§ 7 zákon o ovzduší – Povinnosti provozovatelů velkých a středních zdrojů znečišťování
Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) · 309/1991 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 7 zákona č. 309/1991 Sb. stanovuje konkrétní povinnosti provozovatelům velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, které se týkají jejich provozu, monitoringu, informování a reakce na ohrožení kvality ovzduší. Provozovatelé musí zajistit, aby jejich zařízení fungovala podle technických podmínek a schválených limitů pro vypouštěné znečišťující látky. (§ 7 zákona č. 309/1991 Sb., zákon o ovzduší, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Provozovatelé velkých a středních zdrojů znečišťování jsou povinni
a) uvádět do provozu a provozovat zdroje znečišťování v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení a v souladu s podmínkami stanovenými orgánem ochrany ovzduší podle § 11 odst. 1,
b) dodržovat stanovené emisní limity (§ 5 odst. 5 až 7) a přípustnou tmavost kouře (§ 5 odst. 4 a 5),
c) plnit pokyny orgánů ochrany ovzduší ke zjednání nápravy (§ 12 odst. 1),
d) vést vlastní provozní evidenci o zdrojích a zjišťovat množství vypouštěných znečišťujících látek způsobem stanoveným zvláštním předpisem,
e) poskytovat příslušným orgánům ochrany ovzduší údaje stanovené právním předpisem a další údaje potřebné ke zjištění stavu ovzduší,
f) bezodkladně odstraňovat v provozu zdrojů znečišťování nebezpečné stavy ohrožující kvalitu ovzduší a činit včas potřebná opatření k předcházení havárií,
g) vypracovat pro účely regulace emisí za situací uvedených v § 16 regulační řády pro provoz zdrojů znečišťování a předložit ho orgánu státní správy ochrany ovzduší ke schválení,
h) při vážném a bezprostředním ohrožení nebo zhoršení kvality ovzduší bezodkladně zastavit nebo omezit provoz zdroje znečišťování, jeho části nebo jinou činnost, která je příčinou ohrožení nebo zhoršení kvality ovzduší, a plnit pokyny orgánu ochrany ovzduší ke zjednání nápravy (§ 12 odst. 1); současně vhodným způsobem informovat veřejnost,
i) zajistit technické prostředky pro monitorování emisí látek znečišťujících ovzduší, stanoví-li tak zvláštní předpis,
j) umožnit pracovníkům orgánů ochrany ovzduší nebo těmito orgány pověřeným osobám přístup ke zdrojům znečišťování za účelem zjištění množství znečišťujících látek a kontroly zdroje znečišťování a jeho provozu,
k) informovat veřejnost o znečištění ovzduší ze zdroje znečišťování a o opatřeních prováděných k omezení tohoto znečištění.
(2) Provozovatelé velkých zdrojů znečišťování jsou povinni vypracovat, jako závaznou součást místních provozních předpisů, soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdrojů znečišťování, včetně opatření ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší a předkládat jejich návrhy i změny ke schválení orgánu ochrany ovzduší (§ 11 odst. 1).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Provozovatelé musí zajistit, aby jejich zařízení fungovala podle technických podmínek a schválených limitů pro vypouštěné znečišťující látky.
- Jsou povinni vést záznamy o provozu a měřit množství vypouštěných látek, a tyto údaje poskytovat úřadům.
- V případě havárie nebo vážného ohrožení ovzduší musí okamžitě zasáhnout, informovat veřejnost a řídit se pokyny orgánů ochrany ovzduší.
- Musí umožnit kontrolu svých zařízení a provozu ze strany orgánů ochrany ovzduší.
Na co si dát pozor
- Provozovatelé velkých zdrojů znečišťování mají navíc povinnost vypracovat a nechat schválit soubor technicko-provozních parametrů a opatření pro zajištění provozu a řešení havarijních stavů.
- Nedodržení stanovených emisních limitů nebo pokynů orgánů ochrany ovzduší může mít právní důsledky.
- Je nutné mít připravené regulační řády pro případné omezení emisí a být schopen bezodkladně reagovat na zhoršení kvality ovzduší.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 7
Jak soudy aplikují § 7
… žalobkyni 200.000,- Kč se 17 % úrokem z prodlení od 1. března 1997 do zaplacení, a žalobkyni uložil zaplatit žalované na nákladech řízení 33.145,- Kč. V odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že žalobkyně se domáhá náhrady škody za majetkovou újmu, která jí vznikla v důsledku nesplnění povinnosti vyplývající z ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami - dále jen „zákon o ovzduší“ - K. M. (zaměstnancem žalované), který při přečerpávání pohonných hmot u čerpací stanice P. neměl zapnutou rekuperaci.
Jako taký byl povinen uvádět do provozu a provozovat zdroj znečišťování v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení a v souladu s podmínkami stanovenými orgánem ochrany ovzduší podle § 11 odst. 1 citovaného zákona [§ 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 309/1991 Sb.]. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/1991 Sb. se vyžadoval souhlas orgánu státní správy ochrany ovzduší České republiky (v legislativní zkratce „orgán ochrany ovzduší“) obsahující podmínky ochrany ovzduší mimo jiné k umísťování a povolování staveb velkých a středních zdrojů …
Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2001 uvedl, že spisová vložka jednoznačně dokládá neplnění provozovatele velkého zdroje znečišťování ovzduší podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb. o ovzduší, neboť protokol o autorizovaném měření emisí č. 199/99 potvrzuje výrazné překročení stanoveného emisního limitu oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek v roce 1999 u obou kotlů K 1 a K 2 na uhelném dole v O. Prvoinstanční orgán tak v sankčním rozhodnutí vycházel ze zákonných podmínek, podle kterých orgán ochrany …
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 46 Česká inspekce životního prostředí (Zákon o ochraně ovzduší a o změně někter)§ 11 Povinnosti provozovatelů zvláště velkých, vel (Zákon o ochraně ovzduší a o změně někter)§ 19 Poplatky za znečišťování ovzduší (Zákon o ochraně ovzduší a o změně někter)§ 4 Účinnost (Nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2)