Stručně: Paragraf 172 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil úmyslným nebo nedbalostním porušením svých pracovních povinností, a to buď přímo při plnění úkolů, nebo v souvislosti s nimi.
§ 172 Odpovědnost zaměstnance za škodu
(1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění, s výjimkou případů uvedených v § 176 a 178.
Paragraf 172 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil úmyslným nebo nedbalostním porušením svých pracovních povinností, a to buď přímo při plnění úkolů, nebo v souvislosti s nimi.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec je odpovědný za škodu, pokud ji způsobil zaviněně, tedy úmyslně nebo z nedbalosti.
Pokud k poškození došlo i kvůli pochybení zaměstnavatele, sníží se rozsah odpovědnosti zaměstnance.
Zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, s výjimkou případů, kdy zaměstnanec převzal odpovědnost za svěřené hodnoty (§ 176) nebo za ztrátu svěřených předmětů (§ 178 – není v dodaném textu).
Na co si dát pozor
Zavinění zaměstnance (úmysl nebo nedbalost) je klíčové pro vznik odpovědnosti.
Důkazní břemeno ohledně zavinění leží na zaměstnavateli, pokud se nejedná o specifické případy odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů.