Novela Zákon České národní rady o daních z příjmů od 1995-01-01: co se mění

§ 2 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). (2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (3) Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou povinnost vztahující se i na území České republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují, příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří na území České republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční odborníci (odst. 5) pobývající zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů pobytu. Bydlištěm na území České republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České republiky překračuje denně nebo se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti. tomto bytě zdržovat. (5) Poplatníci Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, kteří byli která byla zahraničním subjektem vysláni vyslána jako odborníci (experti) odborník (expert) se specifickými znalostmi za účelem k poskytnutí odborné pomoci právnickým osobám se sídlem v tuzemsku nebo stálé provozovně (§ 22 odst. 2) a zdržují se v tuzemsku jen za účelem této odborné pomoci, jsou považováni za poplatníky s daňovou povinností vztahující se pouze na příjmy ze zdrojů bydlištěm na území České republiky. republiky nebo stálé provozovně.

§ 3 Předmět daně z příjmů fyzických osob (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). (2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. (3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního zákona,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, b) úvěry a půjčky.

§ 4 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) příjmy z prodeje bytu bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, které pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku a ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost pro výkon podnikatelské nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od ukončení této činnosti, jejich vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let; v let. V případě, že jde o prodej nemovitosti nabyté nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně příjmů nemovitostí nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), které pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku a které jsou předmětem podnikání poplatníka, pro výkon podnikatelské nebo ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost anebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od ukončení této činnosti. jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi na základě smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti uzavřené z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí, nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel, lodí letadel a cenných papírů, s výjimkou cenných papírů nabytých v rámci kupónové privatizace, lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), které pokud jsou předmětem podnikání poplatníka nebo slouží k jeho podnikání anebo k byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, činnosti poplatníka, a to do jednoho roku pěti let od ukončení této činnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na příjmy jejich vyřazení z kapitálového majetku (§ 8), obchodního majetku, d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb z pojištění majetku sloužícího podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu, e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech, f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 5, g) přijaté náhrady podle zvlástních zvláštních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí nebo nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd, h) příjem poskytovaný formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního pojištění stejného druhu, jakož i sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění, ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině, i) dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy, j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, k) podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb p i

§ 5 Základ daně (1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak. (2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1. (3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 odst. 3 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu Tuto ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34. (4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě podvojného účetnictví jednoduchého účetnictví, a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, se v době 15 dnů před začátkem nebo kalendářním roce, za který se daň vyměřuje, přihlíží k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny do 31. prosince příslušného roku. Přitom se u plateb prováděných prostřednictvím peněžních ústavů přihlíží k údajům uvedeným ve výpisech z účtů, nejpozději však k výpisu z účtu, který je poslední v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují pořadí za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. příslušný kalendářní rok. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, do konce ledna za které byly dosaženy, uplynulé zdaňovací období se považují za příjmy plynoucí zahrnují do základu daně v tomto uplynulém zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti. (5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně. (6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží základ daně (dílčí základ daně) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky základ daně (dílčí základ daně) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků ve zdaňovacím období, kdy k vrácení došlo za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. (7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru anebo a obdobného poměru, v němž nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev družstev, společníků a společníků jednatelů společností s ručením omezeným, omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů jiné osoby, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci. (2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, právo podle zvláštních předpisů4b), a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než jejich obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům. (4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky jsou po snížení podle odstavce 13 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2000 5000 Kč. To platí, jestliže jde o příjmy plynoucí platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňových záloh podle zvláštního předpisu.4b) na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k). (5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce. Za příjem zaměstnance pro výpočet zálohy na daň se považuje částka ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla za každý kalendářní měsíc, a to i v případě, že je vozidlo používáno jen po část kalendářního měsíce. Jde-li o najaté vozidlo vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje, b) hodnota poskytovaných osobních hygienických a ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovního oblečení pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy), udržování, c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. (8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7

§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (1) Příjmy z podnikání jsou a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) příjmy ze živnosti,8) c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (§ 13). zisku. (2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů. (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. d) bod c), f) a písm. g) bodu 1 až 3 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. (5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně. (6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. (5) (7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně. (6) Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou, podíl na ztrátě splečnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se rozděluje obdobně jako příjem. (7) (8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč. (8) (9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 ve výši a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b). (9) (10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 8, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pojištění,21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.21) (10) Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí, které jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a v nichž byla vykonávána podnikatelská činnost nebo jiná samostatná výdělečná činnost alespoň jedním z manželů, byly předmětem podnikání nebo sloužily k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti alespoň jednoho z manželů, se zdaňují u toho z manželů, který tuto činnost provozoval, pokud byla tato nemovitost zahrnuta do obchodního majetku upl

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených, e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění, f) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového připojištění mimo fond sociálního pojištění, věku, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 7, g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c), h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek. směnek, úrok ze směnečné sumy). (2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání. (3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují a) rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou cenného papíru [odstavec 1 písm. a)] nebo vkladního listu [odstavec 1 písm. d)] a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu, b) příjmy z prodeje předkupního práva na akcie. cenné papíry. (4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou, nesnížené o výdaje, základem daně (dílčím základem daně). (5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 3 písm. b) nesnížené o výdaje, jsou základem daně (dílčím základem daně). (6) Úroky a jiné výnosy plynoucí z úsporných vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění připojištění. Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně rozložené na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat.

§ 9 Příjmy z pronájmu (1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) včetně nebo bytů (jejich částí), b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a). (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. 33. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí, nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1. (5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9.

§ 10 Ostatní příjmy (1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), b) příjmy z prodeje převodu vlastních nemovitostí nebo nemovitostí, movitých věcí včetně a cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4, c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4, d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10) e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4, f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu, družstvu a další podíl na majetku družstva,13) h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b), ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4. (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich. (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 6000 Kč, b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12) (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 9 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. (5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně z dědictví dědické nebo darování. darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a násl., ve kterém poplatník vykonával podnikatelskou činnost následujících, který je nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, která byla předmětem podnikání byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo sloužila jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k podnikání, pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou, směnou nebo výhrou, vychází se u této věci z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, technické zhodnocení, opravu a údržbu nebo jiné zhodnocení věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů podle § 25 zákona. na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy plynoucí ze splátek podle odstavce 1 písm. b) a c) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo záloh zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti ve zdaňovacím období poprvé, nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,12a) s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže tyto příjmy plynou příjem plyne i v dalším zdaňovacím období, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. (6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje vklad nebo nabývací cena podílu. Nepeněžitý vklad se oceňuje stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než pět let před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti anebo zůstatková cena, dal

§ 12 Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou (1) Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. (2) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více jak 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) je plátcem pojistného na sociální a zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).

§ 13 Výpočet základu daně společníka veřejné obchodní společnosti příjmů spolupracujících osob Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a komplementáře komanditní společnosti (1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za společnost jako celek (§ 23 každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až 33) stejně jako poplatník. Podle podílů stanovených společenskou smlouvou nebo rovným dílem14a) rozděluje se tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně. (2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4 ani o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 3. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 ukončení jejich povinné školní docházky a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Stejně se posuzuje odčitatelná položka podle § 34 odst. 3. (3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek osoby vyživované (§ 23). Od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře14b) a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti. Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně. (4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) a odčitatelná položka podle § 34 odst. 3 se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři. (5) Při stanovení základu daně podle odstavců 1 a 3 se vychází z hospodářského výsledku (§ 23 odst. 2) upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. 15).

§ 14 Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %. (2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství7) [§ 7 odst. 1 písm. a)], b) uvedené v § 7 odst. 2. písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů.

