§ 2 Vyhláška o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb – Evidence majetku zákazníka

§ 2 Evidence majetku zákazníka (1) Obchodník s cennými papíry v systému své vnitřní evidence zajišťuje soustavnou a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů a peněžních prostředků každého zákazníka tak, že může kdykoliv odlišit majetek držený pro jednoho zákazníka od majetku drženého pro ostatní zákazníky a od svého vlastního majetku. Vnitřní evidence obsahuje rovněž záznamy o tom, na jakém účtu u třetí osoby jsou jednotlivé investiční nástroje a peněžní prostředky každého zákazníka vedeny. (2) Obchodník s cennými papíry a) zajišťuje kontrolu shody dat ve své vnitřní evidenci se skutečným stavem peněžních prostředků a investičních nástrojů zákazníka držených třetí osobou a odstranění zjištěných nesrovnalostí (dále jen „rekonciliace“) nejméně jednou za měsíc, b) má povinnost provádět rekonciliaci 1. na základě dokladu poskytnutého třetí osobou, 2. průkazným a zdokumentovaným způsobem, ze kterého vyplývá průběh a výsledek rekonciliace, c) stanoví pravidla pro kontrolu plnění povinností v souvislosti s rekonciliací a četnost a způsob rekonciliace. (3) Obchodník s cennými papíry dále zavede účinná organizační opatření, která povedou k minimalizaci rizika ztráty nebo znehodnocení majetku zákazníka nebo práv spojených s tímto majetkem v důsledku zneužití majetku zákazníka, podvodu, špatné správy, nedostatečné evidence nebo nedbalosti. (4) Pokud se majetek zákazníka nachází ve státě, jehož právní předpisy neumožňují splnění požadavků podle odstavce 1, 2 nebo 3, § 3 odst. 1 písm. c), § 3 odst. 2 nebo § 4 odst. 4, obchodník s cennými papíry přijme taková opatření, která se co nejvíce blíží požadavkům podle odstavce 1, 2 nebo 3, § 3 odst. 1 písm. c), § 3 odst. 2 nebo § 4 odst. 4. Dojde-li k přijetí rovnocenných opatření, obchodník s cennými papíry informuje své zákazníky, že v těchto případech se na ně nepoužijí ustanovení uvedená v zákoně a v této vyhlášce, ale rovnocenná opatření. (5) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby se neuplatnilo zajišťovací právo, zástavní právo ani právo započtení proti investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníka, která by třetí osobě umožňovala nakládat s investičními nástroji nebo peněžními prostředky zákazníka za účelem vymožení dluhů, které se netýkají zákazníka nebo poskytování služeb zákazníkovi. To neplatí, pokud je to požadováno právními předpisy třetího státu, v němž se zákazníkovy investiční nástroje nebo peněžní prostředky nacházejí. Pokud podle právních předpisů třetího státu musí obchodník s cennými papíry uzavřít smlouvy, které zakládají uvedené zajišťovací právo, zástavní právo nebo právo započtení, sdělí to zákazníkovi a uvede rizika spojená s takovými ujednáními. Jestliže obchodník s cennými papíry sjedná zajišťovací právo, zástavní právo nebo právo na započtení proti investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníka nebo jestliže byl obchodník s cennými papíry informován, že tato práva byla sjednána nebo jinak vznikla, musí být tato práva zaznamenána v zákazníkových smlouvách a v účetnictví obchodníka s cennými papíry, aby byl zřejmý a oddělitelný majetek zákazníka a s ním související vlastnické právo, zejména při úpadku obchodníka s cennými papíry. (6) Obchodník s cennými papíry neprodleně poskytne na žádost České národní banky nebo insolvenčního správce informace o investičních nástrojích a peněžních prostředcích zákazníků, přičemž tyto informace zahrnují údaje o a) účetnictví a vnitřní evidenci o investičních nástrojích a peněžních prostředcích zákazníků, b) účtech u třetích osob, na kterých jsou vedeny investiční nástroje zákazníka podle § 3, a smlouvy s těmito osobami, c) účtech, na kterých jsou peněžní prostředky zákazníka uloženy podle § 4, a smlouvy s osobami, které je vedou, d) třetích osobách pověřených výkonem činností souvisejících s evidencí a ukládáním majetku zákazníka, e) klíčových osobách, které přímo provádějí nebo zodpovídají za činnosti u obchodníka s cennými papíry v souvislosti s ochranou majetku zákazníků, a f) smlouvách podstatných pro určení vlastnického práva zákazníka k majetku.