Co znamená „Vymezení poskytnutí služby“ podle zákona?

Paragraf 14 zákona o dani z přidané hodnoty definuje, co se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty považuje za poskytnutí služby, a to jak obecně, tak i v konkrétních případech, včetně situací, kdy se služba poskytuje bez úplaty nebo prostřednictvím zástupce.

Zdroj: § 14 zákon o dani z přidané hodnoty – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Služby na základě rozhodnutí nebo předpisu: I když službu poskytnete na základě úředního rozhodnutí nebo zákona, a ne na základě smluvního vztahu, stále se pro účely DPH jedná o poskytnutí služby za úplatu.
• Zastoupení: Pokud jednáte jako zástupce vlastním jménem na účet někoho jiného, dochází k dvojímu poskytnutí služby – jednou mezi zastoupeným a vámi, podruhé mezi vámi a třetí stranou (nebo zastoupeným).
• Služby pro vlastní potřebu plátce: Pokud plátce DPH použije svůj obchodní majetek (kromě dlouhodobého) pro osobní potřebu nebo potřebu zaměstnanců, nebo poskytne službu bez úplaty pro tyto účely, a přitom si u původního pořízení uplatnil odpočet DPH, považuje se to za poskytnutí služby za úplatu.

Naopak nedůvodným je (vedle části půjčovného za náhradní vůz) nárok žalobkyně na DPH z uvedených částek, a to s odkazem na § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

25 Cdo 5034/2008 · Nejvyšší soud · 23. 6. 2011

Jelikož stěžovatelka neprokázala, že vstupenky poskytovala úplatně a pro účely související s uskutečňováním své ekonomické činnosti, bylo podle Nejvyššího správního soudu namístě posoudit věc v souladu s § 14 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH") jako poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností a stěžovatelce doměřit DPH.

IV.ÚS 1484/23 · Ústavní soud · 12. 7. 2023

Neobstojí přitom závěr vedlejšího účastníka, podle kterého došlo na základě původních daňových dokladů k vyúčtování odměny za právní služby podřaditelné pod § 14 odst. 1 zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen "zákon o DPH").

III.ÚS 2929/21 · Ústavní soud · 4. 1. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 14 Vymezení poskytnutí služby

(1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí také

a) pozbytí nehmotné věci,

b) přenechání zboží k užití jinému,

c) zřízení, trvání a zánik věcného břemene,

d) zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.

(2) Za poskytnutí služby se pro účely tohoto zákona považuje

a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,

b) poskytnutí služby prostřednictvím zastupující osoby, která jedná vlastním jménem na účet zastoupené osoby; toto poskytnutí služby se považuje za

1. poskytnutí služby zastoupenou osobou nebo třetí osobou zastupující osobě a

2. poskytnutí služby zastupující osobou třetí osobě nebo zastoupené osobě.

(3) Za poskytnutí služby za úplatu se pro účely tohoto zákona také považuje

a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce,

b) vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,2) pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

c) vložení nepeněžitého vkladu v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vkladu obchodního závodu; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně.

(4) Poskytnutím služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) dočasné použití zboží, které je obchodním majetkem plátce, s výjimkou dlouhodobého majetku, pro jeho osobní potřebu nebo pro potřebu jeho zaměstnanců nebo jiné účely než účely související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo

b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro jeho osobní potřebu nebo pro potřebu jeho zaměstnanců nebo jiné účely než účely související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti, pokud u přijatého plnění přímo souvisejícího s poskytnutím této služby byl uplatněn odpočet daně.

(5) Za poskytnutí služby se však pro účely tohoto zákona nepovažuje

a) pozbytí obchodního závodu,

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady …

Celé znění s výkladem a judikaturou

Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu