CS · EN DE FR brzy

§ 50 Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů – Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace

Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů · 326/1999 Sb. · § 50 · Cizinecké a azylové právo
Stručně: Paragraf § 50 ZPC definuje výjezdní příkaz jako doklad, který cizinci umožňuje setrvat na území České republiky pouze za účelem vycestování, a stanovuje, kdo a za jakých okolností tento příkaz vydává.
🕐 Znění k datu (75 verzí zákona)
§ 50 Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (1) Výjezdní příkaz je doklad, který vydá z moci úřední a) policie po ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany, má-li začít běžet doba k vycestování nebo byla-li doba k vycestování stanovena jiným členským státem Evropské unie, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím nebo Švýcarskou konfederací a již došlo k jejímu uplynutí, a dále, postupovalo-li ministerstvo podle čl. 38 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 (dále jen „azylové procedurální nařízení“), po zrušení krátkodobého víza nebo po ukončení přechodného pobytu na území, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění, nebo b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po nepřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Výjezdní příkaz dále vydá Ministerstvo zahraničních věcí z moci úřední po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza podle § 41, po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem podle § 49 odst. 5 nebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. (3) Výjezdním příkazem cizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území. (4) Není-li dále stanoveno jinak, doba setrvání cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 30 dnů, dobu setrvání stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí. (5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba setrvání na výjezdní příkaz minimálně na 30 dnů. Podmínka stanovení minimální doby setrvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém setrvání na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území. (7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Vyznačuje-li výjezdní příkaz Ministerstvo zahraničních věcí, je štítek označen jako „DIPLOMATIC EXIT VISA“ nebo „OFFICIAL EXIT VISA“. (8) Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku skutečnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2. Po uplynutí této lhůty se výjezdní příkaz cizinci nevydá a policie postupuje podle § 50a, 50b nebo 118.
← § 49ccelý předpis§ 50a →

Výklad

Stručně

Paragraf § 50 ZPC definuje výjezdní příkaz jako doklad, který cizinci umožňuje setrvat na území České republiky pouze za účelem vycestování, a stanovuje, kdo a za jakých okolností tento příkaz vydává.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

⚖️ Judikatura k § 50 (40 rozhodnutí)

4 Tdo 354/2014 Nejvyšší soud · 2014-04-29
3 Tdo 406/2009 Nejvyšší soud · 2009-04-22
3 Tdo 1305/2008 Nejvyšší soud · 2008-11-27
3 Azs 303/2004 Nejvyšší správní soud · 2025-12-23
2 Azs 111/2024 Nejvyšší správní soud · 2025-06-30
3 Azs 16/2005 Nejvyšší správní soud · 2025-03-31
Nejnovější z každého soudu. Rozhodnutí citují § 50 zákona 326/1999 Sb. — vazby extrahované z plných textů.

Souvislosti

Na tento paragraf se odkazuje v předpisech:
č. 350/2005 Sb. · č. 379/2007 Sb. · č. 437/2006 Sb.
🔔 Hlídat změny § 50 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
← § 49ccelý předpis§ 50a →
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.