9 Afs 103/2018 — Nejvyšší správní soud

62 Af 29/2023- 68 - text pokračování 13 62 Af 29/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: SVOBO MB stav, s.r.o. sídlem Fišerova 1614, Moravské Budějovice zastoupen Mgr. Jaroslavem Mazůrkem, advokátem sídlem Šmeralova 272/22, Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2023, č. j. 20309/23/5300-22444-713071, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o doměření daně z přidané hodnoty podle pomůcek za zdaňovací období červen 2017 až prosinec 2018. 2. Finanční úřad pro Kraj Vysočina zahájil u žalobce dne 1. 7. 2020 daňovou kontrolu mimo jiné na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíců června až prosince roku 2017 a ledna až prosince roku 2018. Z vydaných faktur ani z předložené Evidence zakázek 2017 a Evidence zakázek 2018 nebylo finančnímu úřadu zřejmé, jaké množství zásob materiálu bylo pro jednotlivé zakázky použito. Nebylo možné ověřit vazbu mezi přijatými zdanitelnými plněními ve formě pořízených zásob materiálu a vykázanými hodnotami uskutečněných zdanitelných plnění. Proto finančnímu úřadu vznikly pochybnosti o tom, zda žalobce použil přijatá zdanitelná plnění v rámci své ekonomické činnosti. Tyto pochybnosti sdělil žalobci ve výzvách ze dne 24. 2. 2021, č. j. 246479/21/2912-60561-712510 (dále jen „Výzva I“), a ze dne 17. 5. 2021, č. j. 992183/21/2912-60561-712510 (dále jen „Výzva II“). Vzhledem k tomu, že žalobce pochybnosti finančního úřadu nerozptýlil, vydal finanční úřad dne 23. 12. 2021 níže uvedené dodatečné platební výměry, kterými žalobci doměřil daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“) podle pomůcek a současně mu uložil zákonnou povinnost uhradit penále z doměřené daně: - č. j. 1781999/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce června roku 2017 daň ve výši 47 784 Kč a penále ve výši 9 556 Kč, - č. j. 1784892/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce července roku 2017 daň ve výši 3 289 Kč a penále ve výši 657 Kč, - č. j. 1784957/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce srpna roku 2017 daň ve výši 8 991 Kč a penále ve výši 1 798 Kč, - č. j. 1784958/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce září roku 2017 daň ve výši 13 092 Kč a penále ve výši 2 618 Kč, - č. j. 1785046/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce října roku 2017 daň ve výši 21 501 Kč a penále ve výši 4 300 Kč, - č. j. 1785050/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce listopadu roku 2017 daň ve výši 20 296 Kč a penále ve výši 4 059 Kč, - č. j. 1785054/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce prosince roku 2017 daň ve výši 20 440 Kč a penále z ve výši 4 088 Kč, - č. j. 1785151/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce ledna roku 2018 daň ve výši 16 508 Kč a penále ve výši 3 301 Kč, - č. j. 1785153/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce února roku 2018 daň ve výši 3 862 Kč a penále ve výši 772 Kč, - č. j. 1785157/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce března roku 2018 daň ve výši 12 557 Kč a penále ve výši 2 511 Kč, - č. j. 1785163/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce dubna roku 2018 daň ve výši 22 211 Kč a penále ve výši 4 442 Kč, - č. j. 1785200/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce května roku 2018 daň ve výši 20 549 Kč a penále ve výši 4 109 Kč, - č. j. 1785203/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce června roku 2018 daň ve výši 16 077 Kč a penále ve výši 3 215 Kč, - č. j. 1785208/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce července roku 2018 daň ve výši 20 413 Kč a penále ve výši 4 082 Kč, - č. j. 1785211/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce srpna roku 2018 daň ve výši 22 551 Kč a penále ve výši 4 510 Kč, - č. j. 1785318/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce září roku 2018 daň ve výši 12 995 Kč a penále ve výši 2 599 Kč, - č. j. 1785335/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce října roku 2018 daň ve výši 18 473 Kč a penále ve výši 3 694 Kč, - č. j. 1785342/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce listopadu roku 2018 daň ve výši 20 162 Kč a penále ve výši 4 032 Kč, - č. j. 1785346/21/2907-50524-701530, za zdaňovací období měsíce prosince roku 2018 daň ve výši 15 144 Kč a penále ve výši 3 028 Kč. 3. Důvody a postup při stanovení daně podle pomůcek podrobně popsal ve zprávě o daňové kontrole z 14. 