Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 20

§ 20 občanský zákoník – Kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu

Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 20 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to buď statutární orgány, nebo za určitých podmínek i jiní pracovníci či členové. Za právnickou osobu jednají primárně její statutární orgány, jejichž oprávnění vyplývá ze zakládacích dokumentů nebo zákona. (§ 20 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)

Klíčová fakta

  • Judikatura: na § 20 odkazuje 279 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od
  • Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).

(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Za právnickou osobu jednají primárně její statutární orgány, jejichž oprávnění vyplývá ze zakládacích dokumentů nebo zákona.
  • Kromě statutárních orgánů mohou za právnickou osobu jednat i další osoby (pracovníci, členové), pokud je to upraveno ve vnitřních předpisech nebo je to obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení.
  • Pokud jiná osoba (než statutární orgán) překročí své oprávnění při jednání za právnickou osobu, právnická osoba je tímto jednáním vázána pouze tehdy, pokud se úkon týká její činnosti a druhá strana o překročení oprávnění nemohla vědět.

Na co si dát pozor

  • Při jednání s právnickou osobou je důležité ověřit si, zda osoba, která za ni jedná, je k tomu oprávněna (např. je statutárním orgánem nebo má příslušné zmocnění).
  • Právnická osoba by měla mít jasně definované vnitřní předpisy, které stanoví rozsah oprávnění jejích pracovníků a členů k jednání.
  • Pokud jednáte s právnickou osobou prostřednictvím osoby, která není statutárním orgánem, a máte pochybnosti o jejím oprávnění, je vhodné si vyžádat potvrzení o jejím zmocnění, aby se předešlo případným sporům o platnost právního úkonu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 20

279
NS
Nejvyšší soud
18. 10. 2022
NS
Nejvyšší soud
29. 10. 2021
NS
Nejvyšší soud
31. 3. 2021
ÚS
Ústavní soud
23. 4. 2025
ÚS
Ústavní soud
28. 7. 2020
ÚS
Ústavní soud
14. 4. 2015
NSS
Nejvyšší správní soud
6. 12. 2025
NSS
Krajský soud v Brně
23. 10. 2025
NSS
Krajský soud v Brně
23. 10. 2025
Trend citací § 20 v rozhodnutích
151617181920212225

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 20 zákona 40/1964 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 20

S odkazem na podpisový řád Českých drah s. o. dále uzavřel, že smlouvu za žalovanou podepsala osoba k tomu oprávněná, když nadto s ohledem na § 20 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „obč. zák.“), není žalobkyně oprávněna toto jednání právnické osoby zpochybňovat.

26 Cdo 498/2022 · Nejvyšší soud · 18. 10. 2022

K námitce, že si žalovaná sama vyplatila mzdu z firemního účtu, soud uvedl, že podle § 11 zák. práce ve spojení s § 20 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), mohla žalovaná jako vedoucí zaměstnanec činit za dlužníka jako právnickou osobu v rámci svých pracovní povinností i úkony týkající se výplat zaměstnancům, a to i vůči sobě.

29 Cdo 1815/2019 · Nejvyšší soud · 29. 10. 2021

… oprávnění ke všem bankovním účtům advokáta J. V. Mohl tedy volně nakládat jak s běžnými bankovními účty jmenovaného advokáta, ze kterých byly mimo jiné hrazeny i náklady na běžný provoz advokátní kanceláře, tak s těmi, které byly založeny pro účely advokátních úschov realizovaných jménem Advokátní kanceláře V. Podle § 20 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 [dále též „obč. zák.“ (nyní § 166 odst. 1 věta první o. z.)], lze obviněného M. S. považovat za zákonného zástupce jmenované advokátní kanceláře ve věcech …

5 Tdo 1369/2020 · Nejvyšší soud · 31. 3. 2021

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.