16 Co 116/2025-694 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem, ve znění doplňujícího rozsudku, řízení co do částky za měsíc září 2021 ve výši 3 168 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 117 Kč, za měsíc říjen 2021 ve výši 3 189 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 137 Kč, za měsíc listopad 2021 ve výši 3 143 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 114 Kč, za měsíc prosinec 2021 ve výši 245 Kč a zákonných odvodů ve výši 86 Kč, za měsíc leden 2022 ve výši 2 789 Kč a zákonných odvodů ve výši 986 Kč, za měsíc únor 2022 ve výši 3 277 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 164 Kč, za měsíc březen 2022 ve výši 1 766 Kč a zákonných odvodů ve výši 622 Kč, za měsíc duben 2022 ve výši 4 453 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 580 Kč, za měsíc květen 2022 ve výši 1 709 Kč a zákonných odvodů ve výši 601 Kč, za měsíc červen 2022 ve výši 323 Kč a zákonných odvodů ve výši 114 Kč zastavil (výrok I), žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 241,97 Kč a úrok z prodlení z částky 4 285 Kč od 1. 11. 2021 do 15. 1. 2024 ve výši 8,5 % ročně, z částky 4 326 Kč od 1. 12. 2021 do 15. 1. 2024 ve výši 8,5 % ročně, z částky 4 257 Kč od 1. 1. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 11,75 % ročně, z částky 331 Kč od 1. 2. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 11,75 % ročně, z částky 3 775 Kč od 1. 3. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 11,75 % ročně, z částky 4 441 Kč od 1. 4. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 11,75 % ročně, z částky 2 388 Kč od 3. 5. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 11,75 % ročně, z částky 6 033 Kč od 1. 6. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 11,75 % ročně, z částky 2 310 Kč od 1. 7. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 15 % ročně a z částky 437 Kč od 2. 8. 2022 do 15. 1. 2024 ve výši 15 % ročně (výrok II), žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 98 022 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 415 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 226 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 155 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 622 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 587 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 646 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 291 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 861 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 436 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 180 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 670 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, zamítl (výrok III) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 40 321 Kč (výrok IV).2. Okresní soud vyhověl částečným rozsudkem pro uznání žalobě co do částky 241,97 Kč představující zákonné úroky z prodlení z doplatku mzdy za měsíc listopad 2021 ve výši 1 853 Kč za období od 1. 1. 2022 do 21. 12. 2022 a za měsíc leden 2022 ve výši 317 za období od 1. 3. 2022 do 21. 12. 2022, které žalovaná zaplatila žalobci po splatnosti před podáním žaloby (výrok II). Následně žalovaná po podání žaloby dne 16. 1. 2024 zaplatila žalobci další doplatky mzdy za měsíce srpen 2021 až červen 2022 celkem v čisté výši 28 166 Kč a zákonné odvody (z důvodu nesprávného vyhodnocení bezpečnostních přestávek, které nebyly původně započteny do pracovní doby), žalobce proto vzal žalobu zčásti zpět a okresní soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I). Doplňujícím rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení z těchto doplatků. Ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Prvostupňový soud konstatoval, že jádrem sporu mezi účastníky po částečném zpětvzetí žaloby byla otázka, zda i za dobu časového úseku označeného podle podrobného rozpisu aktivity řidiče (záznamu digitálního tachografu) symbolem postýlek v rozsahu, který převyšuje zákonný nárok vyplývající z bezpečnostních přestávek, má žalobce nárok na mzdu a příslušné mzdové příplatky. Žalobce tvrdil, že i po tuto dobu vykonával pro žalovanou sjednanou práci řidiče kamionové dopravy tuzemské i mezinárodní. Tato skutečnost však ze záznamu tachografu nevyplývá. Okresní soud proto vyzval žalobce, aby doplnil skutková tvrzení, které časové úseky v každém jednotlivém měsíci připadaly na bezpečnostní přestávky a které představovaly tvrzenou práci, ať už řízení vozidla či tzv. jinou práci. Žalobce však přes poučení tvrzení náležitě nedoplnil, pouze v obecné rovině uvedl, že tachograf byl nastaven tak, že v případě vypnutí motoru (např. při popojíždění) se sám přepnul ze symbolu řízení vozidla (volantu) na symbol postýlky. Okresní soud ze záznamu tachografu ověřil, že k takovému „přeskakování“ i v časových úsecích do 10 minut skutečně docházelo, resp. šlo i o minutové záznamy mezi symboly volantu (řízení) a kladívek (jiná práce). Z manuálu tachografu ovšem bylo prokázáno, že základní nastavení při krátkodobém vypnutí motoru (např. u popojíždění) zaznamenává aktivitu symboly - volant/kladívka, nikoli volant/postýlka. Tachograf nadto umožňuje manuální korekci záznamů, aby záznam o jízdě odpovídal skutečnosti. Jinak řečeno, žalobce měl možnost ručně přepnout tachograf do režimu kladívek, pokud vykonával tzv. jinou práci (poznámka odvolacího soudu). Nastavení tachografu tedy umožňovalo zaznamenávat jinou práci (nakládky, vykládky apod.) symbolem kladívek. Doplnění žalobních tvrzení považoval okresní soud za zásadní, jelikož ne každá přestávka, tedy časový úsek označený symbolem postýlky, je bezpečnostní přestávkou, za kterou náleží mzda, nýbrž může jít i o jinou přestávku, která se nezapočítává do pracovní doby a za kterou mzda zaměstnanci nepřísluší. Podstatou sporu jsou přitom především delší souvislé časové úseky označené symbolem postýlky, u nichž nelze bez doplnění tvrzení žalobce posoudit, zda se jednalo o bezpečnostní přestávku či jinou přestávku nebo žalobcem tvrzený výkon práce. Bylo tedy na žalobci, aby zcela konkrétně vymezil časové úseky tak, aby bylo zřejmé, ve kterých časových úsecích navzdory jinému záznamu aktivity řidiče prováděl skutečný výkon práce (ať už řízení či jinou práci), vyjma opět konkrétně vymezených časů, kdy čerpal zákonem stanovené bezpečnostní přestávky. Tuto povinnost tvrzení však žalobce přes poučení soudu nesplnil. Opakovaně tvrdil, že veškerá doba, kterou strávil od doby, kdy vložil kartu řidiče do digitálního tachografu, až do doby příjezdu na místo, kdy kartu opět vyňal z digitálního tachografu, konal práci, za kterou mu náleží mzda.3. Podle názoru okresního soudu posledně zmíněný argument žalobce neobstojí, protože povinností řidiče podle nařízení ES č. 561/2006 je pravdivě zaznamenávat jednotlivé úseky činnosti, tak aby tachograf evidoval „skutečnou aktivitu řidiče“. Zaměstnavatel totiž má omezené možnosti v tomto směru zaměstnance kontrolovat. Vzhledem k tomu, že žalobce nesplnil povinnost tvrzení, okresní soud neprovedl žalobcem navržené důkazy – doklady o nakládkách, tankování, GPS záznamy apod., protože nebylo zřejmé, ke kterým konkrétně vymezeným časovým úsekům by měly být tyto důkazy provedeny. Tvrdí-li žalobce, že nezaznamenával jednotlivé časové úseky při provádění práce v souladu se skutečností, pak se sám dopustil porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Za dané důkazní situace je třeba při odměňování žalobce (výpočtu mzdy a příslušných mzdových příplatků) vycházet z doložených záznamů tachografu a karty řidiče. Symbol postýlky lze v daném případě považovat za bezpečnostní přestávky pouze v rozsahu stanoveném zákonem. Tedy obecně v rozsahu 45 minut při osmihodinové denní pracovní době. Zbývající čas označený symbolem postýlky pak nelze pokládat za výkon práce, ale za přestávku, za níž nenáleží mzda. Soud prvního soudu v souladu s těmito záznamy a výpočtem obsaženým ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , příjmení, , který předložila žalovaná, dospěl k závěru, že mzdové nároky žalobce (včetně příplatků za práci přesčas, o víkendech, o svátcích a v noci) za žalované období srpen 2021 až červen 2022 činily celkem v hrubém 300 117 Kč, zatímco žalovaná mu zaplatila včetně doplatků po podání žaloby za toto období celkem v hrubém 312 288 Kč, proto žalobu o zaplaceních dalších 98 022 Kč s příslušenstvím zamítl.4. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti zamítavému výroku III a souvisejícímu nákladovému výroku, podal odvolání žalobce, který namítal, že okresní soud zjistil neúplně skutkový stav, protože neprovedl jím navržené důkazy, které byly potřebné k prokázání rozhodných skutečností, zejména výpisy z GPS vozidla, na jejichž základě by byl schopen konkrétně tvrdit, jakou práci v době vykazovaných přestávek ve skutečnosti vykonával, výslech mzdové účetní k otázce evidence pracovní doby a výslech znalce , právnická osoba, . Dále vytýkal okresnímu soudu, že se omezil pouze na prokazování přestávek označených symbolem postýlky, přestože uplatňoval