§ 448 obchodní zákoník – Kupující je povinen zaplatit dohodnutou kupní cenu
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 448 Obchodního zákoníku stanovuje základní povinnost kupujícího zaplatit dohodnutou kupní cenu, a pokud cena není dohodnuta, určuje způsob jejího stanovení, přičemž v případě pochybností o hmotnosti zboží je rozhodující čistá hmotnost. Kupující má primární povinnost uhradit kupní cenu, na které se s prodávajícím dohodl. (§ 448 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující, prodávající
- Odkazuje na: § 409
- Judikatura: na § 448 odkazuje 43 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Kupující je povinen zaplatit dohodnutou kupní cenu.
(2) Není-li cena ve smlouvě dohodnuta a není-li stanoven ani způsob jejího určení a je-li smlouva platná s přihlédnutím k § 409 odst. 2, může prodávající požadovat zaplacení kupní ceny, za kterou se prodávalo obvykle takové nebo srovnatelné zboží v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy.
(3) Je-li kupní cena stanovena podle hmotnosti zboží, je v pochybnosti rozhodující jeho čistá hmotnost.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kupující má primární povinnost uhradit kupní cenu, na které se s prodávajícím dohodl.
- Pokud kupní cena nebyla ve smlouvě stanovena ani nebyl dohodnut způsob jejího určení, prodávající může požadovat cenu, za kterou se obvykle prodávalo srovnatelné zboží v době uzavření smlouvy za obdobných podmínek.
- Je-li kupní cena závislá na hmotnosti zboží, v případě nejasností se vždy vychází z čisté hmotnosti zboží (bez obalu).
Na co si dát pozor
- Je důležité mít kupní cenu jasně sjednanou ve smlouvě, aby se předešlo sporům o její výši.
- Pokud cena není sjednána, je třeba být připraven na to, že se bude určovat podle obvyklých tržních cen v době uzavření smlouvy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 448
Jak soudy aplikují § 448
Podle § 448 odst. 1 obch. zák. má prodávající právo na zaplacení pouze dohodnuté kupní ceny, a to bez ohledu na to, zda zahrnuje či nezahrnuje daň z přidané hodnoty, když žádný právní předpis neopravňuje prodávajícího „navýšit“ dohodnutou kupní cenu o daň z přidané hodnoty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 626/2010).
Podle dovolatelky je zřejmý záměr stran být dohodou vázány, a to i bez přímého určení ceny, a je tedy na místě výklad podle § 448 odst. 2 obch. zák. Podle dovolatelky odvolací soud nedodržel zásady interpretace právního jednání obsažené v § 266 obch. zák., zejména zásadu výkladu ve prospěch platnosti právního jednání upřednostňovanou judikaturou Ústavního soudu a zásadu contra proferentem zakotvenou v § 266 odst. 4 obch. zák. Následné jednání stran značí, že považovaly Dohodu za platnou, účinnou a bezrozpornou modifikaci uzavřené smlouvy o dílo.
Přiměřeně lze odkázat na závěry starší rozhodovací praxe, jež se vztahovala k § 409 odst. 2 a § 448 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“). Ta dovozovala, že pokud není cena ve smlouvě dohodnuta a není-li stanoven ani způsob jejího určení a je-li smlouva platná s přihlédnutím k § 409 odst. 2 obch. zák., může prodávající požadovat zaplacení kupní ceny, za kterou se prodávalo obvykle takové nebo srovnatelné zboží v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy.