15 Co 179/2025-160 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 6 747 889,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 30. 9. 2016 do zaplacení a uhradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a zavázal ji dále k náhradě nákladů řízení v částce 338 395 Kč (výrok II.).2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, kterým navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytýkala procesní vady řízení v podobě absence poučení o koncentraci řízení dle ust. § 118b o. s. ř. Zdůraznila, že poučení není zachyceno ani v protokole o jednání z 20. 3. 2024, ani k poučení nedošlo fakticky. Okresní soud tedy naprosto nedostál své manudukční povinnosti. Odkázala přitom na judikaturu Nejvyššího soudu, přičemž podle žalované jediným způsobem, jak zhojit vadu řízení spočívající v absenci koncentračního poučení při zachování dvojinstančnosti řízení před soudem, je zrušení napadeného rozsudku. Za ještě závažnější procesní vadu pak žalovaná označila opomenuté důkazy, konkrétně rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2017, č. j. 130 C 189/2014-95, a dopisy žalované ze dne 19. 5. 2017 a 10. 6. 2017. I v tomto směru žalovaná odkázala na judikaturu vyšších soudů vztahující se k institutu tzv. opomenutých důkazů. Současně žalovaná namítala vady hmotněprávního posouzení věci. Zdůraznila, že jediným důkazem, který má prokazovat absenci zveřejnění oznámení ve , Anonymizováno, , je kontrolní protokol kontroly související s financováním projektu z , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , který však pouze konstatuje, že zadavatel, kterým byl žalobce, porušil § 146 odst. 1 písm. b) zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) tím, že neodeslal do Úředního věstníku Evropské unie řádné oznámení o zakázce. Nejde o originární důkaz, který by měl jakkoliv osvědčit porušení povinnosti. Nikterak ani nehovoří o žalované a toliko o žalobci. Přitom v jiné části tohoto protokolu je uvedeno, že zakázka byla zveřejněna v , Anonymizováno, i , Anonymizováno, , tedy jde o důkaz natolik vnitřně rozporný, že nemůže nijak osvětlit skutkový stav věci. Žalovaná pak opakovaně odkázala na absenci součinnosti ze strany žalobce, kterého marně žádala o poskytnutí listin k posouzení oprávněnosti vzneseného nároku a provádění preventivních opatření proti vzniku škody, konkrétně šlo o smlouvu o poskytnutí dotace uzavřené mezi žalobcem a poskytovatelem dotace, úplnou korespondencí včetně emailové korespondence mezi žalobcem a poskytovatelem dotace, ze které by vyplývalo, že žalobce učinil veškerá opatření zabraňující vzniku škody, stejně tak úplnou korespondencí včetně emailové korespondence mezi účastníky řízení, ze které by vyplývalo, že žalobce poskytl veškerou součinnost tak, aby společným postupem vyplývajícím z rámcové smlouvy či prováděcí mandátní smlouvy byla provedena veškerá opatření zabraňující vzniku škody. Žalobce žádosti žalované nevyhověl, čímž porušil uzavřenou mandátní smlouvu a zmařil aplikaci veškerých opatření zabraňujících vzniku škody. K tomu pak uvedla, že tento modus operandi žalobce užívá běžně, kdy při možném vzniku škody svalí odpovědnost na smluvního partnera, kterému neposkytuje patřičnou součinnost a v rozporu se smluvními závazky nečiní opatření k zamezení vzniku škody a tuto pak nárokuje na svém smluvním partnerovi.3. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako správného. K absenci poučení o koncentraci řízení dle ust. § 118b o. s. ř. odkázal na poučení okresního soudu ve smyslu § 5, § 15, § 30, § 119a, § 120 a § 121 o. s. ř., jak je toto zachyceno v protokole o jednání ze dne 20. 3. 2024. Žalovaná navíc potvrdila, že jí bylo poučení známo a nevznesla žádné námitky. Nelze proto souhlasit s jejím tvrzením, že by poučení bylo nedostatečné. Současně soud I. stupně vedl řízení v souladu s právní úpravou a poskytl žalované dostatečný prostor k uplatnění všech relevantních tvrzení a důkazů a nedopustil se žádného pochybení, které by způsobilo nezákonnost řízení, nadto si vyžádalo kasaci rozsudku. K opomenutým důkazům pak žalobce uvedl, že tyto důkazy nebyly relevantní pro posouzení skutkového stavu této věci, a proto nebyly soudem opomenuty bezdůvodně, nýbrž správně vyhodnoceny jako irelevantní pro posouzení skutkového stavu projednávané věci. Z toho důvodu nejde o vadu řízení, která by měla vliv na zákonnost a správnost napadeného rozsudku. Pokud pak jde o tvrzenou rozporuplnost kontrolní zprávy, pak poukázal na to, že soud I. stupně vycházel z kompletního posouzení všech důkazů, včetně výsledku kontroly a stanoviska Ministerstva dopravy, které jednoznačně potvrdilo porušení povinností žalovanou v oblasti zveřejnění oznámení o zakázce. Okresní soud přitom své závěry jasně odůvodnil. V případě absence součinnosti ze strany žalobce se vyjádřil tak, že poskytl žalované veškerou dokumentaci a součinnost, jak bylo soudem I. stupně prokázáno. Nároky na další dokumentaci ze strany žalované nebyly důvodné ani nutné pro posouzení odpovědnosti za škodu vzniklou žalobci, přičemž tento podnikl veškeré adekvátní kroky včetně podání námitek proti výsledku kontroly, které vedly k významnému snížení finanční opravy, a tudíž i ke snížení samotné škody.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, a to včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalované je zcela nedůvodné.5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne 1. 6. 2017 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 6 747 889,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 30. 9. 2016 do zaplacení. Žaloba původně směřovala rovněž proti společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a plnění bylo po obou žalovaných žádáno společně a nerozdílně, společnost , právnická osoba, , však v průběhu řízení po zrušeném konkursu zanikla a řízení vůči ní bylo usnesením ze dne 22. 6. 2023, č. j. 159 C 28/2017-80, zastaveno. Žalobce skutkově tvrdil, že jako mandant uzavřel s oběma žalovanými, které spolu uzavřely smlouvu o sdružení dle ust. § 829 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. – občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), jako s mandatářem 2) a se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako mandatářem 1) dne 16. 4. 2009 rámcovou smlouvu o poskytování komplexních služeb v souvislosti se zpracováváním zadávacích řízení na zakázky zadané žalobcem, evidenční číslo , Anonymizováno, , k níž byl dne 7. 4. 2010 uzavřen dodatek č. 1. Předmětem rámcové smlouvy bylo vymezení základních podmínek vedoucích k uzavření prováděcích mandátních smluv za účelem zabezpečení zadávání veřejných zakázek žalobce. Dle článku 3 odst. 3.2 písm. a) rámcové smlouvy byli mandatáři povinni zastupovat žalobce při výkonu všech práv a povinností vyplývajících žalobci jakožto zadavateli veřejné zakázky uvedených v příslušné prováděcí mandátní smlouvě, vyjma práv a povinností specifikovaných v ust. § 151 odst. 2 ZVZ ve znění pozdějších předpisů. Dle článku 3 odst. 3.2 písm. a) bodu i) rámcové smlouvy byli mandatáři povinni pro žalobce zpracovat oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení, zpracovat zadávací dokumentaci (včetně smluvních podmínek) a dle téhož článku odstavce a písmene bodu ii) této smlouvy byli mandatáři povinni uvedené dokumenty po jejich odsouhlasení uveřejnit v souladu se ZVZ. Na základě rámcové smlouvy uzavřel žalobce se sdružením žalovaných dne 16. 6. 2009 mandátní smlouvu, evidenční číslo , Anonymizováno, , na zpracování zadávacího řízení veřejné zakázky na výběr zhotovitele projektové dokumentace stavby „, Anonymizováno, “ a výkon inženýrské činnosti s tím spojené. Dle článku II. písm. a) mandátní smlouvy byla smlouva uzavřena za účelem zajištění komplexních služeb v souvislosti se zpracováním zadávacích řízení na zakázky zadané žalobce podle ZVZ. Dle článku V. odst. 1 mandátní smlouvy žalobce ve smyslu ust. § 151 odst. 1 ZVZ zmocnil mandatáře k výkonu všech práv a povinností vyplývajících žalobci jakožto zadavateli veřejných zakázek ze ZVZ. V článku V. odst. 2 mandátní smlouvy se pak mandatáři zavázali zastupovat žalobce při výkonu těchto práv, vyjma práv specifikovaných v ust. § 151 odst. 2 ZVZ, tj. vyjma zmocnění k zadání veřejné zakázky, vyloučení dodavatele z účasti v řízení, zrušení řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, zrušení soutěže, o návrhu či rozhodnutí o způsobu vyřízení námitek. Toto zastoupení zahrnovalo i výkon všech podpůrných činností souvisejících s předmětným zastupováním, zejména doručování, přijímání písemností, komunikaci, organizování prohlídek místa plnění veřejné zakázky, součinnost při vrácení jistot uchazečům, tisk a kopírování dokumentů apod. Podle článku V. odst. 3 mandátní smlouvy se mandatáři zavázali poskytnout žalobci komplexní poradenské služby vztahující se ke všem vyhrazeným úkonům, tj. úk