20 Cdo 215/2009 — Nejvyšší soud

20 Cdo 215/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 12. 2010 Spisová značka:20 Cdo 215/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.215.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Výkon rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 272 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 30.09.2008 § 273 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 30.09.2008 § 50 předpisu č. 94/1963Sb. § 86 předpisu č. 94/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 1. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 215/2009-399 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci již zletilé K. B., dcery matky Mgr. L. B. a otce Ing. L. B., zastoupeného JUDr. Danielou Křížkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, náměstí Kinských 7/76, o výkon rozhodnutí o úpravě styku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 16 P 155/2000, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2008, č. j. 29 Co 24/2008 - 373, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 20. 7. 2006, č. j. 16 P 155/2000 - 338, zamítl „návrh otce na výkon rozhodnutí“ (podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 6. 1999, sp. zn. 28 P a Nc 316/99, 25 Nc 198/98) uložením pokuty matce „za neuskutečněné styky mezi tehdy nezletilou K. B. a otcem, které matka bezdůvodně neumožnila v době od 14. 9. 2001 do 1. 4. 2004 a od 7. 4. 2005 doposud“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi rodiči a vůči státu. Jeho předchozí usnesení v této věci ze dne 12. 5. 2005, č. j. 16 P 155/2000 - 254, jímž matce uložil pokutu ve výši 10.000,- Kč „za styky mezi nezletilou a otcem, které matka bezdůvodně neumožnila v období od 14. 9. 2001 do 1. 4. 2004 a od 7. 4. 2005 do 8. 5. 2005“ a jímž rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi rodiči a vůči státu, bylo zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, č. j. 29 Co 433/2005 - 275, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že k výzvě doručené matce dne 4. 9. 2000 v předchozím řízení o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s dcerou, jež bylo v důsledku zpětvzetí návrhu otcem pravomocně zastaveno, nelze v tomto řízení přihlížet, a že proto matka musí být znovu vyzvána k dobrovolnému plnění povinnosti podle § 272 odst. 2 o. s. ř.; teprve zůstane-li nová výzva bezvýsledná, je namístě postup podle § 273 odst. 1 o. s. ř. Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 4. 2008, č. j. 29 Co 24/2008 - 373, usnesení soudu prvního stupně ve výroku, kterým byl zamítnut návrh otce na výkon rozhodnutí uložením pokuty matce, potvrdil, ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi rodiči a vůči státu je změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud stejně jako v předchozím řízení vyšel z názoru, že neplnění povinností stanovených rozsudkem o úpravě styku s nezletilým dítětem lze sankcionovat teprve poté, co byl ten, kdo se soudnímu rozhodnutí odmítá podrobit, vyzván, aby je plnil (§ 272 odst. 2 o. s. ř.). Protože matce byla výzva podle tohoto ustanovení (poté, co dřívější usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 5. 2005, č. j. 16 P 155/2000 - 254, jímž matce uložil pokutu, bylo odvolacím soudem zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení) doručena soudem prvního stupně až dne 18. 3. 2006, a poté již otec svá práva na styk s dcerou nerealizoval, ztotožnil se se závěrem obvodního soudu, že výkon rozhodnutí uložením pokuty za neuskutečněné styky otce s dcerou do 18. 3. 2006 nelze nařídit, neboť nedostatek výzvy není možné dodatečně odstranit. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl otec dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., případně z § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť odvolací soud vyložil ustanovení § 272 odst. 2 a § 273 o. s. ř. nesprávně [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] a v rozporu se zájmem dcery; jeho rozhodnutí tak má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel nesouhlasí zejména s názorem odvolacího soudu, že matce nelze uložit pokutu za styky zmařené před doručením výzvy (§ 272 odst. 2 o. s. ř.), a v této souvislosti namítá, že výkonu rozhodnutí o úpravě styku se domáhal již od roku 2001, přičemž výzva k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí o úpravě styku byla matce doručena 4. 9. 2000 v předchozím řízení o výkon rozhodnutí (v němž vzal návrh zpět, neboť postoj matky se přechodně změnil), avšak od 14. 9. 2001 došlo k úplnému přerušení styku. I když po doručení nové výzvy k plnění rozsudku o úpravě styku matce dne 18. 6. 2006 již dceru nekontaktoval a k realizaci styku nedošlo, měl být výkon rozhodnutí uložením pokuty nařízen za předchozí nerealizované styky. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátkou, dospěl po přezkoumání věci podle § 242 o. s. ř. k závěru, že dovolání otce, které je přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., není důvodné. Nesprávné právní posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle § 272 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2008, soud před nařízením výkonu rozhodnutí písemně nebo ústně do protokolu vyzve toho, kdo se odmítá podrobit soudnímu rozhodnutí nebo neplní soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil nebo aby soudem schválenou dohodu plnil. V této výzvě upozorní též na následky neplnění povinností stanovených v rozhodnutí nebo v dohodě. Zůstane-li tato výzva bezvýsledná, nařídí soud podle § 273 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2008, výkon rozhodnutí, kterým tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uloží pokutu; výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jednotlivé pokuty nesmějí přesahovat 50 000 Kč a připadají státu. Smyslem výzvy podle § 272 odst. 2 o. s. ř. je přimět povinnou osobu k dobrovolnému splnění povinnosti stanovené v rozhodnutí nebo soudem schválené dohodě o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi. Výzva podle § 272 odst. 2 o. s. ř. musí vždy předcházet výkonu rozhodnutí uložením pokuty [§ 273 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], to však neznamená, že by povinný rodič musel být poučován opakovaně. Takový postup by nebyl účelný a byl by i v rozporu s institutem výzvy jako specifické preventivní činnosti soudu před samotným nařízením výkonu rozhodnutí (srovnej Tripes, A.: Exekuce v soudní praxi, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2001, s. 623). Obecně je tedy třeba souhlasit s názorem otce, že povinný rodič nemusí být podle § 272 odst. 2 o. s. ř. poučován opakovaně. S jeho námitkou, že soud měl matce uložit pokutu podle 273 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za neuskutečněné styky s tehdy nezletilou K. v době od 14. 9. 2001 do 1. 4. 2004 a od 7. 4. 2005 se však ztotožnit nelze, neboť v tomto období již rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 6. 1999, sp. zn. 28 P a Nc 316/99, 25 Nc 198/98, jímž byl upraven styk otce s tehdy nezletilou, nebyl - po právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů - účinný. Účinností rozhodnutí se rozumí, že rozhodnutí je způsobilé přivodit zamýšlené právní účinky. Účinnost však rozhodnutí může pozbýt, a to ze zákona nebo jako důsledek jiného rozhodnutí nebo právního stavu, který je doložen veřejnou listinou. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že k návrhu matky ze dne 22. 1. 1998, jímž se domáhala úpravy výchovy a výživy tehdy nezletilé K. pro dobu před rozvodem a pro dobu po rozvodu manželství rodičů, Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 10. 9. 1998, č. j. 25 Nc 198/98 - 17, řízení o úpravu výchovy a výživy jmenované pro dobu před rozvodem v důsledku zpětvzetí návrhu zastavil a rozhodl o úpravě výchovy a výživy jmenované pro dobu po rozvodu manželství rodičů tak, že tehdy nezletilou K. svěřil do výchovy matky a otce zavázal platit na n