Novela Občanský soudní řád od 2024-10-01: co se mění

§ 40 (1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. (2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým a) byl uzavřen smír, nebo b) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1. (3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud. Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy, je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé. Věta druhá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol. (4) Úkony prováděné soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu. (5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila. (6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti. (7) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel. (8) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.

§ 102a Využití videokonferenčního zařízení (1) Na návrh účastníka nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména zprostředkovat přítomnost účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo provést výslech svědka, znalce nebo účastníka. (2) Zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu ověří totožnost Úkon může být proveden prostřednictvím videokonferenčního zařízení tehdy, je-li zajištěno řádné ověření totožnosti osoby, jíž se úkon týká. Osobou ověřující totožnost V případě výslechu je třeba zvlášť dbát na to, aby vyslýchaná osoba nebyla v místě, kde se nachází osoba, jíž se úkon týká, může být se souhlasem předsedy senátu i zaměstnanec soudu nebo věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud k tomu byl pověřen předsedou tohoto soudu nebo ředitelem věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Tato osoba je po celou dobu úkonu přítomna na místě, kde se osoba, které se úkon týká, nachází. nachází, vystavena nepřípustnému ovlivňování. (3) Před zahájením úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení poučí předseda senátu osobu, které se úkon týká, o způsobu provedení úkonu. (4) Kdykoli v průběhu úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení může účastník nebo osoba, jíž se úkon týká, vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. (5) Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení, pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy. Je-li současně se záznamem pořízen protokol, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje.

§ 164 Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

§ 279 (1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. (2) Přednostními pohledávkami jsou a) pohledávky výživného; b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví; c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy; d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, h) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, i) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, j) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, k) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona. (3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. (4) Dvě třetiny zbytku čisté mzdy vypočteného podle odstavce 1 věty první se srážejí vždy, a) jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, a b) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3) bylo doručeno plátci mzdy. (5) Odstavec 4 se nepoužije, a) doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, a b) nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty110). (6) Při postupu podle odstavce 4 se druhá třetina připočte k první třetině; jsou-li však ve výkonu rozhodnutí podle odstavce 4 vymáhány přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny nejprve postupem podle § 280 odst. 2 přednostní pohledávky a k první třetině se připočte zbývající část. (7) Přestane-li povinný splňovat podmínku podle odstavce 5 písm. a), bez odkladu oznámí tuto skutečnost plátci mzdy.

§ 280 (1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. (2) Dochází-li podle § 279 odst. 1 nebo § 279 odst. 4 a 6 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. (3) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

§ 282 Nařízení a provádění srážek (1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, podle § 282a prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému. (2) Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou. (3) Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.

§ 292 Změna plátce mzdy Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci moci, případně po tom, kdy začaly být prováděny srážky podle § 282a nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

§ 301 (1) Pokud se v § 270 odst. 2, § 271 a v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu nebo orgán veřejné moci, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299. (2) Osoba nebo orgán veřejné moci, vůči kterým má povinný nárok na dávky státní sociální podpory nebo pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nebo na příjmy podle § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až l), nemají nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které jim vznikly při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z těchto příjmů. (3) Zjistí-li plátce příjmu uvedeného v § 299 odst. 1 písm. d) ze své úřední činnosti, že povinný splňuje podmínku podle § 279 odst. 5 písm. a), postupuje podle § 279 odst. 5, i když povinný podmínku podle § 279 odst. 5 písm. a) nedoloží.

§ 304 (1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Nařídí-li soud výkon rozhodnutí na více účtů povinného, uvede v usnesení také pořadí, v jakém z nich bude vymáhaná pohledávka odepsána. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud dále uloží povinnému, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda pohledávku z účtu nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou pohledávku, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že pohledávku z účtu nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti uvedené ve větě třetí nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví. (2) Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu. (3) Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství; to neplatí v případě platby, příslušenství. (4) Zákazy podle odstavců 1 a 3 se nevztahují na platbu, jejímž účelem je plnění vymáhané povinnosti, povinnosti na účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu, jehož číslo je uvedeno v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. (5) Banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční banky, která je smlouvou o platebních službách podle zákona o platebním styku111) zavázána provádět z účtu povinného platby na základě platebního příkazu uděleného jí povinným s využitím prostředku komunikace na dálku, je povinna umožnit povinnému ve smlouvě o platebních službách dát jí platební příkaz k platbě podle odstavce 4 s využitím alespoň jednoho prostředku komunikace na dálku podle smlouvy o platebních službách. Banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční banky může ve smlouvě o platebních službách podmínit přijetí platebního příkazu podle věty první dalším sdělením povinného s využitím prostředku komunikace na dálku, který povinný běžně používá, a určit okamžik blízko konce provozní doby, do nějž je nutno sdělení učinit. (6) Ve smlouvě o platebních službách mohou být pro platbu podle odstavce 4 uvedeny podmínky odlišné od podmínek pro provádění plateb z účtu, který není postižen výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, pouze stanoví-li tak odstavec 5. (7) Odmítne-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční banky platební příkaz k platbě podle odstavce 4, poskytne či zpřístupní povinnému spolu s informací podle zákona o platebním styku i informaci o postupu podle odstavce 5.

§ 374a Zrušovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notářů jako soudních komisařů, b) případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jejich obsah musí zůstat utajen, c) paušální výši náhrady hotových výdajů pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, d) výši odměny správců závodu, způsob jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů a výši odměny správců nemovité věci, způsob jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů, e) podrobnosti postupu při vyhotovování a doručování stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu v listinné podobě za součinnosti provozovatele poštovních služeb, f) výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu. příjmu, h) podrobnosti o způsobu nahlížení do spisu vedeného v elektronické podobě.

§ 376 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Lenárt v. r. 33a) § 45a odst. 2 písm. b) a c) zákona o rodině. 33c) § 21a a násl. zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 34f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky. 35a) § 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 53c) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 53c) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 54) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. 55a) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 56) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 56a) § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb. 56b) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví. 56c) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. 56d) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. 56e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. 57) § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 57b) § 2 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. 57b) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. 57d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 57e) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 57f) § 10 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví. 58) Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb. 58a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů. 58b) § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2008 Sb. 58c) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 58d) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 58e) Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních