16 Co 150/2025-272 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou ve znění dalších doplnění domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce žalovanou přípisem datovaným dnem 7. 1. 2022 je neplatné, a dále náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby, neboť žalobce nemá na dalším zaměstnávání žalovanou zájem. Pokud jde o náhradu mzdy, žalobce pracoval pro žalovanou jako vedoucí střediska , adresa, na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 9. 2016, ve znění jejího dodatku ze dne 1. 7. 2021, přičemž mezi účastníky řízení byla mzda žalobce dohodnuta tak, že mu bude náležet hrubá základní mzda 48 000 Kč, doplatek tak, aby výše čisté mzdy činila 50 000 Kč, odměna 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, ve které žalobce pracoval, kvartální odměna ze zisku ve výši 10 % a mimořádné odměny z nadstandardních obchodních počinů. Za měsíc říjen roku 2021 přitom žalobci náležela mzda 48 000 Kč (z toho v čistém 39 696 Kč), doplatek 10 304 Kč, 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, který činil 2 766 616 Kč, tedy 13 833,08 Kč, a polovina žalovanou schválené odměny ve výši 100 000 Kč. Hrubá mzda za měsíc říjen 2021 tak měla činit celkem 227 551 Kč, když by se skládala ještě ze sociálního pojištění ve výši 14 791 Kč, zdravotního pojištění ve výši 10 240 Kč a daň po odečtení slevy ve výši 2 320 Kč by činila 38 687 Kč. Čistá mzda za uvedený měsíc byla v žalobcem tvrzené výši žalovanou i zaplacena. Za měsíc listopad 2021 žalobci náležela mzda 48 000 Kč (z toho v čistém 40 382 Kč), doplatek 9 618 Kč, 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, který činil 2 541 723 Kč, tedy 12 708,62 Kč, 10 % ze zisku , Anonymizováno, pobočky za třetí kvartál ve výši 73 000 Kč a polovina žalovanou schválené odměny ve výši 75 000 Kč. Hrubá mzda za měsíc listopad 2021 tak měla činit celkem 298 568 Kč, když by se skládala ještě ze sociálního pojištění ve výši 19 407 Kč, zdravotního pojištění ve výši 13 446 Kč a daň po odečtení slevy ve výši 2 320 Kč by činila 55 017 Kč. Konečně za měsíc prosinec 2021 žalobci náležela mzda 48 000 Kč (z toho v čistém 40 398 Kč), doplatek 9 602 Kč, 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, který činil 1 631 997 Kč, tedy 8 159,99 Kč, a polovina žalovanou schválené odměny ve výši 75 000 Kč. Hrubá mzda za měsíc prosinec 2021 tak měla činit celkem , hodnota, Kč, když by se skládala ještě ze sociálního pojištění ve výši 11 770 Kč, zdravotního pojištění ve výši 8 149 Kč a daň po odečtení slevy ve výši 2 320 Kč by činila 27 992 Kč. Žalobce proto v rámci náhrady mzdy za výpovědní dobu, která činí dva měsíce, požadoval 2x 232 943,77 Kč, tedy 465 887,54 Kč.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a stran žalobcem vymezené náhrady mzdy uvedla, že žalobce pobíral na základě mzdového výměru hrubou mzdu 48 000 Kč měsíčně. Žalobci přitom za měsíce říjen až listopad 2021 s ohledem na odpracovanou dobu náležela hrubá mzda ve výši 38 857 Kč, resp. 48 000 Kč, resp. 42 783 Kč. O případné pohyblivé složce v podobě odměn či prémií nebylo žalovanou rozhodnuto. Žalobce manipuloval se stavem pokladny, vykonával výdělečnou činnost pro jiné subjekty a zkresloval hospodaření , Anonymizováno, pobočky, což vedlo k ukončení pracovního poměru žalobce. Žalobci nevznikl nárok na jím vypočtené další složky mzdy, kdy ačkoliv o nich účastníci řízení hovořili, žalovaná je nikdy neakceptovala. Emailová komunikace, kterou předkládal žalobce přitom není pravá – i kdyby se ukázalo, že tato komunikace zachycuje skutečnou vůli stran, je v e-mailu ze dne 20. 9. 2021 zmíněna podmínka udržení fakturace cca 1,5 mil Kč, což splněno nebylo. Tabulky přiložené žalobcem, které se týkají , Anonymizováno, pobočky, rovněž nejsou pravé, neboť si je zhotovil sám žalobce. Pokud jde o doklady po bezhotovostních transakcích, je skutečností, že ani jeden z účtu nepatřil žalobci ani žalované, resp. odesílatelem peněžních prostředků byla jiná osoba než žalovaná, a to , tituly před jménem, , jméno FO, . Z plateb rozhodně nelze dovozovat, že by se jednalo o mzdu žalobce či její složku. Je přitom skutečností, že jednatel žalované v minulosti poskytl žalobci finanční zápůjčku, protože měl dlouhodobě finanční potíže, což ostatně vyplývá i z insolvenčního řízení sp. zn. , insolvenční spisová značka, vedeného proti jeho osobě Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Přitom ani není zřejmé, jaká konkrétní tvrzení prokazují připojená potvrzení o platbách či výpisy z účtu. I kdyby žalovaná připustila, že žalobci slíbila prémie či odměny, nejednalo by se o součást jeho mzdy, ale o jiné plnění poskytované zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, to se týká především odměny za zakázku skladování pro , právnická osoba, ; takové jiné peněžité plnění poskytované v souvislosti s pracovním poměrem nelze zahrnovat do hrubé mzdy pro účely výpočtu průměrného výdělku. O kvartální odměně, odměně z obratu , Anonymizováno, pobočky či mimořádné odměně z nadstandardních obchodních počinů, jakožto nenárokových složkách mzdy závislých na pracovních výsledcích zaměstnance, mohlo být rozhodnuto nejdříve po skončení období, na které se odměny vztahovaly. Na jakékoliv rozhodnutí před skončením daného období proto nelze hledět jako na okamžik, kdy se z nenárokové odměny stane nároková složka mzdy. Ohledně náhrady mzdy žalobce za dobu výpovědní doby žalovaná navrhovala, nechť soud rozhodne s ohledem na toliko prokázanou hrubou mzdu žalobce vyplývající z mzdového výměru a výplatních listů.3. Okresní soud v Ostravě částečným rozsudkem ze dne 21. 3. 2021, č. j. 85 C 41/2022-124 určil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce žalovanou přípisem datovaným dnem 7. 1. 2022 je neplatné. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. 10. 2023, č. j. 16 Co 115/2023-150, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2023, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Okresní soud poté napadeným rozsudkem žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 465 887,54 Kč (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci ve výši 98 015 Kč (výrok II), rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit 100 % náhrady nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Ostravě, a to v částce, jejíž výše bude specifikována v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci takového usnesení (výrok III), a žalobce zavázal doplatit České republice na soudním poplatku 23 395 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě (výrok IV).5. Na základě takto provedeného dokazování dospěl okresní soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce se s žalovanou dne 30. 9. 2016 písemně dohodl tak, že pro žalovanou bude dle jejích pokynů pracovat jako dělník v dřevovýrobě na pobočce žalované v , Anonymizováno, a od 1. 7. 2021 jako vedoucí takové pobočky a žalovaná jej za to bude pravidelně odměňovat. Účastníci řízení si mezi sebou dále dohodli, že za práci bude žalobce od žalované dostávat částku 48 000 Kč hrubého měsíčně, která bude uvedena ve mzdových listech, a nadto dále doplatek do částky 50 000 Kč čistého, 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, kvartální odměnu 10 % ze zisku a mimořádné odměny z nadstandardních obchodních počinů. Za měsíc říjen 2021 se žalovaná zavázala zaplatit žalobci za jím vykonanou práci částku 48 000 Kč (z toho čistého 39 696 Kč), doplatek do 50 000 Kč čistého ve výši 10 304 Kč, 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, který činil 2 766 616 Kč, tedy 13 833,08 Kč, a polovinu schválené odměny v celkové výši 200 000 Kč, tj. 100 000 Kč. Za měsíc listopad 2021 se žalovaná zavázala zaplatit žalobci za jím vykonanou práci částku 48 000 Kč (z toho čistého 40 382 Kč), doplatek do 50 000 Kč čistého ve výši 9 618 Kč, 0,5 % z obratu , Anonymizováno, pobočky, který činil 2 541 723 Kč, tedy 12 708,62 Kč, a polovinu schválené odměny v celkové výši 150 000 Kč, tj. 75 000 Kč. Za měsíc prosinec 2021 se žalovaná zavázala zaplatit žalobci za jím vykonanou práci částku 48 000 Kč (z toho čistého 40 398 Kč), doplatek do 50 000 Kč čistého ve výši 9 602 Kč a polovinu schválené odměny v celkové výši 150 000 Kč, tj. 75 000 Kč. Žalovaná se dne 10. 1. 2022 pokusila ukončit vzájemný vztah s žalobcem dopisem ze dne 7. 1. 2022, vůči čemuž se žalobce vymezil žalobou a soudy bylo pravomocně určeno, že k takovému ukončení došlo v rozporu s právními předpisy. Žalobce sdělil žalované, že nemá zájem pro ni nadále pracovat, a ačkoliv dal žalované prostřednictvím soudu najevo, že po ní požaduje 465 887,54 Kč, žalovaná žalobci takovou částku nezaplatila.6. Po právní stránce okresní soud případ posoudil podle § 69 odst. 3 písm. b) a § 353 a násl. zákoníku práce. Předně se zabýval otázkou, zda sporné prémie či odměny mají povahu mzdy či zda se jedná (toliko) o jiné plnění poskytované zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Zdůraznil, že podle ustálené judikatury je při úvaze, které částky náleží do základu pro výpočet průměrného výdělku, není z hlediska určení, zda se v konkrétním případě jedná o mzdu či o jiné hmotné plnění, rozhodující, jak je takové plnění označeno, podstatná okolnost, zda lze plnění poskytované zaměstnavatelem zam