Stručně: Paragraf 63 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje podmínky, za kterých se v České republice uznávají rozhodnutí cizích států o osvojení (adopci), a to v závislosti na státní příslušnosti zúčastněných osob.
§ 63 Uznání cizích rozhodnutí
(1) Jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 4.
(2) Byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době cizinci, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice bez dalšího řízení, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pro osvojení v cizině, která se uskutečnila jinak než rozhodnutím, přiměřeně.
Díl 5
Paragraf 63 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje podmínky, za kterých se v České republice uznávají rozhodnutí cizích států o osvojení (adopci), a to v závislosti na státní příslušnosti zúčastněných osob.
Co to znamená v praxi
Pokud je osvojitel, jeden z osvojitelů nebo osvojenec českým občanem, cizí rozhodnutí o osvojení se uzná, pokud to není v rozporu s českým veřejným pořádkem, nespadá to do výlučné pravomoci českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle českého hmotného práva.
Jestliže byli všichni účastníci osvojení v rozhodné době cizinci, cizí rozhodnutí o osvojení se uzná bez dalšího řízení, pokud to není v rozporu s českým veřejným pořádkem a taková rozhodnutí se uznávají i v domovských státech všech účastníků.
Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně použijí i pro osvojení, která se v cizině uskutečnila jiným způsobem než formálním rozhodnutím.
Na co si dát pozor
Uznání cizího rozhodnutí o osvojení může být odmítnuto, pokud by bylo v rozporu s českým veřejným pořádkem.
V případě, že je alespoň jedna ze stran českým občanem, je nutné, aby osvojení bylo přípustné i podle českého hmotného práva.