínek.

(2) Držitel poštovní licence nemusí dočasně plnit povinnosti podle odstavce 1 písm. a), jestliže tomu brání překážky, jež sám nevyvolal a jejichž vzniku nemohl ani při řádné péči zabránit, zejména nezaviněné technické problémy, důsledky přírodních událostí, nedostatek potřebné součinnosti jiných osob nebo důsledky krizové situace. Držitel poštovní licence je však povinen počínat si tak, aby plnění povinností bylo omezeno co nejméně a aby překážky byly co nejdříve odstraněny.

(3) Držitel poštovní licence je povinen bez zbytečného odkladu informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti poštovní sítě, poskytování základních služeb nebo přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury podle § 34. Tato povinnost se neuplatní, pokud má narušení bezpečnosti a integrity těchto sítí a služeb původ v kybernetickém prostoru, a to v rozsahu, ve kterém se na držitele poštovní licence vztahují obdobné informační povinnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti.

(4) Držitel poštovní licence nemusí poskytnout poštovní službu, na niž se vztahuje poštovní povinnost, pokud by její poskytnutí bylo v důsledku toho, že některý z požadavků podle § 6 odst. 2 písm. b) až e) nebyl splněn, neúměrně komplikované, anebo by bylo pro něho spojeno s rizikem jiných vážných následků.

(5) Držitel poštovní licence je povinen

a) zajistit, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvýhodňování nebo znevýhodňování zájemců o základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,

b) vhodně poskytovat informace o základních službách, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a způsobu jejich užití,

c) zajistit rychlé a účinné projednávání námitek uživatelů základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci; informace o počtu námitek a způsobu jejich vyřízení se uveřejňují podle písmene e),

d) dodržovat technické normy pro poštovní odvětví závazné podle předpisů Evropské unie a vhodně poskytovat informace o těchto normách a provádět nezávislá měření přepravních dob poštovních zásilek a výsledky uveřejňovat podle písmene e),

e) každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat úplné a pravdivé informace o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a vyhodnocení plnění parametrů kvality podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku; obsah, formu a způsob uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Držitel poštovní licence má povinnost poskytovat základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, za nákladově orientované ceny s výjimkou podle odstavce 7, § 3 odst. 1 písm. f) a § 34a. Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika.

(7) Držitel poštovní licence může sjednat ceny, které zahrnují nižší míru zisku, než je přiměřený zisk odpovídající nákladově orientovaným cenám základních služeb podle odstavce 6; nevzniká mu však právo na úhradu čistých nákladů stanovených podle § 34b z rozdílu mezi uplatňovaným a přiměřeným ziskem.

(8) Držitel poštovní licence je povinen sjednat ceny základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, transparentně a nediskriminačně. Pokud za určitých podmínek sjedná cenu některé z těchto základních služeb specificky, je povinen za srovnatelných podmínek nabídnout každému takto sjednanou cenu.

(9) Držitel poštovní licence je povinen písemně Úřadu oznámit

a) zvýšení cen základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,

b) veškeré změny technické, organizační nebo právní povahy vztahující se k tomuto držiteli poštovní licence, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit poskytování a zajišťování základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.

(10) Oznámení podle odstavce 9 písm. a) je držitel poštovní licence povinen učinit alespoň 90 dnů přede dnem, od kterého hodlá zvýšit ceny základních služeb, a oznámení podle odstavce 9 písm. b) alespoň 30 dnů přede dnem rozhodné události.

(1) Držitel poštovní licence je povinen vést v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatních služeb tak, aby byly zajištěny podklady pro výpočet čistých nákladů pro jednotlivé základní služby, pro regulaci cen základních služeb a pro prokázání skutečnosti, že nedochází ke křížovému financování mezi základními službami, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatními službami.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů, metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování včetně stanovení přiměřeného zisku a strukturu vykazovaných informací.

(3) Držitel poštovní licence je povinen v oddělené evidenci přiřazovat přímé náklady konkrétní službě, na kterou se vztahují, a při přiřazování společných nákladů používat způsoby, které vycházejí z charakteru a původu nákladů, a používat za stejných podmínek stejná pravidla pro přiřazení nákladů na základní služby a na ostatní služby. Držitel poštovní licence zajistí, aby součet všech přiřazených nákladů a výnosů v oddělené evidenci odpovídal nákladům a výnosům ve výkazu zisku a ztráty sestaveném v rámci roční účetní závěrky.

(4) Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence a podle nichž budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým základním službám, které jsou obsaženy v jeho licenci, mohou nabýt platnosti až po jejich schválení Úřadem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování schválených pravidel oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato osoba musí být schválena Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.

(5) Držitel poštovní licence je povinen předložit ověřené výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů Úřadu nejpozději do 31. července za předchozí účetní období.

(1) Držitel poštovní licence je povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácení odesílateli, službu dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách.

(2) Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb.

(3) Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.

(4) Držitel poštovní licence může odmítnout návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení činností související s poskytováním a zajišťováním základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, nebo k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.

(5) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy nebo nedohodnou-li se smluvní strany takové smlouvy na změně již vzniklého závazku do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu změny, Úřad rozhodne spor o úpravě vzájemných práv a povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní strany. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy nebo její změny se specifikací sporných částí. Je-li předmětem sporu cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 8. Lhůta pro vydání rozhodnutí o sporu činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Rozhodnutí sporu uveřejní Úřad v Poštovním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Úřad může v rámci řízení o sporu uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(7) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(8) Držitel poštovní licence sjednává ceny za přístup k poštovní infrastruktuře za nákladově orientované ceny.

(9) Držitel poštovní licence umožňuje všem bezúplatně využívat poštovní směrovací čísla, kterými se rozumí číselná označení provozoven, míst anebo adresátů zavedená pro účely dodávání poštovních zásilek.

(10) Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů na služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře v souladu s prováděcím právním předpisem podle § 33a odst. 2. Ustanovení § 33a odst. 3 až 5 se použijí obdobně.

(11) Držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2 s provozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy je dodání poštovních zásilek, které byly podány u tohoto provozovatele.

(12) Provozovatel je povinen poštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovatele byla poštovní zásilka podána.

(1) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen základních služeb a pravidelně přezkoumává jejich cenovou dostupnost zejména s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu.

(2) Zjistí-li Úřad, že ceny základních služeb jsou v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. c), uplatní regulaci cen vydáním rozhodnutí o ceně podle správního řádu. Úřad při regulaci cen použije způsoby regulace cen stanovené zákonem o cenách3). Takto stanovené ceny jsou závazné pouze pro držitele poštovní licence v rámci základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.

(3) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na službu dodání peněžní částky poštovním poukazem.

(1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní služby (dále jen „zúčtovací období“).

(2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladů na poskytování jednotlivých základních služeb se provádí pro každou základní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod.

(3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.

(4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladů podle § 34d odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování základních služeb.

(5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů uplatňuje vyšší čisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence.

(7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod, pobídek k nákladové efektivnosti a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Držitel poštovní licence může od 1. dubna do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období.

(2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši uvedené v žádosti podle odstavce 1, nejvýše však ve výši čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena. Předběžné čisté náklady zároveň nepřekročí výši čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, nebo ve výši částky uvedené v § 34d odst. 2, podle toho, která z těchto částek je nižší. V případě, že držitel poštovní licence plnil nebo podle rozhodnutí Úřadu má plnit poštovní povinnost pouze v části zúčtovacího období, Úřad výši předběžných čistých nákladů poměrným způsobem sníží.

(3) Úřad ze státního rozpočtu uhradí předběžné čisté náklady připadající na čtvrtletí zúčtovacího období skončená před nabytím právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Předběžné čisté náklady připadající na další čtvrtletí zúčtovacího období uhradí držiteli poštovní licence do 30 dnů od skončení daného čtvrtletí.

(4) Plnil-li držitel poštovní licence poštovní povinnost pouze v části období, za které byly předběžné čisté náklady rozhodnutím podle odstavce 2 vyčísleny, Úřad před provedením úhrady podle odstavce 3 věty druhé provede z moci úřední odpovídající změnu rozhodnutí.

(1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.

(2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, nejvýše však ve výši 2 000 000 000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.

(3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že

a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence,

b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu navýšenou o úrok ve výši průměru dvoutýdenních repo sazeb vyhlášených Českou národní bankou v roce, kdy byla žádost o úhradu předběžných čistých nákladů podána, za rok; úrok se stanoví za období od okamžiku, kdy byla držiteli poštovní licence uhrazena částka předběžných čistých nákladů převyšující čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, do okamžiku jejího vrácení.

(4) Úřad uhradí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(6) Nepodal-li držitel poštovní licence žádost podle odstavce 1, je povinen do 30 dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 1 vrátit do státního rozpočtu celou částku vyplacených předběžných čistých nákladů za příslušné zúčtovací období navýšenou o úrok ve výši průměru dvoutýdenních repo sazeb vyhlášených Českou národní bankou v roce, kdy byla žádost o úhradu předběžných čistých nákladů podána, za rok. Úrok se stanoví za období od okamžiku, kdy byla držiteli poštovní licence uhrazena částka předběžných čistých nákladů, do okamžiku jejího vrácení. Výpočet úroku je držitel poštovní licence povinen doložit Úřadu do 15 dnů od provedení platby.

(7) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) a částku podle odstavce 6 vybírá a vymáhá Úřad.

(8) Kritéria pro posouzení nespravedlivé finanční zátěže při postupu Úřadu podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí.

(2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.

(3) V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nevydá rozhodnutí podle § 34c odst. 2 nebo § 34d odst. 2, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti poskytnutí předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.

(1) Poštovní známky vydává a dobu jejich platnosti stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu; při vydávání poštovních známek přihlíží k potřebám držitele poštovní licence. Vydání, počátek a konec platnosti poštovní známky Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejní v Poštovním věstníku.

(2) Držitel poštovní licence je povinen hradit náklady na vydávání poštovních známek.

(3) Pouze držitel poštovní licence má právo uvádět poštovní známky do oběhu.

(4) Platné poštovní známky lze použít jako doklad o úhradě ceny poštovní služby poskytované držitelem poštovní licence, pokud z poštovní smlouvy nevyplývá něco jiného.

(5) Po ukončení platnosti poštovní známky má její držitel právo, aby ten, kdo poštovní známku uvedl do oběhu, mu ji vyměnil za platnou, nebo aby ji od něho zpětně odkoupil. Toto právo se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne ukončení platnosti poštovní známky.

(6) Práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má držitel poštovní licence, jehož poštovní licence obsahuje povinnost poskytovat základní službu podle § 3 odst. 1 písm. a) na celém území České republiky nebo na jeho největší části v případě, že tato základní služba je obsažena ve více poštovních licencích. Není-li povinnost poskytovat základní službu podle § 3 odst. 1 písm. a) uložena, práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má provozovatel, který je měl jako držitel poštovní licence poslední.

(1) Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 o službách přeshraničního dodávání balíků (dále jen „nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků“) poskytuje informace podle tohoto nařízení Úřadu.

(2) Informace podle čl. 4 odst. 1, 3 a 5 a podle čl. 5 odst. 1 nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků poskytuje poskytovatel uvedený v odstavci 1 prostřednictvím elektronického formuláře28).

Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává státní správu v oblasti poštovních služeb, s výjimkou věcí svěřených tímto zákonem Úřadu.

(1) Úřad podle tohoto zákona

a) provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služeb a přezkoumává nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby,

b) vede evidenci provozovatelů a uděluje určenému provozovateli, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, poštovní licenci,

c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních služeb, vydává rozhodnutí o určení předběžných čistých nákladů a o určení čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady,

d) vydává rozhodnutí o ceně základních služeb a vykonává kontrolu cen v oblasti poštovních služeb, včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře,

e) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

f) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblast regulace poštovních služeb vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,

g) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,

h) vykonává kontrolu v oblasti poštovních služeb,

i) vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb,

j) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem a nařízením o službách přeshraničního dodávání balíků,

k) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služeb v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

l) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

m) rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4,

n) rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3,

o) je příslušným národním regulačním orgánem podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků.

