Zákon o ochranných známkách

(1) Účinky zrušení nebo neplatnosti ochranné známky se netýkají

a) rozhodnutí ve věci porušení práv z ochranné známky, která nabyla právní moci a byla vykonána před nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení nebo neplatnosti ochranné známky,

b) smluv uzavřených před nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení nebo neplatnosti ochranné známky v rozsahu plnění poskytnutého na jejich základě před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí; lze však požadovat vrácení plnění poskytnutého na základě smlouvy.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost vlastníka ochranné známky za škodu nebo bezdůvodné obohacení.

(1) Kolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby od výrobků nebo služeb jiných osob.

(2) O zápis kolektivní ochranné známky může požádat právnická osoba, zejména spolek výrobců, producentů, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, který podle příslušných předpisů má právní osobnost a svéprávnost, jakož i právnické osoby veřejného práva.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, platí pro kolektivní ochranné známky ustanovení hlav I až VIII a X a XI obdobně.

(1) Přihláška kolektivní ochranné známky musí mimo náležitosti uvedené v § 19 obsahovat údaje o totožnosti členů nebo společníků přihlašovatele, kteří mohou kolektivní ochrannou známku užívat.

(2) K přihlášce kolektivní ochranné známky musí být přiložena smlouva o užívání, v níž se uvedou alespoň osoby oprávněné kolektivní ochrannou známku užívat, podmínky pro členství v právnické osobě, jakož i podmínky pro užívání kolektivní ochranné známky včetně sankcí.

(1) Úřad podrobí přihlášku kolektivní ochranné známky průzkumu v rozsahu stanoveném v § 21 a 22 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 4 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 35 odst. 1.

(2) Mimo důvody pro zamítnutí přihlášky podle § 4 Úřad zamítne přihlášku kolektivní ochranné známky,

a) nesplňuje-li požadavky podle § 35 nebo 36,

b) odporuje-li smlouva o užívání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, nebo

c) je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než kolektivní ochrannou známku.

(3) Připomínky týkající se přihlášky kolektivní ochranné známky mohou být mimo důvody uvedené v § 24 založeny na důvodech podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nebo podle § 36 odst. 2.

(4) Úřad přihlášku kolektivní ochranné známky nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou smlouvy o užívání požadavkům uvedeným v odstavci 2.

(5) Splňuje-li přihláška kolektivní ochranné známky podmínky pro zápis do rejstříku, Úřad ji do rejstříku zapíše; přihlašovatel se stává vlastníkem kolektivní ochranné známky.

(1) Výlučné právo označovat výrobky či služby kolektivní ochrannou známkou, pro které je kolektivní ochranná známka zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami mají členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známky zapsaní v rejstříku.

(2) Vlastník kolektivní ochranné známky má práva v rozsahu podle hlavy II tohoto zákona, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

(3) Členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známky mají práva podle odstavce 1 za podmínek stanovených smlouvou o užívání.

(4) Vlastník kolektivní ochranné známky může jménem svých členů či společníků oprávněných užívat ochrannou známku podle odstavce 1 uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání ochranné známky.

(5) Člen či společník vlastníka uvedený v odstavci 1 může vstoupit do řízení o porušení práv z kolektivní ochranné známky, aby uplatnil náhradu škody, která mu vznikla.

(1) Úřad na žádost vlastníka kolektivní ochranné známky zapíše v rejstříku změnu složení členů či společníků tohoto vlastníka.

(2) Vlastník kolektivní ochranné známky předloží Úřadu veškeré změny smlouvy o užívání.

(3) Změna smlouvy o užívání se zapíše do rejstříku, pokud změněná smlouva splňuje požadavky stanovené v § 36 odst. 2 a neobsahuje důvody k zamítnutí uvedené v § 37 odst. 2 písm. b) nebo c).

(4) Změna smlouvy o užívání ve vztahu ke třetím osobám nabývá účinnosti dnem jejího zápisu do rejstříku.

Kolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence.

(1) Mimo důvody podle § 31 Úřad zruší kolektivní ochrannou známku také v případě, že

a) vlastník kolektivní ochranné známky nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání ochranné známky způsobem neslučitelným se smlouvou o užívání, včetně jakékoli změny této smlouvy zapsané v rejstříku,

b) změna smlouvy o užívání ochranné známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s § 38a, s výjimkou případu, kdy vlastník ochranné známky novou změnou smlouvy o užívání vyhoví požadavkům tohoto ustanovení, nebo

c) způsob, jakým byla ochranná známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost podle § 37 odst. 2 písm. c).

(2) Pro prohlášení kolektivní ochranné známky za neplatnou se použije § 32 s tím, že splnění podmínky uvedené v § 4 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 35 odst. 1. Úřad prohlásí kolektivní ochrannou známku, která byla zapsána v rozporu s § 37 odst. 2, za neplatnou na základě návrhu podaného u Úřadu s výjimkou případu, kdy vlastník kolektivní ochranné známky vyhoví změnou smlouvy o užívání požadavkům podle § 37 odst. 2.

(1) Certifikační ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby, které vlastník této ochranné známky certifikoval pro materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou.

(2) O zápis certifikační ochranné známky může požádat ten, kdo je způsobilý k certifikaci výrobků nebo služeb, pro něž má být certifikační ochranná známka zapsána, a nevykonává podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, platí pro certifikační ochranné známky ustanovení hlav I až VIII a X a XI obdobně.

(1) K přihlášce certifikační ochranné známky musí být přiložena pravidla pro užívání certifikační ochranné známky. Náležitosti pravidel pro užívání certifikační ochranné známky jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Úřad podrobí přihlášku certifikační ochranné známky průzkumu v rozsahu uvedeném v § 21 a 22 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 4 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 40a odst. 1.

(3) Mimo důvody pro zamítnutí přihlášky podle § 4 Úřad zamítne přihlášku certifikační ochranné známky,

a) nesplňuje-li přihláška podmínky stanovené v odstavci 1 nebo v § 40a,

b) odporují-li pravidla pro užívání certifikační ochranné známky veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, nebo

c) je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam certifikační ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než certifikační ochrannou známku.

(4) Úřad přihlášku certifikační ochranné známky nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známky požadavkům uvedeným v odstavci 3.

(5) Připomínky týkající se přihlášky certifikační ochranné známky mohou mimo důvody uvedené v § 24 být založeny na důvodech podle odstavce 3.

(6) Splňuje-li přihláška certifikační ochranné známky podmínky pro zápis do rejstříku, Úřad ji do rejstříku zapíše; přihlašovatel se stává vlastníkem certifikační ochranné známky.

(7) Úřad v rejstříku zveřejní pravidla pro užívání certifikační ochranné známky.

(1) Vlastník certifikační ochranné známky předloží Úřadu veškeré změny pravidel pro užívání certifikační ochranné známky.

(2) Změny pravidel pro užívání certifikační ochranné známky se zapíší do rejstříku, pokud změněná pravidla splňují požadavky uvedené v § 40b odst. 1 a neobsahují důvody pro zamítnutí uvedené v § 40b odst. 3. Změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky nabývá účinnosti dnem jejího zápisu do rejstříku.

(1) Mimo důvody podle § 31 Úřad na základě návrhu podaného u Úřadu zruší certifikační ochrannou známku také v případě, že

a) vlastník certifikační ochranné známky nesplňuje podmínky uvedené v § 40a odst. 2,

b) vlastník certifikační ochranné známky nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání certifikační ochranné známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání certifikační ochranné známky,

c) změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s § 40b odst. 1 nebo 3, s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známky novou změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známky vyhoví požadavkům tohoto ustanovení, nebo

d) způsob, jakým byla certifikační ochranná známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost podle § 40b odst. 3 písm. c).

(2) Pro prohlášení certifikační ochranné známky za neplatnou se použije § 32 s tím, že splnění podmínky uvedené v § 4 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 40a odst. 1. Úřad prohlásí certifikační ochrannou známku, která byla zapsaná v rozporu s § 40b odst. 3, za neplatnou na základě návrhu podaného u Úřadu s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známky vyhoví změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známky požadavkům uvedeným v § 40b odst. 3.

(1) V každém podání s výjimkou přihlášky musí být uvedeno číslo spisu přihlášky nebo číslo zápisu ochranné známky, které se podání týká.

(2) Osoba je v řízení podle tohoto zákona identifikována údaji o totožnosti. Údaji o totožnosti fyzické osoby jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu anebo bydliště v cizině a státní příslušnost, popřípadě i adresa pro doručování. Údaji o totožnosti právnické osoby jsou název nebo obchodní firma a adresa sídla, popřípadě adresa pro doručování. Tyto osoby mohou být identifikovány i na základě jiných jimi poskytnutých údajů, které Úřadu umožní využívat informace o těchto osobách z informačních systémů veřejné správy vedených podle jiných právních předpisů21).

(3) Každé podání Úřadu se činí v jazyce českém. Podání lze učinit pouze v listinné nebo elektronické podobě.

(1) Proti rozhodnutí Úřadu lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí rozklad. Rozklad má odkladný účinek. Lhůtu k podání rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout.

(2) Věcné odůvodnění rozkladu musí být Úřadu předloženo ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání rozkladu. Lhůtu k podání odůvodnění rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout.

(1) Předložil-li účastník důkaz o tom, že nemohl nikoli vlastní vinou dodržet lhůtu stanovenou zákonem nebo Úřadem, Úřad na jeho žádost promine zmeškání lhůty, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí být podána do 2 měsíců od odpadnutí překážky, pro kterou úkon nemohl být učiněn, nejpozději však do 12 měsíců ode dne uplynutí lhůty, v níž měl být úkon učiněn; účastník je povinen v žádosti uvést důvody, pro které zmeškal provedení úkonu, a učinit zmeškaný úkon. Lhůtu k podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty nelze prodloužit a její zmeškání prominout.

(1) Úřad vede rejstřík, který obsahuje rozhodné údaje o přihláškách a rozhodné údaje o zapsaných ochranných známkách stanovené zákonem nebo určené Úřadem.

(2) Rejstřík je veřejný seznam a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na žádost vydá Úřad úředně ověřený úplný výpis nebo částečný výpis z rejstříku nebo opis zápisu nebo potvrzení o určitém zápisu anebo potvrzení, že v rejstříku určitý údaj není. Úředním ověřením se potvrzuje shoda výpisu nebo opisu se zápisem v rejstříku.

(3) Úřad bezodkladně po doručení zapíše do rejstříku změnu údajů o přihlášce či zapsané ochranné známce vyplývající z pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu. Úřad opraví bez zbytečného odkladu zjištěné chyby v rejstříku; o provedených opravách informuje dotčenou osobu.

(4) Rejstřík je veden v elektronické podobě a Úřad zveřejňuje informace uvedené v rejstříku na svých internetových stránkách.

(5) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku15) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s ochrannou známkou jako předmětem vlastnictví.

(6) V rejstříku se uvádí tyto údaje:

a) číslo spisu přihlášky,

b) číslo zápisu ochranné známky,

c) den podání přihlášky,

d) den vzniku práva přednosti,

e) datum zveřejnění přihlášky ve Věstníku,

f) den zápisu ochranné známky do rejstříku, od něhož běží lhůta 5 let podle § 13 odst. 1,

g) znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření ochranné známky; obsahuje-li ochranná známka údaje v jiném písmu než latince a uvedl-li tyto údaje přihlašovatel v přihlášce, jejich přepis do latinky,

h) údaj, zda ochranná známka je tvořena výlučně jednou barvou nebo kombinací barev včetně uvedení názvu nebo čísla barvy podle všeobecně uznávaného kódu barev,

i) třídy obrazových prvků ochranné známky22),

j) údaje o totožnosti přihlašovatele nebo vlastníka ochranné známky,

k) druh ochranné známky,

l) výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, seřazené v pořadí tříd mezinárodního třídění9) spolu s příslušným číslem třídy,

m) omezení rozsahu ochrany,

n) převody nebo přechody ochranné známky nebo přihlášky, včetně údajů o totožnosti nabyvatele,

o) jiná práva k ochranné známce nebo přihlášce a údaje o totožnosti oprávněného,

p) licence k ochranné známce nebo přihlášce a údaje o totožnosti nabyvatele licence,

q) data obnov zápisu ochranné známky,

r) údaje o totožnosti členů či společníků právnické osoby oprávněných užívat kolektivní ochrannou známku,

s) vymezení okruhu osob oprávněných užívat certifikační ochrannou známku a pravidla pro užívání certifikační ochranné známky a jejich změny,

t) údaje o totožnosti zástupce přihlašovatele nebo vlastníka ochranné známky,

u) zrušení ochranné známky, prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo jiný zánik práv k ochranné známce, včetně vzdání se práva k ochranné známce,

v) ostatní rozhodné údaje určené Úřadem.

(7) Úřad vydává Věstník, v němž zveřejňuje zejména přihlášky a zapsané ochranné známky a další údaje týkající se ochranných známek, popřípadě sdělení a informace obecné povahy vydané Úřadem, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o ochranných známkách správní řád, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,11) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,11a) o přerušení řízení,11b) o lhůtách pro vydání rozhodnutí,11c) o ochraně proti nečinnosti,11d) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu11e) a ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí z důvodu ztráty možnosti odvolat se.11f)

(2) V řízení zahájeném na návrh Úřad rozhoduje v rozsahu podání účastníků a na základě důkazů účastníky označených.

(3) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle jiného právního předpisu.12)

(1) Osoby, které mají skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo ve státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy,3) nebo státu, který je členem Světové obchodní organizace17), popřípadě jsou státními příslušníky tohoto státu, mají stejná práva jako osoby, které mají českou státní příslušnost nebo mají na území České republiky skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo; jestliže stát, jehož je osoba státním příslušníkem nebo na jehož území má skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo, není unijní zemí Pařížské úmluvy3) nebo členem Světové obchodní organizace17), lze práva podle tohoto zákona přiznat jen za podmínky vzájemnosti.

(2) Osoba, která nemá na území České republiky skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo, musí být v řízení o ochranných známkách zastoupena podle jiných právních předpisů.13)

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky, a na právnické osoby, které mají svou správu anebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky. Tyto osoby musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice, kam jí budou doručovány úřední písemnosti týkající se přihlášky či zapsané ochranné známky.

(1) Osoby, které mají skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo v České republice, nebo mají českou státní příslušnost, mohou požádat o mezinárodní zápis ochranné známky podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, popřípadě o zápis změn týkajících se mezinárodního zápisu prostřednictvím Úřadu.

(2) Přihlašovatel ochranné známky se žádostí o mezinárodní zápis je povinen za úkony podle odstavce 1 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku.

(1) Zápis mezinárodní ochranné známky s vyznačením České republiky má tytéž účinky jako přihláška národní ochranné známky.

(2) Lhůta pro podání námitek proti zápisu mezinárodní ochranné známky s vyznačením České republiky začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla ochranná známka zveřejněna ve Věstníku Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví.14)

(3) Zápis mezinárodní ochranné známky, jíž byla přiznána ochrana v České republice, má tytéž účinky jako zápis národní ochranné známky do rejstříku.

