§ 86 zákon o rodině – Rozhodování soudu o výživném pro nezletilé děti
Zákon o rodině · 94/1963 Sb. · účinné od 1. 4. 2000 · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 86 zákona o rodině stanoví, že soud rozhoduje o výživném pro nezletilé děti, pokud se rodiče nedohodnou nebo jeden z nich neplní své povinnosti, a pro zletilé děti jen na návrh. Pokud rodiče nezletilého dítěte nežijí spolu, musí se dohodnout na výši výživného, jinak o něm rozhodne soud. (§ 86 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, znění účinné od 1. 4. 2000)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, dítě, rodič
- Odkazuje na: § 50
- Judikatura: na § 86 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 94/1963 Sb.
(1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 50).
(2) Soud postupuje stejným způsobem, žijí-li rodiče spolu, avšak jeden z nich neplní dobrovolně své povinnosti k nezletilému dítěti.
(3) Výživné zletilých dětí upraví soud jen na návrh.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud rodiče nezletilého dítěte nežijí spolu, musí se dohodnout na výši výživného, jinak o něm rozhodne soud.
- I když rodiče nezletilého dítěte žijí spolu, ale jeden z nich neplatí výživné dobrovolně, může druhý rodič požádat soud o stanovení výživného.
- U zletilých dětí soud o výživném rozhoduje pouze v případě, že o to zletilé dítě samo požádá.
Na co si dát pozor
- Soud může schválit dohodu rodičů o výši výživného, ale pokud se nedohodnou, určí výši výživného sám.
- Pro nezletilé děti může soud rozhodnout o výživném i bez návrhu, pokud zjistí, že jeden z rodičů neplní své povinnosti.
- Zletilé dítě musí být aktivní a samo podat návrh na určení výživného, aby soud mohl v jeho věci rozhodnout.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 86
Jak soudy aplikují § 86
Vztah rozsudku o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem podle § 50 a § 86 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinném do 31. 7. 1998, k pravomocnému rozsudku o rozvodu manželství rodičů byl řešen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1967, sp. zn. 5 Cz 146/67, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 31/68, se závěrem, že „dřívější úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti pozbývá účinnosti právní mocí rozhodnutí o rozvodu manželství rodičů“.
Zatímco dohody rodičů o svěření nezletilých dětí do výchovy a dohody o výživném vyžadují ke své platnosti schválení soudem (srov. ustanovení § 26 odst. 3, § 50, § 86 odst. 1 zákona č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), neboť se jedná o nejpodstatnější záležitosti týkající se dětí, v případě úpravy styku rodiče, kterému nebylo dítě svěřeno do výchovy, vychází právní úprava z toho, že se může jednat o situace značně proměnlivé a že se rodiče zpravidla na této záležitosti dohodnou.
Z jazykového výkladu § 50 odst. 1 a § 86 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o rodině“), vyplývá, že pokud spolu rodiče nezletilých dětí nežijí, musí být výživné upraveno buď rozhodnutím soudu, nebo dohodou rodičů, která podléhá schválení soudu.
Právní otázky
Související
Výživné na dítě – jak ho určit a vymáhat – postup krok za krokem