2 Azs 111/2024 — Nejvyšší správní soud

3 A 35/2025- 31 - text  6 3 A 35/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové, soudkyně JUDr. Petry Kamínkové a soudce Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: X. Y., narozený N., státní příslušnost U., hlášený pobyt X zastoupen obecným zmocněncem O. K. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného takto: I. Zásah žalovaného spočívající ve vyznačení zániku dočasné ochrany žalobce ke dni 27. 8. 2024 podle § 5 odst. 8 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., z důvodu udělení kanadského víza, byl nezákonný. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce je státním občanem Ukrajiny a v České republice pobýval z titulu dočasné ochrany, která mu byla udělena dne 24. 10. 2022 z důvodu sloučení s jeho manželkou podle § 51 zákona č. 221/2003 o dočasné ochraně (dále jen „zákon o dočasné ochraně“). Dne 13. 1. 2025 doručil soudu žalobu nadepsanou jako „ŽALOBA na ochranu před nezákonným zachem žalovaného zrušení vízy dočasné ochrany a vydaní vyjezdného přikazu“ a jako žalovaný správní orgán označil Policii České republiky, Krajské ředitelství Hlavního města Prahy (dále jen „policie“). Konkrétně se žalobce domáhal vydání následujících výroků: I. Zasah žalovaného, spočívající zrušení vízy dočasné ochrany č. 902062344 (platnost od 01.04.2024 do 31.03.2025) a vyloučení z poskytnutí dočasné ochrany, byl nezákonný. II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušení žalobce a přikazuje se mu, aby vyznačil platnost dočasné ochrany cestovním dokladu žalobce. III. Zasah žalovaného, spočívající v tom, že žalobci de 08.01.2025 byl vydán výjezdní příkaz, byl nezákonný. IV. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušení práv žalobce a přikazuje se mu, aby zrušil výjezdní příkaz a zrušení vyznačil do cestovního dokladu na štítku výjezdního příkazu. 2. Policie se k žalobě vyjádřila a uvedla, že zrušení ani zánik dočasné ochrany není v její kompetenci, nýbrž spadá do gesce Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky. Zánik dočasné ochrany byl podle policie proveden pracovníky Ministerstva vnitra ČR. K vydání výjezdního příkazu podle § 50 odst. 1 písm. a) zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) přistoupila proto, že žalobce nedisponoval žádným pobytovým oprávněním. Žádné rozhodnutí o navrácení do domovského státu však nevydala. 3. Usnesením ze dne 13. 3. 2025, č. j. 3 A 4/2025-26, soud rozhodl, že v části, ve které se žalobce domáhá určení nezákonného zásahu spočívajícího ve zrušení dočasné ochrany a uložení povinnosti vyznačit platnost dočasné ochrany v cestovním dokladu žalobce (I. a II. část žalobního petitu), se žaloba vylučuje k samostatnému projednání. Žalobce totiž namítal nezákonnost dvou různých zásahů, které byly provedeny dvěma různými orgány. Pod sp. zn. 3 A 4/2025 soud proto projedná žalobu ohledně částí III. a IV. žalobního petitu. Pod sp. zn. 3 A 35/2025, tedy v nyní projednávané věci, soud posuzuje zákonnost zrušení víza dočasné ochrany v části I. a II. žalobního petitu. 4. Usnesením ze dne 10. 4. 2025, č. j. 3 A 35/2025-14, soud žalobce vyzval, aby upravil označení žalovaného tak, aby odpovídalo žalobním tvrzením. Žalobce tak dne 17. 4. 2025 učinil a soudu navrhl změnu žalovaného na Ministerstvo vnitra. Soud následně změnu žalovaného usnesením ze dne 24. 4. 2025, č. j. 3 A 35/2025-19, připustil. 5. V projednávané věci se soud zabývá otázkou, zda zrušení víza dočasné ochrany ze strany žalovaného Ministerstva vnitra bylo provedeno v souladu se zákonem. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti. 7. Z žádosti o poskytnutí dočasné ochrany ze dne 24. 10. 2022 vyplývá, že žalobci byla udělena dočasná ochrana. V úředním záznamu na této žádosti je uvedeno, že žalobce je rodinný příslušník osoby, která pobývala na Ukrajině (nebo byla držitelkou mezinárodní ochrany na Ukrajině) před 24. 2. 2022 s tím, že sám žalobce na Ukrajině před tímto datem nepobýval. 8. Z oznámení o zahájení řízení ve věci odnětí dočasné ochrany ze dne 16. 4. 2024 vyplývá, že žalobci byla udělena dočasná ochrana podle § 51 zákona o dočasné ochraně z důvodu sloučení rodiny s manželkou žalobce paní Z. Y. Dle žalovaného si však manželka žalobce dočasnou ochranu neprodloužila. Tato skutečnost je důvodem odejmutí dočasné ochrany podle § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochraně. 