24 CO 270/2021-438 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení, soud prvního stupně výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 83 0078,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do [datum] a ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Výrokem II. tohoto rozsudku, ve znění opravného usnesení, soud prvního stupně pak žalobu žalobkyně částečně zamítl ohledně zaplacení částky 5 319,97 Kč spolu s úrokem z prodlení, ve výši 10 % ročně z částky 88 398,90 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky 5 319,97 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,25 % ročně z částky 5 319,90 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 8,50 % ročně z částky 5 319,97 Kč od [datum] do zaplacení. Výrokem III. tohoto rozsudku dále soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 77 371,63 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem v [obec a číslo]. Konečně výroky IV. a V. tohoto rozsudku soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit [země] – [název soudu] – do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení státu, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to v rozsahu 7,10 %, a o povinnosti žalované zaplatit [země] – [název soudu] – do tří dnů od právní moci samostatného usnesení náklady řízení státu, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to v rozsahu 92,90 %. 2. V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně, jde-li o vyhovující výrok I., uvedl, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo dne [datum], na základě které se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést kompletní rekonstrukci bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa], v [název ulice] ulici [č.p.], v [obec a číslo] [část obce], s výjimkou kuchyně, za maximální částku 680 000 Kč, včetně DPH a dopravy. V době uzavření smlouvy byla žalobkyně vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu, s nímž byla spojena práva a povinnosti k předmětnému bytu; vlastnictví k tomuto bytu je ve prospěch žalobkyně pak zapsáno v příslušném katastru nemovitostí k datu [datum]. Na dohodnutou cenu díla žalobkyně zaplatila žalované zálohu ve výši 350 000 Kč dne [datum]. Účastnice se dohodly na ukončení této smlouvy o dílo k [datum]. V souvislosti s uzavřenou smlouvou žalovaná provedla část sjednaných prací (bourací práce a část elektrických rpací). Žalovaná žalobkyni předložila vyúčtování k provedeným pracem dle smlouvy o dílo při ukončení smlouvy fakturou z [datum], vystavenou na částku 115 744 Kč; v této souvislosti žalovaná žalobkyni ze zaplacené jí zálohy na cenu díla vrátila částku 234 256 Kč. Ohledně parkování vozidla žalované v souvislosti s rekonstrukcí bytu účastnice uzavřely dohodu, podle které každá zaplatí jednu polovinu těchto nákladů ve výši 5 000 Kč. Tato smlouva o dílo byla mezi účastnicemi uzavřena platně, pokud ve smlouvě byly vymezeny řádně smluvní strany, závazek zhotovitele a úplata. Byť žalobkyně nebyla v době uzavření této smlouvy ještě vlastníkem rekonstruované bytové jednotky, tak ale byla zde nepochybně projevena v době uzavření smlouvy vůle jednajících stran v tom smyslu, že žalobkyně bude financovat rekonstrukci této bytové jednotky, realizovanou žalovanou dle uzavírané smlouvy o dílo. Ze zákona nevyplývá, že by podmínkou platnosti smlouvy o dílo bylo uzavření takové smlouvy jen vlastníkem věci, jako objednatelem, navíc předseda bytového družstva dodatečně souhlasil s rekonstrukcí bytové jednotky a žalobkyně se stala vlastnicí bytové jednotky ještě v průběhu provádění rekonstrukce. Konečně žalovaná uzavírala smlouvu o dílo v postavení podnikatele, který má s obdobnými rekonstrukcemi již zkušenost, proto měla a mohla se sama zajímat o to, kdo je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Nelze tedy uzavřít, že by žalobkyně žalovanou uvedla v omyl při uzavírání posuzované smlouvy a z tohoto důvodu, že by smlouva o dílo byla neplatná. Pokud tvrdila žalovaná, že část obsahu smlouvy o dílo je určen všeobecnými obchodními podmínkami, tak toto zjištěno nebylo, smlouva samotná ve svém textu na tyto podmínky neodkazuje a pokud předávací protokol uvádí, že byl sepsán podle smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, tak je skutečností, že text všeobecných obchodních podmínek nebyl žádnou ze smluvních stran podepsán a v řízení nebylo zjištěno, že by tento text byl žalobkyni, respektive