Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1649 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1649 občanského zákoníku stanoví, že prohlášení o vydědění nebo o tom, že dědic nenabude pozůstalosti, se činí, mění nebo ruší stejným způsobem jako závěť.
§ 1649 Ochrana nepominutelného dědice
(1) Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť.
(2) Stejným způsobem může zůstavitel prohlásit o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude.
Oddíl 3
Paragraf 1649 občanského zákoníku stanoví, že prohlášení o vydědění nebo o tom, že dědic nenabude pozůstalosti, se činí, mění nebo ruší stejným způsobem jako závěť.
Co to znamená v praxi
Pokud chce zůstavitel někoho vydědit, musí to udělat formou, která je platná pro závěť (např. písemně s podpisem, nebo formou notářského zápisu).
Stejná pravidla platí i pro změnu nebo zrušení již existujícího prohlášení o vydědění.
Zůstavitel může stejným způsobem vyloučit z dědictví i dědice, který není nepominutelný, ale kterému by jinak svědčila zákonná dědická posloupnost.
Na co si dát pozor
Prohlášení o vydědění musí splňovat formální náležitosti závěti, jinak by mohlo být neplatné.
Zůstavitel musí mít na paměti, že vydědit lze pouze z taxativně vymezených důvodů, které musí být v prohlášení uvedeny, jinak má nepominutelný dědic právo na povinný díl.