§ 15 Nezdanitelná část základu daně (1) Základ daně se sníží o částky a) 21 600 24 000 Kč ročně na poplatníka, b) 10 800 12 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení, snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek, c) 12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 21 600 za zdaňovací období 24 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 12 000 Kč ročně; do na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podpora při narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu důchodu, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), zvyšuje se částka 12 000 Kč na dvojnásobek, povolání, d) 6000 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e) 12 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je invalidita, došlo-li k souběhu nároků na starobní a invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní, f) 36 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), g) 6000 Kč ročně, je-li poplatník žákem nebo studentem ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy15) soustavně se připravujícím připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a pokud takovému poplatníkovi plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a). (2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 21 600 24 000 Kč ročně. Nepřevyšuje-li 21 600 24 000 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. (3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až g). f). (4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy15) považuje a) nezletilé dítě, b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo 2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo 3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek. (5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. (6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich. Při při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. (7) Poplatník může uplatnit dítě (děti) po část kalendářního roku jeden z poplatníků (např. manželů) a po zbývající část druhý z poplatníků. (7) U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika kalendářních měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již

§ 16 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) zaokrouhleného na celá sta Kčs dolů činí Ze základu daněDaň Ze základu přesahujícíhood Kč do Kč0 60 00015 % 60 000 120 000 9 000 Kč + 20 %-"- %-“- 60 000 Kčs120 000 180 000 21 000 Kč + 25 % -"- -“- 120 000 Kčs180 000 540 000 36 000 Kč + 32 %-"- %-“- 180 000 Kčs540 000 1 080 000 151 200 Kč + 40 % -"- -“- 540 000 Kčs1 080 000 a výše 367 200 Kč + 44 43 % -"- -“- 1 080 000 Kčs ČÁST DRUHÁ

§ 17 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 osobami (dále jen „poplatníci“). (2) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen „daň“) nejsou veřejné obchodní společnosti. (3) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. (4) (3) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo, májí daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (5) (4) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

§ 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů. příjmů, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě. (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání. Za tyto příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy stanovené zvláštními předpisy17a) nebo příjmy z činností vymezených ve statutu, stanovách, zřizovacích a zakladatelských listinách, u nichž poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona na jejich dosažení, zajištění v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a udržení jsou vyšší. Předmětem daně nejsou příjmy zakladatelskými listinami, b) z dotací, příspěvků na provoz, finančních prostředků na realizaci státní zakázky, grantů, případně dalších dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b) c) z úroků z vkladů na běžném účtu. (4) Za příjmy podle odstavce 3 se nepovažují příjmy z nájemného s výjimkou příjmů účtu, d) z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy, které jsou jsou-li prokazatelně zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele, dále zřizovatele. (5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z reklam plynoucí těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od subjektů se sídlem příjmů, které předmětem daně nejsou nebo bydlištěm na území České republiky a od subjektů se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky prostřednictvím jejich stálé provozovny (§ 22 odst. 2) a příjmy z členských příspěvků s výjimkou členských příspěvků osvobozených předmětem daně jsou, ale jsou od daně [§ 19 písm. a)]. (5) osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, subjektivitu,17c) občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, státem uznané registrované církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace, organizace a státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti. (6) fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva. (8) U fondu národního majetku18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36). (7) (9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b) (10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské

§ 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím18a), členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u státem uznaných registrovaných církví a náboženských společností, c) příjmy bytových družstev z nájemného za družstevní byty a družstevní garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech, e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) f) příjmy Fondu dětí a mládeže, g) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních předpisů,12) který je určen ve výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely, h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) ch) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a) i) úrokové výnosy ze státních dluhopisů,4d) dluhopisů4d) a úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu. fondu, k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d) (2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) c) se nepoužije, nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení, nebo pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením u správce daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, daně. Pokud se poplatník osvobození vzdá, nelze osvobození uplatnit ani v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 34. 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23. 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. (3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) (7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou snížit základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 50 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 50 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (5) (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně. daně sníženého podle § 34. Tento odečet odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. (6) Příjmy plynoucí poplatníkům účtujícím (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v soustavě jednoduchého účetnictví, odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5. (10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v době 15 dnů před začátkem odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak i do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. (7) ztráta podle odstavce 6. (11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kčs Kč dolů.

§ 21 Sazba daně Sazba daně činí 42 41 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 4 7 a 5 8 a podle § 34. zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. ČÁST TŘETÍ

§ 22 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 4 považují a) příjmy z činností vykonávaných ve prostřednictvím stálé provozovně, provozovny, b) příjmy ze závislé činnosti, činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky, f) příjmy z nezávislé činnosti (svobodné povolání), např. přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, lékaře, právníka, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, bez ohledu na to, zda příjmy plynou těmto osobám přímo nebo přes zprostředkující osobu, g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků se sídlem nebo bydlištěm uvedených v zahraničí, § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou zejména 1. úplaty náhrady za poskytnutí a práva na užití výkonu práva z nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, počítačových programů (software), za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků, poznatků (know-how), 2. úplaty náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku; za majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), 5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi, 6. 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z držby cenných papírů, 7. 5. příjmy z nájemného týkajícího se užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 8. 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 9. podíly společníků veřejných obchodních společností a podíly komplementářů komanditních společností, e) 7. příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí umístěných nebo věcí, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti či družstvu se sídlem na území České republiky. nebo družstvu, 8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné, důchody11) a obdobné požitky. (2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm uvedených v zahraničí § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté či pronajímané nemovitosti. prodeje). Staveniště, stavební provádění stavebně montážních projektů a montážní práce včetně oprav, dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu jen tehdy, provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct 12 kalendářních měsíců následujících po sobě. (3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b). (4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23 Základ daně (1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), převyšují výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců. Pokud tyto výdaje (náklady) převyšují příjmy, snížené o příjmy osvobozené od daně (§ 4 a 19) a o příjmy nezahrnované do základu daně podle odstavce 4, je rozdíl daňovou ztrátou. (2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná položka zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku. (3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši. (4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), b) zisk (ztráta) z prodeje vkladních listů, vkladových certifikátů, kupónů a dluhopisů20a) s výjimkou dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,20b) mezi držiteli před lhůtou splatnosti, splatnosti; obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený při splatnosti těchto cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích úrokových příjmů, c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění, d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona, e) částky zúčtované do výnosů, které souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. (5) U komanditních společností se základ Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům. nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. (6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb. služeb; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. (7) Liší-li se ceny sjednané ceny mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami od cen obvyklých na trhu, cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo či nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem. (8) U poplatníků, u nichž dochází k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), k ukončení pronájmu (§ 9) a ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace upraví, a) pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv s výjimkou rezerv, které budou prokazatelně zúčtovány v období, v němž dochází k likvidaci, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob, o zůstatky vytvořených rezerv, o částky časově rozlišeného nájemného podle § 24 odst. 2 písm. h) a o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5 odst. 4 a § 20 odst. 5. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. (9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finan osoby přímo

§ 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku a to jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c), c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů,26) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení, c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) zlikvidovaného z důvodů škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně, daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společnosti společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů21), předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné, a to 1. nájemné včetně s výjimkou nájemného u finančního o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, avšak a to podle zvláštního předpisu,20) 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci najatého hmotného a nehmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného a nehmotného investičního majetku,20) ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti,26h) daň z převodu nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, daně s výjimkou uvedenou v § 25, 25 a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle zvláštního předpisu22a) § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období po tom, v němž vznikl, byl uhrazen (vznikl), i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon, zákon22a) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní prventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) 3) 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů. k) výdaje (náklady) na pracovní cesty včetně výdajů (nákladů) na pracovní cesty spolupracujících osob (§ 12 odst. 2) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností (§ 13), a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) přitom 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. na dopravu silničním motorovým vozidlem23b) zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6, 3. na dopravu silničním motorovým vozidlem23b) nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výda

§ 25 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny, b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček, c) výdaje na nákup cenných papírů, cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), r) a w), d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, osob a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem, e) vyplácené podíly na zisku, f) penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut uvedených v § 24, a úroků z prodlení, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e) g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27) h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28) i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně, j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23) k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), j); přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně, l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. w), n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24, o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou vyřazeného v § 24, důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu, p) technické zhodnocení (§ 33), pokud se nejedná o výdaje na opravu kulturní památky nebo národní kulturní památky,28d) r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. u), s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch), t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč, u) výdaje na osobní potřebu poplatníka, v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) w) úroky placené z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen „úvěry a půjčky“), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček 1. poskytnutých subjekty, které se zúčastní účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo a půjčky, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek vlastního jmění. V případě úvěrů od subjektů, půjčky, 2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje desetinásobek výše vlastního jmění. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzy cenných papírů,28a) fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2, x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období, požadovaných za úvěry, které banky poskytují v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele, y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů28b) a dále úroky z úvěrů za posečkání cla,28c) z) hodnota pohledávek s výjimkou uvedenou v § 24. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.

§ 26 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku. (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci s výjimkou zásob, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů29) s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,20) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně stádo20) a jiný majetek. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b) c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 10 000 Kč. (4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací výdaje vyšší než 20 000 Kč. (5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. (6) Odpis ve výši vypočteného ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou právního nástupce poplatníka zrušeného bez likvidace nebo dědice poplatníka uvedeného v § 2, pokračuje-li v činnosti nebo pronájmu, který nabyl v průběhu zdaňovacího období majetek již odpisovaný původním vlastníkem. (7) Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, s výjimkou poplatníků postupujících pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle § 30 odst. 4, bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkurzu. Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu může uplatnit také právní nástupce, a to z hmotného a nehmotného majetku evidovaného v majetku ke konci příslušného zdaňovacího období, který nabyl v průběhu zdaňovacího období od poplatníka zrušeného bez likvidace nebo od zemřelého poplatníka. Obdobně může odpis ve výši jedné poloviny vypočteného ročního odpisu uplatnit i nájemce, který odpisuje hmotný majetek podle § 28 odst. 2 a 3, dojde-li k ukončení nájemního vztahu před odepsáním vstupní ceny v průběhu zdaňovacího období. (8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v dob ne

§ 27 Hmotný majetek a nehmotný majetek vyloučený z odpisování: a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 10 000 Kč, b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří, c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení, d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace, e) umělecká díla,30) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky, f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nelze ocenit podle platných právních předpisů, g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl, h) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů,26) i) nehmotný majetek vložený společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva do vlastního jmění, pokud byl pořízen bezúplatně (např. obchodní značka, know-how apod.). ochranná známka, technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti), j) inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu.20)

§ 29 (1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, c) vstupní cenou nemovitých kulturních památek se rozumí cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, d) reprodukční pořizovací cena,31) cena zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, znalcem v ostatních případech. případech; přitom u poplatníků, kteří mají příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu. Součástí vstupní ceny podle písmen a) až c) d) je i technické zhodnocení provedené v prvním roce odpisování. (2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)]. (3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu s výjimkou uvedenou v odstavci 1 (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku.

§ 30 (1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: Odpisová skupinaDoba odpisování14 roky28 let315 let430 let550 let545 let Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu s výjimkou uvedenou v odstavcích 5 a 6, 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2. (2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje odpisování s výjimkou uvedenou v odpisování započatém původním vlastníkem. odstavci 12. (3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. (4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem). (5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek a nehmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen. (6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem. (7) U forem, modelů a šablon (obor 411 8, 416, 535 4) (ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. (8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32. (9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání. (10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9. (11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje a) právní nástupce poplatníka, b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného

§ 31 (1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby: Roční odpisová sazbaOdpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou vstupní cenu114,228,625,026,213,412,533,46,96,741,43,4 3,451,02,02,0 cenu114,228,625,026,213,412,533,46,96,741,43,43,451,02,252,25 (2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. (3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. (4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32 (1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: Koeficient pro zrychlené odpisováníOdpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou zůstatkovou cenu14542898315161543031 305505150 cenu14542898315161543031305454645 (2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován. (3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. (4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 33 (1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku. majetku vymezeného v § 26 odst. 2 až 4, kterými se vstupní cena tohoto majetku zvýšila ve zdaňovacím období o více než 10000 Kč. (2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. (3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

§ 34 Položky odčitatelné od základu daně (1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti sedmi zdaňovacích obdobích následujících zdaňovacích obdobích. bezprostředně po roce, v němž byla vykázána. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.16) (2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží U komanditní společnosti se k ustanovení § 20 odst. 5. daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a) (3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst a) 10 % vstupní ceny nového hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 odpisových skupinách 1, 2 a v položce 9 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a to úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky. Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Odpočet lze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém je poplatník uvedl hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Odpočet lze uplatnit pouze v případě, že nedojde k prodeji nebo k pronájmu tohoto majetku do tří let následujících po roce, kdy byl uplatněn odpočet. užívání.20) Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace a nebo k prohlášení konkurzu. (4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu. (5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a) letadel, motocyklů a osobních automobilů, nejsou-li využívány provozovateli osobní silniční motorové dopravy a provozovateli autoškol na základě vydané koncese, b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené), c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období, c) u d) hmotného majetku při nákupu podniku (souhrn hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání) nebo jeho částí. (5) Nelze-li odpočet nabytého darováním, e) technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání, f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu. (6) Možnost uplatnění odpočtu podle odstavce 3 uplatnit je vázána na podmínky, že nedojde k vyřazení majetku, s výjimkou vyřazení v roce pořízení hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně. (6) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6. (7) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně. důsledku škody způsobené živelní pohromou [

§ 35 Sleva na dani (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o a) částku 7500 Kč za každého pracovníka zaměstnance se změněnou pracovní schopností,33) schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 22 26 500 Kč za každého pracovníka zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,33) postižením, c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků zaměstnanců se změněnou paracovní pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, zaměstnanců, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost podle § 13 odst. 1 nebo za komanditní společnost podle § 13 odst. 3. (2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet pracovníků34) zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a pracovníků zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období (zaokrouhlený jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na celá čísla dolů). zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a) (3) Poplatníci uvedení v § 17, s výjimkou podílových a investičních fondů, mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech.

§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) 2 a 3) činí a) 25 % %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) c), f) a d) bod 1 až 3 g) body 1, 2, 4 a 6 s výjimkou uvedenou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d), b) 25 % 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu c), c) b), b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 25 %, 25%, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, kupónů postaveným, kuponů a investičních kupónů, s výjimkou uvedenou v písmenu c), kuponů, 2. z podílů na zisku u z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílů podílu na zisku tichého společníka, 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, 6. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva. U poplatníků uvedených v § 17 se základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 5 a 6 snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 7. z rozdílu rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)], 6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), 7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c). Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu apod. plnění. Za podíly na zisku podle bodů 2 a 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu a dále u subjektů uvedených v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 5 se za podíl na zisku považuje rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a úroky neuznávané jako výdaj podle § 25 písm. w). Za podíly na zisku se nepovažuje s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.34a) společnosti,35) b) 20 %, a to 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)], 2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)] ch)], s výjimkou cen z veřejných ze soutěží a sportovních soutěží, slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů, výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech [§ 8 odst. 1 písm. c)], účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty, účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [§ 8 odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění věku, sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. e) a f)], 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) d) 10 %, a to 1. z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo televize (§ 7 odst. 6), 2. z příjmů z právního vztahu společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle § 6 odst. 4. (3) U podílových a investičních fondů16) a u penzijních fondů,9a) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o k transformačního projektu při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího

§ 38 (1) Pro daňové účely účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2 2, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou,20) jednotkou, použije se kurz „nákup“ nebo „prodej“ s výjimkou uvedenou v okamžiku zúčtování s bankou, v ostatních případech odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se použije kurz stanoví jako roční průměr kursu „střed“ vyhlášený (devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední kalendářní den každého měsíce předcházejícího měsíci, zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze závislé činnosti a pro zápočet daně zaplacené v němž byl příjem nebo výdaj (náklad) uskutečněn. zahraničí. (2) Při přepočtu základu daně a daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurs „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.

§ 39 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Ministerstvo financí může a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací36) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, c) stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů, d) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více ne 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně, e) d) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona, f) e) stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním předpisem důsledky z přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak. ČÁST ČTVRTÁ ŠESTÁ

§ 40 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy. (2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. (3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,36a) k překročení hranice 200 000 kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. (4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé. (5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši. (6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona. (7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto: a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu, b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,37) c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce „v dalších letech odpisování“ tabulky uvedené v § 31 odst. 1, d) úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování. (8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu. (9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisová ukonč

§ 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb. POLOŽKY ODPISOVÁ SKUPINA (1) Budovy 1Položka +)SKP ++)Název +++)(1-1)01.21.13Hovězí dobytek (skot) plemenný(1-2)01.21.14Hovězí dobytek (skot) chovný(1-3)01.22.11Jen: ovce chovné a haly (Třída 1) 5 plemenné(1-4)01.22.12Jen: kozy chovné a plemenné(1-5)01.22.14 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní(1-6)01.23.12 Vepřový dobytek plemenný(1-7)01.23.13 Vepřový dobytek chovný(1-8)01.24.16Jen: hejna husí(1-9)01.24.17 Jen: hejna husí(1-10)25.24.25 Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z toho: a) budovy plastů(1-11)25.24.27 Kancelářské a haly ze dřeva školní potřeby z plastů(1-12)26.15.23 Laboratorní sklo a lehkých hmot4 b) budovy sklo pro zdravotnictví a haly výrobní pro energetiku (obor 8113 farmaceutické účely(1-13)26.24.1 Laboratorní chemická a 8122)4 c) stavební objekty na povrchových dolech v oblasti důlního pole (obor 801, 802, 811 technická keramika(1-14)26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a 812)4 (2) Stavby (Třída 2) 5 z toho: a) věže, stožáry a komíny (obor 813) 4 b) svršek železničních a dalších kolejových drah (obor 824 2) 4 c) vedení trubní dálková a přípojná (obor 827) 4 d) skrývkové a uhelné koleje pevné na povrchových dolech 4 e) vedení elektrická a dráhy visuté (obor 828)4 (3)Energetické a hnací stroje a zařízení (Třída 3) 3z toho: a) zařízení chladicí a mrazicí (obor 432)2 b) zdroje proudu elektrochemické (obor 346)2 c) zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel (obor 436)2 (4) Pracovní stroje a zařízení (Třída 4) 2 z toho: a) nástroje řezné, střižné a tvářecí normalizované podobné výrobky(1-15)28.62Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50(1-16)29.32.14Rozmetadla mrvy a nástroje zeměvrtné (obor 411 s výjimkou 4118) nářadí upínací běžné (obor 412) nářadí řemeslnické (obor 413) nářadí ruční mechanizované (obor 414) nářadí upínací, řezné umělých hnojiv (1-17)29.32.40Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a ruční, měřidla rozprašování pro zemědělství a nástroje tvářecí, nenormalizované zahradnictví (1-18)29.32.50 Samonakládací a nástroje diamantové (obor 415) prostředky samovýklopné přívěsy a nástroje brousicí (obor 421) 1 b) stroje na pěstování, hnojení a ochranu rostlin (obor 536 3) 1 c) zařízení těžná hlubinných dolů (obor 493) 3d) rypadla kolesová a zakladače (obor 495) 3 e) stroje návěsy pro zemědělské účely (1-19)29.32.65Stroje a zařízení pro přípravu vysokopecní vsázky pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro výrobu surového železa (obor 498) 3f) zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin(1-20)29.40.5Ruční mechanizované nářadí a nástroje(1-21)30.0Kancelářské stroje a zařízení koksoven (obor 499) 3 g) stroje počítače(1-22)32.20.11Jen: - studiová záznamová a zařízení oceláren (obor 501) 3 h) zařízení válcovací (obor 502) 3ch) zásobníky reprodukční technika - přístroje pro radiotelefonii (1-23)32.20.12Televizní kamery(1-24)32.20.20Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů)(1-25)32.30.11Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-26)32.30.44Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené(1-27)33.2Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a přístrojů pro měření délky v terénu v SKP 33.20.3 (1-28)33.3Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1-29)34.10.2Dvoustopá motorová vozidla osobní (1-30)34.10.3Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1-31)34.10.4Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1-32)34.10.53Vozidla speciální (pro jízdu na plyny stabilní (plynojemy) s proměnným obsahem (v rámci oboru 506) 3 i) stroje a zařízení pro zpracování plynných paliv (v rámci oboru 507) 3 j) stroje a zařízení pro výrobu a zpracování celulózy, papíru a lepenky (obor 508) 3 k) pece palivové průmyslové bez keramických a sklářských (obor 434) 3(5)Přístroje a zvláštní technická zařízení (Třída 5) 2 z toho: a) zařízení návěstní a zabezpečovací (obor 404) s výjimkou výrobků pro zabezpečovací zařízení k ostraze elektromechanické a elektronické (obor 4046)3 b) přístroje měřící elektronické a mikroskopy elektronové (obor 391)1c) zařízení reprografická (obr 401)1 d) stroje, přístroje a zařízení kancelářská (obor 402)1 e) stroje na zpracování dat (obor 403)1 (6)Dopravní prostředky (Třída 6) 3z toho: a) automobily osobní a dodávkové (obor 444) 1b) automobily nákladní a jejich účelové modifikace, přívěsy a návěsy (obor 445 a 446) 2 c) autobusy (obor 447) 1d) vozidla motorová jednostopá, jejich užitkové modifikace a návěsy (obor 451) 2e) vozíky dopravní (obor 475) 2f) traktory kolové a pásové (obor 531) 2 g) prostředky dopravní drobné (obor 543) 2 h) sněhu, golfových hřištích apod.) (1-33)35.20.33Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (obor 459 6) 1ch) letadla (obor 465) 2 i) technika letecká (obor 466) 2 j) jeřáby stavební (obor 468 2) 2 k) zařízení transportní (1-34)35.42 Jízdní kola(1-35)36.63.2 Psací potřeby(1-36)36.63.74Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům(1-37)36.63.76Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené(1-38)36.63.77Zejména: - pomůcky pro přepravu kusových materiálů (obor 476) 2 (7)Inventář (Třída 7) 2z toho:a) výrobky ortopedické a protetické, výrobky oční optiky a ochranné ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky (obor 793)1b) výrobky ozdobnické (obor 746)1(8)Pěstitelské celky trvalých porostů (Třída 9) 3(9)Zvířata 1 z toho: plemenní a dostihoví koně (obor 0342, obor 034 34) 2(10)Nehmotný majetek 2z toho: a) učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1-39)72.20Nehmotný majetek: počítačové programy (software) - jen magnetická média s instrukcemi pro počítače a znalosti, popřípadě popř. zkušenosti podobné povahy 1b) patenty 3 (11)Opravné položky k úplatně nabytému majetku20)3 (12)Soubor předmětů (§ 26) musí být evidován ODPISOVÁ SKUPINA 2PoložkaSKPNázev(2-1)01.22.13 Koně (užitkoví, plemenní, chovní)(2-2)17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky(2-3)17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem)(2-4)17.52 Jen: lana a síťované výrobky(2-5)17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely(2-6)19.2 Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní(2-7)20.30.20 Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-8)22.11 Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně(2-9)25.23.20 Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-10)25.24 Ostatní výrobky z plastů kromě: - ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 - školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27(2-11)28.61 Nožířské zboží(2-12)28.62.50 Jen: nástroje na jedné kartě strojní tváření za tepla(2-13)28.63.1 Závěry a zařazen do příslušné odpisové skupiny podle hlavního funkčního celku. *) Pro zařazení hmotného majetku do tříd, popř. oborů se postupuje zejména podle vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků, ve znění pozdějších předpisů. 1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, v závěrové rámy s