57 Co 114/2025-141 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 179 618 Kč (výrok I) a současně žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na nákladech řízení 52 211,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II).2. Soud prvního stupně vyšel ze závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož byla mezi účastníky uzavřena dne , datum, smlouva, na základě které přenechala žalobkyně, zastoupená jediným jednatelem , jméno FO, , žalovanému s účinností od 10. 10. 2019 do užívání osobní automobil , typ vozidla, , a to na dobu 51 měsíců, a žalovaný se zavázal platit za toto užívání dohodnuté nájemné 7 916 Kč měsíčně s tím, že po uplynutí takto sjednané doby a v případě uhrazení všech měsíčních splátek byla smluvena povinnost žalovaného uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem bude tento automobil za cenu 1 Kč. Žalovaný se současně zavázal k zaplacení jistoty 7 916 Kč. Nájemné mělo být placeno bezhotovostně na účet žalobkyně. Současně bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s placením nájemného po dobu více jak 5 dnů může žalobkyně smlouvu vypovědět. Na počátku června 2023 bylo vozilo žalobkyní žalovanému pro neplacení nájemného odebráno. Podle výpisů bezhotovostních plateb žalovaný za období od 15. 12. 2019 do 14. 6. 2023 uhradil žalobkyni celkem 260 698 Kč ve dnech a výších rozepsaných v rozsudku okresního soudu. Vedle toho za přítomnosti svědkyně Krettkové při převzetí vozidla uhradil zástupci žalobkyně dalších 80 000 Kč v hotovosti, které byly uloženy v obálce, a dalších 22 000 Kč nebo 23 000 Kč mimo obálku. Podle žalovaného bylo právě proto dohodnuto mimo písemnou smlouvu, že se měsíční pravidelné platby poníží na 5 300 Kč, které žalovaný po celou dobu hradil s tím, že jednou za 3 měsíce uhradil dalších 2 400 Kč za pojištění vozidla. Za nájem začal pravidelně platit později, když nájemné za 10., 11. a 12. měsíc 2019 měl uhrazeno platbou 22 000 Kč. Při předání peněz seděl v autě, kterým žalovaný se svědkyní Krettkovou přijeli na místo předání, i pan , jméno FO, , za žalobkyni byl přítomen předání bratr jednatele žalobkyně , jméno FO, .3. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně podřadil pod § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřela s účinností od 10. 10. 2019 nájemní smlouvu, která byla ukončena nejpozději v červnu 2023. Nájem tedy trval od části října 2019 plných 43 měsíců a následně 15 dní měsíce června 2023. Za toto období mělo být uhrazeno podle smlouvy celkem 349 708 Kč, z toho 260 698 Kč bezhotovostními převody a zbývajících 87 606 Kč bylo zaplaceno akontací 80 000 Kč a částkou minimálně 22 000 Kč při převzetí vozidla. Je tak zřejmé, že ke dni odebrání vozidla žalobkyní v červnu 2023 žalovaný splátky přeplatil, pročež k tomuto dni nebyl v prodlení s úhradami splátek. Veden těmito důvody žalobu v celém rozsahu zamítl.4. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Rozsudek napadla zcela, domáhala se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. Odvolací důvody dle žalobkyně spočívají v tom, že řízení před okresním soudem je zatíženo vadami, které mají za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc rovněž nesprávně právně posoudil. Poukázala na to, že okresní soud rozhodl o částce 179 618 Kč v rozporu s procesním návrhem žalobkyně u soudního jednání dne 21. 1. 2025, u něhož vzala žalobkyně žalobu zpět co do 55 300 Kč. Má za to, že závěr soudu, že prostým výpočtem je zřejmé, že ke dni odebrání vozidla v červnu 2023 žalovaný přeplatil splátky o skoro 13 000 Kč a k tomuto dni rozhodně nebyl v prodlení s jejich úhradami, nemá oporu v provedeném dokazování. Okresní soud se nevypořádal s obsahem podstatných námitek žalobkyně a skutkovými tvrzeními žalobkyně, které mají zásadní vliv na výsledek řízení o tom, že nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán v zastoupení žádné třetí osoby a že žalobkyně od žalovaného nikdy nepřevzala jednorázové hotovostní platby ve výši 80 000 Kč a 23 000 Kč. Žalovaný ve