Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která

a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,

b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.

(2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.

(1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.

(2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.

(1) Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí žadatel.

(2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis.

(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1k) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1j).

(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:

a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.

(3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen „kódované zařízení“) pro potřeby civilního a vojenského letectví.

(2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j). Správou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen „plán“) a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných Policií České republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra.

(3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.

(1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti

a) provozovatele letadla,

b) uživatele sportovního létajícího zařízení, nebo

c) provozovatele kódovaného zařízení.

(2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.

(3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.

(4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c.

(5) Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c.

(6) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres.

(2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena.

(3) Úřad letadlovou adresu odejme

a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku,

b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo

c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.

(1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.

(2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení.

(3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem.

(4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.

(2) Leteckým personálem jsou

a) výkonní letci,

b) obsluhující personál,

c) pozemní letecký personál.

(3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává.

(4) Činnost výkonného letce může být vykonávána pro leteckého dopravce na základě pracovního poměru nebo na základě smlouvy podle občanského zákoníku; tato smlouva musí být písemná.

(5) Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro palubní průvodčí.

(1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.

(2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.

(3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.

(1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.

(2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu16) znalost českého jazyka.

(3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.

(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.

(2) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu

a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem,

b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem.

(3) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění.

(4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15) jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15).

(5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb1n), jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.

(6) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.

(7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.

(8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.

(1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma“).

(2) Tuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma provozovatele“).

(3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.

(4) V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací.

(5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.

Tuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen

a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou,

b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení,

c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.

(1) Člen posádky letadla je povinen

a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,

b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,

c) předkládat tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.

(2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.

(3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.

Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.

(1) Letiště se rozdělují

a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště

1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice1n) (dále jen „vnitřní lety“),

2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu1n).

b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště

1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele,

2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.

(2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.

(1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.2)

(2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1m). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu1m), zahájí řízení o změně druhu letiště.

(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

(4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropské unie.

(1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště.

(2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti:

a) označení letiště,

b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven,

c) druh letiště,

d) letištní pozemky,

e) údaj o tom, zda k letištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno,

f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť.

(3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku.

(1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letiště.

(2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.

(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.

(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje

a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,

b) ochrana a ošetřování letadel,

c) uskutečňování leteckých činností,

d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,

e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,

f) údržba a rozvoj letiště,

podle podmínek stanovených pro provozování letiště.

(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.

(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.

(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.

(3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm.

(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,

b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,

c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.

(1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou.

(2) Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.

(3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene

a) na návrh provozovatele letiště,

b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno,

c) zanikne-li letiště.

(4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.

(5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem.

(1) Provozovatel letiště je povinen

a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,

b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,

c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.

(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.

(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.

(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.

(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.

(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.

Povolení k provozování letiště zaniká

a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,

b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení,

d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků.

(1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost.

(2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti.

(3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce.

(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.

(2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.

(1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců.

(2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek.

Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

(1) Leteckou stavbou je

a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,

b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a

c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.

(2) Dopravní a energetický stavební úřad v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem. V opatření obecné povahy příslušný úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.

(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma

a) letišť a

b) leteckých zabezpečovacích zařízení.

(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma

a) se zákazem staveb,

b) s výškovým omezením staveb,

c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

d) se zákazem laserových zařízení,

e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

f) hluková4a) a

g) ornitologická.

(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma

a) radiolokačních zařízení,

b) navigačních zařízení,

c) komunikačních zařízení,

d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu,

e) zařízení pro leteckou informační službu,

f) světelných a rádiových návěstidel a

g) podzemních leteckých staveb.

(1) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu38). V případech, kdy stavba nebo nestavební záměr nepodléhají vydání povolení podle stavebního zákona, vydá příslušný stavební úřad povolení k činnostem v ochranném pásmu letecké stavby. Příslušný stavební úřad vydá povolení podle věty první nebo druhé jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li stavba nebo nestavební záměr bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.

(2) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět činnosti a provozovat zařízení jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li činnost nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.

(1) K povolení staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o

a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.