(1) Je-li ochranná známka zapsána v rejstříku, žádost o mezinárodní zápis ochranné známky obsahuje

a) číslo zápisu ochranné známky,

b) znění či plošné vyobrazení ochranné známky, které je totožné se zněním nebo plošným vyobrazením uvedeným v zápisu do rejstříku; je-li ochranná známka přihlášena v jiném písmu než latince, popřípadě obsahuje-li jiné než arabské nebo římské číslice, uvede se její přepis do latinky, který se řídí pravidly francouzské nebo anglické výslovnosti, a přepis do arabských číslic,

c) údaje o totožnosti přihlašovatele, které musí být shodné s údaji o totožnosti vlastníka ochranné známky zapsanými v rejstříku, popřípadě údaje o totožnosti zástupce,

d) seznam výrobků nebo služeb, který nesmí být širší než seznam výrobků či služeb, pro které je známka zapsána v rejstříku, v přesném překladu do francouzštiny nebo angličtiny seřazený v pořadí tříd mezinárodního třídění9) spolu s příslušným číslem tohoto třídění,

e) seznam smluvních stran Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, ve kterých je požadována ochrana,

f) způsob placení poplatků za mezinárodní zápis podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, údaje o totožnosti plátce, popřípadě číslo potvrzení Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví14) o již provedené platbě,

g) je-li ochranná známka v barevném provedení, výčet použitých barev ve francouzštině nebo v angličtině; je-li ochranná známka tvořena pouze barvou nebo kombinací barev, údaje o této skutečnosti, a

h) další náležitosti vyžadované Madridskou dohodou nebo Protokolem k Madridské dohodě.

(2) Není-li dosud ochranná známka zapsána v rejstříku, žádost o mezinárodní zápis ochranné známky obsahuje údaje o přihlášce, den jejího podání u Úřadu a údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až h).

(3) K žádosti o mezinárodní zápis ochranné známky v listinné podobě přihlašovatel přiloží plošné vyobrazení ochranné známky o rozměrech minimálně 15 x 15 mm a maximálně 80 x 80 mm, které je schopno jasně reprodukovat ochrannou známku ve všech podrobnostech se všemi prvky a případně také barvami. Technické požadavky kladené na vyobrazení ochranné známky v elektronické podobě Úřad zveřejní na svých internetových stránkách. Přihlašované označení včetně barevného provedení musí být totožné s označením uvedeným v přihlášce nebo s ochrannou známkou zapsanou v rejstříku.

Žádost obsahuje

a) číslo zápisu mezinárodní ochranné známky,

b) číslo spisu mezinárodní ochranné známky, pokud bylo přiděleno,

c) údaje o totožnosti vlastníka mezinárodní ochranné známky,

d) údaj o požadovaném úkonu,

e) způsob placení poplatků za úkon podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, údaje o totožnosti plátce, popřípadě číslo potvrzení mezinárodního úřadu o již provedené platbě, a

f) další náležitosti vyžadované Madridskou dohodou nebo Protokolem k Madridské dohodě.

(1) Úřad projedná žádost o zahájení národního řízení o přeměně přihlášky nebo ochranné známky Evropské unie na přihlášku národní ochranné známky podle článku 139 nařízení Evropského parlamentu a Rady, jestliže přihlašovatel do 2 měsíců od doručení výzvy

a) zaplatí správní poplatek,

b) předloží překlad žádosti a jejích příloh do českého jazyka,

c) uvede adresu pro doručování v České republice,

d) předloží znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření ochranné známky.

(2) V případě přihlášky vzniklé přeměnou již zapsané ochranné známky Evropské unie, Úřad tuto známku zapíše bez dalšího do rejstříku s právem přednosti, které bylo přiznáno ochranné známce Evropské unie, a tuto skutečnost zveřejní ve Věstníku.

(1) Vlastník národní ochranné známky, jejíž přihláška byla podána v dobré víře před přístupem České republiky k Evropské unii, popřípadě dovozuje právo přednosti z doby před přístupem České republiky k Evropské unii, má právo zakázat v České republice užívání ochranné známky Evropské unie, jejíž účinky byly rozšířeny na území České republiky na základě přístupu České republiky k Evropské unii, jestliže

a) ochranná známka Evropské unie je shodná s takovou národní ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro něž jsou obě známky zapsány, jsou shodné, nebo

b) z důvodu shodnosti či podobnosti takovéto národní ochranné známky s ochrannou známkou Evropské unie a shodnosti či podobnosti výrobků či služeb, na něž se ochranné známky vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace s národní ochrannou známkou, nebo

c) ochranná známka Evropské unie je shodná s takovouto národní ochrannou známkou nebo je jí podobná, bez ohledu na to, zda je ochranná známka Evropské unie zapsána pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je národní ochranná známka zapsána nebo chráněna, má-li národní ochranná známka v České republice dobré jméno a užívání ochranné známky Evropské unie bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména této národní ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

(2) Vlastník národní ochranné známky uvedené v odstavci 1 může za porušení svých práv požadovat náhradu škody, která mu vznikla užíváním známky Evropské unie na území České republiky v rozsahu stanoveném zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví).

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá ochrannou známku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.

(3) Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(4) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(5) Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.

(1) Ochranné známky zapsané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti. Je-li podán návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodu jejího zápisu v rozporu se zákonem, posuzuje se zápisná způsobilost ochranné známky podle zákona platného v době zápisu ochranné známky do rejstříku. Ochranná známka však nebude prohlášena za neplatnou, je-li její zápis v souladu s tímto zákonem.

(2) Pro řízení o přihláškách, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije tento zákon. Účinky procesních úkonů učiněných v těchto řízeních zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle tohoto zákona. Má-li přihláška podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vady, které podle tohoto zákona brání jejímu projednání, Úřad vyzve přihlašovatele k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(3) Je-li přihláška přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zveřejněna, avšak lhůta k podání námitek stanovená § 25 tohoto zákona přede dnem nabytí jeho účinnosti neskončila, je možné podat ve stanovené lhůtě, nejpozději však do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, proti zápisu ochranné známky námitky i podle § 7 tohoto zákona. Před zápisem ochranné známky do rejstříku Úřad přezkoumá i splnění podmínek zápisu stanovených podle § 1, 2, 5 a 6 tohoto zákona.

(4) Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na výmaz podle § 25 dosavadního zákona, bude projednán jako návrh na zrušení ochranné známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou při splnění podmínek a s účinky stanovenými v tomto zákoně.

(5) Neskončilo-li řízení o výmazu ochranné známky podle § 25 odst. 2 a 3 dosavadního zákona přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je navrhovatel výmazu na výzvu Úřadu povinen prokázat užívání starší ochranné známky ve smyslu § 13 tohoto zákona.

(6) Žádost o výmaz ochranné známky z rejstříku podle § 26 dosavadního zákona lze podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Byla-li kolektivní ochranná známka zapsána podle dřívějších právních předpisů bez toho, že by dosavadní majitelé vytvořili zvláštní právnickou osobu, mohou tak učinit do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí této lhůty se vztahy mezi dosavadními majiteli kolektivní ochranné známky řídí obecnými právními předpisy o spoluvlastnictví.

(8) Vztahy z ochranných známek zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé se však posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.

(9) Prohlášení ochranné známky za proslulou podle § 18 zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, zůstává po dobu stanovenou v § 42 odst. 3 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, v platnosti.

Zrušují se:

1. Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.

2. Vyhláška č. 213/1995 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách.

V § 39 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Městský soud v Praze rozhoduje v České republice jako soud prvního stupně pro ochranné známky Společenství podle čl. 92 Nařízení Rady Evropských společenství č. 40/1994 z 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství.“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004, s výjimkou ustanovení části první § 2 písm. c), § 3 písm. a) bodu 3 a § 3 písm. b), § 7 odst. 1 písm. e), § 11 odst. 2, § 46 odst. 3, hlavy XII a části druhé, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 441/2003 Sb.

1. Slovní ochranná známka, která je tvořena výlučně slovy nebo písmeny v latince, arabskými nebo římskými číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací, se vyjádří předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev.

2. Obrazová ochranná známka, která je tvořena neobvyklými znaky, styly nebo rozvržením, grafickým prvkem nebo barvou, včetně ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se vyjádří předložením reprodukce označení, o jehož zápis se žádá, znázorňující veškeré její prvky a případně také barvy.

3. Prostorová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna trojrozměrným tvarem, znázorňujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění, se vyjádří předložením grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy.

4. Poziční ochranná známka, která je tvořena zvláštním způsobem, jakým je ochranná známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna, se vyjádří předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici ochranné známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je ochranná známka k výrobku připevněna.

5. Ochranná známka se vzorem, která je tvořena výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují, se vyjádří předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se tyto prvky pravidelně opakují.

6. Barevná ochranná známka, která je tvořena výlučně barvou bez obrysů nebo výlučně barevnou kombinací bez obrysů, se vyjádří předložením

a) reprodukce barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy, nebo

b) reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy; k barevné ochranné známce lze připojit rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev.

7. Zvuková ochranná známka, která je tvořena výlučně zvukem nebo kombinací zvuků, se vyjádří předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu.

8. Pohybová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna pohybem nebo změnou pozice prvků na ochranné známce, se vyjádří předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí.

9. Multimediální ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna kombinací obrazu a zvuku, se vyjádří předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku.

10. Holografická ochranná známka, která je tvořena prvky s holografickými znaky, se vyjádří předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.

11. Jiný druh ochranné známky, která neodpovídá žádnému z uvedených druhů ochranných známek, se vyjádří v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytovaný vlastníkovi ochranné známky. Vyjádření může být doplněno popisem.

Příloha č. 2 k zákonu č. 441/2003 Sb.

Pravidla pro užívání certifikačních ochranných známek musí obsahovat

a) údaje o totožnosti přihlašovatele,

b) prohlášení, že přihlašovatel splňuje požadavky stanovené v § 40a odst. 2,

c) znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření certifikační ochranné známky,

d) výrobky nebo služby, na které se certifikační ochranná známka vztahuje,

e) vlastnosti výrobků nebo služeb, které mají být certifikační ochrannou známkou certifikovány, například materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalita nebo přesnost,

f) podmínky užívání certifikační ochranné známky, včetně sankcí,

g) osoby oprávněné užívat certifikační ochrannou známku a

h) způsoby testování vlastností výrobků nebo služeb a dohlížení na užívání certifikační ochranné známky.

1) Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb., a Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaný v Madridu dne 27. června 1989, uveřejněný pod č. 248/1996 Sb.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie.

3) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.

4) Příloha 1C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněné pod č. 191/1995 Sb.

6) Například § 2980 občanského zákoníku, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

6a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) § 508 až 515 obchodního zákoníku.

7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

8) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), ve znění zákona č. 286/2018 Sb.

9) Niceská úmluva o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977, uveřejněná pod č. 118/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 77/1985 Sb.

10) Například § 1670 a násl. občanského zákoníku.

11) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.

11a) § 53 odst. 4 správního řádu.

11b) § 64 a 65 správního řádu.

11c) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.

11d) § 80 správního řádu.

11e) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.

11f) § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

12) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb.

13) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů.

14) Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 69/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/1985 Sb.

15) § 986 občanského zákoníku.

16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění).

17) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.

18) § 2358 až 2370 občanského zákoníku.

19) Například § 1115 a násl. občanského zákoníku, § 32 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

20) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22) Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek přijatá ve Vídni dne 12. 6. 1973 a doplněná dne 1. 10. 1985.