Co znamená „Územní působnost“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 3 zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o dani z přidané hodnoty) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 3 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 25. 4. 2018
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 3 zákona o DPH vymezuje, co se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí tuzemskem, členským státem, jiným členským státem, třetí zemí a územím Evropské unie, a dále specifikuje území, která se za území členského státu EU nepovažují, a naopak území, která se považují za součást jiných států.
V praxi
- Některá geografická území, ačkoliv jsou součástí států EU, se pro účely DPH nepovažují za území členského státu EU, což má dopad na režim DPH (např. Kanárské ostrovy jsou pro DPH považovány za třetí zemi).
- Naopak, některá území, která nejsou formálně součástí EU, se pro účely DPH považují za území konkrétních členských států (např. Monacké knížectví za území Francie).
- Definice „tuzemska“ jako území České republiky je základním východiskem pro uplatňování české DPH.
V dalších zákonech
Judikatura
Jak soudy aplikují § 3
… o nezákonné jednání plánované dlouho dopředu), může prostřednictvím institutu spolupachatelství trestní odpovědnost podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku dopadat na všechny z nich, byť pod daňovým přiznáním je podepsána pouze jedna z těchto osob (plátcem daně z přidané z hodnoty je, resp. v rozhodné době byla, ve smyslu § 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. do 31. 7. 2007, osoba povinná k dani, která byla registrovaná k dani v tuzemsku podle § 95 téhož zákona a osobou povinnou k dani pak byla fyzická nebo právnická …
Co říká § 3 – Zákon o dani z přidané hodnoty
§ 3 Územní působnost
(1) Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí
a) tuzemskem území České republiky,
b) členským státem území členského státu Evropské unie s výjimkou jeho území, na které se nevztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie,
c) jiným členským státem členský stát s výjimkou tuzemska,
d) třetí zemí území mimo území Evropské unie,
e) územím Evropské unie souhrn území členských států.
(2) Pro účely daně z přidané hodnoty se za území členského státu Evropské unie nepovažuje
a) hora Athos,
b) Kanárské ostrovy,
c) francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,
d) Ålandy,
e) Normanské ostrovy,
f) ostrov Helgoland,
g) území Büsingen,
h) Ceuta,
i) Melilla,
j) Livigno,
k) Campione d' Italia,
l) italské vody jezera Lugano.
(3) Území Monackého knížectví se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Při obchodování s partnery z oblastí uvedených v odstavci 2 je nutné ověřit, zda se pro účely DPH nejedná o třetí zemi, ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o členský stát EU.
- Při plnění do nebo z Monackého knížectví, ostrova Man nebo Akrotiri a Dhekelie je třeba aplikovat pravidla DPH jako by šlo o Francii, Spojené království, respektive Kypr.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky