21 CO 14/2022-61 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne 1.10.2021 č. j. 22 C 366/2021-35 tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 43 893 Kč, smluvní úrok z prodlení 25,55 % ročně z částky 6 833 Kč od [datum] do [datum], smluvní úrok z prodlení 25,55 % ročně z částky 43 167 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I). V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 36 732,23 Kč, smluvního úroku z prodlení 25,55 % ročně z částky 31 996 Kč od [datum] do zaplacení, žalobní návrh zamítl (výrok II). Dále rozhodl, že na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 461 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III). 2. Soud prvního stupně na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu 50 000 Kč vrátit ve 12 splátkách spolu s poplatkem 32 000 Kč, celkem tedy částku ve výši 82 000 Kč. Uvedenou částku se zavázal vrátit v 12 měsíčních splátkách po 6 833 Kč, účelem úvěru byla oprava automobilu. Úvěrovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok 9 % ročně za období od termínu splatnosti úvěru do doby skutečného zaplacení úvěru. V případě prodlení žalovaného s vrácením jistiny či poplatku činil úrok z prodlení 0,07 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se žalovaný ocitl v prodlení, do úplného zaplacení dlužné částky. Dle [číslo listu] [číslo] smlouvy paušální náklady na vyhotovení a odeslání každé výzvy k plnění - upomínky – činily 363 Kč, dle [číslo listu] [číslo] další náklady spojené s vymáháním pohledávky činily 1 210 Kč. Dle [číslo listu] [číslo] smlouvy náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy zástupce úvěrujícího u úvěrovaného činily 6,05 % z částky dlužné ke dni, k němuž se stane splatný celý dluh dle čl. 5 smlouvy včetně poplatku, příslušenství, nákladů, vzniknou-li. Dle [číslo listu] [číslo] smlouvy je úvěrující oprávněn jednostranně požadovat splacení dluhu, pokud úvěrovaný poruší smluvní povinnosti uvedené ve smlouvě. Dle výpisu [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] byla odeslána částka 50 000 Kč na účet, který číslem souhlasí s účtem uvedeným ve smlouvě o podnikatelském úvěru [číslo] jako účet žalovaného. 3. Žalovaný na žalobou uplatněný dluh uhradil částku 6 833 Kč. Žalobkyně však na dlužnou částku započetla 4 Kč. V případě porušení smlouvy měla žalobkyně právo dluh žalovaného tzv. zesplatnit. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem z [datum] k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněného úvěru a předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. 4. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení celé jistiny ve výši 49 996 Kč (kromě 4 Kč, které na její zaplacení započítala), zůstatku poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 25 167 Kč, poplatků za dvě upomínky po 363 Kč, náklady za vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy ve výši 4 736,23 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Dále se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 25,55 % z částky 75 16,3 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Soud prvního stupně uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, žalovaný se dostal s plněním do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 32 000 Kč soud prvního stupně právně posoudil jako„ hotovostní úrok ve výši 32 000 Kč při poskytnutí částky 50 000 Kč“; dále byl dle soudu prvního stupně sjednán běžící smluvený úrok ve výši 9% ročně. Kapitalizovaný úrok 32 000 Kč za poskytnutí jistiny 50 000 Kč na 1 rok, vedle sjednaného úroku 9% ročně, posoudil jako nepřiměřený, svou výší zjevně odporující dobrým mravům dle § 588 občanského zákoníku. Proto tato ujednání o úrocích shledal neplatným. Rovněž tak shledal neplatným dle § 588 občanského zákoníku ujednání o náhradě nákladů na vymáhání prostřednictvím osobní návštěvy zástupce žalobkyně u žalovaného ve výši 4 736,23 Kč. Výše tohoto poplatku v daném případě nebyla v poměru s poskytnutou službou (6,05% z částky dlužné ke dni, k němuž se stane splatný celý dluh). Obě uvedená ujednání považoval soud I. stupně za oddělitelná od ostatního obsahu smlouvy dle § 576 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů proto žalobu zamítl co do požadavku žalobkyně na úhradu zbylé části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 25 167 Kč a co do poplatku – úhrady nákladů za osobní vymáhání ve výši 4 736,23 Kč a částky 6 829 Kč, kterou žalovaný zaplatil a dále smluveného úroku z prodlení ve výši 25,55% ročně z částky 31 996 Kč od [datum] do zaplacení; ve zbylém rozsahu žalobě vyhověl (výpočet dlužné jistiny činí 49 996 Kč – 6 829 Kč = 43 167 Kč, 2 x 363 Kč za upomínky a 1200 Kč náklady spojené s vymáháním pohledávky). 6. Proti tomuto rozsudku, a to proti jeho výrokům II. a III., podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítala, že předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena coby smlouva spotřebitelská; jde o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli. Smlouva o úvěru je sjednána tak, že při řádném splácení by dlužník, tedy žalovaný, uhradil kromě jistiny pouze poplatek za úvěr dopředu předem vyčíslený. Úrok ve výši 9% ročně byl sjednán pouze tak, že by byl hrazen až od splatnosti celého úvěru, tzn. při řádném splácení úvěru by vůbec nezačal běžet. Dlužník by tak splácel pouze jistinu s poplatkem za úvěr. Zdůraznila dále, že v nebankovním sektoru dochází k poskytování úvěru za jiných podmínek, než je tomu u bank, mnohdy jsou tyto peníze poskytovány osobám, které by úvěr u banky nezískaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Proto je logické, že kvůli tomuto podnikatelskému vyššímu riziku bývají poplatky či úroky u nebankovních poskytovatelů úvěrů vyšší, nežli v bankovním sektoru. Proto nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Dále namítala, že smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná. Úroky ze smlouvy o úvěru představují odměnu (úplatu) za peněžní prostředky poskytnuté dlužníku. V předmětné smlouvě o podnikatelském úvěru tak byl platně sjednán poplatek za úvěr ve výši 32 000 Kč. Není možné nepřiznat žalobkyni žádný úrok či poplatek za poskytnutí úvěru, protože by tím nebyly naplněny zákonné znaky úvěru. Jestliže by se žalovaný nedostal do prodlení, nevznikla by mu ani povinnost hradit úrok z prodlení ve výši 25,55% ročně a ani běžící smluvený úrok 9% ročně, který navíc není žalobkyní v předmětné žalobě ani uplatněn, stejně jako další náklady na vymáhání (poplatek za upomínku, paušální náklady 1 200 Kč, náklady na vymáhání prostřednictvím osobní návštěvy zástupce žalobkyně u dlužníka). Protože žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, vyslala žalobkyně za ním před zahájením soudního řízení svého komisaře. Částka nákladů 4 736,23 Kč zde byla žalobkyní vynaložena na vymáhání dlužné částky v souladu se smluvními ujednáními. Úvěrový vztah mezi podnikateli lze podrobit korektivu dobrých mravů, avšak pouze až v krajním případě (zde odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 ICdo 56/2019 ze dne 16. 3. 2021). Žalobkyně proto navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl v napadeném výroku II. změněn tak, že i v tomto rozsahu bude její žalobě vyhověno a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů v plném rozsahu. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tedy v jeho výrocích II. a III., jakož i v řízení, které mu předcházelo, podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalobkyně zčásti opodstatněným. 8. Ve svém výroku I. nebyl rozsudek soudu prvního stupně podaným odvoláním dotčen, nabyl v tomto rozsahu samostatně právní moci a nebyl tak předmětem přezkoumání odvolacím soudem. 9. Odvolací soud (po zopakování důkazů) dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, poukázaný mu dne [datum], splatný do 12 měsíců od poskytnutí, ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 6 833 Kč, počínaje dalším měsícem od poskytnutí, za účelem„ oprava automobilu“, s tím, že první splátka je splatná za měsíc od poskytnutí úvěru, každá další splátka je splatná za měsíc od předchozí splátky. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek 32 000 Kč. Dále byl sjednán úrok 9% ročně za období od splatnosti úvěru do doby skutečného splacení. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením poskytovaných peněžních prostředků či placením poplatků či jejich části byl sjednán ú