Spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti – co hrozí?
Odpověď: Paragraf 119a trestního zákoníku definuje, kdy je trestný čin spáchán zneužitím bezbrannosti, a to tehdy, když pachatel využije stavu oběti, ve kterém není schopna utvářet nebo projevit svou vůli, nebo je tato schopnost podstatně snížena.
Pachatel využívá zranitelnosti oběti, která je způsobena například bezvědomím, spánkem, vlivem drog či alkoholu, nemocí, zdravotním postižením, duševní poruchou, silným stresem, nízkým nebo vysokým věkem.
Dítě mladší dvanácti let je vždy považováno za bezbranné z důvodu nízkého věku, což znamená, že u něj není potřeba prokazovat další okolnosti snižující schopnost utvářet nebo projevit vůli.
Zneužití bezbrannosti je kvalifikovanou skutkovou podstatou, která může vést k přísnějšímu potrestání pachatele.
Rozsah stavů, které zakládají bezbrannost, je široký a zahrnuje i „jiný obdobný důvod“, což umožňuje posuzovat individuální případy.