Stručně: Paragraf 20 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stanovuje výčet okolností, které se považují za přitěžující při posuzování trestného činu a které soud zohledňuje při vyměřování trestu.
§ 20 Přitěžující okolnosti.
Přitěžující okolností je zejména to, že pachatel
a) projevil trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu,
b) ohrozil trestným činem politické, vojenské nebo hospodářské zájmy republiky,
c) dopustil se trestného činu surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí, ze ziskuchtivosti nebo z jiných nízkých pohnutek,
d) porušil trestným činem zvláštní povinnost, zejména povinnost vyplývající z jeho odpovědného postavení,
e) byl již pro trestný čin stejného druhu odsouzen,
f) dopustil se různých trestných činů,
g) trestný čin opakoval nebo v něm pokračoval po delší dobu,
h) svedl k trestnému činu jiného, zejména mladistvého,
ch) způsobil trestným činem větší škodu, nebo
i) dopustil se trestného činu využívaje něčí bezbrannosti, závislosti nebo služební podřízenosti.
Paragraf 20 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stanovuje výčet okolností, které se považují za přitěžující při posuzování trestného činu a které soud zohledňuje při vyměřování trestu.
Co to znamená v praxi
Pokud se pachatel dopustil trestného činu například ze ziskuchtivosti nebo surovým způsobem, bude to pro něj přitěžující okolnost.
Jestliže pachatel svým činem ohrozil politické nebo hospodářské zájmy státu, bude to mít vliv na výši trestu.
Opakování trestného činu nebo jeho páchání po delší dobu se považuje za přitěžující okolnost.
Svedení jiné osoby, zejména mladistvého, k trestnému činu je rovněž přitěžující okolností.
Na co si dát pozor
Uvedený výčet přitěžujících okolností není konečný, což naznačuje slovo „zejména“.
Soud k těmto okolnostem přihlédne při výměře trestu, jak vyplývá z § 19 odst. 1.
K okolnosti, která je již zákonným znakem trestného činu, nelze přihlédnout jako k přitěžující okolnosti (§ 19 odst. 2).