§ 390 Zákon o zvláštních řízeních soudních – Dokazování

Stručně

Paragraf 390 zákona o zvláštních řízeních soudních říká, že soud může v řízení o rozvodu provést i takové důkazy, které mu nenavrhli účastníci, pokud je to nutné pro zjištění skutečného stavu věci, vyplývají-li tyto důkazy ze spisu, nebo je-li to potřeba pro zjištění zájmů nezletilých dětí, kvůli nimž by manželství nemohlo být rozvedeno, i když je rozvrácené.

Co to znamená v praxi

• Soud není v rozvodovém řízení striktně vázán pouze důkazy, které mu předloží manželé.
• Může si sám vyžádat nebo provést důkazy, které považuje za důležité pro objasnění situace, pokud už jsou nějakým způsobem obsaženy ve spise.
• Zvláštní pozornost je věnována situacím, kdy by rozvod mohl ohrozit zájmy nezletilých dětí, a soud má v takovém případě širší možnost dokazování.
• Ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 se nepoužijí, což znamená, že se neuplatní obecná pravidla o dokazování, která by jinak omezovala soud v provádění důkazů z vlastní iniciativy.

Na co si dát pozor

• Soud může aktivně zasahovat do dokazování, pokud má pochybnosti o skutkovém stavu nebo pokud jsou ve hře zájmy dětí.
• I když manželé navrhnou určité důkazy, soud může provést i jiné, pokud to považuje za nezbytné pro správné rozhodnutí.