svých písemných podáních původně ani netvrdil předání finanční hotovosti žalobkyni, po mnoha změnách skutkových tvrzení a své účelové výpovědi nově uvedl smyšlené předání těchto hotovostních plateb třetí osobě, a to bez jakéhokoliv tvrzení o tom, jaký by měla mít tato vztah k žalobkyni. Žalobkyně při jednáních nikdy nebyla zastupována třetí osobou. Okresní soud se bez dalšího spokojil s nevěrohodnou a účelovou výpovědí žalovaného a svědkyně , jméno FO, , byť tyto jsou v přímém rozporu jak s žalobními tvrzeními, tak ve zjevném vzájemném rozporu (např. svědkyně vypověděla, že předmětnou částku předal žalovaný na náměstí ve Vítkově neznámému zástupci žalobkyně, žalovaný tvrdil, že peníze předal v kavárně při podpisu smlouvy panu , jméno FO, ). Přitom veškeré smlouvy žalobkyně jsou uzavírány výhradně v písemné formě a finanční transakce žalobkyně jsou prováděny bezhotovostním převodem na účet společnosti (u plateb dle předmětné smlouvy je taktéž patrné, že žalovaný platil k různým datům a v různých částkách). Ve zcela výjimečných případech, kdy dojde k hotovostní platbě, je vždy vystaven oproti této příjmový doklad, žalovaný však v řízení žádný takový nepředložil, přitom žalobkyně v této věci jakoukoli bezhotovostní platbu vylučuje.5. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu, který považoval za věcně správný. Soud správně vyhodnotil všechny provedené důkazy, žalobkyni nic nebránilo navrhnout důkazy prokazující svá tvrzení či nevěrohodnost důkazů podporujících tvrzení žalovaného, tohoto svého práva však nevyužila.6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)] zcela a dospěl k závěru, že odvolání je plně důvodné.7. V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že okresní soud při svém rozhodování pochybil, když nepřihlédl k procesnímu úkonu žalobkyně v podobě částečného zpětvzetí žaloby o 55 300 Kč, učiněném ještě před zahájením jednání ve věci samé (viz. obsah protokolu o jednání ze dne 21. 1. 2025). Následně v odvolacím řízení vzala žalobkyně žalobu zpět o dalších 112 Kč a 28 684 Kč, s těmito částečnými zpětvzetími žalovaný vyslovil svůj souhlas, pročež odvolací soud ve vztahu k celkové částce 84 096 Kč podle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. rozsudek okresního soudu v části výroku I týkajícího se této částky zrušil a řízení v této části zastavil.8. Předmětem odvolacího řízení tak zůstalo zaplacení 95 522 Kč, které měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě písemné smlouvy o nájmu vozidla ze dne 10. 10. 2019, podle které žalobkyně předala žalovanému do užívání osobní automobil , typ vozidla, , RZ , SPZ, a tento se zavázal po dobu 51 měsíců platit jí za toto užívání 7 916 Kč měsíčně. Z důvodu dluhu za užívání žalobkyně v červnu 2023 vozidlo žalovanému odebrala.9. Nosná procesní obrana žalovaného byla založena na argumentu, že při uzavření písemné smlouvy uhradil , jméno FO, , bratrovi tehdejšího jednatele žalobkyně, dalších 80 000 Kč a 22 000 Kč až 23 000 Kč a ničeho žalobkyni nedluží.10. Odvolací soud v prvé řadě uvádí, že zákonná koncentrace (§ 118b o. s. ř.) v posuzované věci nenastala, neboť první jednání lze pokládat za skončené jen tehdy, byly-li při něm provedeny alespoň všechny úkony uvedené v § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř., což se nestalo; soud prvního stupně neuvedl, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná skutková tvrzení zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod č. 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz), a protože došlo ke koncentraci v podobě neúplné apelace, postupoval soud v tomto režimu.11. Skutková zjištění soudu prvního stupně ve vztahu k okamžiku uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo užívání osobního vozidla zn. , typ vozidla, , RZ , SPZ, , jakož i k době jejího skutečného trvání a úhradě částky 260 698 Kč na bankovní účet žalobkyně jako plnění dle této smlouvy přitom může odvolací soud jako správná akceptovat, obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejně