§ 155 Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – ODCHODNÉ
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · § 155 · Správní právo
Stručně: Paragraf 155 zákona č. 361/2003 Sb. stanovuje podmínky pro nárok příslušníka bezpečnostního sboru na odchodné po skončení služebního poměru, přičemž tento nárok je podmíněn minimální dobou služby a není přiznán v případě propuštění z určitých důvodů.
§ 155 ODCHODNÉ
Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a).
Paragraf 155 zákona č. 361/2003 Sb. stanovuje podmínky pro nárok příslušníka bezpečnostního sboru na odchodné po skončení služebního poměru, přičemž tento nárok je podmíněn minimální dobou služby a není přiznán v případě propuštění z určitých důvodů.
Co to znamená v praxi
Bývalý příslušník má nárok na odchodné, pokud sloužil minimálně 6 let.
Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl příslušník propuštěn z důvodů uvedených v § 42 odst. 1 písm. a) (ztráta zdravotní způsobilosti), písm. c) (nesplnění kvalifikačních předpokladů), písm. d) (úmyslný trestný čin) nebo písm. m) (úmyslný trestný čin s následným odsouzením nebo jiným pravomocným rozhodnutím v trestním řízení).
Pro posouzení nároku na odchodné je klíčové, jakým způsobem a z jakého důvodu služební poměr skončil.
Na co si dát pozor
Důležité je rozlišovat mezi propuštěním z důvodu úmyslného trestného činu, kde je nárok na odchodné vyloučen, a jinými důvody propuštění.
V případě propuštění podle § 42 odst. 1 písm. d) nebo m) je nárok na odchodné vyloučen pouze tehdy, pokud je příslušník následně pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo dojde k jinému pravomocnému rozhodnutí v trestním řízení (např. podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, podmíněné odložení návrhu na potrestání).