12. 2021, č. j. 1762004/21/2912-60561-712510 (dále jen „Zpráva o daňové kontrole“). 4. Proti shora uvedeným dodatečným platebním výměrům žalobce podal odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil rozhodnutí finančního úřadu. II. Žaloba a další procesní podání žalobce 5. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, vnitřně rozporné a nicotné. 6. Namítá, že se žalovaný řádně nevypořádal s otázkou naplnění podmínek pro stanovení daně pomocí pomůcek ve smyslu § 98 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Poukazuje na to, že předložil účetní dokumentaci, dostupné evidence a podklady a potvrdil, že soupis materiálu je pro každou zakázku stanoven individuálně. Ke stanovení soupisu dochází v rozsahu a přesném položkovém určení stanoveném zaměstnancem žalobce po dohodě se zákazníkem nebo na základě položkových rozpočtů. Hodnota nedokončené výroby je žalobcem vypočtena z hodnoty jednotlivých zakázek pro každou zakázku jednotlivě; hodnotu zakázky tvoří celkové náklady na zakázku a zisk ze zakázky. Tuto hodnotu měl žalobce k dispozici, správní orgány jej však k jejímu předložení nevyzvaly. 7. Nesouhlasí s tím, že bylo předložené účetnictví na základě dílčích nedostatků paušálně prohlášeno za nesprávné, neprůkazné a neúplné. Nemožnost stanovení daně dokazováním podle žalobce znamená, že ani v hrubých obrysech nelze zjistit skutkový stav. Podmínky pro stanovení daně podle pomůcek nebyly naplněny. 8. Údaje srovnatelných subjektů použité jako pomůcky pro stanovení daně dle § 98 daňového řádu vykazovaly obrat, který se lišil od obratu žalobce, v určitých případech téměř o 2 miliony Kč. Daň tak podle žalobce byla stanovena v nesprávné výši a je nepřiměřená. Finanční úřad žalobci nesdělil, o jaké subjekty se konkrétně jedná. Tím porušil jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť žalobci znemožnil údaje od srovnávaných subjektů prověřit a efektivně se proti nim bránit. 9. V doplnění žaloby zdůraznil, že způsob stanovení daně na základě pomůcek a na základě dokazování nelze vzájemně kombinovat. Dále uvedl, že finanční úřad nezdůvodnil, proč vybral pro určení daně na vstupu dva anonymní podnikatelské subjekty (tj. subjekt A a subjekt B) a jejich údaje použil jako pomůcku pro výpočet nejvyšší výsledné daňové povinnosti daňového subjektu. Pomůcky měly podle žalobce netransparentní charakter. Finanční úřad se měl podrobněji vypořádat s jednotlivými položkami dokladů a evidence, které žalobce předložil na jeho výzvu. Postup správních orgánů byl excesivní, neodůvodněný a hrubě v neprospěch žalobce. Správce daně neprokázal, že ve vztahu k tvrzením žalobce je jeho účetnictví nevěrohodné, neúplné, neprůkazné nebo nesprávné. Žalobce byl oprávněn v řízení použít jakýkoliv důkaz. Správní orgány navíc nezkoumaly, jaké okolnosti mohou svědčit pro výhodu pro žalobce. Výše uvedená pochybení porušují právo žalobce na spravedlivý proces dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluvy“) ve smyslu čl. 13 Úmluvy. Daň doměřená na základě pomůcek představuje exces proti zákonným ustanovení daňového řádu, čímž došlo k porušení čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. 10. V replice žalobce reagoval na vyjádření žalovaného a setrval na své žalobní argumentaci. 11. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval i během jednání, které ve věci proběhlo. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí není nicotné; žalobce ani žádné konkrétní důvody nicotnosti netvrdí. V nynější věci žalobce nepředložil skladovou evidenci dokumentující přehled o pohybu zásob (přijatých zdanitelných plněních, ze kterých uplatnil nárok na odpočet daně) v průběhu kontrolovaných zdaňovacích období v návaznosti na uskutečněná zdanitelná plnění ani podrobný rozpis jednotlivých zakázek. Z faktur ani evidence zakázek nebylo zřejmé, jaké množství zásob materiálu bylo pro jednotlivé zakázky použito. Nebylo tak možné ověřit vazbu mezi přijatými zdanitelnými plněními ve formě pořízených zásob materiálu a mezi vykázanými hodnotami uskutečněných zdanitelných pln