(2) Rada Úřadu provádí přezkum podle § 37 odst. 4, rozhoduje v řízení ve věci poštovní licence podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává rozhodnutí o ceně jednotlivých základních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Rady Úřadu není přípustný opravný prostředek.

(3) Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě čistých nákladů a předběžných čistých nákladů podle § 34b a 34c a ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34.

(4) Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut Úřadu25) stanovit, že v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.

(5) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.

(6) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(1) Úřad dohlíží, zda provozovatelé plní své povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Úkony dohledu se uskutečňují

a) prováděním kontroly26); pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis,

b) využitím poznatků získaných jiným způsobem.

(3) Úřad dále

a) zaujímá stanovisko ke sporům týkajícím se poskytování a zajišťování poštovních služeb, o které byl požádán, pokud je toho k vyřešení sporu zapotřebí,

b) nejméně jednou ročně vhodným způsobem zveřejní, včetně zveřejnění v Poštovním věstníku, souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence tímto zákonem,

c) činí další opatření v zájmu řádného poskytování a zajišťování základních služeb,

d) v pochybnostech rozhoduje, zda se v případě určité služby jedná o poštovní službu, a to na žádost nebo z vlastního podnětu,

e) za každé zúčtovací období zveřejní zprávu, která obsahuje informace o ověřené výši čistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence podle § 34b a o provedených úhradách předběžných čistých nákladů a čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž; tato zpráva je součástí výroční zprávy o činnosti Úřadu podle zákona o elektronických komunikacích.

(4) Úřad pravidelně přezkoumává úroveň kvality a způsob poskytování a zajišťování základních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České republiky podle základních kvalitativních požadavků; v případě přezkumu všeobecné dostupnosti služby dodání peněžní částky poštovním poukazem Úřad bere v úvahu obdobné služby v oblasti platebního styku, které nejsou poštovními službami. Úřad rovněž pravidelně přezkoumává povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat základní služby. Na základě výsledku přezkumu a po konzultaci s dotčenými subjekty podle odstavce 5 může Úřad zahájit výběrové řízení podle § 22 odst. 2 nebo řízení o změně poštovní licence podle § 23 nebo uveřejní v Poštovním věstníku sdělení o neuložení povinnosti poskytovat a zajišťovat některou ze základních služeb. Přezkum podle věty druhé musí být dokončen nejpozději 6 kalendářních měsíců před koncem platnosti poštovní licence.

(5) Úřad konzultuje podle odstavce 4

a) rozsah základních služeb, které budou předmětem neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby, a území, jehož se bude neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby týkat,

b) odůvodněný záměr Úřadu povinnost poskytovat a zajišťovat jednotlivou základní službu

1. neuložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služeb podle tohoto zákona, aniž by bylo nutné tuto povinnost uložit,

2. uložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území státu nebo na jeho části není zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služeb podle tohoto zákona.

(6) Výsledky konzultace Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší některou z povinností podle § 16 odst. 1,

b) zjišťuje obsah poštovní zásilky v rozporu s § 16 odst. 5,

c) podniká v oblasti poštovních služeb v rozporu s obecnými podmínkami podnikání uvedenými v § 17,

d) podniká v oblasti poštovních služeb bez oprávnění podle § 18 odst. 1,

e) nesplní povinnost podle § 18 odst. 5 nebo 6, nebo

f) provozuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem bez poštovní licence v rozporu s § 20.

(2) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že

a) nezpřístupní poštovní podmínky podle § 4 odst. 1,

b) neuzavře poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2,

c) neuveřejní informaci o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 3,

d) zachází s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou v rozporu s § 7 odst. 1,

e) otevře nebo prohlíží poštovní zásilku v rozporu § 8 odst. 1, 2 a 4,

f) neinformuje o otevření poštovní zásilky při dodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácení poštovní zásilky podle § 8 odst. 3,

g) prodá poštovní zásilku v rozporu s § 9 odst. 1 a 2,

h) nevydá čistý výtěžek podle § 9 odst. 3,

i) zničí poštovní zásilku v rozporu s § 10,

j) nevyplatí poukázanou peněžní částku v rozporu § 11,

k) v rozporu s § 16 odst. 7 nevydá poštovní zásilku nebo neumožní jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky,

l) nesplní povinnost podle § 18 odst. 4,

m) neplní informační povinnost podle § 32a,

n) neplní povinnost podle § 34 odst. 12, nebo

o) v rozporu s § 6 odst. 2 neuvede v poštovních podmínkách veškeré požadované informace nebo je uvede nesrozumitelným, neúplným nebo obtížně přístupným způsobem.

(3) Držitel poštovní licence se dopustí přestupku tím, že

a) neplní poštovní povinnost způsobem podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo podle rozhodnutí o udělení poštovní licence,

b) nabízí poštovní služby v rozporu s § 33 odst. 1 písm. b),

c) nesplní informační povinnost podle § 33 odst. 3,

d) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 5,

e) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 6, 8, 9 nebo 10,

f) neplní některou z povinností podle § 33a,

g) poruší některou z povinností podle § 34 odst. 1, 2, 3, 9 nebo 10,

h) nabízí základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, v rozporu s rozhodnutím o ceně podle § 34a odst. 2, nebo

i) v rozporu s § 23a neoznámí Úřadu přeměnu, nepředloží projekt přeměny nebo jiný obdobný dokument nebo neuvede, která osoba bude ode dne nabytí účinnosti přeměny držitelem poštovní licence.

(4) Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že neposkytne informace podle tohoto nařízení v rozsahu a způsobem stanoveným v § 35a.

(5) Poskytovatel služby přeshraničního dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že nepředloží Úřadu do 31. ledna každého kalendářního roku veřejný seznam sazeb podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení způsobem stanoveným v § 35a.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f), nebo podle odstavce 3 písm. f),

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo k), nebo podle odstavce 3 písm. a), c), d), e), g), h) nebo i),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo podle odstavce 2 písm. b), d), h), j), l), m) nebo o), nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo podle odstavců 4 a 5, nebo

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c), f), g), i) nebo n).

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zničí, poškodí, znečistí, anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí schránu určenou k poštovnímu podání nebo dodání, nebo

b) jako odesílatel ohrozí zdraví lidí tím, že předá provozovateli k poskytnutí poštovní služby poštovní zásilku,

1. jejíž obsah je podle poštovních podmínek považován za nebezpečný, aniž by byla dodržena její povinná zvláštní úprava podle poštovních podmínek nebo další požadované náležitosti podle poštovních podmínek, nebo

2. jejíž obsah podle poštovních podmínek není dovolen, nebo

c) jako osoba jednající jménem nebo v zastoupení nositele poštovního tajemství poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1 až 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do výše 20 000 Kč.

(1) Na činnost Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 35 a na činnost Úřadu podle § 37 odst. 3 písm. a) a c) se správní řád15) nevztahuje.

(2) Splnění povinnosti uložené provozovateli rozhodnutím podle § 6 odst. 4 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 5 000 000 Kč.

(3) Splnění povinnosti uložené držiteli poštovní licence rozhodnutím podle § 34 odst. 5 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.

(4) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.

Právní vztahy při poskytování poštovních služeb, které nejsou upraveny v § 4 až 15 tohoto zákona, se řídí občanským zákoníkem.

Úřad vydává podle tohoto zákona Poštovní věstník, který je publikační sbírkou v oblasti poštovních služeb. Úřad zveřejňuje Poštovní věstník způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 18 odst. 1, § 33 odst. 5 písm. e), § 33a odst. 2, § 34b odst. 7 a § 34d odst. 8.

(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a).

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 2 písm. a).

(1) Na právní vztahy u poštovní zásilky, která byla podána u České pošty, státního podniku, před dnem účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy.16)

(2) Provozovatel poštovních služeb je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona ministerstvo o udělení souhlasu k provozování poštovních služeb. Do doby udělení souhlasu se provozovatel poštovních služeb považuje za provozovatele poštovních služeb, kterému byl udělen souhlas podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel poštovních služeb ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu nebo nebude-li mu ministerstvem souhlas udělen, dosavadní povolení podle zvláštního právního předpisu10) zaniká.