9. Z usnesení poznamenaného do spisu ze dne 30. 8. 2024 vyplývá, že žalovaný řízení o odejmutí dočasné ochrany zastavil. Žalovaný si totiž v rámci prodloužení dočasné ochrany povšimnul, že žalobce má ve svém cestovním dokladu vylepené kanadské vízum. Podle § 5 odst. 8 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb. o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon č. 65/2022 Sb.“) tak došlo k zániku dočasné ochrany, a to ke dni 27. 10. 2022. Podle žalovaného tak zaniklo právo, kterého se řízení o odejmutí dočasné ochrany týká. Žaloba 10. Žalobce uvedl, že je občanem Ukrajiny, a že byl držitelem dočasné ochrany na území ČR. Žalobce tvrdí, že mu bylo dne 8. 1. 2025 zrušeno vízum dočasné ochrany a že mu byl vydán výjezdní příkaz z důvodu neprodloužení dočasné ochrany jeho manželce. Žalobce má za to, že splňuje všechny zákonné podmínky pro dočasnou ochranu cizinců na území České republiky. Vyloučení z poskytnutí dočasné ochrany je podle žalobce v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně s články 28 a 29 směrnice 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o dočasné ochraně (dále jen „směrnice o dočasné ochraně“) a s právem České republiky, konkrétně se zákonem č. 65/2022 Sb. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s žalobcem bylo vedeno řízení o odnětí dočasné ochrany. Toto řízení bylo vedené pod sp. zn. OAM-4727/ZR-2024. V rámci tohoto řízení žalovaný zjistil, že se v cestovním dokladu žalobce nachází vyznačené dlouhodobé vízum vydané kanadskými orgány za účelem zaměstnání. Žalovaný proto vyhodnotil, že dočasná ochrana, kterou žalobce získal na dne 24. 10. 2022 podle § 51 zákona o dočasné ochraně za účelem sloučení rodiny zanikla podle § 5 odst. 8 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb. Žalovaný proto v informačním systému vyznačil zánik dočasné ochrany ke dni 27. 8. 2024, tedy ke dni, kdy zjistil, že se v cestovním dokladu žalobce nachází kanadské vízum. 12. Žalovaný dále uvedl, že zánik dočasné ochrany podle § 5 odst. 8 písm. d) vyznačoval pouze tam, kde bylo dlouhodobé vízum skutečně použito k cestě a pobytu na území vydávajícího státu. Žalobce však nikdy na území Kanady nebyl. Proto mu ostatně byla dočasná ochrana v roce 2023 a 2024 prodloužena. Žalovaný konstatuje, že „[…] zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany panu žalobci ke dni 27. 8. 2024 skutečně vyznačil v informačním systému cizinců neoprávněně“. 13. Místo toho měl žalovaný pokračovat v řízení o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany postupem podle zákona o dočasné ochraně toto oprávnění odejmout, neboť odpadl důvod, po který mu byla dočasná ochrana udělena. Žalobce totiž požíval dočasné ochrany z titulu sloučení s manželskou, která již sama držitelkou tohoto oprávnění nebyla. Žalobce navíc ani není osobou na kterou by se vztahovalo prováděcí rozhodnutí Rady EU č. 2022/382, jelikož přede dnem 24. 2. 2022 vůbec nepobýval na území Ukrajiny – pobýval na území členských států EU a to jako držitel povolení k pobytu na území Maďarska. 14. Platnost oprávnění k pobytu, jehož zánik žalovaný nesprávně vyznačil, byla stanovena pouze do 31. 3. 2025. V současnosti by již toto oprávnění i bez vyznačení jeho zániku, bylo neplatné. Z tohoto důvodu jej nelze ani prodloužit – žalobce se totiž neregistroval k jejímu prodloužení. Žalobce má možnost znovu požádat o udělení dočasné ochrany. 15. Žalovaný závěrem připustil, že nepostupoval v souladu se zákonem. Tím, že oprávnění k pobytu žalobce bylo prodlouženo pouze do 31. 3. 2025, nelze v současnosti důsledky nesprávného postupu žalovaného zhojit, resp. lze je zhojit pouze evidenčně, což žalovaný učinil. 16. Žalovaný navrhuje, aby soud, pokud dospěje k závěru, že došlo k nezákonnému zásahu, neukládal žalovanému povinnost odstranit jeho následky. Soudní přezkum 17. Městský soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce a ani žalovaný nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas (§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). 18. Podle § 82 s. ř. s. [k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 19. Podle § 5 odst. 8 písm.