§ 2954 občanský zákoník – Uspokojení z majetkového prospěchu škůdce
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2954 občanského zákoníku umožňuje poškozenému, jehož škůdce způsobil škodu úmyslným trestným činem s majetkovým prospěchem, žádat soud o uspokojení z majetku získaného tímto prospěchem, a to i z věcí, které by jinak nebyly postižitelné exekucí. (§ 2954 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, poškozený
- Judikatura: na § 2954 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Způsobil-li škůdce škodu úmyslným trestným činem, z něhož měl majetkový prospěch, může soud na návrh poškozeného rozhodnout o uspokojení z věcí, které škůdce z majetkového prospěchu nabyl, a to i nepodléhají-li jinak výkonu rozhodnutí. Do uspokojení práva na náhradu škody nesmí škůdce nakládat s takovými věcmi uvedenými v rozhodnutí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vám někdo způsobí škodu úmyslným trestným činem a získá z toho majetkový prospěch, můžete se domáhat náhrady škody i z majetku, který by jinak byl chráněn před exekucí.
- Soud může na váš návrh rozhodnout, že se z takto nabytých věcí uspokojí vaše právo na náhradu škody.
- Škůdce nesmí s těmito věcmi nakládat, dokud není vaše právo na náhradu škody uspokojeno.
Na co si dát pozor
- Musí jít o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, z něhož měl škůdce majetkový prospěch.
- Je nutné podat návrh soudu, aby o uspokojení z těchto věcí rozhodl.
- Omezení nakládání s věcmi platí pouze pro věci uvedené v rozhodnutí soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2954
Jak soudy aplikují § 2954
Zákonodárci tak nic nebránilo tomu, aby posuzovaný důvod obnovy řízení skutečně navázal na pouze ,úmyslné‘ trestné činy (viz například § 2954 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku upravujícího škodu způsobenou výslovně toliko úmyslným trestným činem), což však v tomto případě neučinil.“
Zákonodárci tak nic nebránilo tomu, aby posuzovaný důvod obnovy řízení skutečně navázal na pouze „úmyslné“ trestné činy (viz například § 2954 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku upravujícího škodu způsobenou výslovně toliko úmyslným trestným činem), což však v tomto případě neučinil. [33] Nedůvodný je rovněž poslední kasační okruh námitek, napadající závěr krajského soudu ve vztahu k neexistenci dobré víry stěžovatele, jež by bránila povolení obnovy ve smyslu § 100 odst. 5 správního řádu, odkazujícího …