§ 9 zákon o účetnictví – Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy
Zákon o účetnictví · 563/1991 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 9 zákona o účetnictví stanovuje, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu, pokud zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak, a vymezuje podmínky, za kterých je možné vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Většina účetních jednotek musí vést účetnictví v plném rozsahu, což znamená dodržovat všechny požadavky zákona o účetnictví. (§ 9 zákona č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy
- Týká se: zaměstnavatel, vlastník
- Odkazuje na: § 19a, § 1
- Judikatura: na § 9 odkazuje 30 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 563/1991 Sb.
(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
(2) Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.
(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud
a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo
b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4) Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je
a) spolkem nebo pobočným spolkem,
b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
d) církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
e) honebním společenstvem,
f) obecně prospěšnou společností,
g) nadačním fondem,
h) ústavem,
i) společenstvím vlastníků jednotek,
j) bytovým družstvem, nebo
k) sociálním družstvem.
(5) Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Většina účetních jednotek musí vést účetnictví v plném rozsahu, což znamená dodržovat všechny požadavky zákona o účetnictví.
- Některé účetní jednotky, jako jsou malé nebo mikro účetní jednotky bez povinnosti auditu, nebo příspěvkové organizace se souhlasem zřizovatele, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
- Zjednodušený rozsah účetnictví je umožněn také pro specifické typy právnických osob, jako jsou spolky, církve, nadační fondy nebo společenství vlastníků jednotek, pokud jsou malou nebo mikro účetní jednotkou a nemají povinnost auditu.
- Změna rozsahu vedení účetnictví (z plného na zjednodušený a naopak) je možná pouze k prvnímu dni následujícího účetního období po zjištění splnění či nesplnění podmínek.
Na co si dát pozor
- Pokud účetní jednotka přestane splňovat podmínky pro zjednodušený rozsah, musí vždy přejít na plný rozsah účetnictví.
- Změna rozsahu vedení účetnictví není možná kdykoli během účetního období, ale pouze k jeho začátku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
XIV bodu 3 stanov Českého střeleckého svazu odpovědný za hospodaření spolku jakožto účetní jednotky ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), nezajistil dostatečný dohled nad již pravomocně odsouzeným hospodářem klubu P. H., nar. XY, kterého pověřil vedením účetnictví, čímž ve výše uvedeném období nebylo vedeno účetnictví klubu v souladu s ustanovením § 7 zákona o účetnictví ve spojení s prováděcí …
Tím obviněný porušil ustanovení § 9 a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v znění pozdějších předpisů, v důsledku čehož nemohla být za uvedená období řádně vyměřena daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty.
V odůvodněních shodně s poukazem na ustanovení § 7 a § 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, uvedl, že pokud smluvní strana uvedená na výdajových pokladních dokladech prokazatelně neexistuje, nelze takový doklad považovat za důkaz, neboť úplně, resp. průkazným způsobem, správně a věrohodně nezobrazuje skutečnosti, o nichž bylo účtováno, a nelze tím tvrzená plnění uznat za výdaj dle § 24 zákona o daních z příjmů.