(3) Česká pošta, státní podnik, se považuje do konce kalendářního roku 2003 za držitele souhlasu a poštovní licence podle tohoto zákona.

(4) Ministerstvo stanoví poštovní závazek České pošty, státního podniku.

(5) Je-li ve zvláštním právním předpisu vydaném před účinností tohoto zákona použit výraz „pošta“ ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), rozumí se tím držitel poštovní licence.

Zrušují se

1. zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.,

2. vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon,

3. vyhláška č. 135/1980 Sb., kterou se vydává Řád poštovní novinové služby,

4. vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.

V § 1 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se čárka za slovem „nákladů“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a tarify mezinárodní dopravy a spojů“ se zrušují.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb. a zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 60 odst. 4 písm. a) se slova „dáno na poštu a adresováno“ nahrazují slovy „podáno jako poštovní zásilka adresovaná“.

2. V § 62 odst. 1 se slovo „poštou“ nahrazuje slovy „jako poštovní zásilka“.

3. V § 86 odst. 1 se slova „telegramů, dopisů nebo jiných zásilek“ nahrazují slovy „poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů“ a slovo „pošta“ se nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.

4. V § 86 odst. 2 větě druhé se slovo „pošta“ nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.

5. V § 87 odst. 3 se slovo „poště“ nahrazuje slovy „provozovateli poštovních služeb“.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).“.

2. V § 19 odstavec 3 zní:

„(3) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10) vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu správy sociálního zabezpečení v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet správy sociálního zabezpečení veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet správy sociálního zabezpečení, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit správě sociálního zabezpečení úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.“.

3. V § 23 odst. 4 se slova „podání předáno poštovní přepravě“ nahrazují slovy „podána poštovní zásilka obsahující podání“.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:

1. V § 17 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).“.

2. V § 17 odstavec 3 zní:

„(3) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet zdravotní pojišťovny vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu zdravotní pojišťovny v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet zdravotní pojišťovny veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet zdravotní pojišťovny, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit zdravotní pojišťovně úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, je povinna sdělit zdravotní pojišťovně den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky zdravotní pojišťovně den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.“.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:

1. Za § 116a se vkládá nový § 116b, který včetně poznámky pod čarou č. 73) zní:

Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.73)

73) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 120a se slova „poštovní přepravě“ nahrazují slovy „byla podána poštovní zásilka obsahující podání“.

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:

1. V § 28 odst. 4 písm. a) se slovo „poštou“ nahrazuje slovy „provozovatelem poštovních služeb“.

2. V § 34 odst. 1 se slovo „pošta“ nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.

3. V § 34 odst. 2 se slovo „poštu“ nahrazuje slovy „provozovatele poštovních služeb“.

4. V § 36 odst. 4 se slovo „pošty“ nahrazuje slovy „provozovatele poštovních služeb“.

Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. se mění takto:

1. V čl. I § 45 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.“.

2. V čl. II § 42 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.“.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:

V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 214: „Ostatní“ doplňuje nový obor:

„Provozování poštovních služeb

Průkaz způsobilosti

Souhlas podle § 17 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství.

2) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

3a) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb., § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., § 8 až 12 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

3b) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

4) Například čl. 27 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

5) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.

6) Čl. 13 Listiny základních práv a svobod.

9a) Například § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.

10) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11) Například zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.

12) Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího Závěrečného protokolu, Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu listovních zásilek a jeho Závěrečného protokolu, Řádu poštovních balíků a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních peněžních službách a jeho Závěrečného protokolu.

15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

16) Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.

Vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.

Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.

17) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 27 a násl. obchodního zákoníku.

23) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

24) § 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.

25) § 107 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

26) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

26) § 20f písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků.

28) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1263 ze dne 20. září 2018, kterým se stanoví formuláře pro předkládání informací ze strany poskytovatelů služeb dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644.