Zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Obsah a rozsah obecné části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními otázkami, které Ministerstvo vnitra zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Ministerstvo vnitra v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku dále zveřejní

a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky, a

b) učební text poskytující systematické a strukturované informace potřebné pro vykonání obecné části úřednické zkoušky.

(1) Obsah a rozsah zvláštní části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními okruhy, které garant oboru služby prostřednictvím Ministerstva vnitra zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Garant oboru služby v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku prostřednictvím Ministerstva vnitra dále zveřejní

a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy, a

b) učební text poskytující systematické a strukturované informace ke každému zkušebnímu okruhu potřebné pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.

(2) Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby připraví seznam podle odstavce 1 písm. a) a učební text podle odstavce 1 písm. b) ve spolupráci s tímto ústředním správním úřadem.

(1) Zkušební komise se zřizuje u garanta oboru služby. Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby a tento ústřední správní úřad si dohodnou organizační podmínky zabezpečení zvláštní části úřednické zkoušky a způsob jmenování členů zkušební komise.

(2) Členy zkušební komise jmenuje ze státních zaměstnanců a dalších odborníků služební orgán garanta oboru služby. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně 2 jsou státními zaměstnanci.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti ve zkušební komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Ve věci hodnocení výsledku zvláštní části úřednické zkoušky se člen zkušební komise nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise v této věci zní: „uspěl“ nebo „neuspěl“.

(4) Služební orgán garanta oboru služby vydá služebním předpisem jednací řád zkušebních komisí jmenovaných ve služebním úřadu.

(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat obecnou a zvláštní část úřednické zkoušky.

(2) Služební orgán, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, nebo služební orgán ve spolupráci s garantem oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, nejméně 15 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu se přihlíží k žádosti státního zaměstnance.

(3) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.

(4) Úřednická zkouška probíhá podle zkušebních otázek, zkušebních okruhů, seznamu odborné literatury a seznamu mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky a zkušební okruhy, a učebních textů podle § 37 a 38, které byly zveřejněny nejméně 15 dní přede dnem konání úřednické zkoušky.

(1) Jestliže státní zaměstnanec některou část úřednické zkoušky vykonal neúspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Každou část úřednické zkoušky lze na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou.

(2) Opakovaná část úřednické zkoušky může být konána nejdříve po uplynutí 21 dnů po předchozím neúspěšném vykonání; ustanovení § 40 odst. 2 se použije obdobně.

(3) Členem zkušební komise při opakování zvláštní části úřednické zkoušky nesmí být ten, kdo byl jejím členem při zvláštní části úřednické zkoušky, kterou státní zaměstnanec vykonal neúspěšně.

(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat na náklady služebního úřadu zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než ve kterém vykonává službu, a to včetně jednoho jejího opakování, nejvýše však ve 2 oborech služby v kalendářním roce. Účast na úřednické zkoušce se považuje za výkon služby.

(2) Ministerstvo vnitra, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, a garant oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, umožní osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a) a b), vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické zkoušky sama. To platí obdobně pro

a) státního zaměstnance, který koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než ve kterém vykonává službu, jestliže zkoušku podle odstavce 1 opakovaně vykonal neúspěšně,

b) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než je obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a

c) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby stanoveném pro jím obsazené služební místo opakovaně vykonal neúspěšně.

(3) Státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku před vznikem služebního poměru jako osoba podle odstavce 2, má nárok na úhradu nákladů na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen nebo jmenován. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.

(4) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou výši paušální částky nákladů na vykonání úřednické zkoušky.“.

74. V § 37 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad vlády“.

75. V § 38 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstva vnitra“ nahrazují slovy „Úřadu vlády“.

76. Za § 42 se vkládají nové § 42a až 42c, které včetně nadpisů znějí:

(1) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje zkouška vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku.

(2) Vláda stanoví nařízením, že za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor služby se považuje

a) zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu konkrétní správní činnosti, nebo

b) zkouška podle jiného zákona,

je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.

(3) Vláda může při změně oborů služby nařízením stanovit, že úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor služby se považuje za úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor služby.

(1) O úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo o uznání rovnocennosti obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán osvědčení, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo osvědčení o uznání rovnocennosti obecné části úřednické zkoušky pro účely konání zvláštní části úřednické zkoušky Ministerstvo vnitra.

(2) O neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán písemnou zprávu, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví písemnou zprávu o neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky Ministerstvo vnitra.

(3) O úspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební komise osvědčení. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu, vystaví zkušební komise osvědčení ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu.

(4) O neúspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební komise písemnou zprávu. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu, vystaví zkušební komise písemnou zprávu ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu.

(5) Garant oboru služby vede evidenci osvědčení vystavených u něj jmenovanými zkušebními komisemi.

Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsob provedení, hodnocení a evidence obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a vzory písemností souvisejících s úřednickou zkouškou.“.

77. V § 42 odst. 2 a 4, § 42b odst. 1 a 2 a v § 42c se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad vlády“.

78. V § 44 písm. d) se slovo „jiné“ zrušuje.

79. V § 44 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti“.

80. V § 44 se písmena j) až l) zrušují.

Dosavadní písmena m) až q) se označují jako písmena j) až n).

81. V § 44 písm. m) se slovo „zkrácení“ nahrazuje slovy „povolení kratší“.

82. V § 44 písm. n) se slova „za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže“ zrušují.

83. V § 45 odst. 4 a v § 47 odst. 3 se za slova „Těhotná státní zaměstnankyně“ vkládají slova „ , státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem“, slova „do 8 let“ se nahrazují slovy „ , které dosud nedokončilo první stupeň základní školy,“, slova „prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)“ se nahrazují slovy „pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.“.

84. V § 47 odstavec 1 zní:

„(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, pokud je s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti, dovednosti a zkušenosti schopen požadované činnosti vykonávat, a to i bez svého souhlasu. Státního zaměstnance lze podle věty první přeložit k výkonu služby i ve vyšší platové třídě, pro kterou nesplňuje stanovené vzdělání. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však na dobu 1 roku; takto lze státního zaměstnance znovu přeložit nejdříve po uplynutí 1 měsíce od skončení předchozího přeložení. Souhlas s přeložením podle věty třetí může vzít státní zaměstnanec zpět; přeložení skončí uplynutím 15 dnů následujících po dni doručení zpětvzetí souhlasu, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší.“.

85. § 48 včetně nadpisu zní:

(1) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, bylo-li zahájeno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti a jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo řádný výkon služby.

(2) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, byl-li vzat do vazby, a to po dobu jejího trvání.

(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat. Plat podle věty první státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.

(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání doplatí.“.

86. V nadpisu § 49 se slovo „jiné“ zrušuje.

87. V § 49 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném služebním místě stanoví nový služební orgán se souhlasem původního služebního orgánu. Neudělí-li původní služební orgán souhlas ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho vyžádání, stanoví se den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném služebním místě jako první pracovní den po uplynutí této lhůty.“.

88. V § 49 odst. 2 se slova „ve stejném oboru služby,“ zrušují.

89. V § 49 odst. 3 se slova „ve služebním úřadě podřízeném témuž ústřednímu správnímu úřadu nebo v nadřízeném ústředním správním úřadu“ nahrazují slovy „v jiném služebním úřadě“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.“.

90. V § 49 odstavec 4 zní:

„(4) Zaniká-li potřeba nahradit dočasně nepřítomného státního zaměstnance z důvodu skončení jeho služebního poměru nebo jeho přechodu na jiné služební místo, lze státního zaměstnance, jenž dočasně nepřítomného státního zaměstnance dosud nahrazoval, zařadit s jeho souhlasem na téže služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným.“.

91. V § 49 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

92. V § 49 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Při zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení zařazení, není-li v oznámení uveden den pozdější.“.