svědkyni [příjmení] [příjmení], která v zastoupení žalobkyně s žalovanou jednala ohledně uzavření posuzované smlouvy, byl znám. Jde-li o cenu díla, tak ta byla sjednána odhadem, jako cena maximální, jednotlivé práce nebyly blíže specifikovány a ohodnoceny, např. rozpočtem, jednalo se tak o cenu díla flexibilní, která se mohla měnit. Z tohoto pohledu jednající v posuzované smlouvě neurčily konkrétní cenu díla, proto při vyúčtování poskytnuté zálohy za dohodnuté práce v souvislosti s dohodou o ukončení smlouvy má žalovaná vůči žalobkyni nárok na úhradu obvyklé ceny za totéž nebo srovnatelné dílo v době a místě ukončení smlouvy. Jinak řečeno, žalovaná má vůči žalobkyni v souvislosti s vyúčtováním zálohy na cenu díla nárok na zaplacení ceny prací a materiálu, včetně vedlejších nákladů, které skutečně za dobu trvání smlouvy pro žalobkyni provedla a investovala, přičemž, nebyla-li mezi účastnicemi sjednána ve smlouvě konkrétní cena jednotlivých prací, bylo třeba vycházet z hlediska rozsahu a ceny vykonaného skutečně díla ze znaleckého posudku z oboru stavebnictví a ekonomika, který byl v řízení zpracován soudním znalcem, [titul] [jméno] [příjmení], který stanovil obvyklé ceny práce a materiálu v daném místě a časem, včetně souvisejících položek za přesun hmot, odvoz a skládkování suti, včetně DPH, za dobu trvání smlouvy částkou celkem 32 665,07 Kč. Za této situace tak rozdíl částek 115 744 Kč (tuto částku si žalovaná ze zaplacené jí zálohy žalobkyní v původní výši 350 000 Kč ponechala) a 32 665,07 Kč (znalecký závěr) představuje částku, kterou se žalovaná na žalobkyni bezdůvodně obohatila v souvislosti s odpadnutím důvodu plnění při ukončení smlouvy o dílo. Tedy je žalovaná žalobkyni povinna zaplatit (vrátit) na úplné vypořádání ukončeného dohodou smluvního vztahu ve vztahu k posuzované smlouvě o dílo částku 83 178,93 Kč. Pokud jde o cenu parkování 5 000 Kč, dohodly-li se smluvní strany, že každá z nich ponese polovinu těchto nákladů a smlouva byla ukončena k [datum], nemá žalovaná na tuto částku nárok. Stejně tak žalované nevzniklo právo na zaplacení„ práce“, spojené s vrácením dveří do bytu žalobkyně, když doprava dveří proběhla [datum] a smlouva byla dohodou stran ukončena k [datum]. Protože žalovaná pouze vracela věc, ohledně níž měla zajistit opravu, strany se dohodly na ukončení smlouvy, nemá žalovaná nárok na zaplacení ani těchto prací. Stejně tak nedůvodný je i nárok žalované na zaplacení alikvótní části ušlého zisku, včetně DPH. Proformafaktura, kterou měla být cena vany účtována, zní na jinou částku, přičemž z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná musela tuto částku uhradit. Tato vana nebyla žalovanou ani odebrána. Pokud jde o sjednání ceny dopravy, žalovaná i přes poučení neuvedla, jakým konkrétním vozem na stavbu cestovala, neudala údaje o počtu ujetých kilometrů, průměrné spotřebě vozidla. Za této situace není zřejmé, jak při svém výpočtu žalovaná dospěla v částce 14 485,15 Kč. V situaci, kdy žalovaná nezaplatila bezdůvodné obohacení žalobkyni řádně a včas, přičemž k vydání bezdůvodného obohacení byla žalobkyní žalovaná vyzvána upomínkou ze [datum], v níž byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dní od doručení (doručení je prokázáno [datum]), v prodlení s plněním je žalovaná vůči žalobkyni od [datum]. Proto má žalobkyně nárok i na zaplacení zákonného příslušenství, jak jí bylo požadováno. 3. Prostřednictvím svého právního zástupce si proti vyhovujícímu výroku I., ve znění opravného usnesení, rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I., ve znění opravného usnesení, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. V důvodech svého odvolání vytýká soudu prvního stupně neúplné zjištění rozhodného skutkového stavu věci a nesprávné právní posouzení věci. Je skutečností, že žalobkyně, jako spotřebitel, a žalovaná, jako podnikatel, spolu uzavřely smlouvu o dílo. V rámci smluvní volnosti si pak mezi sebou dojednaly cenu za zhotovení díla, jež byla cenou v [obec] v danou dobu obvyklou. Za této situace má za to, že v rámci této smluvní volnosti dojednaná smluvní cena měla být respektována, jak soudem, tak i znalcem, při provádění vyúčtování zaplacené zálohy. Přitom to byla právě sama žalobkyně, kdo ji uvedl již na počátku smluvního vztahu v omyl ohledně vlastníka rekonstruované bytové jednotky. Jádro nesprávného právního posouzení věci tedy spočívá v tom, že, jak rozsudek, ta