§ 113 občanský zákoník – Zvláštní pravidla pro běh promlčecí doby
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 113 Občanského zákoníku (40/1964) stanoví zvláštní pravidla pro běh promlčecí doby u práv týkajících se osob, které musí mít zákonného zástupce, s cílem chránit jejich zájmy. Pokud osoba, která musí mít zákonného zástupce (např. nezletilé dítě), nemá zástupce, promlčecí doba pro její práva nebo práva proti ní vůbec nezačne běžet. (§ 113 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 113 odkazuje 23 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva proti těmto osobám, promlčení nepočne, dokud jim zástupce není ustanoven. Již započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí, dokud neuplyne rok po tom, kdy těmto osobám bude zákonný zástupce ustanoven nebo kdy překážka jinak pomine.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud osoba, která musí mít zákonného zástupce (např. nezletilé dítě), nemá zástupce, promlčecí doba pro její práva nebo práva proti ní vůbec nezačne běžet.
- Pokud promlčecí doba již začala běžet předtím, než se objeví situace, kdy osoba nemá zákonného zástupce, promlčení se nezastaví, ale neskončí dříve než rok poté, co je zástupce ustanoven nebo překážka (absence zástupce) pomine.
- Cílem je zajistit, aby práva těchto osob nebyla promlčena v době, kdy nemají někoho, kdo by je mohl hájit.
Na co si dát pozor
- Je klíčové rozlišovat mezi situací, kdy promlčení vůbec nezačne, a situací, kdy již započaté promlčení sice běží, ale je prodlouženo.
- Promlčení se nepočítá od okamžiku, kdy osoba získá zákonného zástupce, ale od okamžiku, kdy je zástupce ustanoven nebo překážka pomine, a to s roční ochrannou lhůtou.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 113
Jak soudy aplikují § 113
Podle § 100 odst. 1, § 106 odst. 1 a 2, § 112 a § 113 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“) uzavřel, že nárok žalobce je vůči oběma žalovaným promlčen.
Dle názoru dovolatelky na projednávanou věc dopadají závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4670/2007, uveřejněného pod číslem 46/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, od nichž se soudy obou stupňů odchýlily, když na projednávanou věc neaplikovaly § 113 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, resp. § 645 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. [6] Uvedená dovolací argumentace je však zcela nepřiléhavá, neboť lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost zakotvené v § 234 o. s. ř. jsou lhůtami procesními, nikoli …
… a zaměstnanci se uplatní zásada právní jistoty úzce související s požadavkem stability práva jako jedním z atributů právního státu a že neupravil-li zákonodárce v ustanovení § 330 zákoníku práce (a ani v jiném ustanovení zákoníku práce nebo v jiném pracovněprávním předpise) obdobně to, co obsahuje ustanovení § 113 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve vztahu k promlčecí době, nelze úspěšně dovozovat, že by ustanovení o stavení běhu promlčecí doby bylo možno analogicky vztáhnout také na běh prekluzivní lhůty, a …
Související
§ 53 Pravidla o střetu zájmů (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 2 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)