93. V § 50 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

94. V § 50 se slovo „také“ a slovo „jiné“ zrušují.

95. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 49 odst. 1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.“.

96. V § 51 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušné listiny žadatel předloží nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3; při podání žádosti může doložit splnění předpokladu předložením jejich kopií.“.

97. V § 51 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Při jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa představeného lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které představený nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení jmenování, není-li v oznámení uveden den pozdější.“.

98. V § 53 odst. 1 se slova „vláda na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády“ nahrazují slovy „nejvyšší státní tajemník“.

99. V § 53 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

100. V § 54 odst. 2 se slova „kterého jmenuje vláda z těch členů výběrové komise, které jmenovala na návrh nejvyššího státního tajemníka“ nahrazují slovy „kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem“ a slova „kterého jmenuje ten, kdo výběrovou komisi jmenoval, z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh nejvyššího státního tajemníka“ se nahrazují slovy „kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem“.

101. V § 60 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) je dán důvod pro převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. a), c), e) až i) nebo k),“.

102. V § 60 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo pokud je hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců klasifikováno jako plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami nebo plněné nedostatečně, nebo“.

103. V § 60 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) mu bylo v období 12 měsíců před zahájením řízení o odvolání ze služebního místa představeného uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby.“.

104. V § 60 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují.

105. V § 60 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

106. V § 60 odst. 2 se slova „zvlášť závažným způsobem porušil služební kázeň nebo“ a věty druhá a třetí zrušují.

107. V § 60 odstavec 3 zní:

„(3) Nejvyšší státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa může odvolat také v případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.“.

108. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně nadpisu zní:

(1) Výkon služby na služebním místě představeného skončí na základě písemné žádosti představeného, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi představeným a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení výkonu služby na služebním místě představeného může představený vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.

(2) Má-li podle písemné žádosti představeného výkon služby na služebním místě představeného skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v této době výkon služby na služebním místě představeného skončit na základě písemné dohody představeného a služebního orgánu. Výkon služby na služebním místě představeného skončí dnem sjednaným v dohodě.“.

109. V § 61 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „místo“ vkládají slova „v témže služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná“.

110. V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo v důsledku skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti“.

111. V § 61 odst. 1 písm. c) se slova „z důvodu změny systemizace“ zrušují.

112. V § 61 odst. 1 písm. e) se za slovo „požadavek“ vkládají slova „způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací“ a text „4 písm. b)“ se nahrazuje textem „3 písm. d)“.

113. V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „podle § 25 odst. 3 písm. a)“.

114. V § 61 odst. 1 písm. h) se slova „úřednickou zkoušku“ nahrazují slovy „zvláštní část úřednické zkoušky“, číslo „12“ se nahrazuje číslem „18“, za slovo „služby“ se vkládají slova „za předpokladu, že již dříve vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a)“ a slovo „nebo“ na konci písmene se zrušuje.

115. V § 61 odst. 1 písm. i) se slovo „požadavek“ nahrazuje slovem „předpoklad“.

116. V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:

„j) z důvodu zrušení zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě nebo zrušení jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě v osvědčovací době, nebo

k) z důvodu, že přestal splňovat předpoklad vzdělání podle § 25 odst. 1 písm. e) nebo § 25a s výjimkou postupu podle § 74 odst. 1 písm. i).“.

117. V § 61 odstavec 3 zní:

„(3) Převedení státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, není postupem podle odstavců 1 a 2 dotčeno.“.

118. V § 61 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

119. § 62 včetně nadpisu zní:

(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo nebo nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a zařazen na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 3 měsíce. Po dobu překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů podle věty první staví.

(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.

(3) Po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů služební orgán, který státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů zařadil, činí úkony ve snaze státního zaměstnance převést podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařadit podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v témže služebním úřadě. Tím není dotčeno převedení nebo zařazení státního zaměstnance jiným služebním orgánem v jiném služebním úřadě na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě.

(4) Bude-li státní zaměstnanec zařazený mimo výkon služby z organizačních důvodů převeden podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařazen podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě, lze mu stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Po dobu osvědčovací doby se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů staví.

(5) Převedení podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařazení podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení převedení nebo zařazení, není-li v oznámení uveden den pozdější. Zánikem převedení nebo zařazení podle věty první pokračuje běh doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Služební orgán informuje o této skutečnosti bezodkladně služební orgán ve služebním úřadě, který státního zaměstnance poprvé zařadil mimo výkon služby z organizačních důvodů; tento služební orgán postupuje podle odstavce 3 a vyplácí státnímu zaměstnanci plat.

(6) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 5 činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu, na který mu naposledy vznikl nárok nebo který mu byl naposledy určen před zařazením mimo výkon služby podle odstavce 1; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.“.

120. § 63 až 65 se včetně nadpisů zrušují.

121. V § 66 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Příkaz k zastupování představeného nelze vydat, je-li představený zastupován zástupcem podle § 9a; to neplatí, není-li ve službě přítomen ani představený, ani jeho zástupce podle § 9a.“ a ve větě poslední se za slovo „týdny“ vkládají slova „bezprostředně po sobě jdoucí“.

122. § 68 včetně nadpisu zní:

Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit kratší služební dobu.“.

123. V nadpisu § 69 se slova „za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže“ zrušují.

124. V § 69 odst. 1 se slova „ , který vykonává službu bez přerušení po dobu alespoň 5 let,“ zrušují, za slova „lze na“ se vkládá slovo „jeho“, slova „za účelem jeho dalšího vzdělání nebo odborné stáže až“ se zrušují a za slova „na dobu“ se vkládají slova „delší než“.

125. V § 70 odst. 1 se slova „ , 63, 64, 67a nebo 69“ nahrazují slovy „nebo § 67a“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.

126. V § 70 odst. 3 větě první se slova „z důvodu změny systemizace“ zrušují, za slovo „službu“ se vkládají slova „ , nebo skončí-li přeložení státního zaměstnance do Ministerstva zahraničních věcí nebo vyslání státního zaměstnance přeloženého do Ministerstva zahraničních věcí podle § 38 zákona o zahraniční službě k výkonu služby v zahraničí anebo vyslání státního zaměstnance vykonávajícího službu v Ministerstvu obrany k výkonu služby v zahraničí“, za slova „zařadí se“ se vkládají slova „státní zaměstnanec“, za slova „služby na“ se vkládá slovo „vhodné“ a slova „ , na kterém je služba pro něj vhodná“ se nahrazují slovy „ve služebním úřadu, v němž vykonával službu před změnou služebního poměru“.

127. § 72 a 73 včetně nadpisů znějí:

(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, jestliže

a) 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků,

b) státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního poměru zaviněně zvlášť závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,

c) státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního poměru zaviněně závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,

d) státnímu zaměstnanci bylo v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru uloženo třetí písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby, nebo

e) se na státního zaměstnance podle § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách hledí jako na osobu zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován.

(2) Služební poměr skončí dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a e), nebo uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru v ostatních případech.

(1) Služební poměr skončí na základě písemné žádosti státního zaměstnance, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení služebního poměru může státní zaměstnanec vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.

(2) Má-li podle písemné žádosti státního zaměstnance služební poměr skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v této době služební poměr skončit na základě písemné dohody státního zaměstnance a služebního orgánu. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě.“.

128. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní:

(1) Služební poměr nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru může skončit na základě písemné dohody mezi tímto představeným a služebním orgánem. Uzavřít tuto dohodu s představeným, který je jmenován na služebním místě v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, lze pouze se souhlasem člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě, nejdříve však okamžikem uzavření dohody.

(2) Skončí-li služební poměr podle odstavce 1, přísluší představenému, jenž vykonával službu na témže služebním místě představeného po nepřetržitou dobu alespoň 18 měsíců, částka ve výši šestinásobku měsíčního platu.

(3) Peněžité plnění podle odstavce 2 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle odstavce 1.“.

129. V § 74 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g).

130. V § 74 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).

131. V § 74 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání obecné části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 2 nebo zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a), anebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. b) v případě, že přede dnem, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a),“.

132. V § 74 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:

„g) marným uplynutím doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů,

h) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad občanství členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, dnem pozbytí tohoto předpokladu, nebo

i) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad středního vzdělání s maturitní zkouškou, dnem pozbytí tohoto předpokladu.“.

133. V § 74 odst. 2 se text „4 písm. b)“ nahrazuje číslem „2“.

134. Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní:

(1) Státní zaměstnanec má při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle § 74 odst. 1 písm. g) nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité době trvání služebního poměru

a) nepřesahující 1 rok přísluší odbytné ve výši jednonásobku měsíčního platu,

b) nepřesahující 2 roky, ale přesahující 1 rok, přísluší odbytné ve výši dvojnásobku měsíčního platu,

c) nepřesahující 10 let, ale přesahující 2 roky, přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu,

d) nepřesahující 15 let, ale přesahující 10 let, přísluší odbytné ve výši pětinásobku měsíčního platu,

e) nepřesahující 20 let, ale přesahující 15 let, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu,

f) přesahující 20 let přísluší odbytné ve výši sedminásobku měsíčního platu státního zaměstnance.

(2) Odbytné se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle § 74 odst. 1 písm. g).

(3) Je-li bývalý státní zaměstnanec, jemuž bylo vyplaceno odbytné podle odstavce 1, znovu přijat do služebního poměru podle tohoto zákona nebo přijat do pracovního poměru na služební místo ve služebním úřadu před uplynutím doby určené podle počtu násobků měsíčního platu, z nichž byla odvozena výše odbytného, je povinen služebnímu úřadu, v němž vykonává službu nebo práci, vrátit odbytné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odbytného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového vzniku služebního poměru podle tohoto zákona nebo vzniku pracovního poměru ve služebním úřadu do uplynutí doby podle odstavce 1.

(4) Pokud státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 3 odbytné nebo jeho poměrnou část nevrátí nejpozději ke dni nástupu do služby nebo nástupu do práce, služební nebo pracovní poměr se považuje od počátku za neexistující.“.

135. V § 76 odst. 1 se slova „služební posudek a“ zrušují a za slovo „službě“ se vkládají slova „a na požádání také služební posudek“.

136. V § 77 odst. 1 se na začátek písmene e) vkládají slova „absolvovat adaptační proces a“.

137. V § 77 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až t) se označují jako písmena f) až s).

138. V § 77 odst. 1 písm. i) se slova „v hodnotě přesahující částku 300 Kč“ zrušují a slovo „orgánem“ se nahrazuje slovem „úřadem“.

139. V § 77 odst. 1 písm. l) se slova „při smírčím řízení, v kárné komisi“ nahrazují slovy „jako mentor“.

140. V § 77 odst. 2 se slova „h) až k)“ nahrazují slovy „g) až j)“.

141. V § 79 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

142. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a k činnostem, které státní zaměstnanec vykonává“.

143. V § 79 odst. 2 písm. d) se za slovo „na“ vkládají slova „absolvování přípravy k vykonání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a“.

144. V § 79 odst. 2 písm. e) se slova „ ; změnu služebního místa spojenou se snížením platové třídy lze bez souhlasu státního zaměstnance provést jen v případech stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona, kterým se mění působnost služebního úřadu“ zrušují.

145. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , a při přeložení“.

146. V § 81 odst. 1 se slovo „bezodkladně“ zrušuje, slovo „každém“ se nahrazuje slovy „celkovém úhrnu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku“.

147. V § 81 odst. 2 se slovo „souhlasem“ nahrazuje slovem „povolením“, část věty první za středníkem se včetně středníku zrušuje a za větu první se vkládají věty „Státní zaměstnanec je povinen ukončit jinou výdělečnou činnost než službu nebo požádat služební orgán o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nejpozději do 3 měsíců po vzniku služebního poměru. Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby neplatí v případech podle § 104 odst. 3 a 4 a při výkonu vazby.“.

148. § 82 se zrušuje.

149. Nadpis části čtvrté zní:

150. § 87 se včetně nadpisu zrušuje.

151. § 88 až 90 včetně nadpisů znějí:

Drobné nedostatky ve službě může představený vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.

(1) Služební orgán může uložit státnímu zaměstnanci písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. Písemné napomenutí lze uložit nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Písemné napomenutí se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 18 měsíců, po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.

(2) Písemné napomenutí nelze uložit nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno.

Při postupu podle § 60 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1 písm. b) až d) a § 89 odst. 1 mohou být jednotlivými úkony, s výjimkou vydání rozhodnutí, pověřeni státní zaměstnanci.“.

152. § 91 až 97 se včetně nadpisů zrušují.

153. V § 99 odst. 3 se slova „§ 91 odst. 4 a 5, § 92 odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „§ 91 odst. 4, § 92 odst. 1, 3 a 4“.

154. V § 103 odst. 1 se slova „písm. a) a b) a § 212“ zrušují a za číslo „223“ se vkládají slova „a 348“.

155. V § 103 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, se pro účely dovolené považuje za výkon služby.

(5) Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zproštění výkonu služby, se pro účely dovolené považuje za výkon služby pouze tehdy, pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.

(6) Služební orgán může státnímu zaměstnanci nařídit čerpání dovolené také na dobu, po kterou je státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů nebo po kterou nevykonává službu z důvodu zproštění výkonu služby podle § 48 odst. 1.“.

156. V části páté v nadpisu hlavy III se slovo „Služební“ nahrazuje slovy „Překážky ve službě a služební“.

157. V nadpisu nad označením § 104 se slova „a služební volno“ zrušují.

158. V § 104 odst. 1 se za text „§ 191a,“ vkládají slova „§ 195 až 198,“.

159. V § 104 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Výkon funkce v orgánu odborové organizace, jež vyžaduje uvolnění státního zaměstnance v rozsahu stanovené služební doby, je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat nepřísluší.

(4) Překážka uvedená v § 33 odst. 1, jež nastala po přijetí do služebního poměru, je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat nepřísluší.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

160. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu zní:

(1) Po odpadnutí překážky ve službě na straně státního zaměstnance pokračuje státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě. Státní zaměstnanec uvedený v § 33 odst. 1 písm. a), d) až l) a o), pokud nejde o člena vlády, náměstka člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j), l), r) a s), se po odpadnutí překážky zařadí k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.

(2) Dojde-li po dobu trvání překážky ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, podle § 104 odst. 3 nebo podle § 104 odst. 4, jde-li o § 33 odst. 1 písm. b), c), m), n) a o), pokud jde o člena vlády, náměstka člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j), l), r) a s), ke zrušení služebního místa nebo uplynutí doby určité, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se po odpadnutí překážky ve službě k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.“.

161. Pod označení § 105 se vkládá nadpis „Neplacené služební volno“.

162. V § 105 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „až na dobu 12 měsíců“.

163. § 106 včetně nadpisu zní:

(1) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro překážky na straně služebního úřadu, mu přísluší plat.

(2) Po odpadnutí překážky ve službě na straně služebního úřadu pokračuje státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě.“.

164. V části páté v nadpisu hlavy IV se slovo „Vzdělávání“ nahrazuje slovy „Adaptační proces a vzdělávání“.

165. § 107 včetně nadpisu zní:

(1) Adaptační proces je soubor opatření usnadňujících nástup státního zaměstnance do služby s cílem zkrátit období potřebné pro dosažení výkonu služby v rámci nároků na něj kladených.

(2) Adaptační proces se zahajuje dnem nástupu do služby na služebním místě a probíhá zpravidla po dobu 6 měsíců, nejméně však po dobu 60 dnů podle § 155 odst. 12. Výjimku z absolvování adaptačního procesu povoluje služební orgán.

(3) Adaptační proces se uskutečňuje pod vedením mentora, který státnímu zaměstnanci poskytuje pomoc a podporu při plnění služebních úkolů a předává mu znalosti a zkušenosti. Mentora určuje služební orgán; přitom vychází z návrhu bezprostředně nadřízeného představeného.

(4) Služební orgán stanoví služebním předpisem rozsah, obsah, formu a průběh adaptačního procesu.“.

166. Za § 107 se vkládají nové § 107a až 107j, které včetně nadpisů znějí:

(1) Služební úřad vytváří podmínky pro prohlubování vzdělání státních zaměstnanců a služební orgán prohlubování vzdělání státním zaměstnancům průběžně umožňuje; přitom se řídí zásadami systémovosti, účelnosti a hospodárnosti.

(2) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.

(3) Rozsah, obsah, formu a průběh prohlubování vzdělání určuje služební orgán.

(4) Prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.

(5) Služební orgán stanoví služebním předpisem postup při identifikaci vzdělávacích potřeb, plánování vzdělávání, uskutečňování vzdělávání a vyhodnocování vzdělávání.

Prohlubování vzdělání státního zaměstnance zahrnuje

a) vstupní vzdělávání,

b) průběžné vzdělávání,

c) vzdělávání představených a

d) jazykové vzdělávání.

Vstupní vzdělávání zahrnuje

a) vstupní vzdělávání úvodní a

b) vstupní vzdělávání následné.

(1) Vstupní vzdělávání úvodní se zaměřuje na získání znalostí a dovedností potřebných pro výkon služby na služebním místě a ve služebním úřadu a na získání dalších informací týkajících se působnosti, úkolů a chodu služebního úřadu nad rámec adaptačního procesu.

(2) Státní zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní vzdělávání úvodní nejpozději do 3 měsíců od nástupu do služby na služebním místě. Výjimku z absolvování vstupního vzdělávání úvodního povoluje služební orgán.

(3) Vstupní vzdělávání úvodní zajišťuje služební úřad.

(1) Vstupní vzdělávání následné se zaměřuje na přípravu na vykonání obecné části úřednické zkoušky a na přípravu na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.

(2) Vstupní vzdělávání následné zajišťuje služební úřad.

(3) Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci umožnit absolvování přípravy na vykonání obecné části úřednické zkoušky, a to nejméně v rozsahu 2 dnů výkonu služby. Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.

(4) Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci umožnit absolvování přípravy na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky v oboru služby, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, a to nejméně v rozsahu 2 dnů výkonu služby a nejdříve po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky. Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.

Průběžné vzdělávání zahrnuje

a) průběžné vzdělávání odborné a

b) průběžné vzdělávání ostatní.

(1) Průběžné vzdělávání odborné se zaměřuje na odborný rozvoj státního zaměstnance v jím vykonávaném oboru služby včetně získávání nebo zdokonalování znalostí a dovedností v činnostech, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance požaduje.

(2) Průběžné vzdělávání odborné zajišťuje služební úřad, garant oboru služby a ústřední správní úřad, do jehož působnosti patří právní předpis upravující činnosti, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance požaduje.

(1) Průběžné vzdělávání ostatní se zaměřuje na odborný rozvoj státního zaměstnance v jiných oblastech než uvedených v § 107g odst. 1 a na jeho osobní rozvoj.

(2) Průběžné vzdělávání ostatní zajišťuje služební úřad.

(1) Vzdělávání představených se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí a dovedností potřebných pro výkon služby na služebním místě představeného.

(2) Vzdělávání představených zajišťuje služební úřad.

(1) Jazykové vzdělávání se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí cizího jazyka potřebných pro výkon služby na služebním místě se stanoveným požadavkem úrovně znalosti cizího jazyka.

(2) Jazykové vzdělávání se dále zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí cizího jazyka potřebných pro výkon činností, které vyplývají z plnění mezinárodních závazků a které se na služebním místě státního zaměstnance požadují.

(3) Jazykové vzdělávání lze umožnit i ostatním státním zaměstnancům v souvislosti s jejich odborným a osobním rozvojem.

(4) Jazykové vzdělávání zajišťuje služební úřad.“.

167. V § 108 odst. 2 se slova „na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, anebo“ a slova „na vlastní náklady“ zrušují.

168. V § 108 odst. 3 se slova „na vlastní náklady“ zrušují.

169. V § 109 odst. 2 se za slova „studiem na“ vkládají slova „střední škole,“ a za slova „vysoké škole“ se vkládají slova „ , včetně programu celoživotního vzdělávání,“.

170. V § 109 odstavec 4 zní:

„(4) Náhrada platu nepřísluší za služební volno k účasti na opravné zkoušce.“.

171. V § 109 se odstavec 5 zrušuje.

172. V § 110 odst. 1 se za slova „studiem na“ vkládají slova „střední škole,“.

173. V § 110 odst. 4 písm. a) se slova „vyšší odborné“ nahrazují slovem „střední“.

174. V § 110 odst. 4 písm. b) se za slova „služby na“ vkládají slova „vyšší odborné škole,“ a za slova „studijním programu“ se vkládají slova „nebo navazujícím magisterském studijním programu“.

175. V § 110 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , pokud byl státní zaměstnanec pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, a“.

176. V § 110 odst. 6 písmeno b) zní:

„b) doba překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce.“.

177. V § 111 odst. 2 písm. b) se slova „z některého z důvodů uvedených v § 72 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 74 odst. 1 písm. g)“.

178. V § 113 písm. a) se slova „a 323“ nahrazují slovy „ , 323 a 349“.

179. V § 114a úvodní části ustanovení se text „9 odst. 7“ nahrazuje textem „9a“.

180. V § 114a písm. b) se slova „zřízení a“ zrušují a slova „jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti ve služební i mimoslužební době“ se nahrazují slovy „jednoho mobilního telefonu“.

181. § 115 včetně nadpisu zní:

(1) Při skončení služebního poměru v důsledku služebního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí přísluší státnímu zaměstnanci odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.

(2) Při souběhu nároku na odbytné podle § 74a s nárokem na odbytné podle odstavce 1 se vyplatí pouze odbytné podle odstavce 1.

(3) Odbytné podle odstavce 1 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle odstavce 1.“.

182. V § 116 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.“.

183. V § 117 se odstavec 4 zrušuje.

184. Nadpis části šesté zní:

185. § 122 a 123 znějí:

Předcházení vzniku majetkové a nemajetkové újmy se řídí zákoníkem práce.

(1) Náhrada majetkové a nemajetkové újmy vzniklé služebnímu úřadu nebo státnímu zaměstnanci se řídí částí jedenáctou zákoníku práce. Plnění pracovních úkolů podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za plnění služebních úkolů. Pracovní úraz podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební úraz.

(2) Služební úřad nahradí majetkovou újmu způsobenou státnímu zaměstnanci, pokud mu tato újma byla způsobena pro výkon služby. Náhrada této újmy se řídí občanským zákoníkem.

(3) Služební úřad nahradí majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou osobě, která poskytla státnímu zaměstnanci na jeho žádost nebo s jeho vědomím pomoc při plnění jeho služebních úkolů; této odpovědnosti se zprostí jen tehdy, způsobí-li si poškozený tuto újmu úmyslně. Náhrada této újmy se řídí občanským zákoníkem.

(4) Právní věci podle odstavců 1 až 3 projednává a rozhoduje soud v občanském soudním řízení.“.

186. § 124 a 125 se včetně nadpisů zrušují.

187. V § 128 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vznikne-li státnímu zaměstnanci v době dočasné neschopnosti k výkonu služby právo na plat podle věty první, nepřísluší mu současně plat z důvodu jiné překážky ve službě.“.

188. V § 145 odst. 1 se slovo „čtvrtá“ nahrazuje slovem „pátá“ a za slovo „zaměstnance“ se vkládají slova „ , včetně způsobu klasifikace služebních míst platovými třídami,“.

189. V § 153 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Obsahem osobního spisu jsou i osobní údaje státního zaměstnance, které ho identifikují, a údaje o jeho osobním stavu, způsobilosti k výkonu služby, bezúhonnosti a dosaženém vzdělání, jež jsou potřebné pro služební poměr, zabezpečení řádného výkonu služby a uplatnění práv a povinností státního zaměstnance ve služebním poměru.

(3) Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu změnu v osobních údajích obsažených v osobním spisu do 8 dnů ode dne, kdy k ní došlo nebo kdy se o ní dozvěděl.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

190. V § 153 odstavec 6 zní:

„(6) Služební úřad uchovává osobní spis po dobu 50 let následujících po roce, kdy byl spis uzavřen.“.

191. V § 155 odstavec 2 zní:

„(2) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení představeného zahrnuje také hodnocení výkonu služby z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.“.

192. V § 155 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako

a) plněné vysoko nad rámec nároků na ně kladených,

b) plněné nad rámec nároků na ně kladených,

c) plněné v rámci nároků na ně kladených,

d) plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo

e) plněné nedostatečně.“.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

193. V § 155 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 6 až 12.

194. V § 155 odst. 6 se slova „od uplynutí zkušební doby“ nahrazují slovy „ode dne vzniku služebního poměru“.

195. V § 155 odst. 8 se slova „ , nejpozději však 3 měsíce před termínem provedení pravidelného služebního hodnocení“ zrušují.

196. V § 155 odst. 9 se číslo „90“ nahrazuje číslem „60“.

197. V § 155 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:

„(11) Služební orgán může služebním předpisem stanovit podrobnosti provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců. Služební orgán může služebním předpisem stanovit, že se ve služebním úřadu provádí pravidelné služební hodnocení všech státních zaměstnanců.“.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 12 a 13.

198. V § 155 odst. 12 se za slovo „zaměstnanec“ vkládá slovo „skutečně“.

199. V § 155 se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení.“.

200. V § 156 odst. 6 se slova „vláda nebo ministr vnitra na základě pověření“ nahrazují slovem „předseda“.

201. V § 156a odstavec 3 zní:

„(3) Námitky proti služebnímu hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu vyřizuje služební komise postupem podle odstavce 2.“.

202. V § 157 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Stížnost ve věci služebního posudku a potvrzení o službě může podat také bývalý státní zaměstnanec; při jejím vyřízení se postupuje podle odstavců 2 až 8 obdobně.“.

203. V § 157 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Stížnost státního zaměstnance musí být podána nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se státní zaměstnanec dozvěděl, že došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti, nejpozději však do 12 měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

204. V § 157 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stížnost bývalého státního zaměstnance vyřizuje služební orgán nadřízený služebnímu orgánu, který bývalému státnímu zaměstnanci vydal služební posudek nebo potvrzení o službě.“.

205. V § 157 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Ten, kdo vyřizuje stížnost vůči státnímu zaměstnanci, musí o jejím podání a o výsledku jejího vyřízení vyrozumět státního zaměstnance a jeho služební orgán.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

206. V § 157 odst. 7 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“, slovo „podání“ se nahrazuje slovem „doručení“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.“.

207. V § 157 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

„(8) Má-li státní zaměstnanec za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízeného představeného, služební orgán nebo nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. O přešetření způsobu vyřízení stížnosti lze požádat pouze jednou, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyřízení stížnosti.

(9) Opožděně podanou stížností nebo opožděně podanou nebo opakovanou žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se představený nebo služební orgán nezabývá a státního zaměstnance o tom písemně vyrozumí.“.

208. V § 159 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l).

209. V § 159 odst. 1 se písmena g) až i) zrušují.

Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena g) až i).

210. V § 159 odst. 2 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a vyřizování námitek proti služebnímu hodnocení“.

211. V § 159 odst. 2 písm. m) se slovo „členem“ nahrazuje slovem „člena“.

212. V § 159 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až u), která znějí:

„o) jmenování a odvolání člena zkušební komise,

p) poskytnutí odbytného,

q) přeložení a změna platu v důsledku přeložení,

r) uložení písemného napomenutí a písemné výtky,

s) zrušení služebního poměru služebním orgánem ve zkušební době,

t) zrušení zařazení, převedení nebo jmenování služebním orgánem v osvědčovací době,

u) přiznávání a odebírání služebního označení.“.

213. V § 161 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

214. V § 161 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) bývalý státní zaměstnanec.“.

215. V § 162 odst. 1 se slova „kárné odpovědnosti“ nahrazují slovem „služby“ a slova „kárná komise prvního stupně“ se nahrazují slovy „příslušný služební orgán“.

216. V § 162 odstavec 2 zní:

„(2) O nároku státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nároku služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci rozhoduje služební orgán služebního úřadu, ve kterém byl v době vzniku nároku státní zaměstnanec zařazen. Pro rozhodování o nároku bývalého státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, ve kterém byl zařazen, nebo o nároku služebního úřadu vůči bývalému státnímu zaměstnanci se použije věta první obdobně.“.

217. V § 162 odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

218. Za § 162 se vkládá nový § 162a, který včetně nadpisu zní:

(1) Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.

(2) Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu.

(3) Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která

a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a), c) a d),

b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a

c) nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.

(4) Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu, musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva.

(5) Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.

(6) Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce 3 nebo pokud o odvolání požádá.

(7) Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Ministerstvu vnitra, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební komisi.

(8) Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a materiálně zabezpečuje Ministerstvo vnitra. Služební komise se pro tyto účely považuje za organizační jednotku Ministerstva vnitra. Za výkon funkce člena služební komise náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště člena služební komise se považuje jeho bydliště.“.

219. V § 162a odst. 7 se slova „Ministerstvu vnitra“ nahrazují slovy „Úřadu vlády“.

220. V § 162a odst. 8 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad vlády“ a slova „Ministerstva vnitra“ se nahrazují slovy „Úřadu vlády“.

221. V § 163 se za slova „nepoužijí pro“ vkládají slova „člena služební komise“.

222. V § 165 odst. 1 se slova „ , s výjimkou rozhodnutí o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru“ zrušují.

223. V § 167 se text „písm. l)“ nahrazuje textem „písm. h)“.

224. V § 168 odstavec 1 zní:

„(1) Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.“.

225. V § 168 odst. 2 se slova „ve věcech kárné odpovědnosti, o odbytném, odchodném a“ nahrazují slovem „o“.

226. V § 168 odstavec 5 zní:

„(5) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.“.

227. § 169 se zrušuje.

228. V § 175 se na konci písmene c) čárka zrušuje a písmeno d) se zrušuje.

229. V § 176 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) peněžitého plnění podle § 73a odst. 2,“.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).

230. V § 176 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).

231. V § 176 se na konci písmene g) čárka zrušuje a písmeno h) se zrušuje.

232. V § 176 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Platem státního zaměstnance se pro účely odbytného, na které státnímu zaměstnanci vznikl nárok v souvislosti se skončením služebního poměru marným uplynutím doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, jejíž běh pokračoval zánikem převedení nebo zařazení státního zaměstnance na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě v osvědčovací době podle § 62 odst. 4, rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny před zařazením mimo výkon služby z organizačních důvodů podle § 62 odst. 1.“.

233. V § 177 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Pro doby, které se považují za výkon služby, se použije tento zákon a § 348 odst. 1 zákoníku práce.

(6) Pro přechod a zánik peněžitých práv po smrti státního zaměstnance se použije § 328 zákoníku práce.“.

234. V § 178 se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.

235. V § 178 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

236. V § 178 odst. 4 a 5 se slova „1, 2 a 4“ nahrazují slovy „1 a 2“.

237. V § 178 odst. 5 se slova „úřednickou zkoušku“ nahrazují slovy „na náklady služebního úřadu obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a to včetně jednoho jejich opakování“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vykonání úřednické zkoušky se považuje za výkon práce.“.

238. V § 178 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Ustanovení o adaptačním procesu a o vzdělávání státních zaměstnanců se pro zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 použijí obdobně.

(7) Ke zvýšení kvalifikace zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 na náklady služebního úřadu včetně pracovního volna k tomuto zvýšení je třeba uzavření kvalifikační dohody.“.

239. § 178a se zrušuje.

240. V § 180 odst. 3 se slova „zkoušku a“ nahrazují slovem „zkoušku,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a evidence systemizace a organizační struktury“.

241. § 181 zní:

(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) číslo služebního průkazu,

g) evidenční číslo státního zaměstnance,

h) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená státním zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

i) služební označení,

j) den vzniku služebního poměru,

k) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

l) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

m) obor služby,

n) služební působiště,

o) údaj o výsledku úřednické zkoušky,

p) údaje o změnách služebního poměru v členění na údaj o

1. jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj nebo o skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,

2. přeložení,

3. převedení na jiné služební místo,

4. zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,

5. vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,

6. vyslání k výkonu služby do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,

7. povolení kratší služební doby,

8. přerušení výkonu služby,

q) údaj o překážce ve službě na straně státního zaměstnance podle

1. § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce,

2. § 104 odst. 3,

3. § 104 odst. 4,

r) platové zařazení,

s) údaj o zastupování,

t) údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu,

u) den skončení služebního poměru a jeho důvod,

v) údaj o vyplaceném odbytném podle § 74a.

(2) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) evidenční číslo zaměstnance,

g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

h) den vzniku pracovního poměru,

i) den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání,

j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

k) obor služby,

l) služební působiště,

m) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,

n) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,

o) platové zařazení,

p) údaj o uzavření kvalifikační dohody,

q) den skončení pracovního poměru na služebním místě.

(3) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) evidenční číslo zaměstnance,

g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

h) den vzniku pracovního poměru,

i) údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání,

j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, pracovní místo a činnosti, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje,

k) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,

l) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,

m) zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě,

n) údaj o uzavření kvalifikační dohody,

o) den skončení pracovního poměru.

(4) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním místě, kterými jsou

a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,

b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,

c) místě výkonu služby na obsazovaném služebním místě,

d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,

e) platová třída obsazovaného služebního místa,

f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místě,

g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa, na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.

(5) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín, místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam zkušebních okruhů pro zvláštní část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy pro zvláštní část úřednické zkoušky, učební text pro obecnou část úřednické zkoušky, učební texty pro zvláštní část úřednické zkoušky a může obsahovat další údaje.

(6) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené úřednické zkoušce, kterými jsou

a) datum konání obecné části úřednické zkoušky, zvláštní části úřednické zkoušky nebo datum vystavení osvědčení o jejich rovnocennosti,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která vykonala úspěšně úřednickou zkoušku,

f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která nevykonala úspěšně úřednickou zkoušku.“.

242. V § 182 odst. 1 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větou „Údaj uvedený v § 181 odst. 1 písm. a), e), g) až i), l) a v) a v § 181 odst. 2 písm. a), e) až g) a j) je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu v každém služebním úřadu, popřípadě tomu, koho k tomu zmocnil.“.

243. V § 182 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby.

(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

244. V § 182 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.

(5) Evidence systemizace a organizační struktury je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Údaje do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst a evidence systemizace a organizační struktury zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil. Údaje do portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických zkoušek zapisuje ten, kdo zabezpečuje provedení úřednické zkoušky.

(7) Údaje uvedené v § 181 odst. 1 až 3 jsou vedeny v rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo, nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a po dobu 10 let ode dne jeho skončení. Údaje uvedené v § 181 odst. 6 jsou v evidenci uskutečněných úřednických zkoušek vedeny po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence uskutečněných úřednických zkoušek.“.

245. § 183 se zrušuje.

246. V části desáté se za hlavu VIII vkládá nová hlava IX, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA IX

(1) Státní zaměstnanec může činit úkon vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu podle tohoto zákona také prostřednictvím elektronického nástroje, umožňuje-li to služební orgán nebo jiný příslušný orgán.

(2) Úkon učiněný státním zaměstnancem vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro právní jednání učiněné zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5.

(1) Nedoručuje-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán státnímu zaměstnanci písemnost na místě, doručuje ji prostřednictvím elektronického nástroje, a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.

(2) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, na kterou mu může služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručovat písemnosti.

(3) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, která byla státnímu zaměstnanci zřízena služebním úřadem.

(4) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavců 1 až 3, doručuje písemnost způsobem stanoveným správním řádem.

(5) Doručení podle odstavců 1 až 3 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

(6) Využití elektronického nástroje a adresy elektronické pošty podle odstavce 3 k doručování písemnosti státnímu zaměstnanci je možné tehdy, je-li do nich státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup.

(7) Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího dodání do elektronického nástroje, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

(8) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí pro doručování písemnosti ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 12. Věta první a část věty druhé před středníkem se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.

(9) Státní zaměstnanec může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Věta první se nepoužije v případě písemnosti ve výběrovém řízení.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně i pro doručování zaměstnanci v pracovním poměru vykonávajícímu činnosti podle § 5.

Dohoda podle tohoto zákona, včetně dohody o změně jejího obsahu, může být uzavřena také prostřednictvím datové schránky, elektronické pošty nebo prostřednictvím elektronického nástroje. V tomto případě je dohoda uzavřena okamžikem, kdy ten, komu je návrh dohody určen, potvrdí navrhovateli, že s jeho návrhem dohody souhlasí.

Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň

a) vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje

1. identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti,

2. identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost,

3. identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a

4. datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a

b) uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.“.

247. V § 201 odst. 1 se slova „pro toto služební místo nesplňuje stanovené vzdělání podle § 7 odst. 2 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „dosahuje nižšího vzdělání, než je pro toto služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání“.

248. V § 205 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a obsah jednotlivých částí charakteristiky služebního místa, postup při jejím zpracování a její změně“.

249. V příloze č. 1 se část 5. platová třída zrušuje.

250. V příloze č. 1 část 6. platová třída zní:

„6. platová třída

Činnosti vykonávané podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborná činnost“), jejichž předmětem jsou ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy, například vyřizování věcí ve správním řízení s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků nebo samostatné vyřizování dílčích částí správního řízení podle běžných postupů.“.

251. V příloze č. 1 části 7. platová třída a části 8. platová třída se slova „Služební označení: odborný referent“ zrušují.

252. V příloze č. 1 části 9. platová třída se slova „Služební označení: odborný referent nebo vrchní referent“ zrušují.

253. V příloze č. 1 části 10. platová třída se slova „Služební označení: vrchní referent nebo rada“ zrušují.

254. V příloze č. 1 části 11. platová třída se slova „Služební označení: rada nebo odborný rada (ministerský rada, vládní rada)“ zrušují.

255. V příloze č. 1 části 12. platová třída a části 13. platová třída se slova „Služební označení: odborný rada (ministerský rada, vládní rada)“ zrušují.

256. V příloze č. 1 části 14. platová třída, části 15. platová třída a části 16. platová třída se slova „Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní rada)“ zrušují.

257. V příloze č. 1 části 16. platová třída se za slovo „ministerstev“ vkládají slova „nebo dalších ústředních správních úřadů“.

258. V příloze č. 2 ve sloupci „Představený“ se text „§ 9 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 9a“.

Čl. II

1. Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra je ode dne 1. ledna 2026 sekcí pro státní službu Úřadu vlády České republiky.

2. Vyhlášky vydané Ministerstvem vnitra podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne 1. ledna 2026 považují za vyhlášky vydané Úřadem vlády České republiky.

3. S majetkem České republiky, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka státu Ministerstvo vnitra nebo jím zřízená státní příspěvková organizace, který ke dni 31. prosince 2025 užívá sekce pro státní službu Ministerstva vnitra, je ode dne 1. ledna 2026 příslušný hospodařit Úřad vlády České republiky.

4. Státní zaměstnanci zařazení v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra jsou ode dne 1. ledna 2026 státními zaměstnanci zařazenými v sekci pro státní službu Úřadu vlády České republiky.

5. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra přechází dnem 1. ledna 2026 na Úřad vlády České republiky.

6. Nestanoví-li se ke dni 1. ledna 2026 jinak postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle jiného zákona, přecházejí tímto dnem prostředky účtu rezervního fondu, účtu cizích prostředků, účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, které se vztahují ke státním zaměstnancům zařazeným v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra nebo k zaměstnancům České republiky zařazeným k výkonu práce v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra, na obdobné účty u Úřadu vlády České republiky; obdobně přecházejí i nároky z nespotřebovaných výdajů.

7. Výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých bylo rozhodnutí kárné komise zrušeno rozhodnutím soudu a věc byla kárné komisi vrácena k dalšímu řízení, se dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu zastavují.

9. Porušení služební kázně, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které splňuje znaky zaviněného porušení povinnosti vyplývající státnímu zaměstnanci z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze postihnout podle tohoto zákona, s výjimkou postupu podle § 72 odst. 1 písm. c) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do běhu lhůt podle § 72 odst. 1 písm. b) a d) a § 89 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nezapočítává doba trvání kárného řízení zastaveného podle bodu 8 včetně doby trvání soudního řízení.

10. Řízení o náhradě škody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Jako podklad pro vydání rozhodnutí podle § 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o hodnocení organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců s výhradami, lze použít služební hodnocení provedené nejdříve za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Řízení o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Řízení o přeložení podle § 47 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Řízení o převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. h) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud dosud neuplynulo 18 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, a pokud se nejedná o případ, kdy státní zaměstnanec nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku. Jinak se tato řízení dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Řízení o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Řízení o skončení služebního poměru podle § 73 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Řízení o odbytném zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výše odbytného, na které vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčena.

18. Řízení o odchodném zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Státnímu zaměstnanci, který byl podle § 29 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přijat do služebního poměru na dobu určitou s trváním 12 měsíců, protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Státní zaměstnanec uvedený ve větě první je povinen vykonat obecnou část úřednické zkoušky nejpozději do 12 měsíců ode dne vzniku služebního poměru a zvláštní část úřednické zkoušky nejpozději do 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.

20. Státnímu zaměstnanci, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonal úspěšně obecnou část úřednické zkoušky, avšak její zvláštní část vykonal neúspěšně, vystaví služební orgán osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky podle § 42b odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Na státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 107d odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. Jeho vstupní vzdělávání úvodní se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

22. Pracovní poměr podle § 178 nebo 178a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčen. Zaměstnanec v pracovním poměru podle § 178a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, a na zařazení na toto služební místo, požádá-li písemně o přijetí do služebního poměru a v den podání žádosti splňuje předpoklady a požadavky stanovené pro služební místo podle § 25 odst. 1, § 25 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 25a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního poměru podle § 44 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance, který nevykonává službu z důvodu překážky ve státní službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce.

24. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního poměru podle § 44 písm. k) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance, který nevykonává službu z důvodu překážky ve státní službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

25. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního poměru podle § 44 písm. l) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance, který nevykonává státní službu z důvodu překážky ve státní službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

26. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního poměru podle § 44 písm. q) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru zařadí k výkonu státní služby na jeho původní služební místo. Nelze-li postupovat podle věty první v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se k výkonu státní služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná. K výkonu státní služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.

27. Státní zaměstnanec zařazený mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance zařazeného mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba zařazení mimo výkon státní služby podle § 62 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne nejdříve za 1 měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije v případě státního zaměstnance zařazeného mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jemuž by doba zařazení mimo výkon státní služby z organizačních důvodů, pokud by uplynula marně, uplynula nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

28. Zástupce představeného určený podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zástupcem představeného určeným podle § 9a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba zastupování podle § 9a odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počala běžet dnem určení státního zaměstnance zástupcem představeného podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li doba zastupování podle věty druhé ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona delší než 4 týdny, přísluší zástupci plat, který by mu příslušel, pokud by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

29. Je-li představený ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastupován zástupcem podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který je přítomen ve státní službě, příkaz k zastupování téhož představeného vydaný podle § 66 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje.

30. Délka neplaceného služebního volna povoleného podle § 105 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčena.

31. Stížnost ve věcech výkonu státní služby a ve věcech služebního poměru podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nastala-li skutečnost, která může být předmětem stížnosti, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stížnost musí být podána do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

32. Příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil, zapíše do rejstříku státních zaměstnanců do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaj o odbytném vyplaceném bývalému státnímu zaměstnanci v roce 2024.

33. Služební místo v 5. platové třídě nebo v krajském vojenském velitelství nelze obsadit státním zaměstnancem ve služebním poměru.

34. Jestliže státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru zařazen na služební místo zařazené do 5. platové třídy nebo v krajském vojenském velitelství, písemně požádá správní úřad, ve kterém je zařazen, do 31. prosince 2024 o uzavření pracovní smlouvy s druhem práce odpovídajícím dosud vykonávané státní službě ve služebním poměru na dobu odpovídající době dosavadního služebního poměru, má právo na to, aby s ním Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, tuto pracovní smlouvu, na jejímž základě vznikne pracovní poměr ke dni 1. ledna 2025, uzavřela. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. c), § 74 odst. 1 písm. g) a § 74a odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě postupu podle věty první nepoužijí. Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, je povinna se státním zaměstnancem uvedeným ve větě první pracovní poměr podle věty první založit. Dnem 31. prosince 2024 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne.

35. Jestliže státní zaměstnanec podle bodu 34 písemně nepožádá o založení pracovního poměru, jeho dosavadní služební poměr dnem 31. prosince 2024 zanikne.

36. Státní zaměstnanec, kterému podle bodů 34 a 35 zanikl jeho dosavadní služební poměr, má nárok na výplatu zadostiučinění ve výši trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Pro výplatu zadostiučinění se použije obdobně § 67 odst. 4 zákoníku práce; ustanovení § 68 zákoníku práce se na zadostiučinění nepoužije. Pro účely jiných právních předpisů se na zadostiučinění hledí jako na odstupné podle zákoníku práce.

37. Do doby trvání pracovního poměru, který byl založen na základě bodu 34, se započítává doba trvání služebního poměru, který pracovnímu poměru bezprostředně předcházel, a dále doba trvání pracovního poměru ve správním úřadu, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

38. Nároky státních zaměstnanců, které vznikly přede dnem vzniku pracovního poměru podle bodu 34 a do tohoto dne nezanikly, se ode dne vzniku pracovního poměru považují za práva vyplývající jim z pracovního poměru, pokud nejsou v pracovním poměru zákonem vyloučeny.

39. Strategie trvalého rozvoje služebního úřadu podle § 14 odst. 2 a § 15 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracuje do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

40. Organizační řád podle § 19 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vydá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

41. Charakteristika služebního místa podle § 19 odst. 6 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracuje do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Před tímto datem se zpracuje, má-li být poskytnuta osobě, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, požaduje-li její předložení správní orgán v rozhodování ve věcech služebních vztahů, nebo požaduje-li její předložení Ministerstvo vnitra nebo příslušný ústřední správní úřad v souvislosti s předkládáním návrhů systemizace a jejích změn a návrhů organizační struktury služebního úřadu a jejích změn.

42. Služební hodnocení podle § 155 odst. 6 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provést nejdříve za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

43. Řízení o nárocích státního zaměstnance nebo bývalého státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nárocích služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci nebo bývalému státnímu zaměstnanci zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

44. Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování uzavřená podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování uzavřenou podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

45. Údaj o dosaženém vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání, podle § 181 odst. 1 písm. e), § 181 odst. 2 písm. e) a § 181 odst. 3 písm. e) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, podle § 181 odst. 1 písm. l) a § 181 odst. 2 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o pracovním místě a činnostech, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje, podle § 181 odst. 3 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu podle § 181 odst. 1 písm. t) nebo o uzavření kvalifikační dohody podle § 181 odst. 2 písm. p) a § 181 odst. 3 písm. n) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech zapíše do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

46. Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. k) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. l) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zkrácení služební doby podle § 181 odst. 1 písm. w) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem o povolení kratší služební doby podle § 181 odst. 1 písm. p) bodu 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb., zákona č. 165/2024 Sb. a zákona č. 166/2024 Sb., se mění takto:

1. § 70 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:

(1) O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného nebo jinou fyzickou osobu, u nichž obviněný uvede údaje potřebné k vyrozumění, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého.

(2) O vzetí do vazby

a) příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru se vyrozumí též ředitel tohoto bezpečnostního sboru nebo, jde-li o vzetí do vazby ředitele bezpečnostního sboru, nadřízený ředitele bezpečnostního sboru14),

b) vojáka z povolání nebo vojáka v aktivní záloze se vyrozumí též ministr obrany,

c) státního zaměstnance se vyrozumí též služební orgán ve služebním úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává státní službu,

d) znalce, soudního tlumočníka nebo soudního překladatele se vyrozumí též Ministerstvo spravedlnosti,

e) cizince a o jeho propuštění z vazby se vyrozumí též konzulární úřad státu, jehož je cizinec občanem, pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

14) § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 160 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

3. V § 160 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba bez odkladu doručit též

a) předsedovi profesní samosprávné komory, jde-li o trestní stíhání jejího člena a může-li mu komora z důvodu zahájení trestního stíhání výkon činnosti pozastavit,

b) řediteli bezpečnostního sboru, jde-li o trestní stíhání příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru, nebo nadřízenému ředitele bezpečnostního sboru14), jde-li o trestní stíhání ředitele bezpečnostního sboru,

c) ministru obrany, jde-li o vojáka z povolání nebo vojáka v aktivní záloze,

d) ministru spravedlnosti, jde-li o trestní stíhání státního zástupce, advokáta, exekutora nebo notáře,

e) Ministerstvu spravedlnosti, jde-li o trestní stíhání znalce, soudního tlumočníka nebo soudního překladatele,

f) vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen anebo které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, jde-li o trestní stíhání státního zástupce, a vedoucímu státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství, je-li stíhaným státním zástupcem vedoucí státní zástupce,

g) řediteli vazební věznice, věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v níž vykonává vazbu, trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci osoba, o jejíž trestní stíhání jde,

h) služebnímu orgánu ve služebním úřadu, v němž vykonává státní službu státní zaměstnanec, o jehož trestní stíhání jde, a

i) dalším orgánům nebo osobám neuvedeným v písmenech a) až h), pokud tak stanoví jiný právní předpis.“.

4. V § 179b se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Na vyrozumění o podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu, která byla sjednána s osobou uvedenou v § 160 odst. 2 větě třetí, se použije obdobně § 160 odst. 2 věta třetí.“.

5. V § 179d odstavec 3 zní:

„(3) Na vyrozumění o podání návrhu na potrestání osoby uvedené v § 160 odst. 2 větě třetí se použije obdobně § 160 odst. 2 věta třetí.“.

ČÁST TŘETÍ

Čl. IV

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 178/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 464/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 4 se slova „a státní služby“ zrušují.

2. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Usnesení vlády a písemný záznam závěrů z jednání schůze vlády České republiky se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li z jednání schůze vlády České republiky pořizován zvukový nebo audiovizuální záznam, nelze jej po dobu 30 let od jeho pořízení poskytnout podle právních předpisů upravujících právo na informace.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

3. V § 28 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad vlády České republiky plní koordinační úlohu v oblasti státní služby.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. V

V § 8 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 78/2015 Sb. a zákona č. 302/2016 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Prezident Úřadu předkládá vládě návrh na jmenování členů služební komise podle zákona o státní službě.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

V § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Veřejný ochránce práv předkládá vládě návrh na jmenování člena služební komise podle zákona o státní službě.“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VII

V § 101e odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se slova „náměstek ministra vnitra pro státní službu“ nahrazují slovy „nejvyšší státní tajemník“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. VIII

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 196/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.

2. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e) které zní:

„e) z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce anebo pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím vedoucím úředníkem nebo vedoucím úřadu, pokud výkon funkce předchozího vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu neskončil podle odstavce 2.“.

3. V § 12 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

4. V § 12 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Shledal-li soud, že odvolání vedoucího úřadu z funkce anebo rozvázání pracovního poměru s ním bylo neplatné, ale do této funkce již je jmenována jiná osoba a územní samosprávný celek ji neodvolal z funkce z důvodu podle odstavce 1 písm. e), územní samosprávný celek může podat vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Náhradu platu podle § 69 zákoníku práce za dobu, která přesáhla 12 měsíců, soud přizná pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných.

(6) Jestliže územní samosprávný celek nemá pro vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu práci podle odstavce 4 nebo 5 anebo ji vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce.

(7) V případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu nenáleží vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu odstupné poskytované při organizačních změnách s výjimkou vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu po odvolání z funkce z důvodu podle odstavce 1 písm. e), kterému náleží odstupné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Odstupné ve výši podle věty první náleží také vedoucímu úřadu po postupu územního samosprávného celku podle odstavce 5.“.

ČÁST OSMÁ

Čl. IX

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 149/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 180/2022 Sb., zákona č. 253/2023 Sb. a zákona č. 263/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. f) se slovo „inspektor“ nahrazuje slovem „místopředseda“.

2. V § 14a odst. 2 písm. c) se za slova „jde-li o“ vkládají slova „prezidenta republiky,“.

Čl. X

1. Kancelář prezidenta republiky provede zápis zahájení výkonu funkce prezidenta republiky nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v téže lhůtě jej informuje o tom, že do registru oznámení byly zapsány údaje podle § 14a odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a o datu, dokdy je povinen podat oznámení podle § 12 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Prezident republiky je povinen podat oznámení podle bodu 1 ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy byl Kanceláří prezidenta republiky informován o zápisu zahájení výkonu funkce prezidenta republiky, a to podle stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Prezident republiky je povinen podat oznámení podle § 12 odst. 2 zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé do 30. června 2026 za období výkonu funkce v roce 2025.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XI

V § 51 odst. 3 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se slova „Náměstek ministra vnitra pro státní službu“ nahrazují slovy „Nejvyšší státní tajemník“ a slova „a proti rozhodnutí kárné komise prvního stupně zřízené v Úřadu“ se zrušují.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XII

V § 36 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XIII

V § 34 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XIV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodu 8, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2025,

b) čl. I bodů 7, 9 a 10, 14 až 16, 26 a 27, 29 až 31, 33, 39, 74 a 75, 77, 200, 219 a 220, čl. II bodů 1 až 6 a čl. IV bodů 1 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026, a

c) čl. II bodů 33 až 38, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.